hifi.slovanet.sk

[dustin]

Držím palce.

[Zapa]

Ďakujem! Dúfam, že bude čas na hranie sa stým, Poslednú dobu, väčšinu času navštevujem zdravotnícke zariadenia a "vylihujem" v nemocnici, alebo doma. Takéto hranie aspoň trochu zabaví.

[dustin]

Jestli je to ten od piospartslap (prodává i na ebayi), to by mělo být v poho, už jsem od nich párkrát bral.

Určitě nedopadneš jako můj poslední nákup dvoukotoučové brusky na ebay-kleinanzeigen - 4 němci na otázku na průměr osy odpověděli "das weiss ich nicht" nebo "keine Ahnung", jeden byl aktivnější "was soll ich machen?". Pátý potvrdil mnou požadovaných 20mm. Dnes bruska přišla, průměr osy přesných absolutně nestandardních 12mm Ale je to echt deutsch, tak si nechám od táty vytočit redukční kroužky. Holt není každý den posvícení...

Jenže pořád lepší než to vzít z čech - téhle https://www.super-naradi.cz/GUDE-Stolni-dvoukotoucova-bruska-GDS-150-55119-d70.htm házely kotouče 3mm do strany a plechové upevňovací talířky na ose 12,7mm měly díru minimálně 15mm, takže vůbec nešly vycentrovat a měkká osička kmitala jak zběsilá. To radši budu riskovat natvrdlé němce, kteří ještě před 25 lety tohle uměli dělat pořádně.

[Zapa]

Je to ten piospartslap, má celkom obstojné hodnotenie a dosť rôzneho iného "haraburdia" tak to bude asi ok.
S tými odpoveďami na upresňujúce otázky je to niekedy na šľaktrafenie, oni (predávajúci) nevedia asi pochopiť na čo sa človek pýta, ja niekedy radšej nafotím a "okótujem" na čo sa pýtam. Niekedy ti zmerajú, niekedy už nereagujú a neodpovedia.

[dustin]

Pár dnů jsem se rozkoukával po nejrůznějších modelech starších zesíků. Kritérium není jen cena a parametry, ale hlavně prostorové rozvržení trafo/deska/chladič vhodné pro umístění PC/zvukovky.

Zatím mi jako nejvhodnějšími kandidáti vychází zesilovače řad Kenwood KA-5010/5020/5040 a KA-7010/7020 konec 80.až 90. léta. Všechny mají víceméně stejnou (masivní) konstrukci, která umožňuje umístit desku Futra a juli na výšku do velikého prostoru mezi chladič a krajní desku přepínače vstupů. Tu boční desku lze osadit relátky (řada 5040 je již má, starší mají mechanické přepínače s táhlem, které by šlo snadno ovládat krokovým motorem či vyměnit za relátka). Novější řady mají motorický potenciometr, starší masivní potenciometr (údajně snad stepped attenuator - uvidíme), který by šel otáčet opět krokáčem na desce vstupů.

Samozřejmě základní deska PC + digi část juli by byly v plechovém stínění do tvaru U, původní case PC by se nevyužil. Před PC by byla CD mechanika - "zkultivovaný" výsuv dopředu nebo upravený nahoru. Pokud by se použil výsuv dopředu, využil by se i celý dekl zesilovače.

Pouze by bylo potřeba přesunout filtrační elyty naležato.

Schémata lze na netu najít, staženo.

Poměrně často se vyskytují na českých i německých bazarech, cena okolo 2k zapadá do konceptu. Za ty peníze se využijí: vstupy s přepínačem, analogové řízení hlasitosti, koncové zesilovače, ochrany repro (klasika UPC1237), dostatečné chladiče, masivní analogové zdroje, spoustu bižutérie, podstatná část skříně - hlavně dno a konstrukční prvky uvnitř, pravděpodobně i zadní čelo. Bude to chtít zkouknout elyty, sice jsou použité kvalitní elny, ale už nejsou nejmladší...

Pro miera - zvládají dle specifikace i požadované 2 ohmy (koncové tranzistory buď 17-ampérový Sanken (7010) nebo vždy pár).

Nevýhoda - rozhodně nejde o lehkou mini bedničku, zakoupený KA-7010 na cestě z DE má 15kg. Rovněž nebudou mít nulový příkon naprázdno...

