hifi.slovanet.sk

[opa]

V tomto příspěvku
http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?p=93682#93682
je odkaz na úžasnou stránku
http://www.sitola.cz/~antos/2009/11/21/jak-blufovat-pred-audiofilem-aneb-proc-nejsem-audiofil/

Protože mnozí jsou líní otevírat odkazy, zkopíroval jsem plné znění sem.
Doufám, že se potrefené husy nebudou bránit s odvoláním na autorská práva.
--------------------------------------------------------------------------------------
Jak blufovat před audiofilem (aneb proč nejsem audiofil)
Přestože my techničtěji zaměření dáváme obvykle v hodnocení zařízení pro záznam a reprodukci zvuku přednost termínům, jako zkreslení, šířka pásma, koeficient akustické pohltivosti a podobně, občas se nám stane, že se setkáme s audiofilem. Není třeba zoufat, je třeba být připraven.

Základním poznatkem k přežití, který je nutné si osvojit, že kvalifikací audiofila je, že má pocity. Zejména pocity z poslechu. Pocity následně ventiluje, obvykle na internetových diskusních fórech. Dále audiofil provozuje tuning svého akustického řetězce, kde obvyklým pořadím úprav jsou síťové (napájecí) kabely, filtrační prodlužky, signálové kabely, zesilovače, CD přehrávače, příznivci vinylu mění řemínky motorku gramofonu a podložky na talíři, reproduktory, pak dlouho nic, a nakonec se obvykle neprovedou žádné akustické úpravy poslechové místnosti, protože to manželka zarazila. Zajímavé je, že výměna manželek není u audiofilů tak častá, jako třeba výměna gramofonové přenosky.

Termíny, kterými audiofil popisuje své příjemné pocity ze zvuku, jsou typicky otevřený, čistý, přirozený. Basy bývají měkké a výšky medové (zvláště na elektronkových zesilovačích, já tomu říkám pět procent zkreslení, ale co už). Stereofonní vjem vytváří scénu, která má šířku a hloubku, přitom je zajímavé, že o výšce se v této souvislosti obvykle nehovoří. Nenechte se vyděsit, pokud uslyšíte i formulaci “scéna se dvojnásobně zvětšila” a hlavně se nikdy neptejte, jestli je to míněno v ploše, nebo v každém rozměru. Zvuk ve scéně je zaostřen, takže zpěvačka má ideálně ústa 5 cm široká (neptejte se, k čemu je taková velikost ideální). Audiofilova sestava má rozlišení, což přibližně znamená, kolik tam slyšíte detailů. Nesmí se to ale přehnat, protože pak hraje analyticky, což je fuj, fuj, fuj a nedá se to přece poslouchat. Dobré zařízení taky přenese všechen ten vzduch, ať už je to, co je to, a ať už to v nahrávce je nebo není.

Jakkoli to odporuje teorii informace, lepší sestava hraje lépe špatné nahrávky. Audiofilové tedy hledají způsob, jak učinit běžnou hudební produkci dostupnou na obvyklých nosičích poslouchatelnou. Nikdy se nesnažte audiofilovi radit, ať ten hnůj neposlouchá a najde si něco slušně nahraného. Z praktického hlediska se takového efektu dosahuje optimálně zesilovačem s dostatečným zkreslením, reproduktory, které nehrají basy, místností přetlumenou ve výškách a tím, že nemáte z poslechovky dveře do kuchyně, ve které vrčí lednice.

Nezbytně si při diskusi s audiofilem musíte opatrně zjistit, jestli je to audiofil analogový, nebo digitální. Pokud je audiofil analogový, věří tomu, že analog má nekonečné rozlišení. Nepřipomínejte mu, že mu to dost hatí fakt, že každá byť i pasivní součástka generuje šum, to nechce slyšet. Naopak šplhnete si použitím sousloví digitální zrnitost, což nesouvisí s krmením drůbeže odpočítaným počtem zrnek, ale s populární vírou, že když je digitalizované audio diskrétní, tak přece musí znít zrnitě. Pokud je audiofil naopak digitální, tak správné nahrávky jsou zásadně ty, co mají na krabičce napsáno DDD (tj. digi záznam, zpracování a mastering). Digitální audiofil nechce slyšet nic o tom, že ve skutečnosti při nahrávání byl signál mezi digitální a analogovou doménou převeden klidně i desetkrát. Zabodujete vhodným použitím termínu upsampling (upsampling v CD přehrávači je přece Dobro(TM)), a nebude vadit, že si to pletete s oversamplingem.

Nikdy, skutečně nikdy (a myslím to upřímně) neříkejte před audiofilem slova “slepý test“, případně “psychoakustika” jakožto zdůvodnění, proč (si myslí, že) něco slyší. Dozvěděli byste se spoustu ošklivých věcí nejen o slepých testech, ale zejména o sobě.

