hifi.slovanet.sk

[aretax]

Navrhujem Ti použiť štandardné uloženie pre klzné ložiská H7/j6. Jedná sa o pomalybežné ložisko a nemá zmysel použiť "tesnejšie" uloženie. Navrhované uloženie vyhovuje aj prípadnému olejovému mazaniu, resp. primazaniu.

[Foxy]

[opa]

[bubuxin]

Cól sem cól tam, pozri ako černoch lepí ramienko (v čase 3:0....
http://www.youtube.com/watch?v=LXNXJD5F0r4
Prepáčte za OT, ale nedalo mi.

[Foxy]

Bubu.. koukal sem na to před půl rokem, to raménko si zrovna pamatuji nejvíce

opa:
Když vezmu rozdělaná ložiska velkých výrobců (Pro-ject a VPI) Tak se tolerance od standartu nějak neliší. Pro-ject při průměru 10mm měl vůli co pamatuji, naposled měřeného kusu 34um a VPI při 14mm 37um. Kruhovitost, pravda změřit možnost nemám. Hřídel toho ložiska z VPI byla však šmejd už od prvního pohledu. Nebo sem měl zrovna štěstí na nějaký špatný, nebo vylágrovaný kus. Majitel se však dušoval, že měl odtočeno jen pár hodin. I tak bych to zpracování ložiska z gramofonu za pomalu tehdějších 50tis jen za šasí, viděl jinak.

[aretax]

[opa]

Při vší úctě, Pro-Ject žádný vzor není. Vůli jsem naměřil podobnou, cca 3setiny, ale kruhovitost díry přes 10 um, což je zmetek jako hrom.

[Foxy]

V jaké toleranci jsou vyrobeny ložiska modelů Pro-Ject, od řady RPM výše, by nám třeba mohl prozradit zdejší “Renowovaný“ odborník Stále je to, na svou cenu poměrně slušné ložisko. Zkusím se v okolí poptat na měřící přístroje a možnost změření na podobném zařízení, co máš k dispozici..nebo si myslím, že máš. Obávám se však, že po změření budu mít pak doma zas jen spoustu zmetků V každém případě dík za tvé postřehy.

[opa]

[aretax]

Nejedná sa len o Pro Ject - aj pri ostatných značkách, napr. Clearaudio, VPI, Transrotor a pod. sú v uložení pomerne veľké vôle. Na vôli v ložisku pri otáčkach 33, príp. 45/min. vôbec nezáleží (samozrejme pri normovaných hodnotách pre uloženie klzných ložísk). Pri veľmi presnom uložení je napr. problematické aj samotné uloženie, alebo odobranie taniera. Pri slušnej hmotnosti taniera a korpusu samotné uloženie taniera nemá vplyv na prípadné vibrácie. Skôr by som kládol dôraz na klzné vlastnosti samotného ložiska, na zabezpečenie rovinnosti medzi tanierom a základňou ložiska, resp. kolmosti osky k tanieru. Hlavnou podmienkou ložiska je zabezpečiť minimálny rotačný odpor. Z titulu rezonancií je dôležitý materiál taniera. Od ložiska vibrácie ani rezonancie nehrozia pri žiadnom z navrhovaných uložení.

[Foxy]

Vliv materiálů podstavce na výsledný zvuk gramofonu. To je myslím poměrně zajímavý problém. Spousta výrobců používá svoje řešení, at už jako jednoduché desky např. z mdf, akryl, překližka. Nebo složitější sendvičové kombinace různých materiálů.

Namátkou třeba fi. Cleraudio a jeho pancerholtz podstavce. Ne jistě náhodou ho použily. Tento materiál je navíc krásný, ale i drahý a obtížně sehnatelný.


Zahraniční kolega se několik let věnoval měření tlumení a damping faktorů u různorodých vzorků.

