hifi.slovanet.sk

[PMA]

637 jen pro lineární zesílení, jinými slovy bez kapacity paralelně k ZV odporu.

627 je pro MM jedna z nejlepších voleb, parametrově a hlavně zvukově.

Bipolární OZ pro vstup pro MM je nesmysl, chyba, omyl.

Nicméně nejlepší je to udělat diskrétně s JFETy na vstupu.

[velky bobo]

Dival ses na parametry těch bipolárních OZ ? Nebo je zatracuješ z principu ? Oproti fetovým mají nespornou nevýhodu v menší odolnosti proti RFI, zase jsou ale celkem levné. AD745 je taky dekompenzovaný a nejsou s ním problémy. Oproti OPA627 má trochu nižší zkreslení, ale taky menší šum. Samozřejmě diskrétní FETzy jsou nejlepší, proto taky Actidamp III a IV (kdoví, možná i V), ale zase se tolik nehodí proMC, ledaže se jich dá hejno paralelně. Vůbec nejlepčí by mohly být nějaké ultrastrmé flašky, třebas E810F nebo E288CC ... ty by s RFI určitě problémy neměly a mají rozumné vstupní kapacity.

[PMA]

Pokud mluvime o MM, tak z principu - proudovy sum.

[danhard]

Šum, stejně jako vstupní signál je tvarován RIAA charakteristikou.
Impedance přenosky je komplexní (ztrátová indukčnost).
Z toho plyne, že na působení šumu a jeho uplatnění na výstupu je zapotřebí pohlížet trochu komplexněji.

[PMA]

Samo, tím hůř, jelikož se přidává indukčnost přenosky. Když si uděláš analýzu a reálná měření, FETový vstup (s dostatečně nízkým nap. šumem) vychází líp (stále mluvíme o MM). Tu analýzu už za nás udělal i Vogel, takže netřeba abys to dělal znovu.

[velky bobo]

U Farnella: OPA627 - 589 Kč, OPA827 - 260 Kč, AD745 - 473 Kč, ADA4610-2 - 148 Kč (dvojitý), AD8671 - 48 Kč, OPA209 - 79 Kč. Takže bych asi celkem jednoznačně doporučil ADA4610-2 pro oba kanály, nebo dvakrát v paralelním spojení pro ještě menší šum. Zkreslení jsem pro něj bohužel zatím neměřil, ale ani ty nejlepší feťáky nejsou žádná extratřída, z řady vybočuje jen OPA827. A kdo to chce mít hodně levné, ať tam klidně dá bipolár, pořád to bude šumět míň než deska.

[opa]

[danhard]

Opa, je to dobře měřitelný technický parametr

[Karel S.]

[PMA]

[danhard]

Jistě Pavle, zvuk se liší, ale je za tím více vlastností než ten šum.

Jen takovou laickou poznámku k těm šumům a honění napěťového šumu dolů paralelizováním. Ono je to vždycky něco za něco, paralelním spojením jde dolů napěťový šum, stejným způsobem jde ale nahoru šum proudový.
Mění se jen výkonové přispůsobení. Bipolární OZ napěťově šumově bezvadné, s velkým vstupním proudem, na tom nejsou celkově nejlépe. Co se týče pomyslného šumového výkonu ze součinu šumové napětí x šumový proud, tak jsou na tom fety v absolutní hodnotě "šumového výkonu na gate" mnohem lépe, než bipoláry. Při konstrukci jsou potom omezující jiné parazitní vlastnosti - kapacity.

Na marketingové důvody prdím, spíš jde o to, že jsou to většinou nehorázné kecy, které mají tedy hodně daleko k "jádru pudla"

[opa]

[Karel S.]

Paralelizování je nejjednodužší způsob, jak za cenu zdvojnásobení materiálových nákladů zlepšit sledovaný parametr teoreticky o 3dB tak, aby to každý pochopil. U některých pakonstrukcí není efektivita podstatným parametrem, ba právě naopak. Výsledkem pak jsou známé věže vyskládané z primitivních (a parametrově mizerných) převodníků chlazené heliem.
A co je nezvyklé a extravagantní, to lahodí oku hifistovu - uživatel má pocit, že jeho falus... Ehm... tedy... hifi aparát je dvakrát (4×. 8×... dosaďte dle tloušťky peněženky) větší než ten sousedův. A když je větší, tak to i lépe hraje. Nic jiného bych v tom nehledal. Prostě i při naprostém nedostatku tvůrčí invence to funguje.

[danhard]

[Karel S.]

Vláďo, jak jsem již napsal: Nechci se hádat, ale je to o něšem jiném - na vysvětlenou bych se skromností sobě vlastní citoval sám sebe

[Karel S.]

Václave, já Tě chápu (ikdyž s tebou ve výsledku ne zcela souhlasím, protože proudový šum není, myslím, jediný podstatný parametr).
...Ale předpokládejme, že je to jediný sledovaný parametr. To je ovšem jasné Tobě, oběma Pavlům a případně nemnohým dalším technikům. Paralelizování nejjednodužší, tupé vítězství síly množství nad přírodou (tedy, může být).
Ale tohle je o něčem jiném:
Hifista to chce, protože mu to kdosi naimplantoval do mozku jako nezpochybnitelnou pravdu, která je jednoduchá, pochopitelná a jasná, a oddělil tak v jeho hlavě světlo od tmy "...a viděl, že to bylo dobré ... a bylo jitro, den prvý..."

[opa]

Otázka paralelizování je jistě zajímavá, ale v tomto případě vedlejší. Podstatné je, proč se snažit (ať už jakýmkoliv způsobem) dosáhnout tak nízkého šumu, který v dané aplikaci je maskován o tolik silnějším rušením drážky.

