hifi.slovanet.sk

[Sendy]

Řešení je prosté, nic nemusíš zkoumat. Repro se musí chovat jako odpor, nejlépe nekonečné velikosti a je to.
Jestli chceš zkoumat každý nějak typický zesilovač v nějakých zkušebních podmínkách vůči nějakým dalším stupňům volnosti, máš co dělat do konce života.
Nevím jak chceš měřit zkreslení na ak. straně nějakým elektretem za 2Kč, když ti to pěkně pomrví umístění referenčního bodu, o nějakém rozlišení metody (jaký má ta kapsle THD+N) nemluvě. Jistě se to vše dá nějak obejít, můžeš třeba k dané soustavě připojovat paralelně nějaký RL člen...

[check]

Já ale nějaký exaktní přístup nepotřebuju. Mě by v podstatě stačilo jedno měření reprosoustavy nevykompenzované a pak impedančně vykompenzované. Na akustické straně se tou kapslí za 2Kč rozpozná jeden zesilovač od druhého, s kapslí za jedno pivo mě limituje zkreslení zesilovače. A to mám prosím dávno vyzkoušeno.

[Sendy]

[Sendy]

[check]

Sendy:

[Sendy]

Já teda nevím, jaké zesilovače od sebe poznáš mikrofonem za 2Kč a jakou metodou.

[opa]

[Sendy]

Všechno je třeba zkalibrovat. Mám taková ta školní papírová měřítka do 30cm, zítra se stavím na metrologii a nakalibruju s etalonem. Takže 1um teď nebude problém

[check]

A kdo z vás s těmi mikrofony skutečně měřil a třeba to zkreslení? To zase plivete na něco co je levný, jenom proto že je to levný?
Já se z těch lidí po****, kdyby to bylo stokrát dražší, tak zase nadávate, že je to moc drahý.

Ano s kalibrací nejsou žerty, není spoleh ani na zvukovku za dva litry.

[Sendy]

Hele, checku, s těma levnýma i dražšíma kapslema jsem si hrál ještě když se prodávaly originální MCE2000 a MCE2500 v gumovém držáku a to jsi asi teprv tahal pokémony po dvorku .

Právě proto by mne zajímalo, jaké zesilovače jakým měřením tak snadno poznáš na ak. straně měřením na laciné kapsli. Teda pokud netestuješ proti sobě MBA810DS a LM3886

[rip1]

Check:
Martine tady to vlákno je jednak o zesíkách, který maj předpokládaný parametry "trošku jinde" než jakákoliv kapsle (limitovaný přiblblým zapojením toho nejlacinějšího a šumícího FET-u uvnitř a čehokoliv za tím)... a asi i jinde než jsi měl možnost mít ze zesíků doma,ale i bez ohledu na to, je to z principu kravina na kvadrát, měřit jakoukoliv metodou jakýkoliv zesíky přes nějaký byť sebelepší repráky a mikrofony, Sendy má 100% pravdu,jen to nenapsal tak natvrdo.... Pokud jde o MBA810 vs LM nebo podobný sračky, tak tam ano, vidět tam něco trošku bude, ale z principu u zesilovačů, který maj THD pod 0,001% o kterejch je předpokládám tenhle dred, je to totální zhovadilost... zesíky i ty blbý se staticky měřej trošku jinak a i v tom nejtriviálnějším případě, kdy do příslušný odporový zátěže se sinem z "nízkozkreslujícího generátoru" projede pásmo a pak příslušným děličem se z toho odebírá signál pro analýzu do Zvukovky či AP a jinejch nezbednejch krabiček.Pokud chceš vědět jeho parametry při kompexní zátěži zeptej se strýčka gůgla na "Dummy Load" např. Tohle mi příjde fakt jako úlet, podobnej typu měřit výkon zesíku měřením oteplení na zátěži Navíc samotný THD ti toho stejně moc o tom jak "nejen" zes, ale prakticky cokoliv hraje neřekne,protože je to jen jedna z dílčích podmínek,ale na to třeba za pár let příjdeš sám

Dodatek:
Ideální topologie je zcela imunní vůdči jakékoliv reaktanční zátěži,pokud má zesilovač problém s klasickou vyhýbkou (typický zvlnění cháry dle impedance ) bez kompenzací tak je to lampáč nebo zes bez celkové ZV,pokud se jedná o častější případ tj nestabilitu,tak konstruktér zesilovače neodvedl dobrou práci.. nevím co chceš tady řešit... pokud chceš dělat dobrý bedny,bude ti ještě chvilku trvat než toho dosáhneš,protože tady jsou více rozhodujícím parametrem zkušenosti,pokud bys je měl neptal by ses tu na takový elementární věci a věděl bys že kompenzace impedance se primárně dělá zejména z jinejch důvodů a hlavně při použití ve spojení s pasivními vyhýbkami,ne kvůli "šetření" zesilovače a minimalizaci harm. zkreslení jako celku.

[godz]

Neviem či hádam správne, ale Check chce asi merať skreslenie na "komplexnej záťaži" ktorú predstavuje reprosústava spolu s výhybkou. Merať to akusticky je zhovadilosť. A meranie dvojkorunovými kapslami tiež. Zrejme nikto nebude merať skreslenia zosilovača pri plnom výkone a ako záťaž používať reprosústavy. Preto by možno stálo za pokus vytvoriť "normovanú" umelú záťaž z "typickým" priebehom impedancie a na takejto záťaži realizovať merania a potom ich porovnať s meraniami na reálnej impedancii. Ja si myslím, že stabilné zosilovače (s ideálnou topológiou) by s tým nemali mať žiadny problém, ale za pokus by to snáď stálo.

