hifi.slovanet.sk

[MaBat]

[danhard]

Tak to začni s nějakou historií, aby jsi věděl s čím jsem v 70. letech začínal
Moc se od té doby nezměnilo, jenom se to dá realizovat jinak.
O převodník, kterej jsem postavil v r.82, neměla zájem ani Tesla, ani AnalogDevices. Ty mi to aspoň pochválili, řekli, že je to zajímavé, ale že to nepoužijou a poslali nějaký samply jejich brouků

[MaBat]

[PMA]

Pořád je to diskuse tak trochu jako vůz x koza, jemně řečeno nedorozumnění. Kmitočtově omezený burst už není burst. Je to jakási zmršenina. Zejména, když jeho základní kmitočet je vysoký ve srovnání s Fs. Takže po splnění podmínky vstupního signálu s kmitočtovými složkami <Fs/2 (<22.05kHz) vznikne karikatura burstu 20kHz/44.1kS/s (téma vlákna) tím větší, čím menší je počet period sinusovky 20kHz v tom burstu. Vzorkování už přinese navíc jen technický problém přesné rekonstrukce toho, co se navzorkovalo, tj. další chybu navíc proti omezení pásma Fs/2 před vzorkováním.

[danhard]

[danhard]

[PMA]

O té nutné rezervě vůbec nepochybuju a nejsme ve sporu. Nakonec ty obrázky z real world audio převodníků to ukazují. Nejsem příznivce ostrého ořezu a využívání pásma až do Fs/2, jsem pro Fs cca 10x vyšší, než je nejvyšší předpokládaná složka ve zpracovávaném signálu. To je přístup daný prakticky shodnou profesionální zkušeností s tebou.

Co se týče slyšitelnosti, to IMO neumíme posoudit, zatím nemáme jasné důkazy o slyšitelnosti ořezu tranzient na 20kHz.

[danhard]

Proto říkám posuňte to níž, až to bude slyšitelné, tam si vytipujte co je slyšet a co se nejvíc projevuje.
Když to není na 20kHz slyšet, tak těžko zjistíte hranici, od kdy ano
A kromtoho je ta absolutní hranice individuální, podle stavu sluchu.
Místo toho se tu se mnou MaBat dohaduje, jestli tam něco bude, nebo nebude na teoreticky dokonalém převodníku a za každou cenu se mě snaží nachytat na švestkách
Jděte do háje, tolik času nemám

ps. poslech těch převodníků se liší, jestli Vás to nezajímá, tak nemá cenu to dál řešit.
Dávám jen nápady, na co se zaměřit a že by někdo měřil chování dynamicky měnícího se signálu jsem tu ještě nezeznamenal.
Opakuji, frekvenční charakteristika sinu, ani frekvenční analýza nedeterministického signálu o tom nic neřekne.

[PMA]

[MaBat]

- Neslyší ultrazvuk.
- Cože?
- Neslyší ultrazvuk.
- To děláte asi špatně, posuňte to na 10 kHz. Už to slyší?
- Slyší.
- Tak vidíte, pitomci. Hurá!

[danhard]

Ale mě nezajímá, že je tam rozdíl, to je jasný, že tam bude. Ale subjektivně to musíš posuzovat reálným poslechem, tedy jít dolů s nejnižší fs, která tam bude.
Downsampl/upsampl reálné nahrávky, nebo vytipovaného testovacího signálu.
Když tam na 32k bude rezerva, tak nemá cenu řešit 44,1k, je tam dostatečná rezerva ve fs.

Kurňa, o co víc mám rád pulzní signál, tam mi stačí rychloast a jitter hrany, přesnost a zvlnění temene a můžu počítat
Tady aby jeden věštil

[danhard]

[MaBat]

Na rozdíl od tebe vím zcela přesně, co se stane, když tam něco takového projde. A taky, co se s tím dá všechno dělat, když neprojde

To, že inženýři serou na nějakou "teorii" a pak se diví, co že jim z toho leze, je už všeobecně zjevné

[danhard]

Třeba každý vzorkovač má jitter, ten se v MaBatích teoriích neuplatní ?

Měl jsem tu konkrétní dotaz, jak se uplatní dif. nelinearita při upsamplování, samý kecy jak to všechno na rozdíl od blbejch inženýrů ví a skutek utek, ví hovno

[miero]

A nerobi sa tam nejaky analogovy sample-and-hold?

[MaBat]

[danhard]

No a zkusil jsi ty testovací signály ?

[MaBat]

Není čas nazbyt. Sotva stíhám kibicovat

Podle mě tam nemůže být nic jiného, než pořád jen vliv té dolní propusti.

[danhard]

U vzorkovače je to třeba aperture jitter, kterej se tváří jako jitter samplovacích hodin.

A co nějaká odpověď na otázku ?
Zase hovno, jako obvykle.

Bylo Ti už šedesát, že kibicuješ ? A byl jsi v Rusku ?

[MaBat]

Hele, prr. Já už se tě zeptal na takovejch otázek...

A bavíme se snad o základních principech (třeba o "zkreslení náběhu 10kHz"), ne o dílčích nedokonalostech konkrétních realizací. Těch budou jistě mraky, a zdaleka o tom nebudu vědět, co Ty, protože s tím skutečně moc nedělám - pracuju s digitálními daty už téměř výhradně v digitální doméně, to je fakt. A tam to všechno funguje bezvadně.

- Moje žena má kořeny v Moskvě

[danhard]

A to je asi tak všechno, co jsme se od MaBata dozvěděli.

[MaBat]

Tak shrň tvůj přínos, schválně. Ano, už víme, co všechno je taky alias, co všechno je jitter, a že na podmínku pro fs/2 se dá klidně vybodnout. Jo a že vzorkování zkresluje obálku, která zkresluje prostorové vnímání, nebo co. Všechno do kamene tesat

No nic.

[PMA]

[danhard]

Panebože, já slyším hovno, ale někteří tvrdí, že slyší 24kHz, pro ty musí být CD formát očistec

[PMA]

Ty bursty fakt nejsou dobře slyšet. Abys sinusový burst se zákl. kmitočtem vnímal jako nějakou výšku tónu a ne jen jako praskanec, tak je potřeba si pustit cca 15 period sinusovky a víc. Možná se začneme dohadovat někde na 10 periodách, což je délka burstu 10ms. Ale spíš těch 15ms. To jsme hodně daleko od 20kHz burstů

[opa]

Jako teoretická debata je to zajímavé. Představte si, že jednoho krásného dne se všichni tři dočista shodnete na tom, jak to vlastně funguje, jaké jsou teoretické i praktické limity CD formátu 44/16.
Co bude následovat ? Jaký je přínos pro praxi ?
Často si tu navzájem vynucujete odpovědi na velmi složité otázky.
Co kdybych požádal, abyste mi (každý zvlášť) odpověděli na toto primitivní prohlášení:
Muziku, kterou seženu ve vyšším rozlišení, než je CD formát, budu poslouchat v tomto vyšším rozlišení.
Muziku, kterou seženu pouze v CD (či dokonce třeba jen MP3) budu poslouchat raději takto, než vůbec (tedy pokud se mi líbí obsah).
Co se s tím dá jiného dělat ?

[danhard]

[PMA]

Když se ten burst vygeneruje trochu inteligentně, tak může být kratší a nějaká výška tónu se pozná. Pokud se vygeneruje kmitočtově "neomezeně", tak je to prskanec. Ale na těch 20kHz ..... asi jako ten test s muzikou.

[PMA]

[danhard]

Ale určitě ne DA převod, tam je všechno teoreticky správně