hifi.slovanet.sk

[miero]

Prekomprimovaná nahrávka sa na rozdiel od "autovytunenej" dá i počúvať.

Napadá mi, či by tie skladby s auto-tune nešli použiť na rozlišovanie dobrého a zlého hifi. Resp. aká je korelácia medzi ich nepočúvateľnosťou a kvalitou aparátu. Spracovanie zvukov u človeka je asi najcitlivejšie v oblasti reči a autotune ju kvalitne mrší.

[velky bobo]

Pozor na terminologii - Autotune je software, který dolaďuje falešné tóny. Používá se hlavně pro zpěváky, kteří neumějí intonovat.

[miero]

Njn, je to softvér upravujúci výšky tónov. Ale občas sa používa i úmyselne na vytvorenie umeleckého dojmu:

Daft Punk - One More Time -- http://www.youtube.com/watch?v=FGBhQbmPwH8
Bon Iver - Woods -- http://www.youtube.com/watch?v=lzr23yDeSI4

[velky bobo]

Ukázka nepříliš ošetřené nahrávky

Dyn parametry

Left Right
Min Sample Value: -30372 -27334
Max Sample Value: 28457 27203
Peak Amplitude: -.66 dB -1.57 dB
Possibly Clipped: 0 0
DC Offset: -.001 -.001
Minimum RMS Power: -28.3 dB -26.94 dB
Maximum RMS Power: -4.85 dB -5.18 dB
Average RMS Power: -15.08 dB -14.6 dB
Total RMS Power: -14.41 dB -13.91 dB
Actual Bit Depth: 16 Bits 16 Bits

Using RMS Window of 50 ms

[velky bobo]

Ukázka silně maximalizované nahrávky

Dyn parametry

Left Right
Min Sample Value: -16335.13 -16336.76
Max Sample Value: 16343.72 16365.89
Peak Amplitude: -6.04 dB -6.03 dB
Possibly Clipped: 0 0
DC Offset: 0 .001
Minimum RMS Power: -68.77 dB -67.51 dB
Maximum RMS Power: -6.34 dB -7.19 dB
Average RMS Power: -12.69 dB -12.89 dB
Total RMS Power: -12.24 dB -12.49 dB
Actual Bit Depth: 24 Bits 24 Bits

Using RMS Window of 50 ms

[velky bobo]

... a včil mudrujte, co je dynamika ...

[JeF111]

U té druhé, ohavně vypadající nahrávky je špatně údaj "minimum RMS power", respektive není dobře vybraný úsek - je to šum na konci tracku, což neříká nic. To jen letmý postřeh.

Jinak jsou ta čísla hezkým důkazem skutečnosti, že nám toho o výsledném zvuku vlastně moc neříkají. Z obrázků si dovedu představit jak obě nahrávky zní - první zřejmě celkem OK, místo druhé bych raději volil ticho

Článek o několik příspěvků výše je hodně zjednodušený, ale pokud chcete promlouvat k laické veřejnosti, jinak to nejde. Problém tu je a tak je potřeba na něj poukázat aspoň touhe popularizací.

[velky bobo]

Omyl - pro vyhodnocení jsem záměrně vybral v obou případech "tělo" nahrávky - kdyby tam byl začátek a konec, tak by miminimum RMS vyšlo mínus nekonečno, poněvadž je tam vždycky kousek ticha a vyhodnocují se 50 ms sekvence. Ty nízké hodnoty jsou v druhé nahrávce proto, že jsou tam tichá místa, i když ne zrovna pauzy.

Podotýkám, že ta druhá nahrávka je maximalizovaná, nikoli však ořezaná, a je to transfer z DSIFF, proto ta špičková hodnota -6 dB. Posoudit dynamiku na základě statistiky je velmi obtížné, jakousi představu dává vztah mezi average RMS a maximum RMS, vztah mezi peak a maximum RMS říká spíš něco o tom, jak je to technicky zpracované a jaké nároky to bude klást na zesilovač a bedny. Pro komplexnější posouzení by se musela zjistit závislost jednotlivých RMS parametrů na délce vyhodnocovacího intervalu - v tomhle případě to bylo 50 ms, což je jakási kompromisní hodnota, ale to samozřejmě nestačí. Na to by bylo zapotřebí jiného softwaru, určitě by to šlo udělat třebas v MATLABu, ale ten já bohužel neumím.

[JeF111]

Žeby první novodobá hrající gramodeska?
http://technet.idnes.cz/lisovani-desky-blazinec-0wz-/tec_audio.aspx?c=A120830_171953_tec_audio_nyv

Je to sice malinko mimo téma, ale o loudness war se tam oklikou taky zmiňují.