Trochu se to posouvá, ale základní princip je pořád stejný. Myslím, že s tímhle se do 5 tisíc vejdu bez problémů, ten 7010 stál s dopravou 55 euro. Ale mělo by to vyjít i se zesilovačem z Čech :

Aktuálně:
https://elektro.bazos.cz/inzerat/72706325/Prodam-Kenwood-KA-5040R-Stereo-Integrated-Amplifier.php

Jsou celkem časté:
http://archiv.aukro.cz/kenwood-ka-5020-vyborny-stereo-zesilovac--i4503039630

http://archiv.aukro.cz/kenwood-ka-5020-spickovy-zesilovac-88--i5751830275

http://archiv.aukro.cz/kenwood-ka-5020-vynikajici-stereo-zesilovac--i3215607881

[miero]

hehe, no to bude bastl. drzim palce :))

[Soaron]

Neber to ak rýpanie, ale podľa toho, čo som tu prečítal, tak to vyzerá, že len potrebuješ vytuniť/rozšíriť starý analógový zosilňovač o sieťové funcie. Mne sa javí, ako vhodnejšie riešenie použitie RPi, alebo podobných doštičiek. Áno výkon diskov mizerný a bez digi vstupov, ale všetko ostatné by bolo ok a rozmerovo je to oproti PC doske zanedbateľné. Nehovoriac o tom, že celé riešenie by bolo priamočiarejšie.

[dustin]

Zatím plánuju, hledám, zkouším, postupně se to vyvíjí. Nejdříve jsem chtěl jen nějaké slabší zesíky s pulzními zdroji - mám připravená LMka i ty zdroje. Jenže fakt je ten, že se mi do pulzních zdrojů nechce, prostě pocitově. Nemají pohodovou rezervu energie jako pořádná trafa. Stejně tak LMka končí na 4 ohmech a jinak se musí dávat zdvojeně. A když jsem se koukal na ceny, hledal varianty, vyšlo mi prostě nejlevněji zkusit starší kvalitní zesík a použít z něj, co bude dávat smysl.

Rozměrově jsou výborné rotely - jen ploché krabičky, nizoučká trafa. Cenově jsou dost vysoko na to, abych to vykuchal. Koukal jsem i na rozbité, jenže čas strávený s případnou opravou s nejistým závěrem. A navíc bych chtěl reprodukovatelný projekt, tak jsou potřeba díly, které se dají celkem běžně sehnat.

Bastl - ano a ne. Jsou to jenom základní prvky, které by tam stejně musely být. Desku přepínačů udělám asi novou (je zbytečně dlouhá, zůstane to vše vzadu u cinchů), deska s výstupními cinchi se vyhodí, místo ní bude svisle Juli. Celý předek bude nový, ale také jej zakrytuju, jako je to teď (možná použiju i ten krycí plech, bude uvnitř). Zakrytování je možná jeden z důvodů, proč má/měl ten zesík S/N -110dB.

Nejpracnější na takových projektech je mechanická úprava starých skříní, aby to nějak vypadalo. Samozřejmě nejlepší by bylo použít jenom spodní dekl a vše ostatní nechat vypálit z nerezu dle návrhu na počítači, se kterým si mohu libovolně hrát. Takže to asi tak dopadne.

Ale velikost nezmenším. Nakonec ono je to celkem jedno. Všechny komponenty, pořádně oddělené do vlastních sekcí, se do výrazně menšího rozměru stejně nevejdou, a pak už má dle mého názoru smysl rovnou volit standardní komponentovou velikost, než nějaký nepraktický atyp. Centrimetry na výšku už pak tolik nevadí.

[dustin]

Ad proč pro mě PC a ne malou armovou destičku:

Základním požadavkem je SW podpora jádra. Příklady
* zakoupená USB wifina měla podporu až v jádře 4.4.
* USB zvukovky mají řadu chyb, které se po zjištění opravují "hacky" pro konkrétní modely - tj. opět potřeba nového jádra

Aktuální jádro má dnes jedině RPi, všechny ostatní armové destičky používají prehistorické androidí kernely, max. v. 3.10., některé ještě 3.4. Šance na aktualizaci takřka nulová.

