hifi.slovanet.sk

[PMA]

Kdo uhodne, v čem se liší podmínky těchto 2 měření (konstrukce)? Jde o šumové pozadí MC předzesilovače, NF zisk přes 80 dB.

[Skipy]

2. je napájané dynamom z bicykla (?)

[PMA]

Obojí je napájené z 7815/7915, bez násobičů, a usměrnění je jen jednocestné. Zdroj ani fyzická poloha při měření se neliší, ani obvody. Jde čistě o změnu konstrukční/stínicí.

[Frantrax]

Hliníkovej plech pod deskou

Nevim teda proč paramagnetickej hliník, ale je tam nápis Al

[PMA]

No jo, jsem vůl . Ale musí se spojit s AGND, jinak se 50 jen zhorší - častá chyba audio konstrukcí.

Stínil el. složku.

Jinak si, panáčku, nedělej z AL prdel. V případě dostatečné tloušťky stíní i NF mag. pole, vířivými proudy, a NESYTÍ se a není nelineární. To je zcela zásadní. Viz přiložená škatule:

[Frantrax]

To bych si nedovolil

[roberto]

trafoplech je asi nej, jen se s ním blbě dělá..

[JHradec]

Trafoplech je příšerNEJ a zcela nepoužitelNEJ. kromě hliníku je dobrá i masívní měď- nebo stříbro. NEJ bych viděl odlitek z AL.Je to i celkem realizovatelné- i doma v paneláku menší odlitek se nechá i do sádrové formy.

[JHradec]

Pokud jde o magnetické stínění používá se permaloy - ( ten bych jako trafoplech neoznačil )což se dělá hrozně blbě. při jakékoli deformaci se musí znovu vyžíhat. Amatérsky je vhodnější svařenec z topenářských dílů- trubky, dýnka, příruby....

[PMA]

Nelineární materiály nebrat.

[opa]

Takže tohle by mohlo být správně ? Co říkáte?

[kazzatel]

A k čemu ti je, tahle onanie ?

[richard_majer]

kazdopadne se to bude dobre opravovat

[opa]

Kazzatel: To je zvláštní, zrovna od Tebe bych očekával, že dokonalou konstrukci pochválíš. Že na to nikdo z nás holoprdelníků nemá, to je jasné, ale o to přece nejde.
Byla tu řeč o stínění z hliníku s patřičnou tloušťkou stěny. A tohle je velmi pěkný příklad, dokonce vydlabaný z jednoho kusu. No není to nádhera?

[opa]

[PMA]

Je tam po obvodu 40 šroubů, a všechny desky mají na styku zafrézovaný schod, kvůli lepšímu kontaktu a utěsnění. 2 roky v prakticky každodenním provozu venku, jen střecha (někdy ani ta ne) je 16 krabic, zatím není problém.

[PMA]

[opa]

[Roman St]

[PMA]

Skříň z Al frézovaných desek tl. 8mm vyšla na cca 6.500,- Kč (včetně otvorů pro konektory).

[opa]

Ještě jedna úvaha - dotaz. Bavíme se tu o nutnosti dokonalého odstínění, ale jak je to v případě, že zařízení produkuje tolik ztrátového tepla, že je nutné použít některé kryty děrované pro výměnu vzduchu - chlazení ? Měl jsem pocit, že stínění funguje i v tomto případě, jenom je nějaká závislost mezi velikostí větracích otvorů a kmitočty, které mohou "prolézt". Vynechme teď extrémně náročné prostředí, mám na mysli běžný koncový zesilovač v běžném obýváku.

[opa]

[velky bobo]

Kdysi kdesi jsem četl o stínění v audiu zhruba toto:

Je zapotřebí kombinovat masivní tlustý vodič (měď, hnilík, nikoli dural), které stíní tím lépe, čím vyšší je frekvence, s feromagnetickým stíněním (permalloy, ale trochu by asi pomohl i konzervový plech) rozděleným do více vrstev, což zase lépe stíní na nízkých frekvencích.

Samozřejmě je dost podstatné provedení spojového obrazce, poněvadž to má velký vliv na citlivost vůči indukovanému brumu.

