hifi.slovanet.sk

Roman St · Hifi expert Založený: 03 marec 2007 Príspevky: 1411

Většina ultrazvukových vyzvánění je okolo 17,5kHz. To děti většinou slyší, učitelé již ne. Navíc mobil je fyzicky blíže majiteli, než učiteli.

Při prachobyčejném cinknutí skleniček lze zaznamenat frekvence vysoko nad 20kHz, přikládám takový záznam http://www.uschovna.cz/zasilka/H12NDR89V8M9EZSA-AKY , kdysi jsem si s tím dlouho hrál.
Netvrdím, že nad 20kHz někdo slyší, ale např. produkty intermodulace s ostatními frekvencemi budou v uchu vznikat.

danhard

Roman St · Hifi expert Založený: 03 marec 2007 Príspevky: 1411

michal mishek

danhard

A kdyz se do ucha ty ultrazvukove slozky dostanou, tak tam neni aparat ktery by je identifikoval a budil tak usni nerv. Pokud jde o intermodulace a tim i buzeni receptoru pro nizsi frekvence, tak to vyzaduje podstatne vetsi amplitudu te nadzvukove slozky, aby vzniklo neco nad "sumem" a to v beznem zvuku neni.
Zrovnatak primy prenos "ze vzduchu" a buzeni usniho nervu primo nadzvukovou slozkou (kostnim vedenim) ma takovy utlum, ze to neni identifikovatelne.

Takze paradoxne ultrazvuk nejlip "slysi" uplne neslysici Very Happy

danhard

Roman St · Hifi expert Založený: 03 marec 2007 Príspevky: 1411

velky bobo

Mám ještě v paměti, jak jsem nějak v roce 1967 - nebo možná 68 nebo 69 - čili ve svých cca 20 až 22 letech byl na jedné z prvních, ne-li vůbec první výstavě Hifi - Expo. A když jsem tam tak chodil, bylo mi divné, co to tam piští - něco jako řádkový rozklad televizoru, ale žádný televizor tam nebyl. Teprve později mi došlo, že to byl pilotní signál 19 kHz z FM přijímačů, které tam byly v hojném počtu předváděny jako tehdy jeden z mála zdrojů tehdy ještě kvalitního stereofonního signálu. A ten pilot se tenkrát zřejmě ještě nepotlačoval. Takže ano, může to být slyšet, pokud je toho signálu "ve vzduchu" dost. Ovšem při reprodukci v reálných podmínkách je situace trochu jiná. Až na výjimky, které jsem uvedl, mají používané výškáče v oblasti od 16 kHz výše značný poklas energetické účinnosti - i když v ose mohou hrát bůhvíjak vysoko - poněvadž směrují. V této oblasti se významně uplatňují i ztráty v samotném vzduchu a většina materiálů - snad s výjimkou mramoru, skla, hladkého betonu, masivního kovu apod. - má značný činitel pohltivosti (běžně se to ani neudává, poněvadž to skoro nejde měřit), takže ani v poli odražených vln toho moc není. Dále, ucho samo má na takto vysokých frekvencích značnou směrovost, takže na vstup zvukovodu se toho z přímého zvuku moc nedostane (navíc jen málokdo má bedny postavené tak, aby mu výškáč mířil na ucho - problém směrovosti) a pro poslech přichází v úvahu jen nějaké nahodilé odrazy, které by však ve správně uspořádané poslechové místnosti měly být potlačené. A konečně samo zevní ucho a zvukovod mají na těchto frekvencích značný a k vyšším frekvencím narůstající útlum. No a z toho všeho vyplývá to, co jsem napsal. Samozřejmě neexistuje nějaká ostrá hranice a ty dětičky slyší nepochybně lépe, navíc mobil může mít i piezoelektrický měnič a je zpravidla v těsné blízkosti posluchače, zatímco postarší učitel(ka) v čele třídy má halt smůlu. To ale na podstatě věci nic nemění. Ostatně v tom původním článku, který jsem přiložil, se také spekuluje o možnosti kostního vedení a vibračního dráždění nejen sluchového orgánu, tj. hlemýždě, ale i labyrintu.

Suma sumárum - nadakustické složky reálných signálů nějaký senzorický resp. neurofyziologický efekt téměř určitě mají, ovšem co je jeho podstatou a jak se to uplatňuje v reálných podmínkách, o tom se moc neví. Oohaši a spol. používali nějaký speciální hypertweeter s diamantovou membránou, který jim vyrobili u Pioneera a který údajně chodil rovně do 100 kHz, a pro snímání měli měřící mikrofony, které chodí taky do 100 kHz. Když si někdo takový reprák pořídí, milerád mu pro něj navrhnu výhybku, akorát že měřit umím jen do asi tak 50 kHz. Takže se zatím hodlám spokojit s páskem Raven, který chodí celkem slušně do 40 kHz. Až to bude hotové, může se uspořádat nějaký poslechový test. Sám už nějaký materiál s ultrazvukovými složkami taky mám.