Takže zbývá RPi. Proč pro mě PC a ne RPi:

* software - pro x86 je již zkompilováno mraky softu - např. pro vývoj Arduina/STM32. Nechtěl bych ještě řešit crosskompilaci na arm

* systémový disk - pořád čtu reporty o vadných SD kartách. Spolehlivá průmyslová SD karta stojí polovinu, co celé all-in-one. PC mi rovnou nabízí standardní ssd sata (msata) se smartem.

* datové disky - all-in-one potřebuje datový prostor - dva disky. Nemusí se osadit, ale mělo by je to nabízet.

* CD mechanika. Neviděl jsem ještě žádný malý zesík s digitálními funkcemi, který by mechaniku měl. Přitom pro spoustu hlavně starších lidí je CDčko zásadní požadavek. Třeba pro mě . Lze samozřejmě připojit přes USB, ale další zařízení na sběrnici...

* zvukovka - kvalitní PCI zvukovka vs. kvalitní USB zvukovka ("DAC") - cenově jinde, juli stojí 1200 - 1500 Kč. Navíc kvalitní USB zvukovka určitě nemá digitální vstupy. Další věc jsou ovladače - drivery na Juli znám a věřím jim, drivery na XMOS - pořád se objevují nová "překvapení".

* cena - za 30 eur vč. dopravy mám komplet PC s 2GB RAM a kvalitním nesmrtelným zdrojem. Za tohle nekoupím ani lepší model RPi, bez zdroje.

Výhody RPi:

* již je na to hotový soft s dotykovým displejem - zásadní výhoda
* má nativně napojení na displeje - snadno se programuje. Ale pozor - musí se řešit latence vstupů, nedeterminismum odezvy (běží tam spoustu dalších vláken).

Ad velikost - samotná deska futra má 170x180x50. Samozřejmě je potřeba další prostor na Juli, která je poměrně velká.

Je to vždy kompromis. Zatím mi malé levné x86 přijde pořád vhodnější, než armová destička. Pravda, vyžaduje to trochu větší skříň.

[dustin]

V posledních dvou týdnech dumám nad ovládáním. Pohodlí vs. pracnost stavby vs. samozřejmě náklady.

Místo dotykových tlačítek jsem nakonec zvolil dotykové LCD, bude se to snázeji programovat a používat. Dost dlouho jsem hledal LCD s nejlepším poměrem cena/velikost a vypadá to na 4.63" TFT https://www.aliexpress.com/item/4-63-inch-16-9-272-480-TFT-screen-with-Resistance-touch-and-PCB-panel-LCM/32802272563.html . Mírně větší 5" už stojí o 10 dolarů více, 7" přes 30 dolarů. Prodejce LCD komunikuje, dodal komplet dokumentaci.

LCD bude paralelně 8-bitově připojený k STM32F103 za 2 dolary https://www.aliexpress.com/item/1pcs-STM32F103C8T6-ARM-STM32-Minimum-System-Development-Board-Module-For-arduino/32653883227.html . 32bit procesor na 72MHz by to měl stíhat levou zadní. Jako grafickou knihovnu zatím vidím sympatickou uGFX s velice ochotnými a zkušenými vývojáři https://community.ugfx.io/topic/690-well-supported-tft-controller-os-for-stm32f103/

Chtěl jsem co nejlevnější rozumně velké LCD, protože budou potřeba dvě - na čelní panel a na DO. Nechci programovat dvě různá ovládání, u programu záleží na rozlišení a ta se u různě velkých displejů liší.

Dálkové ovládání bude obsahovat bezdrátový sériový port na 433MHz https://www.aliexpress.com/item/HC-12-SI4463-wireless-microcontroller-serial-433-long-range-1000M-with-antenna-for-Bluetooth/32712860013.html?spm=2114.13010608.0.0.KByczE , tudíž nemůže být celokovové. To by bylo i konstrukčně dost složité. Vidím to na masiv bukový hranolek (zřejmě z nového práhu, asi nejlevnější) 20-30mm vysoký, s vyfrézovaným vnitřkem na tloušťku spodní stěny 5mm. Horní hrana bude mít vyfrézované zahloubení 1mm na horní nerez plech s vypáleným otvorem na LCD. Zevnitř okénka v plechu přilepený LCD modul, pod ním plochá 3.7V LiPo baterka z rozbitého tabletu (lze použít i z mobilu), vedle LCD z jedné strany vysílačka a z druhé ovládací STM32. Na nabíjení budou zespodu zahloubené a přilepené dvě nerezové destičky s vývody do baterky. Ta bude napájet STM32/LCD přes 3.3V buck-boost regulátor http://www.ebay.com/itm/272426902863 . Vypínač to mít asi vůbec nebude.

