hifi.slovanet.sk

[opa]

Protože o tom v poslední době byla často řeč, vyrobil jsem si ze starého HDD "čmuchací" cívku pro orientační měření rušivého pole transformátorů a zdrojů.
Zkusil jsem první zdroj a dostal tento obrázek.
Aha, řekl jsem si, je tam nějaká rezonance té snímací cívky.

[opa]

Tak jsem vzal jiný a ejhle, ten vrchol se přesunul!

[opa]

Tohle je nabíječka k telefonu - starší provedení, tedy klasické trafo.
A převýšení nikde! ?

[opa]

Ještě jsem zkusil jiný přístroj se zdrojem...
Že z trafa leze rušení na 50 HZ a násobcích, to se jaksi předpokládá. Ale podíl rušení na vysokých frekvencích je překvapivý. A pro to jakoby "rezonanční" převýšení už vůbec nemám vysvětlení.
Máte někdo tušení, co to může být ? A proč to není u nabíječky?

[opa]

Ještě jedno samotné nezatížené trafo. Tak se zdá, že to převýšení nad 10 kHz nějak souvisí s usměrněním a filtrací. Je to jen u zdrojů, u samotného trafa jsem na to nenarazil.

[PMA]

Třeba to k něčemu bude ...
(cívka měří derivaci)

[opa]

Pavle, moc děkuju. Pouštím se na tenký led, tak snad se moc nezbourám.
Jestliže cívka měří derivaci, tak to znamená, že signál je silnější pro větší strmost změny, tedy pro vyšší frekvence. Abych dostal správný výsledek, měl bych provést inverzní operaci, tedy signál prohnat integrátorem. Tím se samozřejmě podíl vysokých frekvencí výrazně omezí. Dobrá.

Ale když to vezmu z praktického hlediska, pokud bude poblíž transformátoru nějaký signálový obvod a v něm třeba nevhodně vedený spoj, který vytvoří smyčku, tak z toho rušení schytá přesně tu derivaci, kterou jsem naměřil cívkou (samozřejmě s úměrně menší amplitudou vzhledem k počtu závitů a ploše smyčky).

Je tahle úvaha správná ?

Ještě zbývá otázka, jak moc vadí, že cívka není stíněná. V tom Tvém materiálu je cívka z koaxu...

[PMA]

Říkáš to správně. Záleží na tom, co chceš měřit. Pokud by to mělo být hledání proudu, který naindukované napětí do cívky vybudil, tak je nutné signál z cívky nechat projít integrátorem.

[opa]

Přes nějaké nejasnosti to byl už v této primitivní podobě zajímavý pokus. Názorně jsem si vyzkoušel, že s tím magnetickým polem si hliníkové stínění moc neporadí (ale byla to jen deska 8mm, uzavřenou krabici nemám po ruce).
Za užitečný výsledek považuju zjištění, že zdaleka největší vliv na rušení má vzdálenost od trafa. Takže budu pokračovat v už zavedené praxi oddělených zdrojů. Jsou to sice dvě krabice a kabely navíc, ale výsledek stojí za tu námahu.

[PMA]

Samotná deska samozřejmě neřeší nic, musel bys mít zavřenou krabici. Pro hliník 8mm a 50Hz si můžeš spočítat účinnnost stínění podle vzorců pro hloubku vniku:

http://en.wikipedia.org/wiki/Skin_effect

[PMA]

[opa]

Podivoval jsem se nad průběhem spektra rušení některých zdrojů. Vysvětlení je velmi podrobně zpracováno na stránkách Czechaudio - autor Petr Komp.
http://www.czechaudio.com/pdf/Zdroj_zakmity.pdf
Já jen doplním měření na konkrétním vzorku. Předpokládám, že obrázky ani není třeba nějak komentovat.

[danhard]

Ta dioda vygeneruje diky recovery naboji ostre preruseni proudu, to zazvoneni je jen dusledek, ze se tim nabudi nejaka seriova rezonance ( tvorena parazitni kapacitou a rozptylovou indukcnosti vinuti), tudiz se i nabudi ruseni nekde zvyraznene.
Zkus Vlado vymenit ten usmernovac za schottky diody

[PMA]

Překlad - ten zlom generuje spoustu vysokých harm. i bez viditelného dokmitávání.

[opa]

[opa]

[PMA]

BY500 - 800

Je to snadno dostupný prvek.

http://www.vishay.com/docs/88544/by500.pdf

[danhard]

Diody na 10x vetsi proud a na 10x vetsi napeti, neprehanis to s tim dimenzovanim trochu ?

[PMA]

[opa]

[PMA]

Anoano.

[opa]

Tak páni inženýři, něco dělám blbě, nebo je to všechno ještě složitější. Vyměnil jsem diody za rychlé a co myslíte? Měl ho tam! Totiž, hrb zůstal i se zákmity prakticky beze změny. I vyhodil jsem kondenzátory 15nF, které byly paralelně u každé diody. Zákmity se výrazně omezily ale hrb zůstal. Snubber opět pomohl.
Je to jasné, nesprávná metodika pokusu, teď by to chtělo dát zpátky pomalé diody a změřit bez kondenzátorů 15nF. Ale tak jako tak, kde se tam ten hrb bere ?

[danhard]

Dal si tam ty Schottky ?
Nelinearita ve změně proudu, která generuje rušení tam bude vždy - je to usměrňovac s kapacitní zátěží.
S tím malým kondem pres diody se produkt rušení přesune z vf oblasti do oblasti kde to sleduješ.
Zkus dát k sekundáru paralelně 100n kond, jestli se ta rezonance posune.

Jinak k tomu článku na CzechAudio, je vtipné, jak mají ty obrázky pokaždé jiné měřítko, hlavně ten "odrušenej"
To by byl takový problém to dát do jednoho, se třemi průběhy přes sebe ?

[opa]

[PMA]

Netušil jsem, že tam dáváš ty nicneřešící zhoršující paralelní kondenzátory (15n).

Nezkoušel jsi "nulltest"? (spojit vstupní 2 měřicí vodiče PC metody a vložit do obvodu usměrňovače na 1 měřicí bod).

[opa]

[PMA]

Tak to je OK.

100n paralelně k sekundáru bych nedával, když jsem podobné triky zkoušel, vedlo to jen ke zhoršení.

Osobně na diody prakticky nevěřím (v 50Hz aplikaci). Energie v trr je zanedbatelná vztaženo k 10ms. Všechno generuje zlom při vypnutí proudu, a jeho kosmetická změna 100ns či 2us trr nic dohromady nemění. Samozřejmě na 50kHz to bude jinak.

[opa]

Tak jsem tu hranu ještě trochu zmenšil a naklonil. Otázka je, zda to stojí za ty starosi. Zákmity odstranil v obou případech snubber.

Obrázek je animovaný GIF. Měl by se pravidelně měnit mezi oběma verzemi. (což ovšem neplatí pro automaticky generovaný náhled. )

[danhard]

Vláďo a ten oscilogram je co ?

[PMA]

Zapnutí proudu, ještě by to chtělo vypnutí proudu (diodou) .....