hifi.slovanet.sk

[godz]

Pri hľadaní informácií o ART 581 sa mi vygooglila konštrukcia T. Salavu na britskom serveri. Pre mňa je to zaujímavé najmä preto, že ide o projekt z polovice 60 rokov. Možno by nám k tomu mohol niečo povedať V.B.. Vopred vďaka za informácie.
http://www.ee.ic.ac.uk/hp/staff/pnaylor/papers/LineSourceLoudspeakers/salava.pdf

[velky bobo]

Touhle problematikou se zabýval leckdo, mne nevyjímaje. Dokonce jsem si na to sesmolil program, který počítá činitel směrovosti v závislosti na rozmístění měničů, kterých lze zadat až deset. Taky to maluje směrové diagramy, u kterých je zajímavé, že jsou vždycky souměrné, a to i když rozmístění měničů souměrné není. To vyplývá z matematické podstaty věci - není to záležitost programu, jak se dá dokázat.

Když jsem se s tím kdysi patlal, tak jsem zjistil jednu zásadní věc, kterou ovšem Salava popisuje taky, i když v poněkud méně názorné podobě. Při zvětšování počtu zářičů (a tudíž délky řady) narůstá činitel směrovosti s frekvencí až do nějaké maximální hodnoty, která je v podstatě daná počtem zářičů a projevuje se zužováním hlavního laloku. Jakmile vlnová délka poklesne k hodnotě dané zhruba 0,9-násobkem vzdálenosti sousedních zářičů (anebo minimální hodnoty, pokud nejsou stejně daleko od sebe), tak se směrový diagram rozprskne na spoustu laloků, přičemž matematický činitel směrovost sice zůstává velký, ovšem nevytváří se nějaký úzký svazek. V případě, že vzdálenosti zářičů jsou všechny stejné, je to nejhorší - místo do hlavní osy to vyzařuje převážně kolmo na ní, tedy vlastně podél řady.

Zavedl jsem si pro popis tohoto efektu parametr, který jsem nazval úhlem svazku, a je to v podstatě úhel, do kterého je soustředěna polovina vyzářeného výkonu. Tenhle činitel mi program počítá taky. (To Salava neudělal, poněvadž to řešil bez pořádného počítače, za což mu náleží obrovský obdiv - na výpočet úhlu svazku je totiž nutná numerická integrace, matematicky je to příšerně složité). Příklad - při šesti zářičích vzdálených od sebe po 17 cm (přibližně polovina vlnové délky na 1 kHz) je maximální hodnota indexu směrovosti přibližně 10 dB, což je na přibližně 1800 Hz, a úhel svazku je přibližně 10 stupňů. Při vyšší frekvenci se to najednou zlomí, na 2 kHz je index směrovosti cca 7 dB a úhel svazku 140 stupňů, což je vic než pro nesměrový zářič, který má 90 stupňů. Směrem k vyšším frekvencím se úhel svazku přibližuje k 90 stupňům, což odpovídá nesměrovému zářiči, a činitel směrovosti se blíží 8 dB, což je dané tím, že vyzařovací diagram se skládá ze spousty uzounkých laloků.

Když se šikovně upraví vzdálenosti měničů tak, aby nebyly stejné, dá se to trochu vylepšit v oblasti přechodu, ale nad nějakou hranicí už se to neovlivní. Salava navrhuje dále modifikaci, u které se něčím jako výhybkou sloup k vyšším frekvencím "zkracuje" - odfiltrovávají se krajní měniče. Tím se dá zmenšit frekvenční závislost indexu směrovosti, ovšem s tím efektem zlomu se nic udělat nedá, ten je daný pouze a jedině vzdáleností mezi sousedními měniči.

