hifi.slovanet.sk

[Lechos]

Vždycky jsem se zajímal o bankovní kurz tuzexových bonů (TK) vůčí české koruně ale ani asistentka katedry financí VŠB Ostrava mi nemohla (nebo možná nechtěla) odpovědet, muselo se to složitě počítat přes dolar nabo marku jenomže ! Tyto údaje byly rovněž státním tajemstvím jako vše za totáče před rokem 1990 tedy. Nicméně u pokladny v Tuzexu byl kurz cizích měn k bonům zveřejněn. Pravda, bony nebyly žádné plněhodnotné, volně směnitelné platidlo, jakési poukázky na vybrané zboží z dovozu na způsob stravenek co jsou občas dneska jakožto zaměstnanecké bónusy u některých firem. Naproti tomu v Pewexu v Polsku platily jenom dolary, marky nebo šilinky, franky...

[Sendy]

No ona ani odpovědět nemohla, protože takový kurz neexistoval. Celý systém devizového hospodářství v RVHP byl docela neuvěřitelný a neprůhledný systém, který asi neměl nikde jinde obdoby. Vše pochopitelně založeno na státním devizovém monopolu a plánovaném hospodářství. Občan jako takový nesměl mít cizí měnu, a pokud ji získal, musel ji nabídnout státu k odprodeji. Pokud dostával cizí měnu pravidelně, účet v cizí měně mohl mít zřízen ve vyhrazené bance (Živnobanka). Existoval tzv. devizový kurz koruny, který byl někdy počátkem 70. let odvozen od tzv. zlatého obsahu měny vůči jednotlivým měnám významných KS, později se to nějak stanovilo proti jakémusi "koši měn" (tím se vyloučilo kolísání a propady kurzů třeba marky vůči dolaru). Tento kurz byl snad prakticky neměnný. Počátkem 70. let spolu země RVHP v podstatě obchodovaly v měně KS, i když existoval tzv. převoditelný rubl. V podstatě neměnný kurz "devizové koruny" byl při různých funkcích zatěžován a přepočítáván různými koeficienty. Takže tedy vdova po nějakém tom Klausovi od Stalingradu, které chodily do živnobanky mařeny na účet, za ně dostala koruny v devizovém kurzu - srážková daň. Zhruba to mohlo odpovídat 1 devizová koruna = 1 tuzexová poukázka. Šťastlivec, který dostal devizový příslib, si mohl vyměnit svoje kačky za cizí měnu, v případě měny KS a Jugoslávie zatížené nějakými koeficienty a daní 300% (kterážto korigovala kupní sílu měny).
V podstatě existoval jakýsi kurz devizové koruny vůči cizím měnám, stanovený na základě krytí zlatem, existoval jakýsi kurz-koeficient, který zohledňoval průměrné náklady na získání devizové koruny, a další, za který mohla devizovou korunu získat tzv. podniková sféra. Veškeré tyhle kurzy se měnily velmi pomalu, jak je pochopitelně zvykem u plánovaného hospodářství.
Existovalo toho mnohem víc, později třeba obchodní a neobchodní kurzy, je to všechno zoufalý pokus špatně funkčního ekonomického systému plánovat a řídit jevy, které jinde prakticky fungují velmi pružně samy od sebe. K docela velkým reformám v ČSSR došlo na přelomu 1988/1989, vnitřní vyhnívání RVHP už asi nebylo možné dál financovat...

[Stefan31]

V auguste 1983 som kúpil tento JVC tuner, cena 1000,-TK, ostatné už len od ruky, šetril by som na nich vtedy veľmi dlho....

Stefan31

[mongol]

jezdil sem do práce tramvají, u karlínského viaduktu měla zastávku a tak tam stála tramvaj a naproti stála za výlohou kromě sraček typu uno, eskort, žigul... HONDA CB 750 za 22tis. TK a tak dělnická třída tupě zírala na tu nádheru... bral sem coby konstruktér v r.1980 asi dvojku, což bylo max. tak na rifle

[bubuxin]

Pri tej Honde som slintal ako malý chlapec keď na nej prišiel susedov syn k nám do dediny.

[bacil2]

Moja „socialistická hifi zostavička“ (fotografia je asi z roku 1988):

DIY elektrónkáč 2x25W (ECC83, ECC82 + ruské 6P14P) + externý zdroj
CD Tesla MC902 – verzia „topláder“ + tlmenie vibrácii disku
„sovietske“ ortodynamické Amfitony TDS-15 (položené na škatuli)
„západonemecké“ Senny HD430 (v škatuli)

[Tonovec]

...

[vlado.ba]

podobne pocity som mal pred ´89, ked som s kamosmi jazdil niekolko hodin vlakom do Budapesti a kupoval som si tam metalove a rockove LP a pri spiatocnej ceste a colnej prehliadke vlaku trvajucej na hranici min. hodinu som trpol, ci mi colnici a prislusnici VB tie platne nezhabu ako zapadnu propagandu a ci este nebudem mat aj opletacky so zakonom...ako mali niekedy ini chalani na nedelnych burzach v BA

[Lechos]

Burzy hudebnin pod širým nebem...to byla spešl kapitola budování vyspělého socialismu, LP, MC, pásky, časopisy, plakáty, Hi-Fi katalogy, později VHS, sem-tam zásahová jednotka VB, desky pod paží a hybaj sprintem pryč, romantika. Ostrava u pivovaru, Holešovická tržnice P-7...krásná doba radostného očekávání a vyhlídek do budoucnostii že jednou snad...tohle bude běžně v obchodech, za koruny. No, povedlo se ale zas jenom pro některé.

