hifi.slovanet.sk

[jmd]

Som docela zvedavý na zajtrajšie pocity PMA+OPA a ich verdikt z posluchu u Manicky. Predpokladám že sa bude počúvať zväčša klasická hudba na AR D400 v kombinácii s B&W MATRIX 801. IMHO by to mohla byť čistejšia reprodukcia stredovýšok než JBL 4345, no neviem zas v akej miestnosti. Dúfam, že nebudú skúpy na slovo - najlepšie text.

[velky bobo]

[opa]

velky bobo: Za nepřesné formulace se omlouvám, strašně nerad píšu a tak se to snažím zkrátit. Dar stručného a přitom přesného vyjádření mi nebyl dán v potřebné míře.

Chybu nemůžu nikdy vyloučit ani na mé straně, ani na straně simulátoru, tedy zejména modelů. Používám upravené modely mjl3281a_x / MJL1302A_X. (mohu zaslat pro posouzení). Podle čeho soudíš na chybu ?

[danhard]

Asi to navazani pripada Bobovi prilis dobry

[opa]

[PMA]

Souhlasím, větší množství koncových tranzistorů určitě JE výhoda. Je potřeba to dobře uřídit, jelikož se množství pochopitelně projeví ve vstupní impedanci konce, tedy v její amplitudové a kmitočtové závislosti.

[opa]

Tady jsou ty upravené modely tranzistorů včetně vysvětlení:

http://andycpublic.50webs.com/spice_models_1.htm

[PMA]

Jo, v tom má andy_c svoji parketu. Výhoda DIYaudia (jak správně postřehl pasul), je ve velmi široké základně, z toho se vždy něco urodí.

[opa]

Zajímal by mě názor na následující řešení:

Předbudiče (VAS buffer), budiče a první dvojice kompenzačních tranzistorů jsou na samostatném chladiči, jejich teplota se mění jen pomalu (levý obdélník).

Na hlavním chladiči je druhá dvojice kompenzačních tranzistorů (Q14, Q17) přímo na pouzdrech koncových tranzistorů, aby rychle se měnící teplota byla kompenzována s minimálním zpožděním (pravý obdélník).

Účel je dvojí, jednak minimalizovat změny klidového proudu při rychlých změnách výkonové ztráty, a za druhé umožnit použití co nejmenších hodnot emitorových odporů (0.1 R) bez rizika lavinovitého nárůstu klidového proudu.

Poznámka: Odpory R60 a R61 slouží k nastavení teplotního koeficientu kompenzace.

[BV]

Pri konci v zapojení EF je samostatný chladič budičov zbytočný, všetko na jednom chladiči so snímačom na puzdre konca plne stačí (prakticky overené).Rýchle zmeny teploty koncov sú superponované na pomalých zmenách teploty chladiča ( a tým aj budičov).
Ak je samostaný chladič z nejakých príčin nutný, tak je potrebné snímať aj jeho teplotu a navrhnutý princíp je dobrý.

[opa]

BV:
Omlouvám se za svou nechápavost, ale stále mi nedochází jedna věc. Napětí Ube kompenzačního tranzistoru je třeba děličem v bázi "vynásobit" počtem přechodů, které kompenzuje. Tedy např. 6x (předbudič, budič, konec). Jestliže bude umístěn přímo na pouzdru koncového tranzistoru, který se náhle ohřeje, tato změna se vynásobí a je aplikována i pro další dva přechody (předbudič, budič), jejichž teplota se ale nemění. Tedy dojde k náhlému a výraznému překompenzování (poklesu klidového proudu). To mi říká logická úvaha i konkrétní pokus, který jsem na vzorku zesilovače provedl. Poznámku o superpozici teplot budičů a konců neberu, bavíme se o náhlém výkyvu teploty koncového tranzistoru, během kterého se nestačí výrazněji přenést na chladič a budiče. Jak to tedy je?

[BV]

opa
Budem sa opakovať znovu s tým Selfom (podrobne prečítať..)
Medzi snímacím tranzistorom a koncom je vhodný tepelný odpor ,napr. izolačná podložka, alebo puzdro TO-126(snímač ) montovaný izolovanou stranou, prípadne TO-92..Tento tepelný odpor spolu s tepelným odporom snímača voči okoliu (vyžarovanie) ten tepelný skok "vydelia", ale neoneskoria. Vyzerá to čudne ,ale v praxi to spoľahlivo funguje.

[velky bobo]

Ta koncepce podle obrázku má jednu logickou chybu - Q14 a Q17 snímají teplotu konců, ale ovlivňují pracovní body i budičů. Považoval bych za lepší řešení stabilizovat separátně budič - nejlépe na separátním chladiči s vlastním senzorem a ve třídě A, a separátně konce (kompenzace Ube, samosebou) snímáním z pouzder (případně ThermalTrak s patřičným doplněním - katalogové řešení se mi moc nelíbí, i když jsem to zkoušel a v podstatě funguje). Konstrukčně bych to asi pojednal tak, že bych pro blok koncových tranzistorů včetně kompenzačních obvodů udělal i oddělený plošňák.

Ještě zpátky k Darlingtonům - ty mají výhodu, že budiče i konce jsou na jednom čipu a tudíž na stejné teplotě. Tím odpadají problémy s potřebou rozdílné stabilizace budičů a konců. Kromě toho v některých případech jsou interní odpory vyráběné difuzí, takže mají negativní teplotní koeficient a poněkud tak zlepšují teplotní stabilitu. Bohužel neplatí to obecně - mění se to podle výrobce, takže dokonce i náhrada stejným typem od jiného výrobce může změnit chování obvodu. Jinak u Darlingtonů je problém v tom, že tam snáze nastane "thermal runaway", tj. lavinovitý nárůst příčného proudu končící zničením tranzistorů, proto se u nich teplotní stabilizace musí lépe hlídat. A taky se hůř párují. S tím mám jisté skušenosti, koncáky s Darlingtony jsem začal dělat asi tak před patnácti (ne-li více) lety.

