hifi.slovanet.sk

[PMA]

[MaBat]

Ukažte tedy prosím ty směrové diagramy (nejlépe polární mapu, Arta to umí), před a po, do té doby nemá smysl se o ničem bavit. Víc lidí se už po nich ptalo (někteří tedy jen po "amplitudové", ale budiž), nebo je zmiňovalo jako příčinu.

Reprosoustava není jednorozměrné zařízení (popsatelné v jednom rozměru), stejně jako není jednorozměrné vnímání reprodukce sluchem. Narozdíl třeba od elektroniky.

[check]

Jakou značku věšteckých koulí používá PMA? Jiná amplitudová charakteristika osová, všechny mimoové, ale rozdíl je přece jednoznačně identifikovatelný jako více koherentní bedna.
Hlavně když zpívá L. Cohen, tak je ta koherentnost slyšet!

[godz]

Reagujem neskoro, ale predsa. S tým časovým rozdielom a teplotou ma to napadlo neskôr. Arta to počíta na rýchlosť 344m/s a v miestnosti kde som to meral bolo cca 26 stupňov. To sa rýchlosť už blíži k 346 m/s, preto ten rozdiel. Vďaka.

[pistole]

impulzku bych od tech bedniček měl, jestli si dokážeš ten integrál takový funkce z hlavy představit tak to třeba bude k něčemu dobrý.

http://img190.imageshack.us/i/impdynaudio.jpg/

[velky bobo]

[velky bobo]

[velky bobo]

[PMA]

[pistole]

PMA:
no protože ze skokové odezvy se to trochu hůř odečítá (hlavně není vidět jak si na tom stojí jednotlivá pásma proti sobě.) a odečíst z impulzovky nebo skokovky jak to vypadá amplitudově taky není žádná sranda.

Navíc i pokud vytvoříš fázové charakteristiky blbě není to až takovej problém pokud je odečteš "stejně blbě" na všech pásmech. Protože stejně to co vyhodnocuješ je jenom rozdíl.

Nicméně to, že skokovka vypadá ukázkově je velmi lákavé. Pořád mám dojem , že to slyšet bude.

[godz]

Pistole to konečne sformuloval tak ako som to zhruba myslel - to s tou fázou. Samozrejme neviem či to meriam správne, ale pokiaľ tam mám chybu, tak pre všetky meniče rovnakú.

[pistole]

a nebo podobnú

no a tady jsou pro zábavu dvě rozdílný reprosoustavy podobné koncepce - rozdíl v celkovém tvaru impulzek je na první pohled minimální.
http://img141.imageshack.us/i/impulsex.jpg/

při detailnějším pohledu jsou samo jinak hrbatý a samozřejmě i výsledná chára je jinak hrbatá. Bobo by asi nejspíš zase dokázal odečíst jaká je to koncepce...

[velky bobo]

No, fázi to točí o 540 stupňů, takže to asi bude třípásmovka, s výhybkami spíše strmějšími, ale víc se toho z pouhého pohledu nepozná. Jinak jsou si ty odezvy hodně podobné, ty rozdíly v kudrlinkách budou spíš dané rozdíly v měničích, výhybka bude s velkou pravděpodobností víceméně stejná v obou případech.

[pistole]

řekl bych že bobo trefil!

Bobo: myslíš že bys sem mohl hodit pro porovnání impulzku aragornů ? (eventuálně přepočátanou na STEP...)

[velky bobo]

Já mám bohužel jen pracovní měření, které je dost zatížené prostorem, takže je tam dost matoucích příměsí. Ale pokusím se to někdy změřit pořádně.

Jinak pro ilustraci přikládám teoretické impulsní odezvy pro výhybku 3 pásma 3. stupeň - jednotlivá pásma (barevné) a součet (černě).

[opa]

[opa]

[velky bobo]

Můžu se pokusit udělat teoretické průběhy pro ideální filtraci 4. stupně (což by chvíli trvalo), ovšem silně pochybuju, že podle impulzní odezvy by šlo něco nastavit, na to jsou charakteristiky reproduktorů příliš nevyzpytatelné a třebas změna amplitudové charakteristiky u nízkých frekvencí se do časového průběhu impulzní odezvy promítá promítá jen velmi nepatrnou relativní změnou - prakticky se nedá nic kloudného odečíst.

[opa]

vb: nechtěl jsem Ti přidělávat práci, nebo Tě nějak úkolovat. Když tak naťukni, jak se to dělá a já si to nasimuluju...

[velky bobo]

Takhle by mohla vypadat součtová skoková odezva pro nějaké konkrétní dělíci frekvence (na nich je to samozřejmě závislé) a tři pásma, když se to doplní ještě o dolní mezní frekvenci se strmostí 12 dB/okt , což odpovídá uzavřené basbedně. S basreflexem to bude ještě složitější na chvostu (ten už jsem nezobrazil, poněvadž je moc dlouhý) a ve čtyřpásmovém provedení to bude naprostá šílenost. To už dělat nebudu, neb jsem přesvědčen, že se podle toho nic nastavit nedá.

