hifi.slovanet.sk

[opa]

Jde o metodu, která je známá velmi dlouho, nejrůznější provedení kotoučků s ryskami je k mání odedávna.
V našich končinách se jako frekvence blikání používá 100 Hz - dvojnásobek kmitočtu sítě.
Tomu odpovídá 6000 bliknutí za minutu.
Potřebný počet čárek na obvodu je tedy 6000 / 33,33333 = 180 pro LP
Ovšem pro 45 otáček je to 6000 / 45 = 133,33333, což jaksi není z principu proveditelné.
Dal jsem si tu práci a spočítal čárky na kotoučku z Hifi klubu. A opravdu je jich 180 a 133.
Project strobe it je na tom stejně.
Chyba je tedy čtvrt procenta.
Jistě, kdo nemá absolutní sluch, tak to nepozná a navíc singly opravdový hifista stejně nepouští.
Nicméně výrobci, kteří se chlubí přesností nastavení otáček v tisícinách, ovládacími jednotkami řízenými krystalem a podobně, by možná měli své prospekty přehodnotit.

[Jupi]

Pozor, na 45 sa nepustaju iba single, ale aj velke LP vyzsej kvality. Vyzsia rychlost umoznuje dosiahnut lepsie detaily.

[šeďour]

A je to opravdu podstatný u gramofonu s jeho technickými a zvukovými kompromisy?

A neutíká jim při výrobě to čtvrtprocento taky ?

[opa]

[PMA]

Trochu Cimrmanovský objev

http://www.google.com/patents/US4225227

[opa]

Zajímavé. Jen mi potom vysvětli, proč se celá ta léta prodávají stroboskopické kotoučky (třeba i za cenu přes 700 Kč - Pro-Ject) s chybou 0,25% ?
A kolik uživatelů si může oči vykoukat, aby naprosto přesně nastavili otáčky gramofonu podle pomůcky, která má systematickou chybu jako kráva ?
Vlastní řešení problému je dnes triviální, blikátko s LED řízené krystalem na 60 nebo 300 Hz, o to nejde.
Šlo mi jen o to, aby se o tom lidé dozvěděli.
Jak dlouho znáš ten patent ? Řekl jsi o tom někomu ?

[PMA]

Když jsem dělal u p. asistenta (dnes docenta) Svatoše semestrální práci a pak diplomku, tak mě naučil, že odrazový můstek pro hledání informací na nové (nebo dotyčnému neznámé) problematice je patentová knihovna v Dejvicích. Za sociku to byl jeden z mála zdrojů kvalitních informací, spolu s technickou knihovnou na dnešním Mariánském náměstí a její sbírkou zahraničních odborných časopisů. Dnes to máme mnohem jednodušší, patenty jsou on-line .

[danhard]

Opa, ty kotoučky byly na to, že na ně mrkala doutnavka síťovou frekvencí (2x) a většinou byly jen na kontrolu.
Informuj se o kvalitě síťové frekvence v bývalé RVHP a vyjde ti z toho jediné možné systémové řešení - přestěhovat se do Ameriky

[opa]

Ty kotoučky se prodávají dodnes a RVHP už je dávnou minulostí. Kmitočet sítě dnes drží poměrně slušně. Ale o ten nejde, i když udělám přesný generátor 50 Hz (100 Hz), nesouhlasí proužky po obvodu.

[MilanTuma]

Jestli to dobře chápu, tak šablonu udělali blbě jen pro to, aby to dobře vypadalo. Kdyby to vytiskly s hustotou 133.333 a dvě políčka na konci otáčky byly jinak vzdáleny než ostatní, tak by to bylo přesné. Ta malinká prodleva by nevadila a během celé otáčky by se to dobře a hlavně přesně seřídilo. Ale jak to píše OPA. Lidi bazírujou na vodoo, ale že je základní věc blbě, to už jim je jedno.

[Sendy]

Jaká je dovolená odchylka rychlosti ? Nemám normy po ruce...

[opa]

[Lechos]

Pro výpočet počtu políček d stroboskopického kotouče platí vztah d=120 f /n
(f=kmitočet sítě, n=otáčky talíře) viz RNDr.Pešák, Josef: Gramofon, jeko provoz a technické využití.

[Renown]

Jestli se gramofon točí 33,1 nebo 33,33 nebo 33,5 je skoro jedno. Většinou to ani nepoznáte. Mnohem rušivější je pomalé kolísání (wow). Jakmile to dosáhne meze, kdy je to slyšitelné, pak už gramofon nelze poslouchat. Rychlé kolísání (flutter) se projevuje zcela jinak, pan Pešák jej popisuje jako zdrsnění hudby.