Konstrukčně je DO celkem jednoduché - stačí horní fréza na dřevo a nerez panel se nechá vypálit laserem. Mám sice frézovací stojan a stolek s XY posuvem, ale mělo by to jít i klasickou ruční frézou, když se finální rozměr ořízne až nakonec, aby bylo dřevo za co uchytit a mohlo se po něm jezdit.

DO je potřeba dobíjet. Nejsnazší jsou vodivé (niklované) neodymové magnety a DO na ně jenom nacvaknout. Nelíbí se mi, že by vystupovalo z hladké linie krabice, takže to asi dopadne konstrukčně složitěji, ale IMO designově lépe. Displej v přední stěně bude přidělaný zezadu otvoru v nerez plechu stejného tvaru, jako je obrys DO. Po obou stranách displeje budou v rovině plochy plechu izolované nerezové plošky nabíječky, pod nimi přilepené neodymové magnety 10mm https://www.aliexpress.com/item/10pcs-Strong-Ring-Magnet-D-10-5mm-Countersunk-Hole-3mm-Rare-Earth-Neodymium-N50-10-5/32706402257.html nebo 12mm https://www.aliexpress.com/item/5PCS-Super-Strong-Neodymium-Countersunk-Ring-Magnets-12mm-x-5mm-Hole-4mm-Rare-Earth-N50-12/32712567607.html - uvidím dle konkrétní přídržné síly, až přijdou.

Deska s displejem se bude zasouvat na čtyřech posuvech dovnitř do zesíku o tloušťku DO. Posuvy budou normální šrouby M5 přilepené přes montážní destičky k zadní ploše čelního panelu zesíku. Zezadu na plechu LCD panelu budou nalepené hranolky dřeva/pertinaxu s vyvrtanými dírami na vodicí šrouby. Posun zajistí zpřevodovaný krokáč https://www.aliexpress.com/item/1-Piece-New-5V-DC-4-Phase-28BYJ-48-Valve-Gear-Stepper-Motor-Reduction/32800700460.html řízený hlavním STM32 přes H-můstek L293D za 8Kč (vyzkoušeno, díky převodu 1:64 má pěknou sílu). Snímání aktuální polohy (zpětná vazba + softwarové dorazy) malým lineárním 1k potenciometrem na ose krokáče, napěťový dělič.

Zasunutí by bylo ovládané dotykovým tlačítkem vedle placky, v hlavním panelu - dotek - zajede, dotek - vyjede, triviální. Při zajetém panelu s displejem se do vzniklého prostoru zasune DO, samo se spodní plochou docvakne na magnety a běží nabíjení. Přístroj lze přitom ovládat z displeje DO v rovině čelního panelu. Až bude DO nabité/potřeba, stačí dotek, DO vyjede, odtrhne se z magnetů a pod ním bude stejné LCD jako na DO, opět v rovině čelního panelu.

Díky podpoře jednoduchých časově přepínaných vláken v tom STM32 je programování tohoto jednoduché, prostě jenom bude další vlákno číst signál z doteku, zapne motor ve správném směru a vypne jej, až vstupní napětí ze snímacího děliče doleze na hodnotu dorazu. I mechanicky to nebude složité.

Hlasitost na zesíku bude klasický masivní knoflík se směrovým enkodérem, na DO bude grafickým prvkem nebo jen nějakým gestem rovnou na dotykáči.

Knoflík jsem chtěl původně nerezový, ale to mi přišlo příliš drahé, takže je na cestě hliníkový http://www.ebay.com/itm/291345934922 , snad se to s nerezem nebude barevně hádat. Vyměnit se dá kdykoliv. To zajíždění knoflíku do roviny panelu nakonec dělat nebudu. Ne že by to bylo složité (řešení úplně stejné jako ten displej), ale design zesíku mi pak bez knoflíku přišel příliš strohý.

Postupně se to tak nějak rýsuje a přicházejí díly, které se po následné změně plánu třeba ani nevyužijí...

[dustin]

KA-7010 konečně dorazil, celkem 57 eur. Zatím jsem jen vyčistil a přeměřil výstupy. DC offset 2mV na jednom kanálu slušný, druhý má 25mV, to už mi přijde dost. Zkusím se poptat, jak to snížit.

