hifi.slovanet.sk

[Kuba4]

Díky kamarádovi s profi branže jsem měl možnost asi 14 dní žít v přítomnosti jeho „domácích“ aktivních monitorů. Aktivní reproduktorové soustavy Yamaha HS80M jsem připojil k regulovatelnému linkovému výstupu mého přehrávače Sony CDP-X505ES a přehrál cca 40 oblíbených CD disků.



Notoricky známý CD přehrávač téměř nemá cenu popisovat, pro mladší ročníky jen uvedu, že se jedná o druhý nejvyšší model z roku 1993, kdy přehrávače Sony Espritové řady patřily k velice uznávaným strojům. Takže už má něco najeto, CDR ale hraje bez problému. Regulovatelný linkový výstup je spřažen s regulací hlasitosti sluchátkového výstupu a lze jej regulovat i pomocí DO. Bohužel můj kousek už nemá potřebný souběh kanálů potenciometru při velmi nízkých hlasitostech (což lze zachránit regulátorem citlivosti v monitorech) a při regulaci někdy též chrastí. Snad po průchodu zlatýma rukama p.Dana Vrány z CASEA bude zcela fit, stejně jako v těchto dnech opravený a doladěný fenomenální přehrávač Wadia CD6!
Propojení přístrojů zabezpečil 5m profi kabel Neutrik s 6,3 mm mono jacky, použil jsem doma vyrobenou redukci na výstupy cinch z CD přehrávače.
Relativně nevelké aktivní monitory Yamaha HS80M jsou primárně určeny k poslechu v blízkém poli. Basový 8“ reproduktor a výšková 1“ textilní kalota, s krátkým zvukovodem, jsou buzeny samostatnými zesilovači. Díky použití aktivní výhybky je možné řadou přepínačů na zadním panelu monitorů doladit jejich zvukový projev. Zpočátku jsem měl všechny přepínače v poloze 0, až cca po třech dnech jsem našel optimální nastavení, v mém případě jsem potlačil výškovou sekci o 2 dB, lze ji ale i zesílit. Basový pokles jsem nechal na poloze flat, což v praxi znamenalo dle firemních materiálů 42Hz – 10 dB, na ucho nastával pokles basů už cca u 70 Hz, 50 Hz už nebylo vůči třeba 200 Hz slyšet (Test CD S&W). Při použití SW je možná nastavit frekvenci 80 nebo 100 Hz jako přechodovou. A dále je možné, ve dvou 2 db krocích, doladit reprodukci basů pod 500 Hz, pokud například umístíme boxy blízko zadní zdi či rohů místnosti. Poslední přepínač reguluje středy okolo 2kHz, opět +-2dB. Poslední dva jmenované jsem nechal v nulové poloze. Při poslechu byly monitory umístěny, a natočeny na posluchače, na cca 50 cm stojanech asi 2m od sebe, dva metry od všech stěn. Poslechové křeslo bylo cca 2,5 m vzdálené a poslechovka byla nevelká podkrovní místnost, normálně zabydlená.



Zvuk této podařené kombinace charakterizuje živost a detailnost projevu. Hudba má drive a svou akčností vtáhne posluchače do děje. Přenesení prostorové informace je příkladné, byl jsem příjemně překvapen zejména hloubkou prostoru, ale i šířka byla větší než rozteč reprobeden. Kritické středové pásmo je vynikající, znělé, detailní, nezabarvené, možná díky přehrávači Sony. Patrně díky velkému basáku jsou však středy trochu směrové. Hlasy zejména mužské jsou reálně podány. Výšky jsou ostřejší než realita, zejména sykavky někdy zabolely, ale jsou krásně barevné. Basy jsou rychlé, přesné, barevné, pevné, ale ty hluboké citelně chybí. Taky drobná oblast frekvenčního hučení kolem 120 Hz, když se do ní nahrávka trefí malinko zamrzí. Mezi hudební žánry, které monitorům sedí patří funk (Prince, MB, US3, J.A.R.), komorní jazz (Diana Krall, Sara K), též hardrock se mi líbil (AC/DC) a punk (Tři Sestry). Elektronika na relaxaci (Enigma, Crushing Bliss) v tichém podání perfektní, hlasitěji už ostřejší, nekompromistí podání vadí. Současný popík, reprezentovaný Darou Rolinc a Petrem Bende se jevil jako málo poslouchatelný pro velkou ostrost projevu, ale neamplifikovaný Seal byl detailní a kouzelný, DM éteričtí. Klasika v podání velkého orchestru neposlouchatelná (9. – L.v. Beethoven). Výborně lze sledovat rozdíly ve zvuku jednotlivých nahrávek.
Pro posluchače hledající akčnost a množství detailů, zejména ve střední oblasti spektra, tuto kombinaci vřele doporučuji. Upozorňuji důrazně všechny nevěřící tomáše, že tato sestavička hravě odstřelí jakýkoliv sebedražší systém DK AIO při reprodukci CDček, hlavně svou znělostí a nezabarvenou reprodukcí. Pro fanoušky hutnějšího projevu doporučuji umístění reprobeden blíže zadní zdi, případně doplnit sestavu SW, třeba firemním HS10W. Pro hledače velkého zvuku to ale nikdy nebude.
Při zvážení cen jednotlivých komponentů, 15 tisíc za aktivní reprobedny Yamaha, cca 500 za kabely Neutrik a espritového přehrávače z druhé ruky za cca 6,5 tisíc si troufám tvrdit, že je více než vyrovnanou alternativou klasických malolitrážních sestav komponentů. Např. doporučovanou kombinaci NADů s Xavian MIA II či KEF iQ3, podle mne, přehraje hlavně přesností znělostí a možností užití větší hlasitosti poslechu.
Z mého pohledu se jedná o skutečně vyváženou sestavu. Prostě řečeno, dost muziky za málo peněz!

[Kuba4]

Manuál na monitory Yamaha: