hifi.slovanet.sk

[PMA]

Právě že se tomu dá věřit. Jakmile se dostaneme na nízká zkreslení, tak začne hrát dominující roli fázový posuv. Když dám áčko do NFB, tak mám stejný problém. Ještě se to zpozdí o tu NFB a je to pak přesně o 90°, 1. harmonická..

[opa]

Danhard: moc zajímavé zapojení. Jenom se přiznám, že jsem nepochopil úlohu odporu R197 (na záporné napájení.) Tak nějak vybočuje ze symetrie té vstupní části.

[danhard]

OPA: to je jen takova prozatimni kompenzace offsetu.
PNP a NPN vetve nejsou stejne, ani v zesileni ani Ube charakteristice.
I v realu to neni stejne, proto zadny operak takhle zadratovany vstup nepouziva.

[PMA]

V příspěvku
http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?p=22619#22619
je hezky vidět funkce NFB s 1 dominantním pólem. V přenášeném pásmu vrací všechno na vstup zpožděné o 90 stupňů, s různou amplitudou, podle frekvence té které složky. Což když koriguje áčko, tak jej jí hej. Pokud koriguje klasický B/AB konec, tak vrací s největší amplitudou právě složky přechodového zkreslení (jsou nejrychlejší) patřičně fázově posunuté. Bylo by zajímavé analyzovat nějaký složitější signál a ev. vznikající modulace. První vlaštovku mám, NFB v reálných zesilovačích prokazatelně zvětuje složku f1 + f2 CCIF IM zkreslení rozdílovým tónem, pokud se uzavře přes konec s malým zkreslením.

[opa]

Přátelé, měl bych pro vás hádanku. Jak se dá upravit sledovač, abychom dostali průběhy podle následujícího obrázku? Je to do 8 Ohm. Napovím, že je to velmi jednoduché.

[PMA]

Blomley, diode signal splitter. PM-AB1 nebo PM-D2S. Ale ty to máš ještě jinak, někde je dioda?

Anebo jen jednoduše 2 odpory. Jeden proti V+, druhý proti V-.

[opa]

Ano, jsou tam dvě Schotkyho diody přemosťující (zvětšené) emitorové odpory.

[PMA]

OK . Ale máš taky nějaký nedobrý model buď budičů, nebo konců, jelikož ty odpory R5, R6 mají být v rozmezí 18k - 22k. 9k bylo pro staré modely BD a chybné modely 2SA/2SC. V reálu by to mělo kliďák tak 3 - 4A

P.S.: pokud bys to snad někdy stavěl, tak mě napřed zkontaktuj, je tam potřeba doplnit jednu jedinou, velmi důležitou součástku . Simulace na ni neukáže.

[PMA]

Vláďo, udělej ještě harm. analýzu, please. Rozhodně si nepřejeme, aby např. pátá nebo sedmá harmonická byly vyšší, než třetí. Harmonické budou asi zejména liché, a hlavně by měly s řádem harmonické klesat, jinak je to jen mozkové cvičení, nevhodné pro stavbu reálného zesilovače.

[danhard]

Ze by tam chybela pojistka ?

[danhard]

OPA namety:
- zmer dc prevodni charakteristiku a z ni derivaci zesileni (kond se musi nahradit zdrojem stejneho napeti)
- zjisti jak se to chova pri zmene okolni teploty
- zjisti jak se casove meni napeti na kondu mezi bazemi, kdyz tam pripojis trvaly sin signal

[PMA]

Šťouro
(pozor, aliasing zobrazení).

P.S.: pokud se měří zkreslení, tak to trvá desítky sekund, takže je to už dávno v té ustálené části předpětí.

[PMA]

[opa]

Včera už jsem odpad´ poslední verzi úprav jsem si smazal, když mi spadla hlava do klávesnice
Podle fotky mi došlo, proč se liší simulace. Já použil vstupní i budicí tranzistory BD139/140, zatímco Ty tam máš nějaké TO92 (patrně 2N5401/2N5555 ?)
V práci nemám simulátor, ale teď se mi jeví jako vhodná varianta zvětšený klidový proud (jak píšeš okolo 1,5A), menší Re (0,22 ?) a diody vždy dvě paralelně (stejně se dělají v jednom pouzdře dvě). Pak by to pro malá výstupní napětí mělo chodit jako původní zapojení (o něco horší vlivem větších Re) a při větších amplitudách zmizí ten hrb a skok při zavření druhého tranzistoru. Jasně, že tam vyleze zkreslení, ale menší a hlavně bez vysokých složek. Kdyby se to ještě trochu srovnalo mírnou NFB, tak mi to přijde docela životaschopné mozkové cvičení

[PMA]

Mám na vstupu BC546/BC556. Musí to být rychlé. Celé je to rychlá struktura, proto i v simulacích není velký problém se zobrazením rozdílového napětí (tedy pokud se do toho nezamíchá NFB s jedním dom. pólem )

[opa]

Díky, ještě malý dotaz. Je velký problém ukrotit to s Toshibama? Ty mám v šuplíku, nemusel bych nic kupovat, všechno ostatní mám v zásobách.

[PMA]

To byla původní verze. Musíš pro Toshiby přidat Ccb kapacity 470pF do obou budičů a rovněž 470pF proti zemi za vstupní odpor (přidat do série na vstup, 390R), z bodu spojnice 2 odporů 47ohm. Ten tam musí být pro každou verzi, je to ona "nutná" součástka.

