Obsah fóra hifi.slovanet.sk hifi.slovanet.sk

Bolo zavedene manualne potvrdzovanie registracii !!!
 
 FAQFAQ   HľadaťHľadať   Zoznam užívateľovZoznam užívateľov   Užívateľské skupinyUžívateľské skupiny   RegistráciaRegistrácia 
 NastaveniaNastavenia   Súkromné správySúkromné správy   PrihláseniePrihlásenie 
https://www.tnt-audio.com/gif/smallstereo_white.gif

Mozartovy pozdní symfonie
Choď na stránku 1, 2  Ďalšia
 
Pridať novú tému   Zaslať odpoveď    Obsah fóra hifi.slovanet.sk -> Klasická
Zobraziť predchádzajúcu tému :: Zobraziť nasledujúcu tému  
Autor Správa
humpf
Hifista - zaslúžilec


Založený: 16 október 2006
Príspevky: 775

PríspevokZaslal: St marec 19, 2008 09:50:23    Predmet: Mozartovy pozdní symfonie Odpovedať s citátom

Vedla se tu řeč o nahrávkáh firmy Linn. Tahle firma se teď zrovna raduje z úspěchu nového vydání pozdních Mozartových symfonií. Hraje Skotský komorní orchestr, řídí Charles Mackerras.

http://www.linnrecords.com/recording-mozart-symphonies.aspx

Vypadá to, že se jejich nahrávkám daří. Loni vydali s velkým ohlasem Händelova Mesiáše (Dunedin Consort). Na toho navázali Bachovými Matoušovými pašíjemi se stejným tělesem.

Zpátky k Mozartovi. Cough nám před pár měsící sliboval srovnání Mozartových pozdních symfonií a teď to začíná být obzvlášť zajímavé. Slyšeli jste někdo z nové skotské nahrávky něco víc než webové ukázky? A pokud ano, jak se vám jejich Wolfgang líbí? Obzvlášť vítám srování a předchozími nahrávkami. Ostatně, posloucháte Mozartovy symfonie? Jaké s nimi máte zkušenosti?

Pár známých nahrávek: Jednak je tu stará Böhmova verze s Berlínskými filharmoniky. Oblíbený je určitě Marriner a jeho Akademie sv. Martina. Do coughova fanzinu by se hodil Harnoncourt s Evropským komorním orchestrem. Ledaže by ho tentokrát trumfnul Mr. Pinnock. Naše vlastence asi zahřeje starší Mackerrasova verze s Pražským komorním orchestrem (Telarc). Pak mě napadne ještě vídeňský Bernstein. A Karajan nahrál samozřejmě asi všechno.

Patří některá z nich k vašim vyvoleným? Sám nevím, školy nemám.

Podělte se, poučte!

_________________
Nasral se a šel.
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Odoslať e-mail
cough
Hifi obsluha


Založený: 16 december 2006
Príspevky: 1221

PríspevokZaslal: St marec 19, 2008 10:21:18    Predmet: Mozart včera, dnes a zítra Odpovedať s citátom

Mozart včera, dnes a zítra

(původně psáno pro Harmonii, kde ve zkrácené formě vydáno před cca 2 lety)

Když jsme se s šéfredaktorem Lubošem Stehlíkem bavili o tom, že by se měl v Harmonii při příležitosti Mozartova výročí objevit článek o tom, co je z jeho hudby pro posluchače dostupné na nosičích, bylo jasné, že bude třeba udělat významnou selekci. Prostým zadáním do internetového vyhledávače amazon.de (či jakéhokoli jiného) zjistíme, že Mozart byl opravdu nejen plodným autorem (626 Köchelů), ale je patrně nejčastěji nahrávaným skladatelem co do počtu titulů (35328!) . Jen Bach s Beethovenem jsou v těsném závěsu. Provést čtenáře takovouto džunglí nahrávek je na několika stranách Harmonie prostě nemožné. Pokusme si tedy nejprve nastínit, jak je na tom Mozartova hudba zaznamenaná na jednotlivých nosičích podle jejich druhu a pak srovnat dvě desítky nahrávek alespoň jedné (byť významné) části Mozartova odkazu.


