hifi.slovanet.sk

[danhard]

Totéž v simulaci simul1. Pozor na měřítko, ch1 1000* zesílen.
Samotný kabel simul2 a kabel se zvětšenou rozptylovou indukčností přívodů L9,L10 na 3nH - cca 1cm volného drátu, simul3.

[PMA]

No sedí to jen vzdáleně. Zkoušel jsem taky pár dalších simulací, ale žádná nepodchytila odezvu na výstupu RG-58, bylo to jen "školní" přiblížení typu "když zanedbáme tamto a ono". Spíš se dala podchytit ta mizerná tkanička.

[bacil2]

[janik1971]

A ja sa cudujem ,ze Ta to trapi. Nik Ta sem nenuti chodit.

[šeďour]

[danhard]

[danhard]

[PMA]

[BV]

, mne sa nezdá zmysluplné sa zaoberať 50ns javmi (ich nepresnou simuláciou) v absolútne nereálnych amplitúdach (asi 1000x vyšších, ako v reálnych podmienkach), pre vysvetlenie vplyvu kábla na prenos audio signálu.
Praktický výsledok je taký, že najlepší je pri nesymetrickom prepojení čo najkratší kábel s čo najmenšou impedanciou opletu a čo najmenšie prechodové odpory na konektoroch (najlepšie káble rovno prispájkovať a vyhnúť sa konektorom alebo použiť skrutkovacie svorky..). Ale to je dávno známe. Alebo riešiť vstupy pre nesymetrický signál ako diferenciálne a použiť pre pripojenie nesymetrického signálu symetrický kábel, čo je rovnako známy fakt.

[PMA]

[danhard]

[PMA]

Tak tak, tady to s hranou generátoru nesouvisí, zda je 1ns nebo 20ns.

Co se týče stykačů, ledniček atd. - celý audio systém nesmí slyšitelně z repro reagovat na spínání jakýchkoliv stykačů, motorů apod. v bytě. Není nijak obtížné to docílit.

Audio systém by měl být též imunní vůči zvonícímu mobilu v těsné blízkosti. Při položení na přehravač to už nebude úplně samozřejmé to docílit, ale půjde to.

To jsou ale extrémy, degradace signálu začíná mnohem dříve.

[danhard]

[danhard]

[PMA]

To že indukčnost opletu je téměř nezajímavá a naopak rozhoduje přísně koaxiální struktura kabelu a konektorů ukazuje výsledek Yamahy vs. RG58.

[bacil2]

[danhard]

[PMA]

[BV]

"Zhoda"? A k nezávislosti na strmosti hrany: v tej simulácii má generátor hranu 30ns. Stačí to zmeniť napr. na 5ns..

[PMA]

Bylo to dobré cvičení. Jedno z nejlepších

Ale podle mě než délka hrany generátoru je mnohem zajímavější, jak to reaguje na K ("coupling"). To je rozdíl mezi kvalitním koaxiálem s BNC a RCA tkaničkou nebo RCA kabelem se smotaným stíněním (Tasker).

[danhard]

[BV]

, Taťuldo, pridaj si medzi L3, L5 v tom mojom obrázku (sú to tienenia dvoch káblov pohodených "niekde a nejako " na stole)induktívnu väzbu s koeficientom tak 0,001 a menej. Je to dosť reálny predpoklad mechanizmu vzniku "predkmitu"?Simulácia vypľuje nemlich rovnaký obrázok ako to meranie.
Edit
Prikladám schému aj s koficientmi väzby a je tam doplnený diferenciálny prenos , v(B,C)

[danhard]

Není to tak Hurvajz.
a) ten přívodní kabel je tam jako nutný zlo, protože gener. mám zahrabaný vespod mohyly asi 1m stranou, takže je to k měřenému kabelu tečně, kromtoho proud zakončeným koaxiálem teče oběma drátama, takže magneticky nevyzařuje.
b) s měřeným kabelem jsem samozřejmě hejbal, smyčku otáčel a deformoval, jediný pozorovatelný vliv byl na časovou konstantu nárůstu proudu, ne na amplitudu jevu.

