hifi.slovanet.sk

[MaBat]

Dotaz: chtěl bych si ověřit funkci basreflexu - postačí, když naměřím v blízkém poli zvlášť basák (s mikrofonem řekněme půl centimetru před prachovkou) a zvlášť ústí nátrubku (uprostřed díry v rovině stěny, do které je upevněn) a získané charky (postačí obě s konstantní fází?) sečtu tak, že cháru nátrubku předtím utlumím o |20*log(Rn / Rb)| dB, nebo tam do toho vstupuje ještě víc věcí?

Rn je vnitřní poloměr válcového nátrubku, na vnějším konci mírně zaobleného
Rb je poloměr efektivní plochy basáku (tj. sqrt(Sd/pi))

[godz]

Samozrejme že do toho vstupuje viac vecí. Keď budeš trpezlivo hľadať, tak na webe to všetko nájdeš.

[MaBat]

Já jen, že se to tak běžně dělá, resp. popisuje (např. D'Appolito) a chtěl bych jen vědět, jestli v tom nemůže být ještě něco, na co si dát pozor. Popudem je mi to, že mi to takhle vychází o dost jinak (o dost nižší SPL nátrubku), než dává simulace (nad změřenými T-S parametry), a tak než začnu laborovat s bednou, chci se ujistit, že nemám chybu v metodě. Každopádně dík za radu.

Můžu dát případně obrázky s bližším popisem situace. Vše je měřeno při "poměrně nízké" hlasitosti, 5x10cm nátrubek (p x d) na 7" basák.

[MaBat]

godzi, ať hledám, jak hledám, stále nacházím to samé, co jsem popsal výše, bez zmínky o čemkoliv dalším, "samozřejmě do toho vstupujícím". Všechny články, co mám, to uvádějí tak, jak je to např. tady: http://www.listeninc.com/files/pdf/AESFreeField.pdf , mám i ty původní Keeleho texty.

Mohl bys mě, prosím, nasměrovat, kde hledat, nebo přímo prozradit, co má na tohle ještě vliv, pokud chci získat měření v blízkém poli pro kombinaci basák+port?
Skoro bych už řekl, že mám to měření dobře (jen udělám komplexní součet, což nakonec není problém) a můžu s klidem pustit do laborování s bednou...

V této souvislosti bych si dovolil položit otázku přímo Velkému Bobovi - může se umístění basreflexového nátrubku hned za basák (na protější stěnu) projevit snížením jeho účinnosti? Obecně, proč se nemá dávat nátrubek přímo naproti reproduktoru (kdysi jste to tu někde zmínil)? Díky.

[godz]

Manuál k LSP-labu, aj manuál k ARTE. Ale v tvojom odkaze je úplne všetko.

[MaBat]

Tak to jsme si asi nerozuměli. Mě teď nezajímá napojení na farfield, ale čistě jen to složení dvou nearfield měření, a to dělám tedy podle všeho dobře.

[MethMan]

[MaBat]

Popravdě se trochu bojím si tyhle věci sám odvozovat, protože všechno to vychází z nějakých předpokladů a nevím, ve které chvíli je (jinak početně správným postupem) opustím, protože do toho fyzikálně nevidím. Pamatuju si jen poučku, že pokud má nátrubek poloviční průměr, musí se jeho měření oproti basáku (pokud se to měří takhle "natěsno") utlumit o 6 dB [Keele]. Je to takhle i v tom D'Appolitovi, co mám od Tebe pujčenýho.

Ten vztah (v rámci pásma, ve kterém to platí) by měl být:

farfield = nearfield * { R / (2*sqrt(2) * ref) }
(neboli se z citlivosti odečítá 20*log(2*sqrt(2) * ref / R) dB, což je až na tu odmocninu to samý, cos napsal - ať už je tam dobře nebo ne, asi mícháme různý veličiny)

což je vztah, kterej není např. pro nulovou vzdálenost ani dobře definovanej, jestli se nepletu...

Zkusím ale hejbat s mikrofonem, to mě nenapadlo, ale intuitivně bych řekl, že to nebude mít velkej efekt. Intuicí bych vsadil spíš na nějakou tu ztrátu, nebo volné proudění přímo ven z bedny, když je ten nátrubek takhle za basákem. Tlumení tam je minimálně.

[godz]

Chlape, veď sa v tých informáciách priam premŕvaš a stále nevieš ako na to. Podrobný návod ako to zmerať a spojiť s farfieldom nájdeš v manuáli LSP- labu a niečo je aj na ARTE, ale aj na Mateljanových stránkach je to vcelku dobre vysvetlené. Je to robené populárnym štýlom a dá sa tomu porozumieť.

[MaBat]

Neptal jsem se jak, ale jestli je to tak, jak to dělám, dobře. Dokážeš mi na to konkrétně odpověďět? Já nechci nic napojovat na farfield! Zajímá mě celkovej přenos (dobře, "anechoickej") bedny v pásmu, kde se primárně uplatňuje basreflexovej nátrubek. Nic víc, nic míň. Pokud víš, že je způsob popsanej v prvním příspěvku špatně, tak to řekni (a řekni kde je chyba - na to jsem se ptal a budu za takovou odpověď vděčnej), v opačném případě si to nech od cesty. To není pomoc, jen kibicování.

V materálech, na které stále odkazuješ, o tomhle není v podstatě nic.

[BV]

Praktický postup v ARTE:
Zmeriaš v blízkom poli repro, uložíš SPL ako overlay. Zmeriaš rovnako BR, príkazom EDIT-Scale level posunieš tak, aby sa dole (cca okolo 20Hz) obidve krivky prekrývali.Príkazom EDIT-Power average with overlays sčítaš v správnom merítku. To je všetko..