Můži ti poslat schéma a pohraj si s tím sám, pokud víš, jak se pracuje s Laplaceovou transformací.

[velky bobo]

P.S. Zásadní rozdíl mezi impulzovou a skokovou odezvou je, že na impulzové odezvě skoro není vidět chování na nízkých frekvencích, zatímco na skokové je toho naopak vidět až moc, takže není jednoduché se v tom vyznat. Impulzová odezva vícecestné soustavy poskytuje do jisté míry informaci o tom, jak na sebe časově navazují jednotlivé měniče, ale může to být taky velice zavádějící. Kdysi v počátcích techniky pokročilejšího vyhodnocování se používalo cosi, co se nazývá Wignerova distribuce, a její odvozeniny. Ale nějak se to neujalo, i když MLSSA něco na ten způsob vyhodnocovat umí. Já to nikdy nepoužíval, je okolo toho dost zběsilý matematický aparát a zdá se, že to víceméně upadlo v zapomnění.

Hlavní význam impulzové odezvy spočívá v tom, že obsahuje veškeré dostupné informace o přenosu systému (což ovšem skoková odezva taky) a poměrně jednoduchým výpočetním postupem umožňuje vypočítat odezvu systému na signál s libovolným časovým průběhem. To umějí mnohé zvukové editory (např. CoolEdit/Adobe Audition) a jsou na to i speciální programy.

Impulzová odezva poslechové situace v prostoru se dá - byť i jen přibližně - vypočítat počítačovou simulací prostoru a na základě toho pak nasimulovat, jak by v takovém prostoru zněl konkrétní signál - poslechem na sluchátka. Dají se tím dělat docela zajímavé věci, ale chce to dost velký výpočetní výkon a speciální simulační software, které stojí dost peněz. Taky je možné v reálném prostoru nasnímat reálnou impulzní odezvu a simulovat poslech v něm. Tímhle způsobem se třebas vyrábí umělý dozvuk. Anebo se dá na základě návrhu výhybky a měření reproduktorů nasimulovat, jak navrhovaná soustava bude hrát - primárně v bezdozvukovém prostředí, ale když se na to dál naroubuje odezva reálného prostoru, tak i v reálném prostoru - samozřejmě zase poslechem na sluchátka. Nevýhodou je, že to v takhle jednoduché podobě nerespektuje prostorové rozložení vyzařování zvuku a směrové vlastnosti ucha. Dá se to dělat i složitěji a pak se tomu říká auralizace. Předpokládá to ovšem velmi podrobné údaje o vlastnostech soustavy a ucha a samozřejmě značný výpočetní výkon, takže je to záležitost spíše pro výzkum. I když možnost poslechnout si, jak bude něco znít v prostoru, který ještě nebyl postaven, je velice lákavá ...

[PMA]

IMO skoková odezva ukazuje navazování měničů "tak akorát". Impulsní odezvě dominuje odezva výškového měniče, příspěvky pomalejších měničů (středový, basový) jaou utopené v malých amplitudách ev. v doznívání kolem nuly a prakticky nejsou "vidět". Vidět jsou hrany (počátky odezev) středového vůči výškovému, s tím souhlasím.

[Roman St]

[velky bobo]

[velky bobo]

[Roman St]

[opa]

[opa]

[PMA]

Ptali jste se na měření před a po otočení výškového repro. Aby odpověď nebyla asfalt, udělal jsem dost velkou sadu měření od 0,5m do poslechové vzdálenosti, obou beden, v ose i mimo osu. Výsledky jsou jednoznačné a konzistentní. Obrázek je měření přímo v místě poslechu, úhel cca 15 stupňů mimo osu repro. Dolní čára je původní stav, horní po přefázování výškáče. Úplně první měření s původním fázováním repro před pár dny jsem dělal ze vzdálenosti 25 cm, a tam se to shodou náhod sešlo fázově spolu.

P.S.: pokud mi někdo chcete něco napsat, používejte e-mail. SZ na fórech nečtu, bylo by to na zbláznění, není jen slovanet.

[opa]

PMA:
To je velmi zajímavý průběh! Na jednu stranu to vysvětluje výraznou slyšitelnost změny. Na druhou stranu se přiznám, že mi není moc jasné, jak k tomuto rozdílu průběhů dochází. Obvykle se nesprávné/správné pólování reproduktoru projeví ostrým minimem/správným průběhem v okolí dělicího kmitočtu. Aby to změnilo tak výrazně úroveň v tak širokém pásmu, to je opravdu zvláštní, snad jenom ta 6dB výhybka by v tom mohla mít prsty...