hifi.slovanet.sk

[cough]

Zabrousil jsem při čekání na dopravní prostředek na sousední fórum a objevil poklad. Myslím, že to stojí za citaci a odkaz. Já jsem si to pracovně přeložil jako Dějiny hifikosmounautiky, část prvá: jak vzniká hifikosmonaut

http://www.highendforum.cz/viewtopic.php?f=37&t=1349&start=80#p15974


Příspěvekod Zdeny » pon 16. črc 2012 6:56:55
O TLACHALU VELKOHUBÉM:

Tento pojem jsem nevymysle, ale převzal z jiného odvětvé svých zájmů- z leteckého modelářství a létání. Tlachla Velkohubý je relativně nový biologický druh, který se zrodil po "Velkém třesku" v roce 1989. Nevím, odkud se vzal, ale zřerjmě sem do našich zemí byl zavlečen z rozvinutého světa zahnívajícího kapitalismu. Onen biologický druh se totiž vyznačuje značnu mírou konzumaceschopnosti finančních prostředků na pořízení věcí, které obvykle zavánějí snobismem a obvykle o nich dotyčný vlastník nic neví. Ani k čemu mají sloužit a hlavně, jak poznat, že opravdu fungují.
Ale pod rouškou tajemnosti a udivených pohledů druhých si tlachal velkohubý pěstuje pocit a vědomí, že má opravdu něco, co vyvolává zázraky i tam, kde prostá fyzika/chemie/mechanika a ostatní exaktní vědy selhávají a nenalézají uspokojivé vysvětlení. Ovšem tachal velkohubý vysvětlení má a navíc podpořené přeci vlastní zkušeností, protože on to vidí, cítí, slyší a poznává chuť. prostě reaguje všemi smylsy, jen logiku jaksi vypustil, ta se do světa onoho biogického druhu nehodí. Nehodí se, protože v kombinaci s tím, co se dá objektivně hodnotit, by mu jistě záhy vyvrátila jeho onu "antilogiku" a hned by mu osvětlila, že slyší trávu růst.
Někdy mi tlachal velkohubý připomíná Dona Quijota.
Vyskytuje se ještě jeden poddruch tlachala velkohubého - tlachal velkohubý pivní. Ti se hojně konentrují v hospodách, kde se- a zatím úspěšně-snaží vyřešit všechny problémy. Včetně problémů hifistických. A večer, po návratu z pivní senace, je navíc prezentují na veřejných diskuzních forech. Nu a my, ostatní hlupci a tupci, se dovídáme, kterak vylepšit špatnou kvalitu zvuku svých aparátů vším možným, než jen "pouhým" pochopením problémů akustiky a techniky a naopak upnutímse na tajemno a mysteriozní vědy. A odsud, z těchot let L.P. 90. let pramení mnoho mýt, bájí a pověr v našem světě hifi. Mnozá si jistě pamatují, jak mražená CDčka přehrála s přehledem master záznamy, jak zeleně natřený okraj CD zabezpečil i vypálenímu laseru v přenosném CD přehrávačí bezchybé snímání dat, jak se úspěšně dají demagnetizovat nemagnetické CD disky, jak fungují směrovbé kabely, jak je třeba polovodičový zesilovač lepší, než třebas jen čtvrtvodičový nebo nedej bože osminovodičový, nebo jak lépe hrají bedny, když podložíme hroty z tesáků bílého tygra a nebo, jak zvuk dostane čtrvtý rozměr, když interconnecty (to jsou, prosím pěkně, propojovací kabely mezi přístriji), potřeme směsí z provensálského koření s česnekem a to vše smíchaným s panensnkou močí