Pokud jde o Ačko - základní nedostatek většiny konstrukcí je, že mají sice velký klidový proud, není však stabilizovaná velikost součtu proudů obou větví (rozdíl=výstupní proud). Ono i u Ačka je nutné tu stabilizaci nějak řešit, poněvadž u nich celková ztráta v koncích může klesat s rostoucím vybuzením (tj. výstupním výkonem).

[BV]

Q14 a Q17 cez budiče ovplyvňujú hlavne konce a tie sú z hľadiska prechodového skreslenia podstatné, respektíve úbytky na Re.. Budiče oproti koncom pracujú v silne otvorenej AB triede ,zatvárajú sa podstatne neskoršie ako konce, prípadne vôbec, ak sa im vnúti A trieda , napr odporom do napájania(IMO zbytočnosť..).Toto platí samorejme pre len EF topológiu.

[PMA]

Jak včera správně podotkl OPA, nejlepší Re z hlediska přechodového zkreslení je Re=0. Ovšem v simulaci.

[BV]

PMA
Ako bonmot je to slabšie, navyše mi tam chýba konštatovanie, že Ačko nemá prechodové skreslenie a je najlepšie.

[PMA]

[BV]

Ale prečo nie, napr. na sluchátka určite.

[opa]

Ovlivnění pracovního bodu budičů je sice pravda, ale je velmi malé a řekl bych, že ničemu nevadí. Naopak si neumím představit, jak by se v tomto zapojení dala zcela oddělit kompenzace budičů a koncových tranzistorů.

Ono by to jistě nějak šlo, ale to by vzniknul zcela nový (jiný) obvod.

V tomto případě musí být kompenzační tranzistory v místě s konstantním proudem (tedy VAS).

EDIT: mimochodem, jedním z možných řešení oddělené kompenzace je také včera chválený AR D400, protože konec pracuje v zapojení Diamond Tranzistor. Pokud se zvolí proud "první dvojice" stejný, jako klidový proud koncových tranzistorů a všechny jsou stejného typu, je kompenzace téměř ideální, samozřejmě až na zpoždění dané přenosem tepla přes chladič.

[BV]

[opa]

[BV]

Ani prúd odporom medzi bázami koncov v pôvodnom zapojení nie je konštantný, ale mení sa len málo, cca 10-15%.. Ak sa ten odpor nahradí "tepelne závislým odporom" , navyše sa premostí kapacitou, tak to fungovať určite bude.

[opa]

[danhard]

Emitory budicu tvorit pomerne tvrdy zdroj, proti kteremu by musel bojovat ten prvek mezi bazemi koncu.
OPA, nevim, jedno zapojeni, ktere to celkem dobre resi si z malichernych duvodu hned zavrhl
A reguluje se tam jen podle teploty snimacich tranzistoru predpeti koncu, jako budic muzes dat cokoliv, treba FET. Kromtoho velmi silna a rychla napetova zv likviduje prechodove zkresleni pod -120dB, samozrejme nejaky pricny proud tam byt musi a to i pri vyssich rychlostech, aby tam byla kontinuita.

[opa]

Danhard:
Už jsem se chtěl pochlubit, že vím, co myslíš, ale pak jsem to uviděl v předmětu. No dobrá, tak se na to podíváme. Ale mám v plánu vykrást ještě jeden Tvůj patent, jen to musím trochu učesat.

[opa]

Danhard: Tak tady to je. Líbil se mi Diamond transistor jako konec u AR D400, ale ta linearizace byla přiliš složitá. Tak jsem použil Tvůj nápad a ono to vypadá docela dobře.

Jak tomu budeme říkat? Co třeba Danmond Dansistor ?

[opa]

Ještě obrázek, jak to funguje. Tohle je porovnání s běžným SE koncem s emitorovými odpory 0,2R (jeden pár). Předpětí jsem nechal krokovat, aby bylo zřejmé, že žádné čarování s klidovým proudem to nezachrání.
DAN 400 má klidový proud 8x60mA. Není to jediný případ, kdy mi u třídy AB vychází optimální celkový klidový proud okolo 0,5A. To se ještě dá uchladit.

[velky bobo]

To vypadá zajímavě. S ohledem na počet paralelně spojených tranzistorů bych ale uvažoval o větší hodnotě emiterových odporů - myslím, že přijatelná hodnota by mohla být až 2 ohmy.

Teda - možná jsem mimo mísu, ale nějak mi uniká, proč by emiterové odpory měly být co nejmenší. Pokud jde o proud, to je jiná - tam je jasné, že v určitém rozmezí platí čím větší, tím lepší. Ale to se dá zařídit nezávisle na velikosti emiterových odporů.

Princip vzniku přechodového zkreslení je ten, že se v závislosti na proudu kolektoru mění strmost tranzistoru, což se emiterovým odporem redukuje. Kromě toho, při přechodu ze stavu "A" do stavu "B" klesne sumární strmost konce na polovinu a to se velikostí emiterových odporů taky dá kontrolovat. Tak proč odpory co nejmenší ?

Navíc, pokud jsou větší, je menší dopad případné nepřesnosti souběhu (párování popř. osmicování).

[PMA]

Nechci rýpat, ale to dost změní podmínky optimalizace 1 páru.

[opa]