hifi.slovanet.sk

[Ghost]

Jak vám to víc chutná?
1. suchý monitorový zvuk, něco jako akustickou lupu na vyšších středech a výškách s pevným basem. Po delším poslechu a hlavně nahlas může (ale nemusí) dojít až k agresivnímu vnímání hudby. Vokály jsou vypíchnuté a strhují na sebe pozornost. Čím jsou tyto atributy větší, tím lépe. Představitele této kategorie jsou Bryston,DPA,BVAudio. Jejich konstruktéři více měří základní parametry jako HD,IMD,DF,SR a domnívají se, že tyto mají kritický vliv na zvuk.

2. Analogový "muzikální projev" o němž technokraté tvrdí, že je zkreslený kde nástroje mají svá těla, objevují se barvy, zvuk je zemitější spektrum je posunuto níž směrem k nižším středům, které neunavují a zdají se reálně přirozené. Bas je mohutnější a plný. Vše je to na úkor extra mikrodetailů většinou v nejvyšším pásmu. Představitelé této kategorie jsou většina lampových přístrojů, Naim, MCIntosh. Tito konstruktéři hodně poslouchají a vše podřídí zvuku i za cenu zhoršení běžných měřených parametrů jako HD,IMD,DF,SR. Tuto skupinu posluchačů většinou zahrnují ortodoxní a skalní hifisté jenž dávají přednost emotivnímu zážitku z poslechu.
Obě tyto skupiny se můžou různě prolínat a nechci tady řešit, že ve skupině 1 nebo 2 to či ono není pravda. Jde o nastínění dvou různých pohledů na zvukové preference. Takže jak?

[Kuba4]

Já více tíhnu k druhému bodu. Ale nesmí to být na úkor evidentně zkresleného lidského hlasu. To už je mi pak milejší nekompromisní pravda bodu 1. Prostě střední kmitočtové pásmo rozhoduje.

[coffee]

..

[jardag]

Trochu se zapomíná na to, že se jedná o nahrávky a ne o živý poslech. Někdy může horší méně věrný aparát zakrýt chyby nahrávky. Určitě to není špatná volba. Jde o konečný efekt.

[Kuba4]