[vlado.ba]

Este k tomu Tuzexu...koncom 80. rokov som radsej chodieval kupovat rifle do Budapesti - boli tam lepsie ceny a aj vacsi vyber, a tenisky Adidas tiez v Tuzexe nemali...takze ak bol nejaky koncert v Pesti - tak okolo obeda vyjazd autom, pred koncertom nakupy oblecenia a tenisiek + LP...potom koncert...a cesta domov. Takto som prvy raz videl este za totality koncerty Helloween, Iron Maiden, Saxon a Black Sabbath.

[Ivo Toman]

[noaid]

[Lechos]

[sekal]

[Golino]

[Tonovec]

...

[noaid]

Uvedomil jsem si, ze to asi bylo v dobe vyhlaseni stanneho prava, to jsem byl zrovna na vojne.
Ze prodavacka nechtela slovaka obslouzit se nedivim, cesi i slovaci byli pro polaky totez co rusove v 68 pro nas - okupanti. Vyrazili na prepadeni polska, ktere bylo nastesti zastaveno prave tim stannym pravem. Jaruzelski v podstate zabranil valce a mnoha mrtvym. I ja asi ziji jen diky tomu. Zazil jsem to v primem prenosu.
Dnes se o tom zamerne nepise, byla to Akce Krkonose. Obsazeni polska spratelenymi armadami. Uz jen behem pripravy bylo na nasi strane mnoho mrtvych.

[Lechos]

Máš asi pravdu...Poláci by nestáhli vocas mezi nohy jako pivní Švejci v osmašedesátém...tam by se sáhlo po těžkých zbraních a těch obětí...škod...
Generál Jaruzelski zabranil občanské válce, možná mezinárodnímu konfliktu.

[merhaut]

Hoši, to odvolaný cvičení bylo v prosinci roku 1980, stanný právo vyhlásil Jaruzelski až o rok později. Rok sem, rok tam:-)

[Lechos]

To ano ale vlna protivládních stávek propukla v Polsku již mnohem dříve, probíhaly přípravy k zásahu spřátelených armád Varšavského paktu po vzoru srpen 1968 u nás, vyvrcholení nastalo 13.12.1981 když vyhlásili na území celého státu stan wojenny.

[miroslav.valasek]

Kupena v tuzexe v 84.

[jupol]

Môj prvý lepší kazeťák JVC KD-A11 kúpený v 1982 v Tuzexe za 1100 TK

[Jupi]

JVC KD-A11 ma tiez z tuzexu moj otec. Bol robeny iba raz servis (gumicky + kladka + nastavenie) a funguje dodnes. Receiver RS11-L kupeny s nim pouzivam ja dodnes, otec ho nahradil novym strojom.
V receivri by sa zislo dat dohromady len tlacitka + potenciometre. Niekto sa uz na to pozeral, ale nedopadlo to uplne podla ocakavani. Mozno draha potenciometrov je uz uplne zodrana alebo pouzil nevhodnu chemiu.

[jupol]

A k decku som mal receiver JVC RS11-L, ktorý máš...
kupoval som ho tiež v Tuzexe a stál 1650 TK.

[Lechos]

Kromě dvoje jeansů z Tuzexu zn. Lee Cooper a Far west (patřily sice k levnějším ale pro študáka bez peněz až moc dobrý) jsem měl několik těch audio kazet Sony, BASF, Fuji, TDK a to byla třída i když Fe normal...no a potom přenosku Shure M75 do gramofonu Tesla NC420, přínos opět diskutabilní jenomže produkt amerikánský to byl...a kartáč na vinylové desky Lenco brush anti-static carbon fibre, mám dodnes cca 30 let. Dobré, co. Kdybych tenkrát doma přiznal co ten bazmek stál tak asi vyfásl výprask řemenem.

[durike]

aby som trocha oživil vlakno

pár pristrojov z túzu z rokov 86-88 možno niektorí zaspomínajú

od vrchu (CD Sanyo neberiem do uvahy )

JVC TD-W999 Double cassette recorder
JVC RX301L - 4 channel receiver
JVC HR-D370E - Hi-Fi Stereo video cassette recorder
JVC HR-D750E - Hi-Fi Stereo video cassette recorder

ešte pribudne nejaký CD player JVC XL-V...

gramo JVC už mám tiež.

[Lechos]

Bylo srandovním paradoxem že gramofon Tesla NC420 se musel koupit v Tuzexu neboť v obchodě Elektra nebyla velká šance...Vyšlo to dokonce o stovku - dvě levnějc než za koruny. Opět jeden fenomén vyspělého socialismu. To samé ovšem platilo o československých BTV...

[Kozousch]

Hezký článek z éry Tuzexu týkající se výpočetní techniky:

http://www.cnews.cz/clanky/historie-ceskoslovenskych-mikropocitacu-prvni-krucky-v-dobe-totality