Zde je vybraný menší přehled:

Materiál: tlumící faktor
bambusový blok: 0,200
olivové dřevo-napuštěné: 0,273
panzerholz: 0,387
sendvič akryl / mdf: 0,284
isof.polyesterová pryskyřice-mix s bentonitem: 0,399

Jak je vidět, nade vše vyčnívají tedy panzerholtz a poměrně zajímavý materiál a to mix isoftalové pryskyřice s bentonitem http://cs.wikipedia.org/wiki/Bentonit

Jsou nan při použití údajně dobré reference, rozhodl sem se jej tedy vyzkoušet. Aspon zatím ve formě vzorku. Abych si ho mohl takříjakíc očichat A hlavně zkusit jak s ním dále pracovat, možnosti obrobitelnosti a pod.

Bentonit se dá jednoduše sehnat v každém zverimexu ve formě granulátu, jako pedestýlka pro kočky. Já sem použil Zverlit. Dle popisu na zadní straně, je to čistý přírodní bentonit bez příměsí. Dále je isoftalová polyesterová pryskyřice s peroxidem pro vytvrzení.
Vzorek sem odléval do víčka od spreje v poměru mixu 1:1 Tedy asi 60g jílu a 60g pryskyřice plus 1g Iniciátoru



Při prvním odlití, se mi bohužel odlitek znehodnotil tím, že i při důkladném promíchání se bentonit usadil na dně. Než začala hmota tuhnout. Doporučuji proto pryskyřici nechat mírně zatuhnout a pak vmíchávat horninu.

Odlitek pak lze jednoduše řezat, či frézovat a brousit.

Pro ilustraci, sem dneska ráno zkusil obrobitelnost:






Při dokonalém provedení odlitku v přesné formě, by se však povrch dále upravovat nemusel. Do pryskyřice lze přidat i barevné pigmenty, pokud by někdo dál šasí, do ničeho nezastavoval. Ideální tlouštka desky je údajně asi 25mm.

Ve světě už s tímto materiálem vznikají k plné spokojenosti první vlaštovky, někdo to má dokonce už i jako přivýdělek

http://www.rjcaudio.co.uk/turntable-plinths.html

[JHradec]

Což takhle olovo ??

[Foxy]

..

[opa]

[opa]

Ještě nějaké info, opět se opakuje informace o 20% pryskyřice...
http://www.mmspektrum.com/clanek/mineralni-kompozit.html

[Sendy]

Není vhodné to plnivo napřed pořádně nechat za horka vysušit ?

[Foxy]

Take mě to napadlo, ale ten granulát je poměrně dost suchý. Možnost vysušení však mám, tak není pro příště problem.

O víkendu ještě zkusím jiný poměr mixu, snad to nebude příliš suche. Držel sem se však autorem doporučených 1:1

[JHradec]

Pokud jsem pochopil, používají jinde polyester - ten tvrdne mnohem rychleji-takže k usazování plniva nedojde.

[opa]

Polymerbeton se aplikuje v tloušťce 5 - 20 mm se stupněm plnění 5 - 10 váhových dílů plniva na 1 váhový díl pojiva při ručním zpracování a 10 - 15 váhových dílů plniva na 1 váhový díl pojiva při strojním zpracování.
http://www.polymercolor.cz/_php/aplikace.php?id=pojiva

Datové a aplikační listy Spolchemie definují polymerbeton jako směs pojiva a plniva 1:4 a více.
http://www.spolchemie.cz/application_spolchemie_products/stavebnictvi/Pojiva-pro-polymermalty-a-polymerbetony.aspx

[coffee]

OPA:

Pokud das vice pryskyrice jak 1:3 - 1:5 pak prevazujici vlastnosti projevi pryskyrice - nebude to k nicemu.
Ono se marne nenazyvaji slozky pojivo a plnivo.
Bacha na ty pryskyrice, i pri velkem plneni polyester snadno vyvari. Na takovehle veci je nejlepsi epoxy pro liti velkych tloustek, ma mensi vyvin tepla. Treba araldit DBF.

P.S. existuje spousta zajimavejsich receptur, ale ty jen do SZ Vlado

[Foxy]

Pro kontrolu, sem se ještě ptal autora. Ten mi opět potvrdil v tomto případě mix 50:50 směsi (dle hmotnosti) I když připustil, že pryskyřice různých výrobců se může nějak lišit a o něco více plniva nemusí být na škodu.