Běžný gramofon střední třídy má W&F pod 0,15%

Ještě k tomu měření otáček stroboskopem.
Měření vytištěným papírovým stroboskopem je k ničemu. Abyste mohli přesně změřit otáčky, musíte měřit během přehrávání !!! Jehla v drážce "brzdí" rychlost otáčení. Míra toho brždění závisí na mnoha faktorech, (tvar hrotu, VTF, tracking slip, výkon motoru atd.) ale běžně se pohybuje kolem 1 - 1,5%.
Takže debata o tom, zda stroboskop ukazuje 45 nebo 45,11 je celkem mimo mísu
Stroboskop musí být na hraně talíře, tak jak to měly japonské DD. Ale ty navíc měly snímání skutečné rychlosti a tu změnu vyvolanou bržděním hrotu mohly automaticky kompenzovat, takže tam pak nezáleží kdy se otáčky nastaví

[opa]

[Lechos]

Tak mně vysvětlete že Tesla NC420, 430 či 470 tento strobo nepoužívá, synchro motor nepotřebuje prej žádnou jemnou regulaci a otáčky celkem drží. Dokonce i japonské aparáty vyšší mittelklasse Sony, Technics, Yamaha, JVC...tuto vymoženost - až na vyjímky - nemají. No a pokud se má měřit za provozu s hrotem v drážce desky tak leda vytisknout kotouč a nalepit vespod talíře, osvětlit nějakou doutnavkou a pozorovat optickým hranolem nebo zrcátkem jako u NC440, 450 apod.

[Renown]

to opa :

[Lechos]

Aha...dík, už mám v tom jasno. Jinými slovy, vše závisí od přesnosti frekvence sítě, otáčky synchronního motorku bez regulace ale rovněž indikace stroboskopu pokud tam je. Proto asi některé gramofony mají 4 řady znaků na okraji talíře, 2 pro 50 Hz a 2 pro 60 Hz (USA, Kanada). Příkladem, 120*50/33.3 = 180 dílků, 120*60/33.3 = 216 dílků. Aby toho nebylo málo, mají tam 120 V proto exportní souběh gramofonu NAD5120 musel být pro používání u nás upraven (řemenička, odpor).

[opa]

[Renown]

Gumičkofon to bude řešit těžko, ale třeba Tě uklidní, že to neřeší ani Verdier. Ti mají DC motor, před nim regulaci s LM317T, žádný stroboskop a gramo stojí 8000 Euro.

Abys měl za jakýchkoliv okolností stabilní a přesné otáčky, potřebuješ nejlépe DD motor a zpětnou vazbu od talíře.

Ale protože kinematické smykové tření nezávisí na rychlosti, tak bych to být Tebou ani neřešil.

[opa]

Začínám chápat význam DC motoru, může mít rovnoměrnější chod, než běžný synchron, který bude vždycky trochu krokovat.
Ale ten DC může být s optickým snímáním otáček a zpětnovazební stabilizací.
A když bude rovnoměrný chod pohonu, může se utáhnout vazba mezi motorem a talířem pro omezení prokluzu řemínku...
To nic, jen si tak přemýšlím nahlas...

[Renown]

Nejlepší chod má DD motor, má teoreticky naprosto konstantní točivý moment, ale je drahý, jeho řízení je drahé, ložisko je složité atd..

[danhard]

Opa, udělej si gumičkofon se dvěma motory.
Dva motory na 120V z NADu ti dám, dáš je do serie, na talíři proti sobě, to nebude to mít chybu Jinak bych je vyhodil

[Renown]

Přinejmenším se odstraní radiální namáhání ložiska talire

[opa]

Děkuji, děkuji, motorků mám dostatek.
Spíš je otázka, který vybrat.

[opa]

[JHradec]

Tak za prvé :

SLUŠNÝ stroboskopický kotouč má toleranční pole, nastavuje se tak, že jedno se "točí" dopředu, druhé dozadu .

Za sociku jsme na to svítili televizorem, tam byla 50-sátka přesná.

pokud má deska vůli na díře - dělá nevystředění samo o sobě docela velké Wow

pokud zatížíte řemínek - brzdným momentem- třeba fortissimo na desce !! tak se trochu "splácne" pokud není poháněný průměr shodný s pohonným - změní se převodový poměr. Proto slušní výrobci používají ploché řemínky.

A není to problém jen u gramofonu, magnetofon s řemínkem je na tom stejně.

Návrh - nastavovat otáčky pomocí přehrávaného kmitočtu z měřící desky. srovnáním s krystalovým normálem. Na osciloskopu alespoň uvidíte jak se to mele

[šeďour]

Ta debata o přesnosti otáček a nepřesnosti stroboskopickýho kotouče mi připomíná situace ve filmu Kulový blesk.
Jakmile se vyřeší jeden problém, tak se hned vyskytne další.A tak do nekonečna...

Představte si situaci, že OPA jednou dotáhne technický řešení svýho DIY gramofonu do finále.
Jakou asi osadí přenosku ?

Ortofon OMB 5, nebo nějakou levnou AT ?
Nebo, že by dokonce VM 2xxx ze šuplíkovejch zásob

[Lechos]

Ještě levnější byla dost dobrá přenoska JVC Z4S, a to paradoxně levnější tuším než Tesla VM2101, VM2102, jedna z mála tenkrát dostupných nepočítám-li Shure M75 v Tuzexu pro majieté valut a poukázek. Do velké hi-fi věže NEC R220 E se dovážela origoš přenoska ke gramofonu P 325 E.

[PMA]

Shure M75 se dala koupit za Kčs v prodejně HiFi klubu Ve Smečkách. Přenosky VM byly katastrofální.