hifi.slovanet.sk

[PMA]

[danhard]

Ta topologie se da vyuzit s ruznym stupnem pochybeni.
Nastudujte si treba uA725, OP27, LT1028

[mechanik]

PMA, preklep, k a m sú na klávesnici dosť blízko seba malo to byť samozrejme khz, chybu som už editoval

danhard, to je dobrý nápad, dakujem za typ

Celý čas sa len snažím povedať že samotné zapojenie neni zlé a dá sa s ním pohrať. Pridať tie degeneračné odpory do tiež neni problem. Samozrejme nie na plošnom spoji pre 5.3, aj ked pár vecí ide už na nom. No čo viem tak nikto okrem dawsooa sa s tým ktovie ako nepohral.

[PMA]

[PMA]

Mimochodem, symasym s JET vstupním diferákem je též jinde:

[PMA]

LT1028 - jedna z nejhorších možných odezev, co se OZ týče. (Unity gain, sondou 1:10)

[laco]

hehe, pozeram, ze som nameral to iste ako PMA aj ked mam trosku iny setup

Konce su Semelab mg6331/mg9411, inak to iste, az na napajanie, mam +-40V

50W do 4,5 ohm


http://web.telecom.cz/macura/sym5_44w_4o_1k.gif

[danhard]

Ty operaky jsou podobna topologie frontendu jako symasym, je tam videt urcity vyvoj.

[PMA]

OK, mě by ale zajímala vyladěná kompenzace přímo pro symasym - aby se to chovalo mravně. Zatím jsem to neviděl, ale třeba to někdo umí. Má to zbytečně velký OL zisk a tím se všechno komplikuje.

[mechanik]

laco, to nejde iba tak tam dať Semelab... chce to znovu sa pohrať s kompenzáciami.

[PMA]

Opravdu mě ty kompenzace zajímají. Ten pěkný obrázekm, co jsem dal pro verzi s JFET vstupem, je pěkný jen díky unipolárnosti signálu. Pro oboupolaritní obdélník je to zase jen skládanka různých strmostí s katastrofálním chováním kolem nuly. Hlavně sem nedávejte odezvu vyžehlenou RC členem s velkou časovou konstantou, ale použijte originálních 2k+100pF, což je tau = 200ns.

[djrix]

Mně chodí symouš takhle :



Ještě jsem to pak malinko "vylepšil" , ale obrázek už nemám

[PMA]

Pěkné.

[mechanik]

mne zase takto:

50kHz tesne pod limitaciou:



a 100kHz tesne pod limitaciou:



4.9R+1uF pri 10khz (už neviem aký výkon ale tušim sa to nemenilo):



nechcel som sem túto ostudnú fotku s mobilom a prstami dávať ale v najbližšej dobe lepšiu neurobím, tak si to prosím nevšímajte Tie horné fotky sú pod uhlom práve z toho dôvodu. Tiež ten odpor nebol ani z daleka bezindukčný...

[mechanik]

možno máte pravdu, skúsim sa tomu ešte povenovať a nebudem robiť takéto závery

[PMA]

Souhlasím s tím, že symasym není až tak velká sláva a nemá velký význam tu topologii "pilovat".

Ale mám jednu výhradu - zesilovač není domino, ve kterém se dají různé typy tranzistorů vyměňovat jako kostičky bez toho, že by to mělo důsledky na stabilitu a další parametry.

S osciloskopem bys měl být schopen obvod doladit, aby nekmital.

[mechanik]

Netvrdím že je to domino. Samozrejme že som napríklad pri preosadení rozkmitoveho stupna vždy upravil aj kompenzácie tak aby bol obdlžnik čo najčistejší a tiež som upravil hodnotu kludového prúdu a tiež hýbal degeneráciami alebo spoločným emitorovým odporom.

[vasiks]

Dovolím si oživit toto téma, trochu upravený symasym dělám (symasym 1.4 AAK), ale na konkrétním zapojení nezáleží. Spíše mi jde o trochu teorie.
Stále tu čtu o kompenzacích koncových zesilovačů, a že nelze jen tak přehodit koncový tranďáky za jiný typ a nic jiného neměnit. Ptám se ale proč? Jak může koncový tranzistor mít vliv na chování celého zesilovače? Vysvětlí mi to někdo, ale prosím exaktně, ne že "prostě to tak je", ale třeba stylem "díky kapacitě Cbc a indkučnosti přívodu báze vzniká rezonanční obvod, ..)
Zkusím si odpovědět trochu sám - nahradím-li pomalejší tranzistory např. MJL21193/4 (4MHz) rychlejšímy MJL1302/3281 (30MHz), s rychlejší tranzistory dosáhnout tak maximálně větší rychlosti, tudíž mezního výkonového kmitočtu, dovolí-li mi VAS, popřípadě předbudiče. Ale co dál? Proč měnit hodnotu toho malýho kondíku ve zpětné vazbě paralelně k odporu (ten v řádu jednotek až desítek pF)? To je přeci mým účelem mít rychlejší zesilovač, proto tam chci dávat rychlejší tranzistory.
Ještě bývá kondík ve VASu pro omezení šířky pásma, s tím nemám moc problém, ten se nemění, jaký teda má pak smysl kondík ve zpětné vazbě? Opět si zkusím odpovědět trochu sám - do zesilovače může prolejzat bordel z vnějšku, který může mít řádově kmitočty v MHz, ale pak je kondík kolem 20p dosti málo, přesto se používá takto malá hodnota, navíc většinou bývá kvuli tomuhle na výstupu cívka..
A co dále se myslí kompenzací?
Děkuji za odpověď.

[JeF111]

No vždyť sis na většinu otázek odpověděl sám....

O tom co je a co už není kompenzace by se dala vést dlouhá debata.
Pro mě je to jakýkoliv pasivní článek který mění časovou odezvu obvodu a je uvnitř smyčky zpětné vazby. Nemyslím tím třeba hi-pass a low-pass filtry na vstupu zesilovače, i když i ty by se v určitých případech daly nazvat kompenzací.

Ten malý kondík ve zpětné vazbě je kompenzace překmitu na impulsní odezvě, respektive převýšení na amplitudovce. Je nutný kvůli stabilitě a u VFB zesilovače je tam potřebný defakto vždycky. Je to proto, že každý aktivní stupeň v zesilovači má určité časové zpoždění a díky tomu je to systém s komplexně sdruženými póly. Když změníš zpoždění na některém stupni tak se změní komplexní póly a k jejich správné kompenzaci potřebuješ jiné hodnoty součástek.

Doufám že jsem ti nezamotal hlavu ještě víc Nejlepší je vyzkoušet si to v praxi na nějakém zesilovači jako je třeba tvůj Symasym.

Jeden praktický poznatek - pro posuzování "rychlosti" tranzistorů se zaměř na kapacity přechodů a jejich napěťové/proudové/frekvenční závislosti spíš než nějaký pochybný údaj Ft.

Pokud ti připadá že mluvím v kódech , doporučím něco ke studiu:
http://hippo.feld.cvut.cz/vyuka/elo/pr5/
https://akela.mendelu.cz/~xzahrad6/TKY/Kybernetika.pdf
http://www.polyx.com/_ari/slajdy/Pr-ARI-03-Pole-zero-response.pdf