hifi.slovanet.sk

[PMA]

Většinou se jedná o čistě akademické poznatky. Podobné akademické poznatky jsou Lipshitz a Vanderkooy s tím, že není rozdíl mezi zvukem SACD a CD. Akademické a školní experimenty jsou většinou zoufalé, co se týče použité techniky a technologie. S mizerným vybavením a switchboxem se ukáže, že všechno zní stejně. Dejte si vedle sebe Thiely a Revelly, a udělejte poslechový test. Bude to časově koherentní repro vs. time smear.

[opa]

[velky bobo]

Víte, vážení, ty zdwjší úvahy na téma slyšitelnosti či neslyšitelnosti takového či onakého zkreslení impulzové charakteristiky jsou čiré spekulace. Zatím se toho o fungování ucha ví příliš málo. Připomínám svoji poznámku o akčních potenciálech sluchového nervu - ucho do jisté míry funguje jako mikrofon, ovšem ještě v samotném uchu dochází k redukci informace, takže podle nějakých jiných experimentů je konečná rychlost přenosu informace po sluchovém nervu asi 50 b/s ... atd. Fázová diskriminace funguje v krajním případě do 3500 Hz, subjektivní vnímání výšky tónu závisí na hlasitosti, při přenosu tónových impulzů taky na délce impulzu, ucho funguje jako vícepásmový analyzátor (to je prozkoumané poměrně dobře), lokalizace je optimalizována pro zvuky, které vydávají hadi ... radši nebudu pokračovat. Jen ještě tohle - je celkem jisté, že přenos impulzů (resp. obecně tranzient) z ucha do mozku má rozhodující význam pro lokalizaci, např. sinusový signál se v běžných podmínkách s odrazy v podstatě lokalizovat nedá.

Podle mých zkušeností, opakuji, absolutní fázové zkreslení - a tím pádem i s tím související případné změny průběhu impulzní či skokové odezvy - v lineárním režimu slyšitelné není s výjimkou případů, kdy se jedná o velmi strmé změny v závislosti na frekvenci, pak vznikají periodické zákmity; samozřejmě to funguje pouze při poslechu širokopásmového signálu, na ustáleném sinusu se to neuplatní.

Pro posouzení beden je relevantní na prvním místě pravděpodobně amplitudová charakteristika, ovšem se zásadním vlivem prostorového rozložení vyzařování - to lze jednoduše vyjádřit výkonovou charakteristikou nabo činitelem/indexem směrovosti, ale záleží i na konkrétní podobě směrové charakteristiky. Fázové vztahy mezi měniči u vícepásmových soustav na tohle všechno mají vliv - a v tom spočívá jejich hlavní význam.

Sfázovat měniče se dá různými způsoby - i bez "čistě časové" korekce - vždycky se to ale nějak projeví na výsledných amplitudových charakteristikách; záměrně používám množné číslo, poněvadž nejde jen o tu osovou.

Zpoždění se dá realizovat i pasivními obvody - přikládám příklad obvodu, který realizuje zpoždění 100 us (34 mm) v pásmu 0 až 20 kHz. V praxi to naštěstí nemusí být taková divočina, poněvadž zpravidla stačí provést kompenzaci asi tak do oktávy nad dělící frekvenci.

[opa]

[velky bobo]

[velky bobo]

[opa]

[velky bobo]

[opa]

vb: Zatím se zdá, že se mi takhle sešel střeďák s basákem (bez korekce), ale mezi výškovým a středovým bude korekce větší, střeďák je dost hluboký.

[Frantrax]

OPA, jaký máš současný stav repro? Stále 8604? Co zbytek?

[opa]

[opa]

[velky bobo]

Nejde jen o jedno časové zpoždění. Bude tam jednak zpoždění dané u Appolita geometrií, které závisí na měřící/poslechové vzdálenosti a pro 1 m jsem ho odhadl na 20 až 30 us - což při dělící frekvenci 3 kHz dělá dejme tomu 20 až 30° - a pak tam bude ještě rozdíl dopravního zpoždění mezi repráky, které může dělat taky tak asi 1 cm, čili zase cca 20°. Celkem tedy něco mezi 40 a 60°.

Pro správnou funkci výhybky 6 dB/okt nebo 18 dB/okt je nutné, aby na dělící frekvenci byl posun mezi repráky plus nebo minus 90°. Tím časovým zpožděním se to rozhodí na možná až 30 versus 150° - podle pólování. Navíc se ještě uplatní fázové charakteristiky repráků jakožto objektů s minimální fází (v prvním přiblížení), což u výškáče je dáno jeho funkcí jako highpass 2. stupně, který má na rezonanční frekvenci posun +90° a k vyšším frekvencím to klesá s konkrétním průběhem závislým na činiteli jakosti. Na dělící frekvenci ten posuv bude patrně trochu méně než nula, ale asi nepřesáhne -20°. Basák se zase chová jako lowpass se strmostí dle mé zkušenosti minimálně 24 dB/okt (mimochodem, CLC to kompenzuje jen zčásti,neb při úplné kompenzaci by vycházela velmi blbá amplitudová charakteristika), což na nějaké té mezní frekvenci kolem 10 kHz bude dělat fázi -180° a na dělící frekvenci 3000 Hz něco kolem -45°, což se zčásti vyváží posuvem výškáče, ale ne úplně.