Tak tihle Tlachalaové velkohubí se nyní vsugerovali do rolí zlatoušců, kteří dokáží ve slepém testu spolu rozeznat nejen to, zdali je v aparátu zapojen CD přehrávač Tesla MC901 nebo Teac Esoteric 03 a ba co více, dokonce, zdali ten či onen přístroj stojí na hrotech prostých či z řady top-class, tedy vyrobených rukodělně bez toto, aniž by se na výrobě podílel jakýkoliv NC automat, protože ten přeci deformuje strukturu bezové duše natolik, že takový hrot pod přístrojem může zvuk jen a jen degradovat, protože obráběcí nůž NC automatu způsobuje nevratné změny molekulové struktury polysacharidickcýh řetězců, které, jak každé dítko dnes ví, jsou základním stavebním pilířem všeho organického, co roste v leích:-) Kdepa, jen pazourkem opracovaný kus dřeva je to pravé a o správnosti výběru tlachala velkohubého přesvědčí jen a pouze jeho netopýří sluchový orgán - a vůastní sugesce. Takový šťastlivec má život jednoduchý, protože si svá iracionální rozhodnutí dokáže vysvětlit a nevysvětlitelnému dá ihned rozměr, který ono nedefinovatelné jasně kategorizuje, popíše a dokáže je vždy a za všech okolností každému demonstrovat. Chybou někdy bývá, že řada jedinců s v takovém případě s Tlachalem velkohubým nesouhlasí ba dokonce kategoricky odmítají byť jen připustit, že by se i snad eventuleně o nějaký náznak změny /mnohdy k horšímu) mohlo jednat:-)