Hlasitost naplno - z repro jen tichý šum s hlavou u výškáče. Papírově má S/N na 200mV vstupu -110dB.

Subjektivní pocit zvuku - bedny (KEF Q7) má tvrdě pod kontrolou, pevné výrazné basy. Damping faktor uvádí výrobce > 200. Měřicí odpory s děličkou jsou skoro hotové, v dohledné době chci zesík přeměřit, artou nebo jaaa. Myslím, že do all-in-one bude tenhle dvoutrafový 15kg drobek dostatečný.

Na cestě je ještě o 10 euro dražší Kenwood KA-7090R s dálkáčem (stejná řada, o 10 let novější, v r. 2000 stál 22k Kč), ale ten asi dám kolegovi domů, vykuchat mi ho přijde škoda. Uvidím, až je porovnám, oba byly za rozumný peníz.

[JHradec]

Trochu OT. Pokud by se kuchaly ty přepínače vstupů s "bowdenem"- mám zájem.

[dustin]

Zájem o kód řízení krokového motoru se zpětnovazebním potenciometrem na přepínání, nebo o ty přepínače?

[JHradec]

o ty přepínače - mám v Technicsu utržený bowden.

[dustin]

Ok. Zatím ještě nevím, jak to dopadne, čekám na druhý zesík s DO a relátkovými přepínači, abych je porovnal měřením. Dám pak vědět.

[JHradec]

Díky funkční přepínače samozřejmě přiměřeně zaplatím ( oba )

[dustin]

Po mnoha večerech tápání v neznámém světě vývojových nástrojů a knihoven pro STM32 se 4.6" TFT displej rozběhl na první zapnutí. Trochu pokusu/omylu ohledně správného nastavení viewportu a sedí i souřadnice a geometrie. Fill obrazovky 480x272 trvá na 72MHz maple mini za 2 dolary 110ms, to stačí.

[miero]

pekne! :-)

[dustin]

Taky se mi ta kombinace líbí. Jen je to takový pidikrůček v celém projektu. Ale přiznám, že byl asi zatím nejsložitější. Vždycky jsem zatím jen spustil Arduino IDE, nahrál knihovny z netu a na pár kliků základ na arduinu běžel. S těmito ARMy jsem nikdy nedělal, muselo se rozchodit celé vývojové prostředí (navíc v (ne) podporovaném linuxu) http://www.chibios.com/forum/viewtopic.php?f=13&p=29323&sid=0c090b4badea1e029129ecaccdb1e036#p29323 + předělat driver na TFT v grafické knihovně https://community.ugfx.io/topic/715-looking-for-gui-solution-with-5-inch-display/?do=findComment&comment=5254

Ale jo, bude to dobrý. I ten zesík

[dustin]

Stále více uvažuji, že řízení AIO obrátím - maple mini s dotykovým displejem bude hlavní řídící kontrolér schopný samostatného provozu. Bez PC bude sloužit pro ovládání integrovaného analogového zesilovače vč. jeho duplicitního ovládání dálkáčem se stejným dotykáčem. Přepínání vstupů, analogová regulace hlasitosti (na bedně enkodérem s masivním knoflíkem, na DO grafickým dotykovým prvkem na displeji), standby režim.

Po najetí sériové komunikace s PC (po jeho zapnutí/probuzení virtuálním power tlačítkem) by maple povolil přepínat na další zdroje signálu, vždy jen pokud by z PC hlásily dostupnost:

* CD přehrávání - pokud je CD v mechanice
* internetové rádio - pokud je nakonfigurované, má konektivitu do netu
* Digitální vstup Juli (tedy DAC) - pokud je na něm vstupní signál
* Spotify - pokud je nakonfigurované, konektivita
* Přehrávání tracků z flešky - pokud je fleška
* Přehrávání tracků z interního storage - pokud je nakonfigurované
* ... co bude (časem) potřeba

U každého z PC zdrojů signálu by kontrolér dostával podklady z PC (asi jsonem, výkonu na jeho parsování má dost, knihovny jsou), ale GUI a ovládání by zobrazoval sám dle potřeby, nazpět by posílal jen příkazy k přehrávání/dotazy.

Sice je to více programování v těžko debugovatelném Cčku na kontroléru (oproti jednoduchému pythonu v PC), ale bylo by to blbuvzdornější, rychlejší a hlavně univerzálnější.