[opa]

Takovou umělou zátěž měl PMA, možná k tomu něco poví.
Nemusí jít jenom o prostou stabilitu. Třeba funkce proudové pojistky při fázovém posuvu mezi proudem a napětím může být taky velice zajímavá. Většinou bývá totiž navržena (kontrolována) pouze pro reálnou zátěž.

[rip1]

Téma "jak noha" jen co je pravda
http://www.aikenamps.com/spkrload.html
http://www.duncanamps.com/technical/dummyload.html

stačí jen hledat,dá se vyrobit prakticky jakákoliv podobná šílenost,ale pokud je zesilovač kvalitní a návrh vyhýbky nenavrhuje uplnej trotl, tak tato situace prakticky skoro nemůže nastat... bojovat při konstrukci zesilovače s nestabilitou a omezením ovlivnění zesíku při podobně šílený komplexní zátěži se dá vcelku snadno a jednoduše...dobří konstruktéři to moc dobře vědí a ostatním by tahle informace byla stejně k ničemu.

[danhard]

Za hranici nějaké pojistky se dostaněš vetšinou při buzení nesinusovým průběhem do komplexní zátěže.

[Sendy]

[opa]

[rip1]

sendy:
Vidím to stejně tak jako ty... ty dummy load v odkazech jsem měl na mysli jen jako inspiraci a pro představu... nabídl mi je strejda gůgl jako první .... je to emmulačka jednoho repráku, není problém udělat na podobný bázi (s jinejma hodnotama a jinejma průběhama) emulaci celý bedny... pro každý pásmo jednu sekci jen s jinejma hodnotama součástek a vše dát paralelně... a bude to třeba jako celý 3p Pochopil bych s výhradama ještě připojení bedny za tímhle účelem při malých výkonech...(ale pro test zesíku na plnej se obávám že by bedny potažmo repráky v nich udělaly pá pá ) A když už a přesto tak,alespoň odebírat signál k analýze ze svorek bedny přes dělič ,ale ne mikrákem,to mi to přišlo stejně jak tobě jako úlet největší,proto jsem si dovolil reagovat. Nicméně k tématu,myslim si že pro nekompromisní koncák by neměl bejt problém ukočírovat prakticky jakoukoliv vyhýbkovou divočinu a že jich občas je k vidění vcelku dost).

[PMA]

Co říkáte na tuto topologii koncového stupně?

[Sendy]

Nekompromisní koncák by měl mít vlastnosti čtyřkvadrantového měniče a energii uloženou v indukčnostech a kapacitách by měl vracet zpátky do sítě, nebo aspoň využít k ohřevu teplé užitkové vody . A dokonalá verze by měla mít tak účinné tlumení, že cizí rušivá akustická vlna zachycená reproduktorem by měla být zcela eliminována

[PMA]

Na kecy vás užije, že by někdo připomínkoval obvod, to ne.

[danhard]

To mě připomíná nějakej Bryston, ne ?
Má to necnosti CFP (teplotní stabilita) s tím že se částěčně vyrovnají nectnosti NPN/PNP konců. Zhoršená účinnost (větší režie v limitaci).

[Sendy]

Myslím, že Bryston ne, ale nějaký starý Revox nebo Ampzilla, Amplisaurus nebo něco kolem toho. Tak na 50% jsem zes s touhle strukturou už měl na stole.

[PMA]

Nemyslím.

[danhard]

Mažu duplikované schéma, Vláďa Bunta to v následujícím příspěvku zhodnotil zcela vyčerpávajícím způsobem

[BV]

Na rozdiel od Brystonu to nemá napäťový zisk (ale je tam 100% lokálna NFB) a bryston má navyše EF pred budičmi pre zvýšenie zisku a účinnejšiu linearizáciu lokálnou NFB.
V simulácii je to pomerne lineárne, ale je to v reále kritické na presné( a stabilné) nastavenie biasu, značne náchylné na nestabilitu, hlavne blízko limitácie. Je to také "hybridné CFP" zapojenie , kde konce s budičom tvoria zložený druhý tranzistor v CFP..
Dynamické vlastnosti sú dosť zlé s ohľadom na rýchly rast priečneho prúdu, nemožnosť opačnej polarizácie báz koncov.
edit: to je synchonizácia!!

[opa]

[Sendy]

Nemůžu si pomoct, kdesi to mám. Byl to nějaký problematický kus - přesně podle předpokladu BV - rychle rostoucí příčný proud, velmi špatné chování v limitaci. Samozřejmě jak nasal Opa, je to věc konkrétního řešení. Tuším, že se to chovalo kolem limitace dokonce hůř než Audiolab S8000. Pohledám v archivu.

[opa]

[PMA]

Mám to jen v simulaci, a neplánuju realizovat. Dal jsem to sem proto, že je to jedna z možností řešení koncového stupně, jedna z variant stupně který není v A třídě. Při vhodném nastavení se dá docílit poměrně příznivá převodní charakteristika, ve srovnání s EF nebo 2EF. Je to podle mě pro diskusi zajímavější, než plky předtím. Simulaci se meze nekladou, jak říkám, používat to nebudu. Aby to bylo stabilnější, je potřeba doplnit base stoppery.