Mě vždy deprimuje, když zavítám jednou za uherský rok do světa světel a civilazce ze své vísky pod horami na výstavu hifi techniky, kde se obvykle koncentrace tlachalů velkohubých geomtrickou řadou násobí, jak mohu žít bez těch všech vymožeností, které dnes už má úplně každý /dokonce i Véna z Horní Lhoty to má ve svém brlhou pod lesem na stráni:-) A vždy pak, když utíkám do klid svého domečku na krají vísky, si ohmatávám kouty pod zbytkem vlasového porostu, jestli ma za tu chvíli pobytu ve svatostánku techniky nezačaly pučet rohy:-) Výhodu tyhle akce ale mají - obvykle mě do hodiny přestane bolet krční páteř - však i Zdenička z rehabilitací (dnes se jim říká fyzioterapeut) mi kladla na srdce, abych svičil krční páteř a kroutil hlavou. A zde, na těchto akcích, semi těchto cviků dostává mírou vrchovatou. Nejen, že moje srdce plesá a řve zároveň nad dyzajnem některých skvostů, ale usedavě naříká na řešeních něčeho, co se dá udělat jednoduše a funkče a nakonec se tento postup opustí, abyse to dalo udělat složitě a nefunkčně, ale o to zajímavěji pro druh Tlachal velkohubého. Takový jedinec pak řičí nadšením, když vidí jednoelektronklový amplifier (zesilovač se neříká, protože to nemá tu váhu), napájející almary velkosti štanové skříně s jedním papírovým reproduktorem s červenou bobulí uprostřed a sliny mu tečou nad tím, jak "Oů je úžasně věrné a muzikální... A ten čelní panel z mahagonu, ten - panečku - ten hraje! kdepak, bez něj to nemůže hrát! A ty roury místo drátků k soustavám, panečku, obalené molitanem, to musí být extra třída. Kdepak na mě s nějakou měděnou dvojlinkou s průřezem zvící pampleiškového stonku! Fuj! Rychle vyhodit a koupit si tyhle hadice! To budou, panečku, basy! Přesně takové, o kterých mluvil kdysi Pan Marek Eben! A ty 3 elektronkové waty!!! Darmo mluvit, 500W tranzistorvý macek se může jít klouzat. A když k tomu zapojím i nějaký ten přehrávač, vyrobený za tmavých tropických nocí ve filipínském pralese neposkrvněnou rukou tamních domorodců, to je pak nátěr, nářez, maso, vodvaz....Ale jen s hroty, jedine hroty, jinak ne! Jen nevím, jestli mají být ze slonové kosti (ta prý nerezonuje) a nebo z bambusu, ten prý zase rezonuje, ale já teď fakt nevím, co je správně. Ale což vždyť 20 tisíc tvrdé české měny není tolik, tak koupím obojí a ty nehodícíse pak za 30 tisíc prodám dalšímu tlachalovi, které pod jeho aparát budou jistě pasovat. Ale co s kabeláží? To už je rpoblém, který se musí pořešit v tzv. akci" Kecy od pípy". Tam, na takové akci,s e sejde uzavřená komunita Tlahalů velkohubých a počne řešit odvěký problém hledání Svatého Grálu. Obvykle se jim jej podaří nalézt, mají ale tito lidé v životěš štěstí. Ještě, že se nevydávají hledat jantarovou komnatu. Jistě by ji našli také! Výsledkem takové akce "Kecy od pípy" pak bývá, že si k aparátu vyrobném v zaslíbené Malajsii či Papui zakoupí kabel vyrobený z analytického stříbra, jehož čistota se udává běžne na burzách na 7 míst next nine (promiňte, to je další devítka past six) a cenou se rovnající menšímu rodinnému automobilu, aby záhy zjistili že tudy cesta opravdu nevede a že je třeba zakoupit model ještě vyšší, tzv. sven past 9 - desetidevítková čistota materiálu je N UTNOST!! Jinak, jak vidíte, přátelé je zvuk hrozný a nedá se poslouchat...A kochá se tím, jak osatní vzdychají a závsití bledou, potažmo, ti slabší, omdlévají, vzývají Bohaz zvuku, aby je uchránil před pokušením si taký skvost ke svému aparátu za bezmála 500 dolarů pořídit také! Ne, ne a ne! Tohle já nemohu, jsem slabý na srdce a já bych určitě podlehl takovému vábení, urval dětm od ústa, manželku a dcreu poslal do ulic, ale mohl bych se pak také vznášet na oblacích absolutní blaženosti. Jenže, já jaksi geny pro tohle chápání nemám. Já jsem prostě přírodou ochuzen o to, abych po 3 měsících nepřetržitého zahořováí zesilovače mohl jednoznačně konstatovat s nevyvratitelnou jistotou, že se můj přístroj z kategorie 100USD Made in Papua posunul do kategorie 300USD a že moje bedýnky po půl roce pskočily o tři příčky v hierarchii typů onoho výrobce. Ne, já tajně vzdychám nad tím, jak někdo může slyšet vliv špir pod CD playerem z mat. tř. 1.4301 a odlišit jej bezpečně od třídy 1.4571. Proč, proč já taky nemám tohle štěstí??? Proč nemohu poznat, když mi elektrony v drátu jezdí v protisměru, zatímco tlachal velkohubý bezpečně i o půlnoci, probuzen ze svého snu o hledání Svatého Grálu, jednoznačně řekne: ty hluchoni, dyk ty máš ty dráty obráceně! Pak se nediv, že ti to hraje takhle blbě! A proč já, chudák, nepoznám, že CD bylo/nebylo před vložením do playeru demagnetizováno a že mi svítí/nesvítí modrá LED dioda na generátoru pozitivních mozkových frekvencí??? Já si snad budu stěžovta-ale kde? U rodičů? V Bruselu? Nebo na lampárně, jaký to je svět, že někdo tohle slyší,ale já NE!

