hifi.slovanet.sk

[Troton]

http://www.analog.com/en/amplifiers-and-comparators/operational-amplifiers-op-amps/ada4627-1/products/product.html

[babaudio]

Konečne niečo nové od AD s Vcc -+18V.

Šup s nimi do CLC1 a sym. vstupov DPA

A hlavne máš záruku, že nekúpiš fake .

[danhard]

Obr.16 v datasheetu asi nebude mit spravne osy, ze ?

[PMA]

Leda že by byl určen jen pro malé signály

[opa]

Nejspíš to bude dobrý obvod, ale cena ho poněkud diskvalifikuje.

[Troton]

Priznam sa, ze som DS predtym detailne nepozeral.

Input Voltage Range1 (V−) − 0.3 V to (V+) + 0.3 V
Input Current 1±10 mA
Input pin has clamp diodes to the power supply pins. Input current should be limited to 10 mA or less whenever input signals exceed the power supply rail by 0.3 V.
The ADA4627-1 is not a rail-to-rail input amplifier, thus, care is required to ensure that both inputs do not exceed the input voltage range.

Oproti tomu ten obr.16 je fakt divny.

[Troton]

[velky bobo]

To vypadá na odpověď AD na TI OPA 827 (a mají i něco jako OPA 211).

Otázka je, jaké bude zkreslení - údaje v datasheetech jsou k ničemu.

[rip1]

Pánové je naprosto excelentní... cena naprosto odpovídá tomu jaká je to klasa ...

Mam ho už nějakej ten týden-měsíc v prackách = měřením jak OPA827 zvukem o řeklbych ještě něco nepatrně lepší (průzračnější více otevřený a přitom zachované klady z 627 827 (zlatoušecky řečeno: střední pásmo spodek přirozenost hladkost rozlišení) Porovnání OPA627 vs ADA-4627-1 měření nahoře nad 10k lepší AD zvukově rovněž lepší AD zejména od pasu nahoru ... tohle se s AD8610 (která se snažila přiblížit neúspěšně (ostřejší vrch menší rozlišení) s 627 a 827 už vůbec nedá porovnat i když to svádí podle datasheetu že je to prakticky shodný obvod jen s většíma proudama.Tak asi není.

Ta druhá věc proti OPA211 bude patrně ADA-4898-1 ... brzy rovněž budu míti možnost zkusit.

Testováno a porovnáváno v reál podmínkách = zapojení sledovač buzen ze 100R (2V RMS) a pracující do zátěže cca 4kOhm...


edit:
bohužel budu muset přerušit neboť nemam "mo-mentálně" žádný hrající bedny doma... ty 3p už má krasomil a mý nový konečně celý mý vlastní na těch teprve začínám pracovati... ale až bude hotovo dám vědět pokud to někoho bude třeba zajímat další poznatky.

[velky bobo]

Jakožto známý uchoskeptický rejpal se táži - to testování v oblasti nad 10 kHz jsi prováděl se signálem předem přefitrovaným přes highpass 10 kHz nebo jak ??? - mám na mysli zvuk, nikoli měření; ostatně měření jako sledovač je na dvě věci - ty operáky mají při zesílení 100 na 16 kHz a zátěži 1 kohm zkreslení pár tisícin procenta měřeno na AP System 2812, takže na sledovači se dá naměřit leda tak reziduální zkreslení drátů .

[opa]

Nechci zase odstartovat nikdy nekončící a nikam nevedoucí debaty. Ale neumím si představit, jak by obvody této kategorie mohl někdo od sebe sluchem rozeznat. Nezbývá, než doporučit rozdílové měření/poslech ticha.

[rip1]

Velký bobo:
Vím že to bude asi troufalé ale vyjimečně bych si dovolil nesouhlasiti .... pokud by to bylo jak je řečeno,tak bych přeci nemohl nenaměřit nic a neslyšel žádný rozdíly... Já si naopak myslím že právě u Bufferu je problém č.1 CM zkreslení,na vstupech je v tomto zapojení největší Ud..a toto namícháno spolu s přechodovým zkreslením výstupu a silnou ZV dělá ten nepěkný chvostík nahoře a hlavně při tomto zapojení to i dělá zvukově pěknou paseku protože signatura OZ je zde nejzřetelnější ...nemyslím si že je to až takovej asfalt (u řady opampů v datasheetech je tato paradoxní závislost i vidět OPA211 např OPA827 atd...při gainech např. 1,10 a 100 a právě ta nejsilnější možná záporná ZV toho ukáže více než kdybych pro poslechový testy volil opačně = testovací zapojení varianta dělič + vysoký gainy... (ozkoušeno taky jako varianta na téma) . Až budu mít chvilku klidně to zopakuju típnu to do screenshotů a pověsim někam a hodim link.I na blbý Julině to vidět je... Rovněž uchometrem to je slyšet zcela jasně a zřetelně prostě každej operák hraje uplně jinak, na mém řetězci to slyšelo vícero lidí i zcela nepoznamenanejch čímkoliv z téíto oblasti a zcela snadno odlišilo jednotlivý typy od sebe.. To který je nej je samože otázkou vkusu ... já preferuju takové které jsou co nejméně charakteristické a co nejvíce "bezbarvé" v dobrém slova smyslu... Nové moderní CFA když se udělá okolo co je třeba (např. vřazení příslušného Rf a podobně) jsou rovněž z tohoto hlediska velmi velmi zajímavé.