Odpověď:
....Věci které z tohoto vyplývají jsou buď jasné a není třeba je rozebírat, popř. někomu jasné nejsou a nemá cenu je rozebírat zde...
neberu ani náhodou.

Pokud nejsi ochoten svůj názor vysvětlit a obhájit, vůbec jsi se neměl do debaty vkládat.
Jestli jsi přesvědčen, že je to tak jasné, měl bys být schopen svůj názor stejně jasným způsobem v několika větách popsat. Jestli to někdo pochopí, nebo nepochopí, to už není Tvůj problém, ale není možné předem dělat z lidí idioty, aniž bys to zkusil.

[danhard]

Opa, snaží se dosáhnout nějakého "optima", ale jde také o to, jak to optimum přesahuje nezbytné vlastnosti.
To je stejné, jako se samplovací rychlostí a bitovou hloubkou u DA-AD převodu. Je jasné, že když půjdu se vším na maximum, tak to bude teoreticky nejlepší, co bude ale jasně nejhorší v této volbě, je datová kapacita media, nebo datového kanálu.

[velky bobo]

1. Pro Danharda - ty jsi nějak přehlédl, že o paralelizování je řeč v souvislosti s fetovými operáky, kde proudový šum nehraje roli. U bipolárů to mimochodem má smysl taky pro MC přenosky.

2. Pro všechny na téma zvuk - o zvuku phonopre už jsem toho slyšel hodně a nikdo nedokáže nic vysvětlit. Jedno z možných vysvětlení je vliv nelineární vstupní kapacity, což by se ale snad nemuselo tolik uplatňovat u MC přenosek; samozřejmě paralelním spojením vstupních prvků se riziko zvětšuje. Ale nebude to asi jen zkreslením, ostatně dominantní složkou zkreslení u vinylu je nelineární poddajnost kontaktu hrot - deska.

3. Marketing je nutné zlo. Já jsem Actidamp bral jako technickou zajímavost pro nadšence a marketingově to kupodivu nikdy využité nebylo, ačkoli by bývalo býti mohlo. Většina marketingových cintů okolo phonopre je podložena naprosto nekorektním měřením parametrů předzesilovačů.

[danhard]

[Karel S.]

[danhard]

Karle, ale je zapotřebí dát do placu taky takovou praktickou formulku : gdyž je šum 10x slabčí, tak se s tím víc srát nebudem !
Proti tvému vyjádření "Vlastní šum (=chyba) zesilovacího stupně by měl být mnohem nižší, než je dynamika signálu." je to zcela a na 100% určité !

[opa]

[opa]

[velky bobo]

[Karel S.]

Já už se v tom nechci hrabat, ale jestliže má LP deska dynamiku třeba 40dB (shora omezenou tím, co se do drážky vejde - zdola šumem), stačí tedy na kvalitní přenos zesilovač, který má odstup, linearitu atd atp. o něco lepší, tedy třeba těch 10× (tedy třeba těch 60dB). Vše ostatní je zbytečné?
Šum LP je šum? Chcete říci, že (tak jak je to běžné jinde) je pod úrovní užitečného signálu? Že se nejedná o souvislé praskání ojediněle s dynamikou srovnatelnou i s úrovní záznamu?
Děkuji za vysvětlení. Jestliže je tomu tak, konečně jsem pochopil fyziku. Konečně jsem pochopil, že se zástupy tupých konstruktérů ve světě i zde pomýleně ženou za vidinou nedosažitelného.
Aby bylo jasno - netvrdím, že zvyšování odstupu pod úroveň šumu reálného odporu 47kOhm má praktický význam - to je jen fígl, který přivádí uživatele v úžas, protože zesilovačevybavené Actidampem s nepřipojeným vstupem prostě nešumí, ale i to je pěkné. Proč nedělat věci pěkně?

[PMA]

U phono zesilovače je jedním z hlavních úkolů se vyronat právě s "mistracking". I lupance mohou mít dost slušnou strmost (oba jevy mám změřené), takže je potřebná solidní přebuditelnost, nedostat zesilovač do režimu běhu po slew rate a zaručit rychlý návrat z dynamického přebuzení. Není to až taková sranda, jak by se mohlo jevit.

[velky bobo]

A proto je nejlepší dát na vstup CFB operák, případně ještě před něj fetový sledovač, kdyby to mělo fungovat s MM ... sakra práce, zase jsem vyzradil unikátní know-how ...

[JHradec]

2PMA - ano, většina lupanců by měla být neslyšitelná -to co slyšíme je vlastně jejich zkreslení. teoreticky - lupanec má 5um - vnější drážka LP cca metr, vlnová frekvence cca - 0,5 Hz.
A co teprve šelak (1,25 Hz)

Prakticky krystalová přenoska srovnej s MM a pak s MC.

[velky bobo]

Chybná úvaha. Lupanec má v nejjednodušším případě charakter ojedinělého bipolárního impulsu (na výstupu přenosky je to derivace unipolárního impulsu filtrovaná charakteristikou přenosky), v tom případě jeho spektrum pokrývá celé akustické spektrum a sahá vysoko nad něj, takže slyšitelných složek je tam dost a dost. Někdy je to spíš křupnutí, pokud vznikne jako přejezd rozdrcené prachové částice, to je pak delší a lépe slyšitelné. Vím velmi dobře, o čem píšu, dost jsem si tím vyhrál, když jsem čistil signál z vinylu. Bez spektrogramu to nejde a tam je to vidět dokonale.