A ještě něco k obdivu, aneb jak Tlachal Velkohubý dokáže prostého člověka zesměšnit, znicotnit či ubít argumenty. Jednou jsem si jel k jednomu Tlachalovi velkohubému poslechnout "nějaký" zesilovač. Tedy on nebyl jen tak ledajaký, on byl veliký, těžkýá, v náramně pozlacené skříni s náramně vekými knoflíky a uvnitř něco rudě svítilo. Nejsem si jist, jestli jsem to poznal správně, ale dle mých chabých informací se měli jednat i amplifier lampový. Tube amop, jak jsem byl vlastně po chvíli poučen. Já jsem tam dovezl tehdá svůj zesilovač, na který jsem byl hrdý a dodnes na něj vzpomínám s púctou, protože ho vyrovil člověk srdcí duší konstruktér, pragmatický člověk, který ke jho knstrukci využil tehdy maximální mírou jemu dostupné poznatky a závěry příslušných věd a oborů a postavil přístroj, jež se po další dvě dekády stal ikionickým pojmem. A právem, priotože hrál věrně, s minime zkreslení a zabarevní, s velikou dynamikou projevu, detailním projevem. Doddnes vlastně nevím, rpoč jsem tento přístrojchětl kompromitovat strojem z oblasi, kterou nikdy nebudu schopen docenit - totiž s s něčím, nad čím už nic není- a tím sjou lampy. Flašky. Valves. Tubes....Seance proběhla takto: majitel onoho skvostu mi pusti mně zcela neznámou skladbu jakéhosi Janáčka či Smetany? Už nevím... Valstně vím!!! Má pamět mi ještě slouží - byla to Carmina Burna od Orfa. Pustil mi asi tak 3 takty a jal se přehazovat káble a zesilovača provádět další tajemné činy. Pak mi pustil totéž na mé zesilovači, aby po 1. taktu pravil-" a je vymalováno, konečná, je to jasný", je to hotový...., dalších slov netřeba a další moudra se z něj jen sypala....Já hleděl jak vydra na kalnou vodu.Co ten chlap slyší? Co mi chce říct? Já ani nestačil zaregistrovat, že se udála nějaká změna! Tak říkám - a můžeme si poslechnout tu skladbu o něco déle? A on: a proč - tady nění co poslouchat! To je jasný jak facka, tady končí sranda! Tak mu říkám, pane a když už jsem tedy sem přjel zdaleka, celých 150 kilomterů, nemůžete mi věnovat aspoň 10 minut a oba přístroje si poslechnout ještě jednou? PO delší dohadování, při kterém bylo jasně cítit, že se mu to nelíbí, ale co naplat, potenciální kupec-hlušec přeci jen by mohl přístroj zakoupit a podjal se celou akci zopakovat.
A já si vyslech na ikonická´ých soustavách Dali 850 skoro celý kus onoho Opusu Carmina Burama napřed na svém zesilovači a následně na jeho skvostu.
Tedy, to bylo něco! NĚCO! takový zvuk jsem fakt nještě neslyšel! Jen jsem nevděl, jestli to je správně. Ale po chvíli, když prvotní šok pominul, jsem si řekl: klid, člověče, klid - vždyť jsi muzikant a hraješ v několika kapelách, tak se nenech obalamutit pozlátkem a mysli! MYSLI! A uvažuje! Cokakl takhle hrají housle? A klarinet? Hned večer si te svůj vytáhnu a přeharji si aspoň C-dur akrod v rozkladu, abych so ověřil, zdali se mi něco nestalo s ušima. A tohle že je hoboj? Nevěděl jsem, jestli tam nehraje nějaký KORG nebo ARP-Omni či poopbný zázrak ze syntezárorového světa. Že by byl někde ukrytý nějaký zvukový procesor, který té krásné skladbě dodal lesk? Teplo? Barvy? Ne! To přeci není možné! Nebylo. Po prvním úleku ze ztráty sluchu jsem si jasně začaluvědomovat tu příšernost, kterou jsem byl nucen slyšet a potažmo jsem se měl stát jejím majitelem! Ještě, že se jednalo nákup za babku, wetlamn by řekl, že šlo o bargin. Copak 119.000Kč je nějaká cena? Pche....
K údivu tlachala velkohubého jsem odjel s nepořízenou. Pro něj, tedy. SVému přístrojji jsem se celou cestu domů omlouval, že jsem chtěl podlehnout vábění a šálění a chětl jsem jej proměnit za skvost v podobě lampového přístroje z moravských vizovických luhů a hájů.
A ptáte se, kdy a PROČ to bylo? Inu, bylo to někdy léta páně 1992, možná 1993. A proč? Protože tehdá, co by mladý a nezkušený, jsem moc četl "odbornou literatur, jezdil jsem po různých studiích a nasávla tu vůni hifistického světa a snil, že jednou, někdy, si takvé věci třebas taky budu moci dopřát. Časem jsem zmoudřel a došel k závěru, že člověk je tvor lehce manipulovtalený a mnohdy i lehce zranitelný. Podlehne totiž vábění duše a srdce,ale přestane naslouchat radám mozku. A vsýsledek se pak jistě dostaví .- vznikne prostor právě pro onen výše popsaný bilogický druch, který svá moudra rozsévá tak intenzívně, že řadu prostých lidímůže ošálit a donutí je k nemálu iracionáních rohodnutí, kterých vzápětí litují. A z těchto důvodu pak trpí frustrací, nespavostí a u mnohých to vyvolá chronické onemocnění, dg.307 - Audiophila neurotic.