Ještě uvažuji o funkci okamžitého nahrávání aktuálně přehrávaného zdroje do souboru na disk (analog přes ADC Juli, digitál rovnou stream). Na displeji by bylo někde v rohu nahrávací tlačítko, které by šlo kdykoliv aktivovat (pokud by PC zrovna běželo, když tak by si jej to samo probudilo). Časem/datumem pojmenovaný soubor by si pak člověk dohledal na disku v nějakém adresáři po přepnutí na přehrávání interních tracků. Úložiště by stejně byl namapované jako síťový disk, takže by se nahrávka případně snadno stáhla na jiný komp.

A šel by přes to dělat i time shift/pauza na záchod při poslechu streamu internetového rádia

To mi přijde docela užitečné a relativně jednoduché na naprogramování.

[dustin]

Po pár večerech se TFT i dotyková vrstva ukazují použitelné, příslušná testovací dema v knihovně uGFX běží v pořádku. Rezistivní dotyk je samozřejmě méně přesný než kapacitní, musí se tomu přizpůsobit větší dotykové plochy v GUI.

Ukázalo se, že jako základní komponentu GUI je potřeba vytvořit uživatelsky přívětivý průchod libovolně širokým i hlubokým stromem. Lze ji využít pro výběr internetového rádia (řazené dle žánrů do podtémat), pro výběr tracku CD (jen jedna úroveň, tracky mohou být pojmenované z CDDB), průchod soubory na disku/flešce, průchod nějaké knihovny hudby řazené podle různých kritérií (kritéria mohou tvořit první úroveň stromu), nakonec i výběr analogových vstupů je plochý strom o jedné úrovni.


Každý zdroj dat/vstup bude mít dva režimy zobrazení:

1) info panel při přehrávání, kdy se odpovídající část obrazovky věnuje aktuálnímu tracku/vstupu
2) výběrový panel pro průchod stromem nabídek zdroje. Infopanel přehrávaného "tracku" se zmenší do úzkého proužku, asi dole.

Vedle panelu aktuálního zdroje bude na TFT stálý panel globálních ovládacích prvků (prolink na obrazovku přepínání zdrojů, aktuální hlasitost, tlačítko pauzy/mute, stav baterky u DO, atd.) Při průchodu stromem zdroje se globální panel asi skryje, aby bylo více místa pro ovládací prvky stromu.

Rozdělení na moduly bude následující:

1) hlavní dispečer, který bude přijímat zprávy ze všech MCU i PC a dle jejich významu je bude přeposílat příslušným adresátům - libovolnému počtu UI modulů, modulů jednotlivých zdrojů a řídícímu modulu.

2) UI moduly - zajišťují obousměrnou interakci s uživatelem. Datově komunikují zprávami s dispečerem. Všechny UI moduly mají stejné API, z pohledu zpráv jsou ekvivalentní. Ve finální verzi předpokládám 2 x dotykové LCD a 1 x webový server na PC.

3) moduly jednotlivých zdrojů signálu - modul analogového vstupu poběží na hlavním MCU, všechny ostatní digitální zdroje (rádio, CD, fleška/soubory, SPDIF vstupy, internetové streamovací služby) poběží na PC.

4) řídící modul zesilovače - na základě jemu příslušících zpráv reguluje analogovou hlasitost, udržuje evidenci dostupnosti jednotlivých zdrojů a informuje o tom UI moduly.

5) pomocný dispečer na PC - po sériové lince přijímá/zasílá zprávy pro/od zdrojů signálu běžících na PC.

6) příp. PC modul nahrávání aktuáního přehrávaného streamu (digitálního i analogu)

Na hlavním MCU zesilovače poběží hlavní dispečer, řídící modul zesilovače, zdroj - analogové vstupy a UI modul pro hlavní panel. S lokálně běžícím dispečerem budou komunikovat napřímo mailboxy ChibiOS. Vstupní signál hlasitosti UI modulu bude ze snímače natočení motorového alpsu.

Na MCU dálkáče pouběží UI modul krabičky dálkáče, komunikace s dispečerem hlavního MCU bezdrátovým sériákem. Vstupní signál hlasitosti UI modulu bude dotyková obrazovka pro nastavení hlasitosti.

