hifi.slovanet.sk

[little.fox]

Tak uz jsem si konecne nasel cas a poslechl si testovaci DVD a chtel bych timto jeste jednou podekovat, nejen za toto DVD, ale hlavne za nove znalosti, ktere jsem ziskal... Diky.

[Decibel]

Kdo má to DVD a rychlej upload

[PMA]

[Frantrax]

Pavle, doufám, že je ten epoxYd fór

[Hop377]

To Franto:
Nie je to for, to je extra silny epox.

[Renown]

Není to fór.

Pokud jde o to Y, pak je tam správně. Je to epoxy.
Lepidlo CHS Epoxy 1200 si asi pamatuje mnoho z nás.
Anglické slovo je také epoxy. Ale existuje i slovo "epoxide resin".

Pokud jde o něco jiného, tak jsem to nepochopil já

[PMA]

nereagoval bych. Franta je mladý chlapec. Dříve bylo spisovně jen Y (nakonec používá se i ve světových jazycích), pak se zavedlo také I.

[check]

Mohl bych se ještě dopozeptat?
Na Voňavé Hoře padlo cosi o nezatlumitelnosti hajztrubek. To se myslela špatná zatlumitelnost rozvodu splašek nebo se ta trubka nedá použít ani jako BR (jinak prakticky ideální)?

edit: Použitá je samozřejmě lepší, protože je povrch dokonale vyhlazen.
edit: Průnik středních frekvencí a stojaté vlnění uvnitř BR mi je jasné, jenom sem měl obavu, jestli ten materiál nemá tak zanedbatelné vnitřní tlumení, že by zvonil. Ale asi je bez problému.

[Frantrax]

Myslíš doufám nepoužitou...

[velky bobo]

Už si přesně nevzpomínám, ale asi šlo o to, že skrz basreflexovou trubku utíkají selektivně taky středy, což dokáže udělat na cháře dost neplechu. Platí to nepoužité i použité, pokud ta použitá je průchodná.

[check]

Já sem těma trubkama snad posedlej. Už nevím jestli sme diskutovali nad dvěma stejnejma nebo různejma, že tak úplně podle teorie nefungujou. Tak pro blbce naposledy, dvě stejné trubky ve společném objemu - fungují korektně?
Když sem se podíval na sub u šrollů, trianglu nebo co to bylo - prostě sub s modře podsvícenym displayem - prý dvě 18" ve 200l, mělo to 4 kousky BR. Tak mě došlo, že tím větším počtem by se dalo při stejném průřezu lépe eliminovat turbulence, jak teorie praví i pro měniče.

[velky bobo]

Pokud jsou všechny nátrubky stejné, tj. stejná délka i stejný průřez, mělo by to fungovat korektně. Rozdělení do většího počtu menších trubek skutečně - alespoň teoreticky - pomáhá proti turbulencím, průměr by však neměl být menší než cca 3 cm, jinak narůstají viskózní ztráty (třením vzduchu o stěny trubky). Problém je v tom, že při rozdělení do více nátrubků už neplatí jednoduché vztahy pro koncovou korekci délky, takže ladění se musí "vyladit" - tj. použít nátrubky delší a postupně přiřezávat, až se to trefí.

[Frantrax]

Může to doladění vypadat takto?

Vemu basák, dostatečnou dobu ho protáhnu deseti Hertzema (aby se neřeklo ), změřim TSka, odsimuluju si charku svých snů a postavim bednu danýho objemu. Narvu tam delší trubky potřebnýho průměru a řežu a měřim impedanci až do doby, co budu mít impedanční minimum na požadovaný frekvenci?

[check]

Díky moc za odpověď. Aspoň tu impedančku a TS změřit umím, bez toho by to opravdu nešlo. Schválně sem si panel s BR udělal šroubovací.
Apropó, hřeje mě blbost mládí, když jste nakousl koncovou korekci. Jak se projevuje umístění konců BR v prostoru vzhledem k ladění a turbulentnímu chování. Že překážky v blízkosti vyústění snižují ladění (prodloužení BR) a platí poučka o volném prostoru v poloměru, vím. Ale nehraje vliv např i zapuštění/nezapuštění hrdla v desce a její rozměry, jak z hlediska ladění, tak turbulencí? Aneb, zapouštět vnitřní konec hajzltrubky do desky nebo ho jenom zaoblit?

Franto před prvním BR je lepší změřit bednu a odsimulovat si, jakej objem že se to tváří mít.

[godz]

Niečo sa o tom hovorí aj tu http://www.troelsgravesen.dk/vent_tuning.htm.

[velky bobo]

Ta koncová korekce je u normálního přechodu (tj. bez zaoblení) spíše 0,91*D když to končí ve vzduchu a 0,93*D když to končí v desce. Chyba vznikla z toho, že kdysi kdosi odvodil přibližné náhradní schéma pro aproximaci vyzařovací impedance pístu tak, aby to pod kritickou frekvencí i nad kritickou frekvencí mělo přibližně stejnou relativní chybu. Nějakej Sýkora došel k závěru, že pro praxi je lepší, když to pod kritickou frekvencí pokud možno chybu nemá a nad kritickou frekvencí na tom nezáleží, poněvadž už je tam stejně všechno jinak (Udělat "bez chyby" pod i nad kritickou frekvencí to nejde). Potom halt ta koncová korekce vychází jinak. Ten vůl to nikde nepublikoval, takže ten omyl se traduje dál.

Velikost koncové korekce závisí ještě taky na tom, jakou poměrnou plochu vyustění zaujímá na ploše, do které vyúsťuje. U normálních basreflexů to většinou nehraje roli, bere se to v úvahu spíš v prostorové akustice při konstruování Helmholtzových rezonátorů (takové ty všelijaké děrované panely). Pro čtverec a štěrbinu je to samozřejmě taky jinak, na to jsou tabulky. Určitou roli hraje taky vzdálenost otvorů, když je těch vyústění víc, ale to už se počítat nedá, muší se experimentovat.

Pokud se basreflex rozšiřuje, třeba nějakým tím zaoblením nebo trychtýřem, tak ta rozšířená část se uplatňuje jen částí délky. Nejlepší je v prvním přiblížení předpokládat, že ta rozšířená část tam vůbec není a brát jen délku válcové části, resp. části s konstantním průřezem. No a potom pilku a řezat, řezat, řezat. Připomínám, že rezonanční frekvence je nepřímo úměrná druhé odmocnině z délky, takže když např. 10 cm dlouhou trubku zkrátím o jeden centimetr, stoupne rezonanční frekvence přibližně o 5%.

[check]

Díky, díky, díky.
Snad bůh dá a jednou budu řešit konečně i hrby od rozměrů místnosti s panem Helmholzem.

godz: Taky díky, já sem to tuším četl, ale pozapoměl, proto vznikly nejasnosti. Znova si to osvěžím.