A tak jsem se zase vrátil nohama na zem, mám průměrný aparát, poslochám svoji oblíbenu hudbu a když nevím, kudy kam, vezmu si štěbenec a zformátuji si své smyslové orgány, hlavně uši a řeknu: člověče, klid, vždyť ti to hraje parádně. A vklidu a úlevou se jen řehtám nad výlevy některých zdejších tlachalů velkohubcý... Ale pravda, někdy jim trochu závidím ^^

Nějak jsem se nachl unést a psal, jak mi slina na jazyk přišla. Proto materiál tento jest značně syrový a možná postrádá občas kontinuitu myšlenkového dějě, ale ti, co se odváží dočíst až sem, a budou umět rozumět textu mezi řádky, jistě pochopí, co jsemchtěl v tomto vláknu otevřeného boje a revolty proti všemu a všem, vyjádrřit. Jistě se smíří i s tím, že v prvotině jest nemálo překlepů,a le kdo chtějí, jistě pocjopí a nebudou to komentovat:-¨

Tak zatím, kolegáčci a tlachalové.
[/i]

[bubuxin]

Kto napíše pokračovanie?
Chápem že sa s hifi bavia, jednoducho (väčšinou) chlap nesedí v krčme ale pred bedňami. Nechápem že po odborníkoch požadujú vysvetlenie čo ako funguje, ale na ich hračky stačí prehlásiť "POČUJEM TO". Za kábel platiť zlatom pretože ....... silný marketing. Už chápem kde končí väčšia časť z predajnej ceny za highend ...... ešte silnejší marketing. Častokrát to však s vysokou vernosťou nemá nič spoločné, pretože viac sa cení muzikálnosť, relax a emócie.
Nedávno som si doma všimol, že metráž čo kupujem na prepojenie komponentov tiež postihol marketing. Kupoval som normálny mikrofónový kábel s dvomi žilami pod tienením, len "SPOFC" som nevedel celé preložiť. Asi som nebol jediný, teraz je na kábli "Silver plated OFC".

[scream]

Marketing je mocný čaroděj. Tisíckrát zopakovaná lež se nakonec taky stane pravdou. Dost toho taky asi bude končit u prodejců. Rabaty budou pěkně nechutný....

[IvaW]

Hezké čtení. Takových zcela neplodných debat egohoničů, jako je na výše uvedeném fóru, se raději nezúčastňuji. Zaručeně mi zvedá adrenalin, když čtu ty výplody evidentně chorých, netechnických mozků. Raději si něco poslechnu, vždyť zejména o tom to je.
Připadá mi to jako s autem, když se potřebujete dostat z bodu A do bodu B (poslechnout si muziku), přece není podstatné (opakuji to slovo - podstatné), jestli jedu oktávkou nebo nějakým Lamborghini. Hlavně nejezdit Trabantem.
Psychika je mocná čarodějka, viz třeba homeopatika. A byznys je byznys.

[SOWULO]

V devadesátem roce prohlásil jeden z politiku,že slyší trávu rust.To by mohl být onen počátek.

[miero]

trávu rásť počuli už dávnejšie ... http://en.wikipedia.org/wiki/I_Can_Hear_the_Grass_Grow