Nelinearita hraje roli jen v tom smyslu, že počáteční permeabilita železa je poměrně nízká a zvyšuje se až do určité hranice se sycením (pak zase klesá). U permalloye a podobných materiálů je to podobné, ovšem počáteční permeabilita je tam podstatně vyšší.

Pokud jde o potlačení brumu, taky se používají kompenzační cívky v sérii se signálem - jejich poloha a orientace se musí zkusmo nastavit tak, aby se brum vynuloval. Dobrým zdrojem brumového pole je např. pistolová páječka.

A pozor, nesprávně provedené stínění z vodiče může brum i zhoršit, poněvadž indukované proudy, které jím tečou, mohou brumové pole přestěhovat někam, kde vadí víc než kdyby tam stínění nebylo. Nejlepší je vždycky stínit hned u zdroje rušivého pole, tj. zpravidla u trafa. V této souvislosti nutno podotknout, že není pravda, že toroidy mají nejmenší rozptyl. To silně závisí na provedení vinutí a obecně nejjistější jsou M jádra a jejich odvozeniny, i když kvalitně provedený toroid by měl být lepší.

[PMA]

Mívali jsme i pro přístroje do zkratovny poučku, že je nejlepší kombinovat 2 materiály, a dlouho jsme se toho drželi, s dobrými výsledky (frézované Fe, poměděné). Leč doba přinesla požadavky na vyšší přesnosti, a poměrně přísné ověřování zbytkových rušivých napětí při přítomnosti max. zk. proudů, a současnou nutnost odolnosti proti transientním polím s velkými strmostmi dv/dt a di/t (to bylo vždycky). Současně v té stíněné bedně musí pracovat DSP, s fázovými závěsy, extra citlivými na vyvolanou změnu kmitočtu, která resetuje DSP - dost nepříjemné.

Po martyriu různých krabic (DSP se při některých typech zkoušek stále resetovalo), došlo na ony vnější škatule z 8mm Al, s dalšími tenčími vnitřními škatulemi z Al. Zákazník, zvyklý na poučky, a dobré výsledky podle nich (na starších zařízeních, mnohem jednodušších, a s menšími kladenými požadavky na přesnost), dotlačil do výroby varianty s Fe vnitřní krabicí. A co se nestalo - výsledek prototypu s Fe vnitřní krabicí byl horší, než s Al vnitřní krabicí - testy v blízkosti vodiče s cca 50 - 100kA. Vnější krabice v obou případech stejná.

V audiu není nablízku 50-100kA. Nicméně, z nějakého důvodu, elektronika v pořádně provedené Al hraje lépe, než v tenké kombinaci Al + Fe. Jsem, díky cca 28 letem zkušeností s přístroji pracujícími v nepěkných podmínkách, pokora sama, a na vyčtené poučky moc nedám.

Permalloy a mumetal má jistě opodstatnění - mgf. hlavy, televize. To je ale jiná kapitola.

[velky bobo]

Nevím, zdali si rozumíme - to co znám já, o čem jsem psal a co jsem i viděl v praxi, je kombinace venku tlustý vodič, nejlépe měď, uvnitř několik vrstev tenkého permalloye. Rozhodně ne uvnitř jedna vrstva tenkého železa a už vůbec ne poměděné železo - to je jedině pro legraci.

[opa]

[opa]

Poznámka číslo 2:

Zpravidla zdaleka největší zdroj rušení je napájecí zdroj daného zařízení. U preampu je zvykem umístit zdroj mimo, do druhé krabice. Ale u koncových zesilovačů je obvykle zdroj ve stejné skříni. Jestliže je pár centimetrů od aktivních obvodů 200W trafo s usměrňovači (nejlépe s 30 cm anténou v podobě kabeláže), tak potom tloušťka vnější stěny krabice už mi nepřipadá tak důležitá.

Aby to nepůsobilo nějak beznadějně (kritika musí být konstruktivní):
Zcela vážně navrhuji umístit napájecí zdroj koncového zesilovače do samostatné (dobře stíněné) skříně a umístit nejméně 0,5 metru od vlastního zesilovače. Patřičně dimenzované a rovněž stíněné propojení je samozřejmostí.

[roberto]

Takže nakonec ty Pasovy centimetr tlusté bedny budou mít něco do sebe...

[Roman St]

[Roman St]