hifi.slovanet.sk

[velky bobo]

[PMA]

Výborně dopadl, co se týče zkreslení, NE5534. Trochu vyšší šum proti nejlepším, to je vidět i z datasheetu. Určitá citlivost na rušení, ale ne katastrofální, spraví to dobře stíněná krabice a dodržení konstrukčních zásad.

ADA4898 - ve zkreslení dopadl lépe, než jsem čekal. O něco horší než několik nejlepších, ale slušný (0,0031% na zisku 101x). Výborný šumově, na úrovni AD797. Necitlivý vůči rušení, v tomto nejlepší z bipolárních OZ.

[danhard]

NE5534 od jakého výrobce ?

[PMA]

Od TI závod Mexiko.

[PMA]

Jinak i po srovnání s novými typy od AD a TI zůstává AD797 parametrově nejlepší OZ pro audio, spolu se slušnou odolností proti rušení. Vrchol již zřejmě byl dosažen

[coffee]

NE5534 - je vtipne, na kolika pozicich je tento stary ale dobry OZ osazen v nejmenovanem audioanalyzatoru, nejmenovane firmy

[roberto]

AP ?

[coffee]

[-GG-]

R&S ?

[PMA]

[PMA]

Jelikož měření OZ při zisku 40dB přineslo (alespoň) pro mě spoustu zajímavých výsledků, rozhodl jsem se tuto práci zúročit v přípravku pro měření zkreslení předzesilovačů.

Předzesilovače měříme obvykle při výstupní úrovni kolem 1V, což ale příliš nekoresponduje s provozem v reálných podmínkách. Na výstupu při poslechu bývá špičková hodnota spíše 10mV - 100mV. Pokud bychom chtěli analyzovat výstup předzesilovače na takové hladině, narazíme jednak:

1) na šum karty (na který ovšem u slušného předzesilovače narazíme i při měření na 1V)

2) na mez zkreslení karty.

Obojí by mohl překonat právě přípravek se ziskem 40dB, malým vlastním zkreslením i šumem. Tady je analýza šumu na výstupu nového přípravku se ziskem 40dB. Výsledek považuji za velmi dobrý, i co se týče rušivých složek na pozadí.

Pro srovnání, NL samotné karty je -97.2dB, re 2Vrms (obojí).

[Roman St]

Nebál bych se nazvat "přípravek" slovem zesilovač . A ten bude mít dozajista svoje vlastní zkreslení a chování, ovšem uznávám, že 10mV se objektivně hodnotí dost těžko.

[PMA]

To chování a zkreslení je vidět ve vláknu. šum jsem právě postnul. Ostatní je vidět v 2 souborech pdf měření OZ, které jsou tu o něco dříve. V přípravku je OPA637. IMD 19+20kHz, nově měřené, je vidět o kousek výše, je to 0.0004%. THD 1kHz vyšlo 0.0023%, což už je ale téměř na mezi karty. S jinou kartou vyšlo 0.0014%, opět poblíž meze.

Takže, když to zrekapituluji:

- mez pro šum (integrální přes pásmo 20Hz - 20kHz, nikoliv jakési pofidérní dno které není nic než spektrální hustota pro konkrétní nastavení FFT) bude -132dB integrálně přes 20Hz-20kHz neváženě. Od naměřeného šumu preampu + přípravku se odečte 40dB zisku přípravku.

- THD a IMD se zesílí 100x, a to už by mělo být možné něco naměřit. Uvidíme, zda při měření na 10mV na výstupu preampu bude vše v šumu, nebo ne. Výkonový zesilovač zesílí výstup preampu většinou o 26 - 30dB, takže nejde o neligitimní metodu, ale o "odhalující" metodu.

[BV]

Metóda bez "prípravku"- pri malých úrovniach vstupného signálu merať jednoducho priamo na výstupe pripojeného konca, ak nás zaujíma hlavne preamp, tak koniec prípadne bez záťaže (minimalizácia vplyvu prechodového skreslenia). V praxi tam ten koniec bude vždy, takže to meranie je realistické, a je tam zahrnuté všetko, aj vplyvy rušení , odstupov konca a prípadných iných problémov z prepojenia (zemné slučky). A možno ten koniec aj bez záťaže a pri malých úrovniach bude výrazne horší (skreslenia) ako preamp, takže sa ukáže, čo je limitujúce.

[PMA]

To souhlasím, ale neumožní to porovnat preampy a vybrat ten, který nejméně ovlivňuje signál v audiopásmu, má nejmenší šum a nejmenší obsah rušivých složek. Konec, při všem respektu, se přípravku nemůže v parametrech rovnat.

[BV]

Koniec PA300SSE (zisk 30x) má šumové dno aj všetky viditeľné zložky bez budenia pri spektrálnej analýze asi na -125dBV (bez filtra!), s budením na 28V RMS bez záťaže to vyzerá asi takto , s deličom cca 1/30. Tam budú rozdiely preampov vidieť asi dosť. A ak nie, tak určite nebudú ani počuť.

[danhard]

Stupnice je v dBV, to znamená že těch 28V RMS pokračuje ještě o 29dBV nahoru ?
A sorry, už vidím ten dělič 1/30, takže viditelné dno na výstupu zesilovače nějakých -110 dBV na tom obrázku ?

[PMA]

Takže ta metoda, co jsem navrhoval, dobře funguje, zdá se.

Přikládám měření Dispre 2 JFET při výstupním napětí 17,7mVrms a zesílené 100x (o 40dB). Současně přikládám měření šumu v pásmu 20Hz - 20kHz integrálně neváženě.