[velky bobo]

Oceňuji, že i u nás už někdo zjistil, že pro vinyl se mastering musí dělat jinak než pro CD. Což nemusí nutně znamenat, že CD je vždycky horší - základní problém je ve zvukařích a producentech. Loudness War je sice svinstvo, ale nemusí se v něm vyhrávat ani prohrávat za každou cenu. Pokud se natáčí ve formátu 2496 nebo 2488, míchá se ve 32-bitovém formátu (což je standard) a udělá se downsampling do 1644 s ditherem a noise shapingem C2 nebo něčím podobným, tak zkrátka přijde jen ultrazvuk a hudební dynamika může být zachována i bez ořezávání špiček. Kdysi jsem měřil hladinu akustického tlaku uprostřed sedícího symfoňáku a bylo to maximálně tak 104 dB. Když budu velmi optimisticky předpokládat hladinu hluku v koncertním sále 20 dB, tak dostávám absolutní dynamiku nanejvýš 84 dB a CD umí 97 dB. Takže je to celé jen "o tom", že zvukaři a spol. jsou prasáci. Samozřejmě nahrávka s absolutní dynamikou 84 dB se nehodí do auta ...

[Milan_]

Na vinylové desce, kterou si každý pustí doma sám a nastaví si hlasitost podle chuti, je dynamika oproti CD průměrně o 1,5 dB vyšší. A to je hodně.

Pokud vezmeme fakt, že dnešní nepsaný standard u nových nahrávek rocku a popu je dynamika okolo 5dB, tak o 1,5dB vyšší dynamika bude pořád mizerný zvuk a navíc basy mono. Kdyby hoši celý slavný mástering jednoduše vynechali a hotovou smíchanou desku dali v rozlišení třeba 96/24 za poplatek ke stažení na svůj web, tak by fajnšmekři měli myslím větší radost (já určitě) než ze "stylového" žlutého vinylu.

Co je v dnešní době vlastně mastering? Je to prohnání hotové smíchané desky přes ekvalizér (ztráta přirozené barvy nástrojů) a přes kompresory (ztráta dynamiky plus další artefakty v nahrávce způsobené kompresí). Chápu, že v minulosti kdy se deska vydávala současně na několik různých nosičů (vinyl, kazeta, cd...), s různými technickými omezeními byl nutný odlišní mastering pro každé medium, ale dnes je podle mě celý mastering jen o tom domršení zvuku pro masy.

[opa]

Ono to může taky dopadnout podobně, jako s dnešní elektronikou.

Navrhne se celkem slušný přístroj, pak se neosadí polovina součástek, zbylé funkce se zablokují ve firmweru a předhodí se to masám za přijatelný peníz.
A kdo by chtěl ten původní (výrobními náklady o pár centů dražší) produkt, musí sáhnout pěkně hluboko do kapsy.

Podobně muzika zkurvená kompresory a jiným zvěrstvem bude běžně k mání a originální nezničené nahrávky se budou vyvažovat zlatem.
Dřív nebo později na to někdo přijde a pěkně na tom zbohatne.
Pak si na mě vzpomeňte...

[velky bobo]

Už mne nebaví dohadovat se na téma co je dynamika. Jednoduše definovat se to ani nedá. Dá se jen definovat, jaké je zmenšení dynamiky omezením při masteringu, když se vychází z neomezeného originálu. Podle mých zkušeností je to klidně 6 dB, to ještě nemusí být slyšet, ale často (rock, metal, techno) je to určitě i víc.

[Kozousch]

[Milan_]

-- převzato ze stránek www.audiodrom.cz --

KONEC VÁLKY?

4, 5, 3, 5, 6, 5 … to není hlavolam, ale smutná realita dynamiky dnešních nahrávek. Ještě před pěti lety, kdy se vzedmula vlna odporu proti dynamicky plochým remasterům na úrovni 6-8 dB, nikdo nepředvídal, že bude ještě hůře. A je. Proto potěší záblesk iniciativy, se kterou čerstvě vyrukovala dvě velká jména hudebního byznysu:

V červenci 2013 oznámil renomovaný label EARACHE Records, že v rámci nové řady remasteru pouští do světa Full Dynamic Range verzi grindmetalové klasiky CARCASS z roku 1993, alba HEARTWORK.

Horká novinka NINE IN NAILS vychází 3.září. Album HESITATION MARKS je masterováno ve dvou verzích, přičemž ta druhá z nich, Audiophile Mastered, nabízí nekomprimovanou dynamiku jako bonus pro ty, kdo album koupí prostřednicvím oficiálních stránek NIN.

Masteringový technik Tom Baker k tomu říká: Standardní verze je hlasitější a agresívnější, je průraznější a má pevnější spodek. Audiophile Mastered verze zachovává původní mixy bez kompromisu na dynamice nebo spodku. Bylo jedno, jaké hlasitosti dosáhneme, důležité bylo uchovat poměry mezi nástroji a robustní , grandiózní zvuk.

Nezbývá než doufat, že podobných aktivit začne přibývat!

[PMA]

http://atrtape.com/news/

[Odar]

Celkom pobavilo http://hudba.zoznam.sk/spravy/02-03-2014-nekupujte-si-reediciu-definitely-maybe-radi-liam-gallagher/?utm_source=dlvr.it&utm_medium=twitter ale aspon to niekto povedal na plnu papulu

[Mokrouš]

Liam to napsal moc hezky a stručně. Horší je to, že pod článkem je 0 (Nula!) reakcí.
Z lidí se stává opravdu čím dál větší stádo tupých hovad.