Ať už je audiofil jakéhokoli druhu, uděláte mu radost znalostí faktu, že kabely mohou být směrové. Sice přenášejí střídavý proud, ale to rozhodně nezabraňuje spoustě výrobců na kabel natisknout šipečky. A pozor, kabely, zvláště ty na nízkofrekvenční analogový signál, trpí strašlivým skin efektem. Co na tom, že se fyzikálně ve slyšitelném spektru téměř neprojevuje. Slyšet to prostě je a basta. Aby audiofil cokoli vylepšil, je ochoten provést demagnetizaci. Zatímco u magnetofonových hlav to má i fyzikální opodstatnění, audiofil demagnetizuje cokoli. Vinylové desky, kabeláž, CD, cokoli. Často se používá speciální nahrávka, která, dle popisu výrobce, demagnetizuje celý reprodukční řetězec. Je zajímavé, že audiofilové tím demagnetizují i permanentní magnety v reproduktorech, což člověk spíše nechce, nicméně v Bibli při potopě taky zapomněli, že tím nevyhubí ryby, a nic se nestalo.

Vrcholu blaha a techniky se dosahuje pomocí čehokoli s přívlastkem kvantový (ilustrační příklad). To je ovšem spíše rada pro výrobce voo-doo hifi pomůcek, protože tohle slovo začalo letět teprve nedávno a není ještě zcela vyčpělé. Předpovídám, že další bude “hadronový”, ale v Čechách se to neujme, protože to nápadně připomíná slovo hadr.

Doufám, že jsem laskavého čtenáře inspiroval k nějaké diskusi s pravověrným audiofilem, a přeji v tomto počínání příjemnou zábavu a hluboký umělecký zážitek.

[Slimak]

...

[sounds77]

Nerob si z toho pr..l to je vážna vec. Nie je nad ,,kvetnatý´´ opis zvuku. Sametový, elektrónkový, vzdušný, mäkký, analógový, telá nástrojov......... . A pritom to kreslí ,,jak sviňa´´. Tož tak.

[jardag69]

OPA ty jsi ůň
Jinak směrové kabely by snad měli označovat na které straně je více připojených stínících prvků.

[dhfool]

Tak to pozor!!! Šipečka ukazuje VŽDY sever... takže kabely táhnou VŽDY od severu na jih. Jinak je všechno špatně a balalajka bude znít jak varhany...

[Foxy]

Tohle stojí také za přečtení...je to už dávná diskuze

[aleska]

Má to i pokračování "O umění internetových diskusí o hifi". Pravdivé a výstižné

[Troton]

Takato tema vzdy potesi.
Kto ste to pisali, priznajte sa.

[Kuba4]

Mně to zas tak směšné nepřijde.

dobrá může být hádka třeba o tomto:



Jasně, že je to objektivně lepší, ale kdo, kde a na čem to může slyšet?

[jardag69]

Na něčem se špatným kabelem a špatným vstupem ? Možné výpadky ?
Proč je různá frekvence ?

[dustin]

[cough]

Psal to vášnivý čtenář hifi diskusních fór a dobrý pozorovatel... Já v těch textech vidím zopakované mnohé hlášky na audiofili od zde diskutujících mistrně zkompilované do jednoho textu...

[david.a]

Oh, dekuji vsem. Priznavam se, je to muj web.

[opa]

Já děkuji. Pevně doufám, že mě ten text pomůže na cestě k vysněnému cíli, abych ze sebe konečně přestal dělat idiota.
Když sečtu čas, který jsem za těch skoro deset roků strávil nesmyslným žvaněním na lopuchu a slovanetu,
tak jakoukoliv podřadnou brigádou bych si za tu dobu vydělal na aparát, který by mě bohatě vystačil až do smrti.
Mě už ten čas nikdo nevrátí, ale kdyby to mohlo posloužit alespoň jako varování pro ostatní, byla by to dejme tomu polehčující okolnost.

[Slimak]

...

[Woodgrouse]

opa - tobě pomůže jen jedno: Ustřihnout internet a začít konečně poslouchat MUZIKU !

[boxer]

OPA

Poprvý s tebou 100% souhlasím.

[JC]

Síce to sem úplne nepatrí, ale nechcel som zakladať ďalšie vlákno:
http://satko.blog.sme.sk/c/253706/Ako-hlboko-sa-da-ist.html#t2

[Frantrax]

„a zbytek je moje úžasné know-how, takže to neřeknu“

[mongol]

veselé čtení, samozřejmě na zrnu, zaostření, zvětšení scény, 5cm ústech zpěvačky, rozlišení detailů a dalších citovaných faktech jeden článeček nic nemění, všetko to od svého rádijka denně vyžaduji

[jardag69]

Největší scénu jsem slyšel z rádia když dávali záznam nějakého divadelního představení. MONO.

[Frantrax]

Jsem myslel, že vám největší scény dělaj manželky

[bubuxin]

Pri ich opise by však boli veľmi OT