[MaBat]

Máte pravdu... na to jsem úplně zapomněl, přitom mi to tak vycházelo a ještě jsem si v tu chvíli říkal, že to teda asi bude dobře.

Díky. Sedí to v tom případě s tím mým vzorečkem.

[opa]

BV: Vynikající návod, to se může někdy hodit, díky!
Můžu se ještě zeptat na fyzikální interpretaci toho postupu, tedy proč to je takhle správně? Ani v nejmenším o tom nepochybuji, jen bych to rád lépe pochopil.

[BV]

Som pragmatik , takže teoretické zdôvodnenie nechám povolanejšiemu , sme v jeho vlákne... Ale je to popísané napr tu,
http://www.ijdata.com/justMLS%20manual.pdf , strana 20 a je to vidieť na každom meraní boxov v Stereophile recenziách

[check]

Jednoduše z principu fungování BR. Jedná se o rezonátor posouvající fázi ak. vlny uvnitř bedny o 180°, takže na rezonanci je maximální zisk BR, minimální výchylka membrány, nad Fr je BR ve fázi (rezonátor přepóluje vnitřek bedny), pod Fr v protifázi vůči měniči (vnitřek bedny BR nepřepóluje), ve zkratu. To, že jsou ve zkratu, znamená, že objemová výchylka BR a repra je stejná. Když je stejná výchylka, tak spl naměřená v nearfiledu obou zdrojů je (pod rezonancí) stejná.

[godz]

MaBat, správaš sa ako nesvojprávny! Poviem ti kde a tebe to nestačí. Chceš za ručičku priviesť priamo k veci a ešte chceš uistenie že je to správne. Ubezpečujem ťa že nabudúce ti nenapíšem ani písmenko.
V popise od BV ešte chýba jeden krok, ktorý je v ARTE dostupný. Ide o prepočet akustického tlaku v závislosti od veľkosti a tvaru ozvučnice.

[MaBat]

godzi, nechtěj, abych tě vzal za slovo a šel po těch tvých "doporučeních".

[godz]

MaBat, prosím ťa prečítaj si po sebe úvodný príspevok tohoto vlákna a potom sa rozdrapuj. Howgh

[Eric Appla]

jinak jedna z praktickych nevyhod basreflexu vzadu primo naproti reproduktoru je to ze sredni kmitocty vyzarene zadni stranou membrany basoveho menice jdou do mistnosti a protoze valna vetsina z nas neposloucha v mrtve komore ovlivni frekvencni charakteristiku v miste poslechu

[PMA]

[MaBat]

Opravdu si myslíte, že jste z toho něco pochopil?

Z kompletního a dostatečně hustého popisu pole na zdroji se dá teoreticky odvodit zvukové pole kdekoliv jinde (a naopak). Nicméně ta matematika je dost složitá a výpočty ne vždy snadno konvergují. Viděl jsem to takhle fungovat, ale jen v určité třídě případů a i tak se tam spousta věcí musí dopředu předpokládat. Pokud je možnost změřit si reprobednu přímo ve far-fieldu, není sebemenší důvod dělat to složitěji. Ví to Klippel, ví to každý, kdo se tím zabývá a každý se o to také snaží.

[PMA]

Pokud nebudete mluvit věcně, tak s vámi nediskutuji.

[MaBat]

[PMA]

Celá debata se přenesla z tohoto:

[MaBat]

Uzká, kontrolovaná směrovost se dá dosáhnout např. použitím dostatečně velkých a vhodně tvarovaných zvukovodů. Zabývám se tím intenzivně posledních několik let a obrázků jsem tu za tu dobu ukázal řadu, včetně vlastnoručně změřených vyzařovacích charakteristik. Nemůžu za to, že nedáváte pozor. Taková směrovost zaručuje ultumení prvních odrazů běžně o nějakých 20dB v pásmu od 1kHz výše, což není zanedbatelné. Čím větší se to udělá, tím kvalitnější to může být, a tím frekvenčně níž to může fungovat. Měří se to úplně stejně, jako jakékoliv jiné reprosoustavy, jen je na to potřeba mít dostatek volného prostoru. V tom není nic, v čem by se čekalo na poslední Klippelovy "výkřiky", byť mohou být jistě zajímavé (teoreticky se o těch postupech samozřejmě ví už dlouho). Swept-sine a near-field/far-field merging je běžná součást free softwaru, dostupného pro každého. Nakonec i to zastaralé MLS dává pro tyto potřeby prakticky stejné výsledky...

[PMA]

[MaBat]

Prostor, kde se to dá poslouchat, se díky tomu rozšiřuje. Je to na vážnější zamyšlení, ne na polopatické vysvětlování v pár větách, které tak nemáte rád.

[PMA]

Nerozšiřuje. Větší směrovost v jedné ose a menší v druhé je značná poslechová limitace. Záleží to samozřejmě na geometrii zvukovodu, ale zvukovod není všelék. Jde spíš o osobní preferenci konkrétního konstruktéra, než o cokoliv jiného. Proto reagujete tak podrážděně a osobně.

[MaBat]

[velky bobo]

Váhované sčítání tlaků je vždycky jen přibližné. Správně by se měly sčítat objemové rychlosti, které se ovšem bohužel jednoduše sčítat nedají - předpokládalo by to rychlostní sondu v hloubi nátrubku. Kromě toho mohou být problémy okolo vyzařovacích impedancí. Tady nezbývá než se držet zásady - jestliže problém nemůže být řešen správně, nemá smysl ho řešit. Měřte jak umíte a počítejte s nějakou tou nepřesností, pravda se ukáže ve volném poli.