V praxi se efekt zlomu naštěstí zas až tak moc neuplatňuje, poněvadž na vyšších frekvencích je směrovost rozhodujícím způsobem ovivněná směrovostí jednotlivých měničů, která se uplatňuje tehdy, když velikost membrány začíná být srovnatelná s vlnovou délkou. Zajímavé na tom všem je hlavně to, že všichni výrobci reproduktorových sloupů pro běžné ozvučování (Public Address Systems) na tyhle souvislosti zvysoka kašlou a dělají všechny sloupy stejně blbě, ovšem pokud možno draho. Já jsem kdysi sloup s proměnnou délkou dělal ještě ve výzkumáku a chodilo to velmi dobře, ovšem kvalita byla daná hlavně tím, že tam byla výšková sekce s piezoreproduktory (pro tyhle účely se mimochodem pieaza všeobecně velmi dobře osvědčila). Tím pádem byla vemi dobrá srozumitelnost díky dobré reprodukci sykavek, z kteréhožto hlediska většina komerčních výrobků stojí za hovno. Např. sloup s digitálně řízenou směrovostí od firem Duran a Bosch, který stojí řádově statisíce korun, má na 8 kHz pokles asi 25 nebo 30 dB - díky mizerné kvalitě použitých repráků. Dá se to sice korigovat elektronicky, poněvadž systém obsahuje i digitální parametrický ekvalizár, ovšem znamená to zvedat na 8 kHz o asi 25 dB nebo více. Takhle jsme to nastavili v Betlémské kapli, která slouží jako aula ČVUT - absolventi a studenti ČVUT z posledních cca 3 let by to měli znát, poněvadž asi tak před třemi lety jsme to tam montovali, to byla moje poslední větší akce v Soningu, než jsem skončil v invalidce. Stojí za zmínku, že když kolega, který to se mnou dělal, o tom napsal firmě Duran, tak mu odpověděli, že jsme se asi zbláznili. Ovšem asi za půl roku nato to sami začali doporučovat. Svině kapitalistický.

Píšu o tom hlavně proto, že jsem k tomu byl tak trochu vyzván. Pro hifi to nemá velký význam, i když i tady se někdy používají systémy s více shodnými měniči. Asi nejběžnější je uspořádání d'Appolito, kde jsou měniče dva, dost se ale v poslední době objevují bedny se třemi basáky - nevím, proč zrovna třemi. Už jsem tady někde nabízel, že na zakázku navrhnu vícebasákovou bednu s elektronickým odstupňováním, což by mělo výhodu v tom, že by se dal vyřešit problém interference basáku s odrazem od podlahy. Něco na tan způsob kdysi dělala firma Mission, moc se jim to ale nepovedlo. Chtělo by to samozřejmě vhodné basáky. Problém je, že to má smysl dělat tehdy, když jednotlivé basáky nejsou příliš velké a jsou přitom dostatečně kvalitní jako basáky samy o sobě, takových totiž moc není. Ale najdou se. Kdyby se do toho někdo chtěl pustit, jsem k dispozici.

Apropos, pokud jde o Appolita, tam to směrování do značné míry degraduje efekt, o který u Appolita hlavně jde, totiž dobré a vyvážené směrování okolo dělíci frekvence. Když se udělá Appolito se dvěma basáky o průměru 6,5" a mezi ně se dá výškáč běžného průměru cca 100 mm, tak rozteč zářičů je cca 28 cm. Tahle dvojice má maximum indexu směrovosti na cca 900 Hz - asi 4 dB - a pak se to rozprskne, na 1300 Hz je úhel svazku skoro 120 dB, což znamená, že to hraje převážně kolmo na osu poslechu. Pak je to všelijak zvlněné a někde v oblasti pravděpodobné dělící frekvence (řekněme 3 kHz) se index směrovosti už uklidňuje k hodnotě 3 dB, ovšem je tam ještě jedno rozprsknutí svazku. Použijí-li se basáky nejmenšího rozumného průměru, tj. 5", tak se to trochu zlepší, ale moc ne.

Suma sumárum, Appolito se po stránce směrovosti chová dost divoce a v některých oblastech budí převážně nepřímý zvuk, ovšem to se možná někdy právě líbí - dělá to takový ten virtuální prostor, ve kterém se mohou "ztratit bedny". Pokud by se to takhle chovat nemělo, bylo by nutné udělat to třípásmově s tím, že by se použil nějaký hodně mrňavý výškáč, nejspíš neodymová kalota, a dva střeďáky o průměru maximálně 6 cm, což by zase mohla být nějaká kalota. Pak by rozteč mohla být do 10 cm a to by se chovalo civilizovaně až do 3 kHz. Výhodou takové soustavy by bylo, že by mohla mít rozumný a celkem málo na frekvenci závislý činitel směrovosti o hodnotě kolem 3 dB ve většině akustického pásma. Tím by se dost významně potlačil vliv prostoru na kvalitu poslechu.