Jinak měřím obyč klasickou metodou Závislost THD na fr při konstatním napětí na vstupu a doplňkově u špičkových typů kde je vidět rozdíly velmi těžko,používám Multitón 20+21kHz tady jde rozdíly vidět o něco lépe.


Kupříkladu takové AD8597 v tomto mém zapojení dopadly oproti jiným spíše hůře, tak na úrovni LT1028

OPA:
Věř nebo nevěř... pokud by rozeznat nešly tak bych sám byl spokojenější a klidnější a nemusel to neustále řešit a hledat a porovnávat nové a jiné kusy... Testuji vybrané nej kousky i v mém preampu,tady jsem si jist že vzhledem k poslechovým testům proti jiným kusům slušných předzesilovačů žádná bota rozhodně není.

Jedinné co mohu doporučit si to zkusit sami... na aparátu s co nejmenší vlastní zvukovou signaturou... pokud to nebude splněno tak často typickej zvuk testovacího řetězce bude dominantní složkou v téstu a zamaskuje a přebije drobnější odlišnosti u testovaných obvodů... Ale vcelku chápu obecnou skepsi k těmto hrátkám.. ještě nedávno jsem to viděl podobně jako vy... vím že riskuju totální znemožnění ale i přesto si za tím co jsem psal stojím.Nějaký výsledek ke kterému jsem došel podobnými experimenty tu totiž překvapivě je...

[opa]

dawsoo:
To je velmi zajímavé, můžeš se malinko rozepsat o své měřicí metodě?
Zmiňuješ se o Jůlince, ta funguje současně jako zdroj signálu i jako analalyzátor ?

[Roman St]

Rozdíl mezi jednotlivými oz je velmi dobře slyšitelný. Hodně času jsem s tím strávil v roce 2007 kdy jsem zkoušel různé typy v Karfíkově DACu. 627 zněl měkkce a teple, 797 ostře analyticky atd. Slyšet do musí každý. První oz který mi imho připadal úplně neutrální byl 4562.

[opa]

[velky bobo]

Prosil bych definici zvukové signatury.

[opa]

Obávám se, že podobně laděných debat už bylo bezpočet, protože je tvrzení proti tvrzení.
Za relevantní považuji pouze dva postupy:
1) Rozdílové měření, které exaktně popíše rozdíl mezi vstupem a výstupem, případně mezi výstupy dvou obvodů.
2) Poctivý slepý poslechový test.
Můžeme se bavit o tom, jak to nejlépe udělat.

[rip1]

Velký Bobo:
AD: Zvuková signatura... slovně se to blbě popisuje,ale já např to beru takto např: Mam dva řetězce a na nich poslouchám x různých testovacích nahrávek... na jednom řetězci jsou rozdíly mezi nahrávkami menší a druhém výraznější... druhý řetězec tedy pro mne má menší vlastní zvukovou signaturu nežli první protože dokáže rozdlišit více rozdílů na svém vstupu.

OPA:
Právěže to je tak legrace že každý si pod neutrálním může představit něco trošku jiného... někdo rád studenej strojovej zvuk někdo rád zemitej teplejší... já osobně proto to rozlišuji tak jak jsem psal výše... nejlepší je takový na kterém testovací nahrávky hrají co nejvíce jinak... pak musí spolňovat i špičkové měření...

Aby nedošlo k nepochopení já nehledám nejlepší obvod v absolutním měřítku,ale nejvhodnější pro mou aplikaci... vím že je to asi dlouhá cesta a není určitě jedinná správná,nicméně pro mne asi nejlépe realizovatelná.Beru to ryze prakticky a chci aby mě to při poslechu ve výsledku co nejméně iritovalo.

[opa]

A to měření ?

[Roman St]

[opa]

[Frantrax]

99% věcí tu na foru je jen rejpání tu na foru, tak co. Kdo chce, může si udělat vlastní test a bejt si spokojenej s čim chce. Ale to je fuk...

