hifi.slovanet.sk

[MaBat]

[opa]

A víš co ? Stejně by bylo nejlepší zkusit obojí, desku i kouli. Docela by mě zajímalo, jaký bude rozdíl v reálu, ne podle teorie, ale v konkrétních podmínkách. Účel není zmáknout nějaké měření v co nejkratším čase a s nejmenší námahou. Chci se něco naučit, něco dozvědět, pochopit souvislosti. A na to někdy člověk musí znovu projít již stokrát prošlapané cestičky, osahat si to vlastníma rukama.

[MaBat]

Vlastní zkušenosti jsou jistě k nezaplacení a chápu, že jestli si s tím teprve začínáš víc hrát, může to znít zajímavě. Mně už to zní jako pěknej vopruz

[opa]

Ten repráček je příjemně malej. Těch 66 mm průměru jsem si samozřejmě přečetl, ale když to člověk vidí před sebou, je to něco jinýho. Polystyrénovou kouli jsem vzal největší, co měli - 30 cm. Do ní už by to možná šlo nějak zakamuflovat bez pomocné desky, to je fakt.
Lehce jsem zamáčkl slzu při vzpomínce na polystyrenové bedny z HiFi-klubu Svazarmu Ve Smečkách.
Asi bych to měl něčím vycpat, aby to nerezonovalo. Taky pro zvýšení hmotnosti.
Do svislé osy vlepím trubku z pěnovky (na izolaci potrubí) aby do toho šla těsně nasunout tyč od smetáku (z té bude stojan).
Nějaké nápady na vylepšení nebo komentáře ?
Jo, ještě něco, mám před reprák dát pro jistotu kondenzátor, aby tam nevlítly nějaký nízký kmitočty ?
Nebo se ve všech programech dá nastavit spodní kmitočet, od kterého jede sweep ?

[MaBat]

Kondenzátorem tady nic nezkazíš, ale pro měření na výškách nebudeš potřebovat žádné velké výkony - osobně bych se nebál připojit to i napřímo. Jako ochrana to ale není nic proti ničemu. Několik desítek uF, míň bych nedával, jinak se zbytečně připravíš o odstup na dolním konci pásma toho výškáče - koneckonců tu propust snadno odhadneš. Obecně se to tím nahrbí okolo rezonance, ale ta je tady pěkně tlumená, takže to ničemu nevadí. U výrazných a ostrých rezonančních maxim na impedanci s tím může být jinak trochu potíž, zvlášť u prostorově limitovaných měření, kdy to s bezodrazovým časem nepostihneš celé.

Většinou lze tu dolní frekvenci zadat.

[opa]

Dík, nějaký kondenzátor tam tedy strčím. Kdyby byl problém, nejdřív odladím měřicí postup a až bych si byl jistý, můžu kondenzátor odpojit.
Na spodní pásmo bych stejně musel použít jiný reprák, ale tam jsou elektrety většinou rovné...

[godz]

Opa, vyvediem ťa z omylu. Ani dole nie sú elektrety rovné. V rozsahu 100 Hz až 3 kHz sa tolerancia pohybuje plus minus 0.5 db. Pod 100 Hz mávajú elektrety obvykle pokles smerom k nízkym frekvenciám. Je preto lepšie mať skalibrované to aj dole. A pokiaľ máš problém merať sweeped sinusom a bojíš sa o tweeter, meraj mls signálom, tým výškaču určite neublížiš.

[MaBat]

[opa]

Říkal jsem, že je dobré všechno si sám vyzkoušet. Ano, je to pravda, ale učím se rychle. Brzy jsem přišel na to, že patlat se s jednoúčelovým přípravkem do Vánoc není optimální postup. Takže jsem výškáč napasoval přímo do polystyrenu, plynulý přechod zajistilo pár tahů šmirglem.

Ale na jednu věc bych se zeptal:
Základní geometrické výpočty zvládám, takže umím určit rozdíl mezi dráhou přímého zvuku od zdroje k mikrofonu a dráhou od prvního odrazu (podlaha, strop). Taktéž to umím přepočítat na časové zpoždění.
Takže na impulsní odezvě bude v daném čase zub, vyhodnocovací okno musí skončit před ním. O.K.
Otázka zní: Jaký je vztah mezi tím zpožděním a spodním mezním kmitočtem na frekvenční charakteristice, od kterého lze brát měření vážně ?

[matulo_g]

Navod:

http://www.artalabs.hr/AppNotes/AP4_FreeField-Rev03eng.pdf

M.

[MaBat]

[godz]

Batík, mls je v podstate biely šum. To znamená, že výkon je náhodne rozptýlený v celom spektre a nie je sústredený do jedného bodu ako pri swept sinus. Pri swept sinuse a meraní tweetra môže pri nízkych frekvenciách dôjsť k značnej výchylke (pod rezonančnou frekvenciou) na ktoré tweetre nie sú stavané. Nehovorím o tepelnej záťaži, tá je v podstate rovnaká a pri normálnych príkonoch sa nepoškodí žiaden menič.

[MaBat]

Když už neumíš odpovědět správně, tak se aspoň chovej slušně.

[godz]

A čo keby nám tú správnu odpoveď predniesol pán doktor Cvach?

[opa]

Pokud jde o kalibraci mikrofonu na spodním okraji pásma, velice hezký postup je popsán zde:

http://www.artalabs.hr/AppNotes/AP5_MikroMeasChamber-Rev03Eng.pdf

Pokud jsem to správně pochopil, tak při dodržení jistých podmínek lze tímto způsobem kalibrovat průběh mikrofonu do cca 500 Hz bez nutnosti porovnání s referenčním mikrofonem, protože frekvenční průběh akustického tlaku v malém objemu je pro nízké kmitočty konstantní.

[MaBat]

Nikdy jsem to nezkoušel. Zas potřebuješ znát TS parametry. Ale třeba je to tolerantní k jejich hodnotám, až tak jsem to nezkoumal.

[opa]

No já to pochopil tak, že na vlastnostech reproduktoru by to nemělo být moc závislé. A hlavně se to dá snadno vyzkoušet na stole, není potřeba velký prostor.
Kdyby byl problém, tak koupit ten Visaton a použít stejnou konstrukci jako v dokumentu, mělo by to být snadno reprodukovatelné.

[MaBat]

Já to pochopil tak, že se podle TS parametrů použitého repráku spočte očekávaný přenos v tom malém objemu a to se porovná s měřením mikrofonem. Je tam k tomu algoritmus pro MATLAB.

[opa]

[miero]

Mozno bude fungovat i Octave, open source klon Matlabu.

[matulo_g]

[opa]

[MaBat]

[opa]

[MaBat]

Stejně si ten konkrétní reprák budeš muset změřit, abys v to mohl mít nějakou důvěru.

[opa]

[matulo_g]

[opa]

No jo, to je hezký, ale my potřebujeme průběh v závislosti na frekvenci...

[matulo_g]

[opa]