Pokud jsou ještě nějaké jine receptury, sem s nimi Já na tom zbohatnout nehodlám, jen se dělím o to, co zrovna řeším a tahle cesta, mě tak nějak zajímá..

[opa]

[opa]

[Foxy]

Když se tu někdo v ČR najde, kdo to změří, dám vzorky k dispozici. Nebo, je zašlu do UK. I taková nabídka padla. To poštovne klidně obětuji. Měřil jinak více vzorků.

Jinak každej at si šasí provede podle sebe, třeba kus obyčejný fošny. Mě tohle zajímá, příště si však rozmyslím sem něco takoveho dávat. Hádat se tu nehodlám.

[JHradec]

proč hádání, myslím, že diskuze je zajímavá a zatím se nezvrhla.
kolega kdysi zkoušel variantu "samotný beton" , což nesplnilo očekávání - další varianta byla zabetonovaná do nosné zdi ( rodinný domek ).
to už nebylo špatné. Mi se hodně osvědčil kompozit - překližka- hliník, překližka- vše celoplošně slepené epoxi. vodivost té Al desky není k zahození.

[Foxy]

Určo budu zkoušet dál a snad časem se tu pochlubím i finálním kusem. Různého materiálu na pokusy tu mám spoustu a i nějaké strojní zázemí. Tak třeba nakonec postavím těch šasí několik a pak si vyberu. Aneb, kdo si hraje-

V prvním případě, jde o zábavu..

[mako]

Pro co nejlepší výsledné vlastnosti polymerbetonu je ideální co nejmenší obsah pojiva a vzduchu.Podle toho co jsem se dočetl se dá jít až za 90 objemových % plniva.Nejlepší by tedy odlevání ve vakuu a současné zhutnění na vibračním stole.Pro dosažení co nejmenšího množství pojiva je nutné použití různých frakcí plniva.Já jsem zkoušel směs práškového karborundu o různých zrnitostech se sklářským pískem a jako hrubší frakce jsem použil čedičovou drť až do velikosti 1cm.Nejjemněší frakce byla okolo 0,2mm.Uvádí se že síla by měla být minimálně 5x větší než nejvěší frakce plniva.Jako pojivo posloužil levný polyester CHS109.Zahřívání při odlévání je značné.Já jsem zatím zkoušel vzorek o velikosti 10x10x5cm.Při odlévání jsem změřil teplotu a pohybovala se okolo 80°C.Při odléhání celého šasi to asi bude chtít nějaké chlazení a nebo odzkoušet jiný druh pryskyřice.

[Foxy]

Zkoušel sem tedy vzorek s 80% plniva, je to při zamíchání u pryskyřice co mám k dispozici, skutečně lepší. Tentokrát sem ho odleval v místnosti, kde je teplota okolo 25° Tak doba vytvrzení byla asi do 20minut. Příště už odliju rovnou desku v tloušce 25mm, složitější tvary dělat nebudu ani nemíním. Stále se budu držet doporučených rozměru, při měření. Deska bude zastavěná v dřevěnem rámu.

mako
Mini vibrační stůl s vakuovou bednou, sem měl puvodně už i rozestavěnou. Když sem tenkrát uvažoval o polymerbetonu a složitějším tvaru Díky však, za sdílenou praktickou zkušenost.


opa
Jinak samotná pryskyřice(co mám) odlít nelze. Respektivě jo, ale dost se zahřeje a při zchladnutí silně popraská.

[JHradec]

s tím vakuem se musí opatrně- mi to kdysi roztrhalo odlitky i formu.
odlíval jsem epoxy s kovovým plnivem- obchodní značka Heffed - ještě se vyrábí.

[Krecek]

Pokud by chtěl někdo využít podobný materiál a přitom se nezdržovat chemickými experimenty, navštivte kuchyňské studio, ve kterém pracují s CORIANem (používá se hlavně na odolné a bezešvé pracovní desky). Je to v principu totéž (minerální drť, pojivo methylakrylát). Dobře se opracovává, k dispozici ve spoustě odstínů, v praxi to vypadá docela luxusně (jako leštěný kámen).

Pro-Ject tento materiál myslím používá jako mezizákladnu pro svůj model Perspex.