Přímo to vidím před sebou a vím i, jaké repráky by se na to hodily. Kdyby někdo chtěl něco takového zkusit, jsem opět k dispozici. Jen tak mimochodem, šlo by to udělat i s výhybkami 6 dB na oktávu, čili luxusní přenos impulzů (samozřejmě v ose). Bohužel zlikvidoval by se tím ten krásný falešný prostor, který to asi normálně dělá, ale zase by byla vynikající ostrost lokalizace.

A ještě na závěr - ten můj program umí i kreslit obrázky. Bohužel je to holý DOSovský program, který se dá otevřít ve windows XP, ovšem pokud se zobrazuje grafika, musí se otevřít na celou obrazovku. Tím pádem tam není okno, obrázky se nedají tisknout a nedají se ani zkopírovat přes printscreen nebo nějaký snímací program, resp. já to neumím. Jediný způsob, jakým z toho zatím dokážu dostat obrázky, je vyfotit monitor foťákem. Je to dost divné, poněvadž ve windows 98 to udělat šlo. Dokázal by mi někdo poradit ? Dost by se mi to hodilo, poněvadž takových dosovských programů mám víc a dají se s nimi dělat velmi šikovné věci, hodně jsem je používal třebas pro tvorbu obrázků pro svoje publikace. Pokud mi někdo dá použitelnou radu, odměním se formou nějaké reciprocity - třebas mu poradím, jak udělat třípásmové D'Appolito...

[Troton]

Skvele citanie

[Cenda]

Na vejšce jsme kdysi měli ten samý problém s jiným programem, z kterého jsme potřebovali tisknout grafy. Pouštěli jsme ho potom v jiném "prostředí". Možná DosBox?

[velky bobo]

Vynikající! Skvělé! Máš u mne odměnu!

Přikládám obrázky, charakterizující chování dvojice zářičů odpovídající D'Appolitovi dle předchozího popisu.

[godz]

To V.B. Mne ako laikovi to trochu pripomína moju antenársku prax, keď som s kolegom experimentoval pri diaľkovom príjme s rozličnými anténnymi sústavami (a nešlo len o zisk anténnej sústavy, ale najmä o tvar vyžarovacieho diagramu). Musím povedať, že v akustike je to omnoho komplikovanejšie, pretože sa prenáša podstatne väčšia "šírka pásma" s ohľadom na rozmery a vlnovú dĺžku. Skrátka u antén sa sústava optimalizuje v podstatne užšom pásme, pričom je ľahostajné či použijem anténu 3 alebo 20 prvkovú. Vďaka za vyčerpávajúcu odpoveď.

[Cenda]

V pohodě Bobo, pošli jedny Aragony a jsme si kvit

[velky bobo]

[velky bobo]

Ještě jeden obrázek - teoretická směrovka soustavy DAppolito na dělící frekvenci 3 kHz, basáky průměr 18 cm, výškáč průměr 2,5 cm, započítána je i směrovost repráků jakožto pístových zářičů. Maximum směrovosti je na cca 850 Hz - index cca 4 dB, k vyšším frekvencím se už moc nemění, nejmíň směrové je to na 5 kHz - index cca 2 dB, pak už směrovost narůstá v důsledku směrování samotného výškáče. Výhybka je 6 dB na oktávu. Není to vůbec špatné, rozhodně je to lepší než bych čekal a lepší než podle zjednodušeného výpočtu pro bodové zářiče (rozprsk směrovky je omezen směrovostí repráků). Je to samozřejmě idealizace, poněvadž ty repráky se nechovají přesně jako pístové zářiče, ale něco to přece jen napovídá. Tímto beru DAppolito na milost.

[MaBat]

Uměl by Váš program nasimulovat případ s planárním měničem - rotačně nesymetrickým (např. "páskem" B&G Neo8), děleného se dvěma 7" středobasy na cca 1500Hz strmostí 18dB/oct? Jak by vypadal index směrovosti?

[velky bobo]

Bohužel s jinými něž kruhovými (popř. bodovými) měniči program pracovat neumí.

[godz]

Keď sa tu bavíme o difrakciách, je možné potlačiť ich skosením hrán, alebo zaoblením ?

[Kuba4]

Ano, správná otázka, taky by mně zajímaly ty pásky. Škoda.

[amater]

Sorry za OT..... Godz poslal som Ti SS.


dik

[velky bobo]

[godz]

Ďakujem za vyčerpávajúcu odpoveď.