Na PC poběží PC dispečer modul, moduly jednotlivých digitálních zdrojů signálu, UI modul vzdáleného ovládání po síti (webový server) a nahrávací modul. Komunikace s dispečerem hlavního MCU bude přes protokol USB CDC (tedy defakto sériák), který MCU maple mini rovnou umí.

Teď se pustím do testovací verze jednotlivých modulů v pythonu na PC, abych mohl principy jednotlivých komponent nejdříve otestovat a stabilizovat API v pohodlí PC. Až pak odpovídající moduly postupně přepíši do Cčka na MCU a budu je přitom moci průběžně testovat proti druhé straně na PC v pohodlí laditelného IDE. No není toho málo

[dustin]

Směrování zpráv se nakonec v prototypu na PC ukázalo obdobou počítačových sítích. Každý uzel (PC, hlavní MCU, dálkáč) má svou statickou routovací tabulku, na který z napojených prvků zprávu pro požadovaný cíl poslat. Takže např. dotaz na status jednotlivých zdrojů od DO by šel jako jedna zpráva přes bezdrátový sériák do hlavního MCU, kde ji transportní metoda jednak jednak nakopíruje do fronty zdroje analogového vstupu, a jednak dál odešle přes sériák do PC, kde ji místní transportní metoda rozkopíruje do front všech nakonfigurovaných zdrojů. Odpovědi již pošle každý zdroj sám, ale zase jenom jednu, a transportní metody na jednotlivých uzlech ji nakopírují všem cílovým modulům až lokálně. To by měly MCU i sériové linky výkonově zvládat. PC to samozřejmě v pythonu v prototypu dává levou zadní.

Pro spolehlivé sledování dostupnosti zdrojů (vložené CD, fleška, digitální signál na SPDIF vstupu, ale i hromadný výpadek - vypnutí/restart PC) poběží na hlavním MCU modul/vlákno heartbeat, který jednou za pár sekund pošle výzvu zdrojům, aby zahlásily status. Uživatelská rozhraní si budou každé udržovat čas poslední odpovědi jednotlivých zdrojů a když do několika sekund nedorazí update, příslušný zdroj v UI deaktivují. Samozřejmě pokud zdroj žije, posílá zprávu o nedostupnosti ihned po změně stavu a deaktivace na displejích je bez většího zpoždění.

Tím se vyřeší i případná nedostupnost hlavního MCU v dálkáči - když nedorazí v časovém limitu heartbeat zpráva od hlavního MCU, DO na displeji jen zobrazí chybovou hlášku o nedostupnosti AIO. Až přijde, obnoví standardní UI, pošle zdrojům dotaz na dostupnost (nebo počká na poptávku heartbeatu, zpoždění jen jednu dvě sekundy) a je zasynchronizovaný.

[dustin]

Messaging vrstva se už zdá v pořádku, zprávy chodí tam, kam mají, a do front odpovídajících pomalým sériovým rozhraním chodí jen v jedné kopii.

Nyní je potřeba prototyp začít rozumně ovládat, přes dosavadní řádkový vstup nepošlu složitější zprávy. Takže udělat webový UI modul.

Webovým technologiím v prohlížeči neholduju (v práci je na to specialista), ale naštěstí pro python existuje parádní knihovna remi https://github.com/dddomodossola/remi , která umožňuje celé webové GUI napsat v pythonu. Server udržuje spojení s prohlížečem pomocí websocketu a všechny změny stavu komponent se ihned přenáší do prohlížeče a události grafických komponent se automaticky promítají do volání odpovídajících metod na serveru. Práce s komponentami je tedy velice podobná té grafické knihovně ugfx pro MCU + TFT + touchscreen.

Každý připojený prohlížeč zobrazuje úplně to samé, kliknutí v jednom se okamžitě projevuje ve všech ostatních. Tedy úplně stejně, jako to bude na hlavním TFT i TFT dálkáče. A půjde to snadno ovládat třeba z mobilu - grafiku plánuji podobnou té na TFT. Je to dokonce i responzivní pro otočení displeje mobilu.

Takže půjde otestovat rovnou i princip toho dotykového GUI a snázeji se to pak přepíše do céčka pro MCU.

[dustin]

Jen pro představu, jak vypadá support od autora free open source knihovny remi https://gitter.im/dddomodossola/remi?at=5935ba05ca6d4ae80ce445aa . To je pak radost...