Na hledání konkrétní příčiny je zapotřebí to časově rozdělit, s buzením opletu z 3,3R je už oplet někde jinde (dtto při měření toroidem, tam je vnitřní odpor mag. pole transformovaný kvadrátem poměru závitů budící cívky, cca 7mR), tam už překmit není vidět vůbec, protože je potlačen v poměru k budícímu napětí.
Takže je zapotřebí odsunout časovou konstantu překmitu od rychlosti hrany, aby se amlitudy vzájemně neovlivňovaly (pomalou hranu buzení likviduje rychlé doznívání jevu).
Musíš si vystačit jen s kabelem, jeho zakončením a žádný kond navíc tam není, jen kapacita žíla-plášť by se dala uvažovat.

[opa]

Pánové, evidentně jste tu pouze tři, kteří se můžete bavit na úrovni a víte, o co jde. Když pomineme okrajové jevy v ns, co z toho měření vyplývá pro nás, laiky ?
Abych to upřesnil, potvrdilo se, že rozhodující je kvalita a malý odpor stínění spolu s dobrými konektory a ostatní parametry (impedance 50,75,93, dielektrikum, ...) nejsou kritické ?

[PMA]

OPA: je to trochu složitější, pokud se chceme zbavit rychlého rušení resp. jeho vlivu na kabelové propojení, je potřeba dodržet přísnou koaxiální strukturu (jako např. průmyslový RG58) ale i koaxiální konektor, tj. stínění v kontaktu po celém obvodu. Např. i několik mm přímého vodiče vadí, naruší "rovnováhu" v symetrii kabelu a odečtu rušivých napětí.

S danhardem jsme oba vyvíjeli měřicí systémy pro zkoušky na vn a vvn, doprovázené rušivými impulsními jevy, takže k tomu máme blízko, i když u mě empirie předcházela teoretickému zdůvodnění.

Audio tomu paradoxně není daleko, s nástupem digi techniky a spínaných zdrojů je problematika velmi podobná.

Takže odpověď - malá impedance stínění není dostatečný předpoklad k odolnosti vůči VF rušení. Je to jeden z předpokladů.

Podle mě už tu bylo probráno vše.

[Odar]

Mozno blbost - NAIM pouziva nestandardne koncovky na prepojenie svojich komponentov. Je mozne, ze sa vydali touto cestou, aby eliminovali problemy, ktore vznikaju pri pouziti beznych RCA koncoviek?

[opa]

O.K. rozumím. U komponentů, které dělám pro sebe, bych neměl problém použít BNC konektory, mají více výhod. Jenom jsem zatím neobjevil BNC konektor na kabel, který by měl oplet pájený. U běžných, které oplet jenom po obvodu skřípnou nějakou matičkou bych se obával (po čase) přechodových odporů, oxidace vodičů a obecně nespolehlivého spojení.

[furto]

Naim používa 5 kolík a tienenie konektoru je prakticky také isté ako na RCA, kovový plášť RCA je spojený s opletom v jednom bode, tak isto to je aj pri 5 kolíku.

[BV]

2 danhard
Tých možností je x, je to nejaký parazitný jav, presluchy v osciloskope (nepravdepodobné), vyžarovanie a indukcia z tých odporov deliča,väzba z ich sériovej indukčnosti,poloha zemného vodiča sondy osciloskopu, stačí 10mm "nekompenzovaného" drátu kde tečie prúd z generátora, pre tak minimálnu amplitúdu toho javu stačí veľmi málo. Žiadne kondenzátory v poslednej schéme nie sú, len väzby medzi indukčnosťami. Stačí napr. pridať do série s deličom 47+3,3 v simulácii indukčnosť 3nH, s koeficientom väzby 0,01 na oplet toho meraného koaxu, a ten prekmit tam je.

[šeďour]

OPA -> většina letovacích BNC konektorů dostupnejch na našem trhu, patří do levný kategorie a tam je stínění koaxu přitlačený rovnou podložkou, na rovnou plochu kovovýho těla konektoru.Platí to co popisuješ...časově nestabilní spoj, především vlivem oxidace vodiče a nedokonalýho přítlaku gumičkou uvnitř.
Nemluvě o tom, že montáž neni žádná slast.
Sehnat se dají dražší, podstatně kvalitnější značkový konektory BNC.Uchycení stínění koaxiálu je tam řešený přítlačnym kuželem.To je řešení, na který se dá spolehnout.
Z těch levnějších řešení, je z hlediska montáže, lepší a pohodlnější řešení použít krimpovací BNC konektory.Jejich montáž je snadná, přítlak na stínění je zalisovanou kovovou trubičkou.Jen se nehoděj na pohyblivý spoje, nebo tam, kde se kabely musej často měnit (provoz v přenosovym voze).