Šum, po odečtu dodatečného zisku a normalizaci k 1Vrms vychází -107,87dB vztaženo k 1Vrms.
THD 1kHz vychází 0,004% a SNR při těch 17,7mVrms je 68,7dB (vůči signálu 17,7mVrms).

P.S. THD je počítané z 5-ti harmonických, takže se do něj započítává i šum. Při přepnutí výpočtu na 2 harmonické spadne na 0.002%

Obě měření provedena jen na osazené desce D2JFET, bez stínicí skříně. Odstup složky 50Hz je -137dB ke 2Vrms, takže -131dB k 1Vrms. Je to nesymetrický loopback, karta nemá symetrické I/O.[/i]

[Roman St]

Je-li to možné poprosil bych o identické měření, pro srovnání, s Dispre 2 V4 (bipolar).
Na vstupu karty je dělič, nebo se měřilo přímo 1,77V ?

[PMA]

Dispre2V4 nemám. Má ale na 100% vyšší šum.

Na vstupu karty není dělič (kvůli S/N, zhoršil by se). Karta sama má kolem těch 0,002%, když pomineme vliv šumu na údaj.

Přikládám shodné měření PRE3. THD opět počítáno z 5-ti harmonických, takže je v něm i šum. Ale amplitudy čar si můžete odečíst z FFT grafů.
PRE3 má o něco horší šum, ale lepší odstup čáry 50Hz.

[BV]

[PMA]

Když já bych raději, než "šumové dno", viděl solidně vypočtenou úroveň šumu a odstup přes celé pásmo 20Hz - 20kHz.

"Šumové dno" je značně pofidérní termín, jehož hodnota se mění s vzorkovací frekvencí, počtem vzorků na kterých se dělá FFT a na průměrování.

Jak "Noise Level" (vztažená k dBFS karty, u mě 2Vrms), tak SNR (skutečný odstup k signálu při odečtení čar zkreslení) nezávisí ani na jednom z výše uvedených parametrů. Rozsah 20Hz - 20kHz (čárkovaná čára) je navíc nastavený i při rychlejším vzorkování, takže jsou to pořád jablka a jablka, a nikoliv údaje závislé na všem. šumové dno je vázané na bin width a je to určitý ekvivalent spektrální hustoty ovšem pro jinou hodnotu, než rt(Hz).

Měření na výstupu konce, pokud má zesílení cca 30 (odhad), by pro stejné podmínky bylo při 0,53Vrms na výstupu konce. Jak by pak vyšlo měření integrálního SNR?

[BV]

Koniec má SNR cca -116dB k plnému výkonu (29V RMS) , merané integrálne Neutrikom A2 pre BW 20Hz-22kHz. Tak si to spočítajte k tým 0,53VRMS..
Rovnako merané (tým Neutrikom) PRE1 má SNR -108dB ref.1V RMS

[PMA]

Poslední měření je na novém preampu

Šum (odstup) k 1Vrms přes pásmo 20Hz-20kHz neváženě je -115dB/1Vrms.

Měření zkreslení sice ukazuje lepší čísla, než u předchozích dvou předzesilovačů, ale pokud se podíváme na odstup harmonických od základních, je to pořád stejné, což je i mez metody. Do výpočtu THD hraje roli opět šum.

Takže - metoda se ukázala jako použitelná pro stanovení odstupu šumu vůči 1Vrms, který jinak nezměřím. Rovněž zobrazuje, jak vypadá "šumové dno" a jaké jsou v něm ev. rušivé čáry.
Pro měření zkreslení malých signálů na výstupu předzesilovačů v tomto případě nepřinesla nic kromě toho, že u každého preampu ukazuje SNR vůči signálu 17,7mVrms. "Parametrově" byl nejlepší v obou případech nový předzesilovač.

[PMA]

Poslední měření je loopback karty a přípravku se zesílením 40dB. Ukazuje mez měření zkreslení, podle odstupu čar harmonických měřené preampy v podstatě "kopírovaly" možnosti měření. Takže žádné novinky se při měření na malém signálu nekonaly, kromě srovnání podle šumu.

Zesílení jednotlivých měřených předzesilovačů jsou:

D2JFET: 14dB
PRE3: 20dB
Nový preamp: 14dB

[PMA]

Tady je přehledné porovnání v tabulce a grafu:
Hodnoty SINAD, SNR pro 3 předzesilovače platí jen pro výstupní napětí 17,7mVrms !!
Noise Level udává odstup k 1Vrms
Hodnoty zkreslení 2. a 3. harmonickou kopírují měřicí systém (karta + amp40)

[opa]

PMA: Pavle, omlouvám se za svou nechápavost, ale jaký je význam uváděných THD, jestliže kopírují omezení karty, přičemž předzesilovače mají dozajista linearitu podstatně lepší i pro výstupní napětí kolem jednoho voltu ?
Pro 17 mV musí být THD hluboko pod úrovní šumu i u FFT s velmi vysokým počtem vzorků a tedy běžnými metodami neměřitelné.
Na mém vzorku Dispre 2 JFET byla třetí harmonická cca -120 dB a ostatní mizely v šumu pod -130 dB. Viz:
http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?p=114892#114892

[PMA]

THD tam smysl nemá, ale to jsem i psal. Šlo o to, zda se neobjeví nějaká anomálie. Věř, že u některých obvodů existují.

[opa]

[Roman St]

Myslím, že to Pavel pojal jako takové cvičení s případným "co kdyby". Jasně se ukázalo omezení plynoucí z vlastností měřící karty, atd. Zkusím také udělat pár měření na Dispre 2 JFET a uvidíme čeho se doměřím. Ale si to nepatří do tohoto vlákna, mohu to dát do jiného.
Mimochodem, proč je v grafu a tabulce název D2JDET ?