Nazdááár ! Razz

velky bobo

MaBat

JHradec

já bych se vrátil k tomu tvarovému zkreslení - sinus je totiž blbý příklad.
Ostatně já sinus běžně neposlouchám Smile

. Všiměte si, že tyhle rekonstrukční teorémy počítají se signálem, který je v čase monotonní, což muzika nebývá.(minimalismus- snad a jen občas)

velky bobo

Pásek má rozměry cca 15 x 25 mm, takže je to o něco lepší než 25 mm kalota. Zhruba je to srovnatelné s 19 mm kalotou, pokud by kmitala konfázně - ovšem tak se chová leda SEAS 19TAF/D, který ale není až tak velká výhra (láme se kolem 23 kHz), anebo ACCUTON BD20-6-031, který mj. díky té pitomé mříži taky není zrovna zázrak, i když údajně membrána rezonuje až někde kolem 60 kHz. Samozřejmě výkonově to rovné nebude, ale to určitě nebyl ani ten diamantový zázrak od Pioneera - kdyby měl být výkonově jakž tak rovný do 30 kHz, musela by mít membrána příčné rozměry kolem 3 mm, o čemž silně pochybuji.

MaBat

Aha, měl jsem představu něčeho většího. To pak jo.

velky bobo

Špatné by nebylo "Zlaté oko" od AUDAXu, ale to mělo problémy s trvanlivostí a už se nedělá. Nějaké piezopolymerové tweetry dělal kdysi taky Pioneer a odešli od toho, což je docela škoda, poněvadž to hrálo docela dobře. Ale možná tam taky byly nějaké problémy se stabilitou. Já možná ještě vyzkouším klasická pieza typ Motorola, ale do hifi to pustit nemůžu, to by mne hifisti sežrali. Kdysi dávno jsem si s nimi testoval uši a ještě kolem 21 kHz jsem něco vnímal, i když zvuk už to zrovna nebyl, spíš něco jako tlak v uchu - nelíbilo se mu to.

Roman St · Hifi expert Založený: 03 marec 2007 Príspevky: 1411

Bobo, díky za odpovědi.
Dovolte mi poznámku k tomu testování uší vysokými frekvencemi. Mnohým je zřejmě jasné, že 20kHz sinus na plný výkon zesilovače může snadno odpálit výškáč, což je opravitelné, ale co je daleko horší, můžete si stejně snadno odpálit "uši", přesněji řečeno nervové (vláskové) buňky. Ty se bohužel již prakticky neobnovují (regenerují se jen postupně a málo). A nejen, že budete pak hůře slyšet, to ještě není tak hrozné, ale můžete si spustit i doživotní ušní šelesty, což není žádná legrace.

PMA · Pavel Macura Založený: 18 január 2007 Príspevky: 20461

Tinitus je svinstvo. Zvedněte ruku, kdo jej, alespoň v nějaké i mírnější formě, nemá.

velky bobo

Výškáč běžné hifi kategori se zničí při trvalém příkonu 5 až 10 VA a opravit jde jen tehdy, je-li na to konstruován (výměnný agregát membrány). Naštěstí v pásmu výšek je maximálně tak 15% celkového zdánlivého příkonu a trvalý příkon je tak do 3% maximálního, takže pokud se hraje bez limitace, má výškáč šanci na celkem přijatelnou dobu dožití. Podotýkám, že signál IEC, který se používá pro stanovení zatížitelnosti, má spektrální profil chudší na výšky oproti průměru reálných přirozených resp. hudebních signálů (IEC je totiž poněkud zastaralé) - z toho pak vycházejí ty údaje 50 až 100 wattů v datasheetech výškáčů.

Frantrax

Tinitus mám taky a to nejsem žádnej důchodce Very Happy

Roman St · Hifi expert Založený: 03 marec 2007 Príspevky: 1411

Také mě to před dvěma roky postihlo. Dosud jsem si úplně nezvyk, ale žiju.

danhard

Našel jsem celkem zajímavé "samply" Smile

Mohl by to někdo zkusit přehrát s ohledem na spektrální rozložení a poslechovou kvalitu ?
http://www.2l.no/hires/index.html

opa

velky bobo

Až něco sosnu, tak řeknu ... jelikož je to public address zone, tak by se to snad mohlo hodit i na nějaký ten nosič, nejlépe "věčné DVD" z Holešovic.

Danny, dík za tip.

velky bobo

První ochutnávka - dost dobrý; signálové komponenty do 40 kHz.

opa

velky bobo

http://www.datatresordisc.eu/

anebo http://millenniata.com/ , ale ty se myslím vyrábějí taky v Holešovicích.

U těch nordických nahrávek je krásně vidět, že šum najíždí až u 50 kHz - evidentně lepší noise-shaping.

horemic

horemic

velky bobo