[Odar]

Obhajovanie loudness war v médiách http://kultura.pravda.sk/hudba/clanok/326991-nehadzme-staru-hudbu-cez-palubu/ Dosť som sa pobavil.

[Mokrouš]

Ta paní je buď debil, nebo hluchá a nebo píše na objednávku.
Jdu se vyzvracet...

[bubuxin]

"Oveľa kvalitnejšie však znejú napríklad so špeciálnymi slúchadlami alebo pri počúvaní na mobilných telefónoch a tabletoch. A práve v tom vidia budúcnosť aj mnohé vydavateľstvá."
Tá pani to nikdy ináč nepočula rovnako ako 99,5 percenta poslucháčov.....

[Kozousch]

http://www.echoes-zine.cz/ozveny/loudness-war-prvni-ztraty

[Milan_]

Trochu to tu oživím. Ono je to s tou dynamikou bohužel složitější. Největší problém je, že dynamiku člověk vnímá nejvíc na basech. Je to logické, basy mají nejvíc energie, tudíž má membrána největší výchylku. Jenže měřitelnou dynamiku dělají spíš vyšší kmitočty. A tak se stane, že mám nahrávku která má velice slušnou dynamiku, ale není tam moc slyšet basa a většina lidí označí takovou nahrávku jako plochou. A opačný extrém, nahrávka s ořezanou dynamikou na minimum, ale zdůrazněné basy a většina lidí by ji označila jako dynamickou. Tolik moje zkušenost...

[Milan_]

Další věcí, které si člověk u novějších nahrávek všimne je, že mají basy až do nejnižší oktávy pevné a pod kontrolou. Pokud vím dosahuje se toho tak, že zvuk např. kopáku/šlapáku jde přes tzv. bránu. Zjednodušeně řečeno je to "krabička" kde se nastaví parametry a tím se zvuk, hlavně basy dostanou pod kontrolu. Zároveň je možné nastavit i dynamiku. A jsme u otázky, pokud mám pevné, nedunící basy je potřeba tak velká dynamika jako u starších nahrávek? U starších nahrávek se to řešilo spíše tak, že se kmitočty od cca 50, 40hz potlačily dolů, aby to prostě nedunělo, nehučelo a dalo se to poslouchat.
Podle mě tady je i příčina toho, proč někdy malé regálovky hrají subjektivně lépe než velké kvalitní bedny. Pokud je problém v nahrávce, taková regálovka ony problematické kmitočty, nejnižší oktávu, jednoduše vůbec nezahraje. A pokud má zdůrazněné vyšší basy, což často mívá, zázrak je na světě a ono to začne hrát. Pokud je tu nějaký zvukař, budu rád když k tomu nahrávání řekne více....

[MaG]

Ja si myslím, že podstata problému je niekde inde. Tie staré nahrávky sú často veľmi dobré a netrpia ani nedostatkom nízkych (najnižších) frekvencií. Viď hi-res od Supraphonu, kde sú digitalizované štúdiové magnetofónové pásy.

Tie nahrávky však boli vydávané na LP platniach, a na gramofónovej platni vytvárajú nízke frekvencie široké drážky. To znižuje maximálny čas záznamu.
Ak mala LP cca 30 - 35 minút, tak s nízkymi frekvenciami nebol problém. Ak však chceli na LP dostať 45 - 50 minút, museli s basmi "šetriť". A často niečo aj odfiltrovať.

Ja mám napríklad juhoslovanskú verziu LP od Stinga - ...Nothing Like The Sun. Pôvodne to bolo vydané ako dvojalbum na dvoch LP. Juhoslovanci však "napratali" celý album na jednu LP. Prehodili trochu aj poradie skladieb a vošlo im to tam celé. Ale na úkor nízkych frekvencií. Bez korekcií sa to veľmi počúvať nedá.

Tu si myslím, že veľmi záleží na tom, čo sa digitalizuje. Či je to pôvodný štúdiový záznam, alebo master pre LP. A akú (časovú) dĺžku mala tá pôvodná LP platňa.
Už single boli často iné.

Tu sme s BK riešili hi-res verziu skladby Angie od R.S.
https://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?t=29622&postdays=0&postorder=asc&start=0
Nakoniec sme došli k tomu, že pôvodnú skladbu len "nafúkli" kompresorom, orezali dynamické špičky a ekvalizovali (pridali) nízke frekvencie. Podstatou "lepšieho" zvuku bola len tá ekvalizácia basov. Keby nahrávku nezničili kompresiou a orezaním dynamických špičiek, citlivá ekvalizácia (použitá bola zbytočne vysoká) by mala svoj prínos.

Netreba si robiť ilúzie, že tí hluchí diletanti, korí orežú na skladbe všetky dynamické špičky, niečo "citlivo" upravujú na basoch, a že im dokonca záleží na nejakej dynamike.

[Milan_]

[bacil2]

@Milan_ : nemusíš tu vôbec znova objavovať ameriku. Už od 50-tych rokov minulého storočia je to pomerne slušne vyriešené

https://en.wikipedia.org/wiki/RIAA_equalization

[Milan_]

Tak určitě neuškodí si to připomenout, třeba pro mladší ročníky, které už zažily pouze digitální éru