[JHradec]

Jak to pokračuje ??
V popisu výše mi neštymuje celkové Hi-tech řešení ( obdiv ) s mechanikou výsuvu displeje - vodící šrouby-fuj. to by se snad i v kancelářském šrotu - tiskárny, kopírky, skenery našla dokonalejší řešení . možná bych i něco našel.

BTW budou aktuální ty přepínače ??

[dustin]

Ahoj, dělám na SW prototypu v pythonu (a současně tím celé PC části i webovém UI). Už to začíná docela fungovat, ale dostávám se k tomu jen na pár hodin týdně, není moc času.

Ad ty vodicí šrouby desky s displejem - to byl jen nástřel funkce posunu. Musí to být vyrobitelné doma, za rozumný peníz. Nechce žádné soustružení vodicích jezdců, musí vystačit hlazenka atd. Současně to musí být dost pevné, rezistivní dotyk vyžaduje trochu tlak, nesmí se to vrklat.


Samozřejmě daleko raději bych to vůbec neřešil, ale zatím jsem nepřišel na to, kam jinam umístit dálkáč k nabíjení, aby to trochu vypadalo a bylo praktické. Uvidím, jak to nakonec dopadne, od téhle části jsem pořád ještě dost daleko.

Ty přepínače zřejmě budou, spíš je vyměním za relátka, nechce se mi řešit točení krokáčem, protože ten levný nedává dostatečně přesnou úhlovou polohu. Ale bohužel tě nepotěším, ještě pár měsíců se k nim nedostanu, nejdřív musím PC soft a MCU+LCD.

[JHradec]

Děkuji,
nevadí, naopak jsem potěšen.
Já sice programovat neumím, ale malý soustruh doma mám. Ty posuvy ze starších kopírek...atd, ale i medicínských strojů jsou krásně provedený. pokud člověk dělá něco na krátký posuv a má to vůle -snadno se to vzpříčí.

[dustin]

Pár posuvů ze skenerů a tiskáren doma mám, ale chci to navrhnout obecně, aby k tomu nebyly potřeba speciální běžně nedostupné díly ani náročnější vybavení. Jak říkám, nejraději bych to vynechal, ale zatím nevím jak. Pokud nebude zbytí, lze použít třeba lineární ložiska z Číny, s dopravou za 35 Kč https://www.aliexpress.com/item/Hot-sale-1pc-LMF6UU-6mm-flange-linear-ball-bearing-for-6mm-linear-shaft-CNC/32820791451.html + 6mm tyčku s vyřezaným závitem na konci. Dva takové kuličkové posuvy proti sobě do uhlopříčky a tahat/tlačit za střed, to by se křížit nemuselo. Variant je spoustu.

S těmi přepínači dám vědět, až na to dojde řada.

[dustin]

Ještě pár večerů a v pythoním prototypu bude komplet hotový zdroj signálu Files (strom adresářů s audio soubory) - strana zdroje i strana webového UI, vzájemně asynchronně komunikující jen krátkými standardizovanými zprávami. Pak už by to mělo jít rychleji, protože tohle je základ pro všechny ostatní zdroje (CDčko s tracky (příp. s texty z cddb), analogové vstupy zesíku, digitální vstupy zvukovky), které už jen budou o implementaci koncových metod/často zjednodušení.

Nezdá se to, ale je s tím docela dost práce https://github.com/pavhofman/aio , např. aby se při spuštěném playbacku posílaly do UI pravidelné zprávy s aktuální časovou pozicí v tracku.

Zatím nebudu implementovat žádnou cloudovou službu, až co bude potřeba později. Kdoví, co všechno zbyde, když vidím ten přístup Spotify k externím implementacím... Ale i to by mělo být o průchodu nějakých virtuálních různě širokých a hlubokých stromů + příp. nějaké vyhledávání.

[Soaron]

Malá technická otázka. Čo znamená u teba slovné spojenie "pythoní prototyp". Je to nejaké tvoje synonymu pre projekt, prípadne nejakú knižnicu, plugin, funkciu, službu? Skúšal som gúgliť, no stále mi vyskakujú otázky na to, či v pythone existuje niečo, ako prototyp triedy/funkcie. Pýtam sa to ako programátor, lebo ma zaujíma, čo to vlastne páchaš. Ja by som typoval službu, ale kto vie...