Rozhodující tedy bude patrně posuv daný geometrií uspořádání měničů a jejich vlastní geometrií. Na dělící frekvenci to nebude oněch potřebných 90°, nýbrž něco blízkého těm variantám 30 nebo 150° a to se samozřejmě výrazně projeví na osové charakteristice i na ostatních charakteristikách - nejméně asi na výkonové, poněvadž při dané vzdálenosti měničů je výsledný výkon dán součtem dílčích výkonů a ten na pólování nezávisí.

To vše je samozřejmě jen "kvalifikovaný odhad" čili střelba od boku na základě zkušenosti - bez měření fázových charakteristik obou sekcí odděleně se to přesně posoudit nedá. Jelikož dělící frekvenci předpokládám kolem 3 kHz, tak se fázová charakteristika dá adaptivním oknem v téhle oblasti celkem slušně změřit i v "semireverberantních podmínkách", tedy v poslechové místnosti ve vzdálenosti 2 m, poněvadž stačí okno dlouhé na dělící frekvenci 1 ms. čemuž odpovídá vzdálenost prvního odrazu 34 cm a to se asi zajistit dá. Jde to i bez adaptivního okna, pokud se šířka okna nastaví na tu řekněme 1 ms nebo i víc podle toho, kde se ten první odraz objeví. Průběh na nízkých frekvencích ale bude tím oknem hodně ovlivněn a to může případně ovlivnit i nějaké ty výpočty minimální fáze apod.

[velky bobo]

A ještě jedna drobná poznámka - elektrická kompenzace zpoždění vlastně není úplně košer, poněvadž platí jen v ose - směrem od osy se axial displacement uplatňuje postupně méně až kolmo na osu vůbec ne, což má za následek překompenzování a tím pádem vertikální deformaci směrové charakteristiky závislou na azimutu. Nejlepší je vždycky kompenzace posuvem měničů, otázkou ovšem je, jak dalece se to dá konstrukčně provést, aby se nenatropilo víc škody než užitku.

[opa]

[Frantrax]

Všimni si jak to řešil u Aragornu Bobo. Prototyp vs. finál.

[opa]

[opa]

Malý návrat k původnímu tématu. Při tom hledání Aragornů mi padla do oka tahle větička (autor - velky bobo):

Problém totiž není v tom sfázovat repráky na dělící frekvenci, ale udělat to tak, aby se nezkurvila impulzní charakteristika (skoková odezva).

No a mám pocit, že přesně o tomhle mělo vlákno od začátku být.

(Že jsem si to nevymyslel)
http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?p=82040#82040

[velky bobo]

[velky bobo]

Pokud se týká obrysu těch schůdků u Aragorna - to jsou kompromisy akustika versus design. Existuje teorie, že by to mělo být poskládané z oblouků logaritmické spirály. Já jsem se snažil přiblížit hyperbole. Rovné čáry jsou nejhorší možnost, poněvadž každá vytváří jeden diskrétní virtuální zdroj - cosi jako zrcadlový obraz.

[opa]

[PMA]

OPA: před měřením byly H a V měniče zapojené "ve fázi" (elektricky, tedy společný -pól repro), nyní jsou tzv. "přepólované" (pokud se bavíme čistě z pohledu zapojení vývodů reproduktorů). Ano, je to D'Appolito, a všechna měření byla v ose výškového repro - lépe řečeno ve stejné výšce jako je osa výškového repro, protože jsem měřil i při odchylování se do stran od osy.

[velky bobo]

Aha. Takže je to jasné - výhybka dělá fázový rozdíl 90° a časové zpoždění basáků k tomu něco přidá, tudíž výsledný fázový rozdíl na dělící frekvenci je možná až těch 150° (spíš tedy méně, tak divoce to zase nevypadalo) a při shodné polaritě mají tlaky tendenci se "částečně odečítat", což se napraví přepólováním.

D'Appolito se chová jako koincidentní dvojice, takže vetikální směrovka je daná směrovkami membrán a směrovkami tříbodové kombinace, časový rozdíl se s vertikálním úhlem nemění, tím pádem co chybí na ose, chybí i mimo ni. Přepólování tedy bude slyšet velmi dobře zblízka i zdálky. U kombinace dvou měničů by se deformovala směrovka nesymetricky ve vertikální rovině, někde mimo osu by vylezl lalok se součtovým tlakem větším než na ose, takže výkon by pólováním nemusel být příliš ovlivněn, v nepřímém poli by byla slyšet jen změna poměru přímého zvuku k odraženému - ony dobře známé efekty ne-lokalizace ve stylu Dynaudia (ti to mršení ještě zvětšují zpožďovacím článkem u střeďáku).

[velky bobo]

Vzhledem k jednoduchosti výchozího řešení by stálo za pokus přidat výškáči elektrické zpoždění. Šlo by to celkem snadno i pasivně a kdyby se netrvalo na konstantním zpoždění přes celé audio, zvládl by to i článek 2. stupně.

[opa]

Ty cívečky vycházejí příjemně malé, 140uH nic není. To by stálo za zkoušku.

[Roman St]

[velky bobo]

[velky bobo]

[Roman St]

[velky bobo]

Dost dobrý, ale v podstatě do 20 kHz. Je to smutný, ale nad 20 k (a tudíž poctivě do 20 k) chodí jenom čtvrtpalce - Brüel, bývalý Robotron apod.