A CHLADIT, CHLADIT, CHLADIT!!

[danhard]

Ty doporuceni pro OPA byly jen aby si uvedomil ze pricny proud "cestuje" s vybuzenim asi o 100mA, a ze je teplotne zavisly, zrovnatak jako navazovani nejake kompenzace nelinearity, a ze strmost zmen je u tech diod jina, nez u toho zapojeni.
Z prenosoveho funkce je to jasne videt.
Take je jasne, ze to neni pouzitelne v nejake malo otevrene AB tride, ve skoro A tride je to dostatecne maskovano a az pri vysokych vykonech.

[PMA]

Ještě jsemn si dovolil jednu vtipnou variaci obvodu, Vašku - tu bys mohl ocenit

[BV]

"Neriadené" konce, trochu to pripomína konce z Texana (napäťový zisk), ale tam chýba NFB do budičov.
Toto "V přenášeném pásmu (celková NFB) vrací všechno na vstup zpožděné o 90 stupňů"
je myslené snáď ako žart, nie? To by výstup musel byť za vstupom 90stupňov bez ohľadu na kmitočet....

[PMA]

BV:
1) ten konec s proudovým výstupem je žertovná odpověď na NP-F1, je to transkonduktanční zesilovač. 0.725A/V.

2) 90° se týká Aol (Vdif na vstupu) NFB bloku s 1 dominantním pólem, a je to realita.

V(out) je výstup zesilovače s 1. dom pólem, v(n)-v(i) napětí na vst. dif. 90° platí v celé oblasti poklesu Aol o -20dB/dek. Pro nízké kmitočty, kde je Aol rovné, se blíží k 0°, pro vysoké nad fT k -180°. FB Dělič pochopitelně fázi netočí.

[danhard]

Chybi tam zpetna vazba z vystupu.
Takhle delanej konec s CFP se zesilenim s MJ2955/3055 na konci jsem namaloval a odzkousel pro Alana Krause nekdy v prvaku na vejsce, tedy pred vic nez 30-ti lety. Bylo to pro nej moc slozity, radsi sekal Tranziwatty
Ale nejvic se me tahle topologie osvedcila u rizeni motoru, na audio uz ne.

[PMA]

[BV]

S nadsádzkou, ak by to bola realita (oneskorenie o 90st.), tak napr. pri "underbias" konci v B triede by celková NFB vyrobila " korekciu" na vrchole sinusovky a nie pri prechode nulou, takže by výsledok zhoršila . Nič také som doteraz nevidel.
AC analýza fáze na inv. vstupe tiež nič také neukáže.
Že kmitočtová závislosť celkovej NFB zmení pomer výsledných harmonických je bez diskusie.
Obrázky v tranzientnej simulácii silne závisia od konštánt (prenos, korekcia DC), malou zmenou sa dá vyrobiť aj 180 stupňov.

[PMA]

BV:
prosím rozbalit a spustit, je to na 30 sec. (pridal jsem jeste jeden, kde je i AC analyza)

[opa]

[PMA]

Chlapi chlapi, rozhoduje průběh A(w) před zavedením FB, a ten má klidně 1. zlom na 10Hz, 1Hz, 100Hz .... zvlášť při vysokém Aol DC. Víte, co by řekl Bohouš .

Ještě soubor v MC7demo, i tam to funguje správně.
Pozn: když se vynese jen v(n) a v(i), tak to není vidět. Musí se vynést v(n)-v(i), což je průběh o x-řádů menší, /podle loopgain na dané frekvenci/

[PMA]

a:

P.S.: takže to snad máme. Obvod ve FB má určitý, byť "velmi malý" časový posuv. Napětí na invertujícím vstupu je sice prakticky stejně velké jako na neinvertujícím (rozdíl je Vdif), ale časově zpožděné o zpoždění obvodu ve FB. Amplitudový rozdíl sinusovek na v(n) a v(i) je největší při průchodu nulou, tam je tudíž největší Vdif = v(n) - v(i) a proto je napětí Vdif posunuté o 90 stupňů proti výstupnímu. Toto platí pro přen. f. s jedním dom. pólem v oblasti, kde A klesá s -20dB/dek.

[PMA]

Když už jsem si dal tu práci, tak ještě jeden obrázek v makro rozlišení. V "makro" jsou v(n) a v(i) samozřejmě ve fázi se vstupním i výstupním napětím. Zesilovač ale "vidí" rozdíl, a to je v(n)-v(i), který je posunutý o 90 stupňů (vysvětleno o příspěvek dříve, proč to tak je). Obrázek je tentýž, jako předchozí, jen v(n) a v(i) nejsou roztažené. Zisk po zavření NFB je 10x, v(out) má amplitudu 10V, v obrázku podělenou 1000x. v(n) a v(i) mají amplitudu 1V, jde o neinvertující zapojení.

[opa]

Takže jestli jsem to dobře pochopil, drtivá většina signálu má shodnou fázi mezi vstupem a výstupem. Jenom ten malý zbytek, který zpětná vazba nestačí doregulovat (protože zesílení bez zpětné vazby není nekonečné) je fázově posunut o 90° Budiž, a teď se tedy zeptám: proč by nám to mělo vadit? Ten zbytek je tak jako tak chybový signál, nejlépe, kdyby tam nebyl. Ale když už je, tak by nám mohlo být jedno, jakou má fázi. Nebo je to jinak? A proč?