[velky bobo]

[Roman St]

[velky bobo]

Tak za prvé,
Jistě, THD je jen jedno číslo. Ale o něčem rozhodně vypovídá. To je jako s tělesnou váhou. Když nějaký člověk váží 350 kg, tak o něm sice vím jen to jedno číslo, ale celkem s jistotou se dá předpokládat, že s ním něco není v pořádku. Jestliže operák za podmínek odpovídajících běžnému provozu vykazuje zkreslení nejvýše 0,00001% pro libovolný audio signál, tak jakou asi může mít "zvukovou signaturu" ? Samozřejmě pokud od něj budu chtít, aby současně zpracovával ještě taky nějaký vf signál aniž bych věděl, co s ním takový signál udělá, bude patrně situace jiná. Ale to už se nebavíme o zvukové signatuře. U osobních aut se taky neudává, za jak dlouho se potopí do hloubky 100 m.

Kromě toho, ono se zpravidla neudává THD jen jako jedno číslo. U solidních měření se těch čísel udává víc, popř. se uvádějí charakteristiky apod.

A za druhé, jaksi se míjíme s tím podstatným - jak testovat zařízení charakterizovaná zkreslením na úrovni 0,00001%, abychom si mohli být jistí tím, co vlastně testujeme. Já vlastně jen tvrdím, že testujicí v takovém případě testuje uši a mozek testujícího, případně měřící zařízení, o kterém se opovažuje tvrdit, že na něm něco naměřil.

Apropos, zvuková signatura operáků zapojených jako sledovač - vzpomínám, jak PMA udělal "sound refiner" s uA 741 a všichni poslouchající chrochtali blahem, jak krásně to hraje. Možná dost, že někteří slyšeli zřetelné zlepšení. Nebyl jsem u toho, ať se vyjádří PMA, ale jsem si skoro jistý, že kdybych u toho byl, tak bych nic nepoznal a klidně bych to řekl. Ovšem v hifi "komunitě" se neslyšení rozdílu tam, kde je na základě předchozí slovní masáže předpokládán, považuje za společensky zcela nepřijatelné. A vvvv...votom to je.

[opa]

..."Jinými slovy, hifisti mají velice dobře vymyšlené, jak vyloučit z testování cokoliv, co by nedejbože mohlo prozradit, že kážou bludy. "...

..."Ovšem v hifi "komunitě" se neslyšení rozdílu tam, kde je na základě předchozí slovní masáže předpokládán, považuje za společensky zcela nepřijatelné."...

Líp to snad ani nejde popsat!

Marnost jakéhokoliv boje je zjevná, nicméně pokud činím nějaké pokusy, není to proto, že bych byl tak naivní a myslel si, že někoho přesvědčím.
Účelem je zachovat si zdravý rozum a nenechat se pohltit tím jednolitým proudem pověr, předsudků či obchodních zájmů. Jinými slovy (slovy klasika):
S blbostí se bojovat musí, sice bez naděje na vítězství, ale bojovat se musí, jinak nás ta blbost sežere.

[godz]

Nuž pri porovnávaní dvoch aparatúr je ťažko naaozaj povedať čo znie "vernejšie" a takéto hľadanie je pravdepodobne nekonečné. Už som to písal inde, ale zvuk bez signatúry vylúdi len originál. Preto pre posúdenie kvality reprodukčného reťazca treba zrealizovať posluch originálu (sláčikový kvartet, jazzové combo, dychovka, rocková kapela a pod.) súčasne zrealizovať nahrávku (zámerne nepíšem ako a na čom) a následne nahrávky reprodukovať cez testované aparatúry. V ideálnom prípade by sa mal posluchový vnem priblížiť originálu (ako to merať neviem). Tak by sa posudzoval celý reťazec, nielen jeho jednotlivé komponenty. Nejde o novú myšlienku, myslím že takéto produkcie sa kedysi uskutočňovali na výstavách hifitechniky niekedy v 70 rokoch, samozrejme nie u nás. A čo sa týka posluchového hodnotenia a vyhľadávania vhodných aparatúr som tiež značne skeptický.

[Frantrax]

a co je to u bigboše originál? To co slyšim ve zkušebně, na CD nebo na koncertě? Ono totiž všechno zní šíleně moc jinak.

[godz]

Mal som na mysli nejaké "klasické usporiadanie" t.j. basa, gitara (gitary) keyboards, bicie + nejaký spevný aparát. Bigbít som navrhol len kvôli žánrovej pestrosti. Ale najzreteľnejšie by sa to malo prejaviť u akustických nástrojov.

[velky bobo]

Tudy cesta bohužel nevede. Předváděčky s živými hudebníky se sice dělají, ale to má jen reklamní význam. Ve skutečnosti se tak dá jedině opakovaně dokázat to, co je jasné z principiálních důvodů - totiž že něco jako věrná reprodukce je pouze více či méně přijatelná iluze. Nemá cenu opakovaně rozebírat, proč tomu tak je - prostor, směrové charakteristiky nástrojů, mikrofonů, reproduktorů ... atd. atd.

Jinak - věrnost reprodukce je velmi relativní pojem. Firma Ultraphon za první republiky razila heslo Ultraphon - věrný tón. A to šlo o desky 78 rpm reprodukované zpravidla čistě mechanicky.