hifi.slovanet.sk

[PMA]

[babaudio]

takže najjednoduchšie ako vyrobiť elektrostaticky tienenú mag. sondu je skratovať koniec koaxu a stočiť ho na priemer 45mm ? Použil by som Sendyho tenký 50R koax.

[PMA]

Stočíš koax do kroužku a žílu připájíš na stínění kroužku. Stínění tam, kdy vystupuje žíla, zůstane nepřipojené. Ale žádné zkraty!!

[babaudio]

dík

[babaudio]

http://www.compliance-club.com/archive/old_archive/030718.htm

[PMA]

Jo to je ono, dokonce víc možností, Chodí to opravdu vysoko.

[JHradec]

dv ě oznámky :
1) není třeba Al deska napříč přístrojem. i malý kousek železa vhodně umístěný udělá svoje. a to nemluvím o vhodném závitu nakrátko ( měděný plech kolem trafa)

2) Co takhle jiný typ usměrňovače ? já mám vyzkoušený selén.

Osobně používám tu cívku z HD - vlastní rezonance mi zatím nevadila - pokud toho rozeberete víc, mají různý počet závitů.

Proč konstruovat zesilovač a k tomu pračku ? IMHO oboje může zmáknout jeden přístroj ( včetně napájení preampu ).

[opa]

[roberto]

V práci používáme "čmuchací" soundu namotanou na míru- asi 200z na malé cívce..dá se ale použít i cívka z relé ap.

[JHradec]

2 OPA

Přišel jsem na to nezávisle - už před časem. Ono to musí napadnout snad každého, komu se to válí na stole. Používal jsem to ale trochu jinak - místo osciloskopu malý zesilovač s repráčkem. Teda né, že bych osciloskop neměl, ale nějak mi to přišlo operativnějšíí. Samozřejmě, že uchometrické vyhodnocení není košér a nebere v úvahu RFI atd, atp.
Na druhou stranu - pomohlo to.

[danhard]

K výbavě mladého pionýra - elektronika většinou patřil "sledovač signálu" doplněný magnetickou sondou (civečkou z telefonního sluchátka) a vf sondou (oddělovací kond s detekci diodou)

[Jupi]

[horemic]

...

[PMA]

Neni za co, ono totiz v realu jsou mnohem dulezitejsi jine parametry, nez se kterymi se vetsinou mnozi ohaneji.

[horemic]

...

[JeF111]

Ještě lepší než jeden závit nakrátko okolo trafa je mít tam víc závitů
Před časem jsem na to hleděl v jednom Revoxu. Klasické EI trafo, dokola omotané drátem Cul průměr asi 0,4mm, konce vinutí zkratované. Toto trafo mělo menší rozptylové pole, než jsem zvyklý měřit u podobně velkých toroidů.

Jako magnetickou sondu používám klasickou sondu k osciloskopu, zemnicí kablík zkratovaný na hrot sondy a vytvořená smyčka je jeden závit podobně jako popisované smyčky z koaxu. Funguje to úplně stejně

[danhard]

Je uplne jedno jestli je tam jeden zavit z folie, nebo nebo civka stejnych rozmeru na konci zkratovana. Ucinnek je zcela identicky.

[PMA]

Možná by mohla existovat metoda, která ukáže něco k odolnosti audio zesilovače na VF rušení. Je poměrně jednoduše realizovatelná. Jde o měření CCIF intermodulace na vyšší frekvenci. Použijí se 2 sinusové generátory nastavené tak, aby rozdílová frekvence ležela v audiopásmu. Vhodný kmitočet generátorů je od cca 100kHz do několika MHz. Je to nad audio pásmem, ovšem vzhledem k malé strmosti vstupního RC filtru zesilovače (jen -20dB/dek) takovýto signál projde spolehlivě do vstupních obvodů, byť s trochu zmenšenou amplitudou. Přikládám výsledek měření samotné karty 2 generátory, naladěnými na cca 500kHz a 503kHz. Intermodulační produkt je jasně vidět. Produkt "cestuje" na frekvenční ose, vzhledem k nedokonalé stabilitě generátorů. Pro snížení intermodulace samotné karty by se na výstup měřeného zesilovače musel zařadit strmější pasivní filtr (-40dB/dek je minimum), který by před kartou VF složky odřízl.

Vhodný kmitočet bude většinou v řádu stovek kHz. 100kHz a níže většinou obvody bez problémů zvládnou, nad jednotky MHz by měl zabrat vstupní filtr.

[PMA]

Testovací signál v časové oblasti:

[PMA]

... a jeho FFT:

[PMA]

Generátory kolem 300kHz:

/evidentně to závisí na kmitočtu rušení a bylo by potřeba udělat širokou sadu měření. Po zařazení dvojitého RC filtru před kartu intermodulační produkty výrazně klesnou, takže jde evidentně o produkty rušení promítnuté do audiopásma/

[PMA]

Měření při rozdílu frekvencí generátorů cca 10kHz, jednou bez filtru a podruhé s dvojitým RC článkem s -3dB na cca 20kHz:

[Roman St]

V domácím prostření se v elektrické síti častěji vyskytují rušení způsobené spínanými zdroji různých spotřebičů. Úspornými žárovkami počínaje a počítači či televizory nekonče, třeba takový stmívač osvětlení a podobné regulátory injektují do sítě celá spektra frekvencí. Takže je klidně možné, že lidé mají nedaleko audio soupravy dva kmitočtově velmi blízké a relativně "silné" zdroje rušení i v oblasti pod 100kHz.

[PMA]

To ani v nejmenším nezpochybňuji, Romane. CCIF IM složek do 100kHz se dá ještě vygenerovat kartou se vzorkováním 192kHz. Vyšší kmitočty ne.

[PMA]

Měření VF intermodulace na lampovém preampu a srovnání s mezí měření. V obou případech je na vstupu karty přídavný DP filtr - dvojitý RC článek. V tomto případě není použití lamp žádným přínosem, co se týče odolnosti vůči VF intermodulaci.

[miero]

Prípadne skúsiť ešte volať/vytáčať v blízkosti GSM mobilom v režime 2G only, kde sú frekvencie pre uplink v rozsahu 1710.2–1784.8 MHz a 1805.2–1879.8 MHz pre downlink.

[PMA]

Toto je celé schéma metody:

(bylo by možné si dát více práce s výstupním DP filtrem a tím zvětšit rozlišení metody)

[opa]

PMA:
Velmi zajímavé pokusy. Poprosím ještě o upřesnění impedancí (R1, R2) a úrovně signálu 300 kHz.
Až bude metoda odladěná, určitě by bylo zajímavé otestovat různé typy zesilovačů (diskrétní JFET, OZ-JFET, OZ-bipolár...)
Abychom porovnali teoretické předpoklady s realitou.
Ve finále pak navrhnout vhodný vstupní filtr (třeba i L-C), který rušení co nejlépe potlačí.

[PMA]

R1 a R2 jsou 2k4. Rozkmit signálu 300kHz je 1,6 - 1,9V špička - špička, je to vidět o pár příspěvků výše. Pokud má preamp na vstupu potenciometr, lze sledovat závislost na úrovni. Nejlepší výsledek má zatím CFA preamp.

Minimálně z toho plyne závěr, že jednoduchý RC na vstupu není moc účinný, Pokud nemá sahat do audio pásma.

[opa]