Mozart a hudební nosiče
Pomineme-li válečky a šelakové desky (78 otáček), je nejstarším zdrojem diskofila LP deska. Gramofonový trh s nahrávkami Mozarta na LP se dále nerozvíjí, na rozdíl např. od jazzu a blues, avšak podstatná část těchto nahrávek byla znovu reedována na CD, zejména to platí u Mozarta. Navíc velkou výhodou těchto starších nahrávek je cena, za kterou je lze dnes koupit na CD (tzv. budget price), ale i nahrávky staré pouhých 10, 15 let lze dnes pořídit ve stejném cenovém pásmu. Ovšem vinylofilové na své desky stejně nedají dopustit.

Z hlediska nejrozšířenějšího zvukového formátu CD máme z čeho vybírat (většina z již zmíněných 35 tisíc titulů). U příležitosti předchozího Mozartova výročí v roce 1991 vydala firma Philips kompletní diskografii Mozarta na 180 CD. Pro letošní výročí je k dispozici komplet na 170 CD, který nabízí label Brilliant Classics. Problémy takovýchto velkých kompletů jsou jasné. Na trhu téměř vždy lze nalézt zdařilejší interpretaci, pokud půjdeme po jednotlivých dílech a jejich nahrávkách. Pokud se jedná o komplety jednotlivých oblastí Mozartovy tvorby (například samostatně symfonie, opery, duchovní díla, sonáty, serenády), tak si můžeme vybrat podstatně lépe.

V případě nosičů DVD-Video se nabídka s Mozartovou hudbou v posledních letech podstatně rozšířila, celkem pochopitelně dominují záznamy operních představení (Don Giovanni, Figarova svatba, Kouzelná flétna) a Requiem, méně je záznamů symfonických koncertů či komorní hudby. V archívech nahrávacích a televizních společností je však ukryto mnohem více než je v době psaní tohoto článku k dispozici (soudě nejen podle toho co bylo dostupné na starším systému VHS a nebylo dosud reedováno). Určitě se máme na co těšit.

V oblasti zvukových médií s vyšším rozlišením a více kanálovou reprodukcí (Super Audio CD a DVD-Audio je situace tristní. Bohužel jsou SACD či DVD-Audio dnes spíše okrajovou záležitostí, jelikož rozdíl mezi SACD a CD je pro většinu běžných posluchačů hudby na hranici rozeznatelnosti, navíc potřebné k plnému docenění kvalitní a tudíž obvykle velmi drahé zařízení. Mozartova hudba je v době psaní tohoto článku zastoupena na nosičích s vyšším rozlišením především nejznámějšími díly, navíc ve srovnání s CD v nevelkém počtu (nejucelenější přehled dostupných nahrávek je na http://www.sa-cd.net)

Na opačném konci zvukové kvality stojí MP3 na Internetu. V současnosti si lze (zcela legálně a v souladu s autorskými právy) na specializovaných serverech (např. http://www.classicalarchives.com/) stáhnout interpretace nejen Mozartových skladeb, které však nevybočují z běžně slýchaného profesionálního průměru a ideálně se hodí pro informativní seznámení se s daným dílem.

Mozart a symfonie
Mozart nám po sobě zanechal více jak čtyřicet symfonií, z nichž nejznámější a nejuváděnější jsou zejména č. 25 (malá) g moll, K 183 (1773), č. 29 A dur K 201 (1774), č.35 D dur Haffnerova K 385 (1782), č.36 C dur Linecká K 425 (1783), č.38 D dur Pražská K 504 (1787), č.39 Es dur K 543 (1788), č.40 g moll K 550 (1788) a č.41 C dur Jupiter K 551 (1788).

V rámci „mantinelů“ daných těmito symfoniemi se pokusíme o srovnání přístupů významných dirigentských osobností minulosti a současnosti tak, jak existují na CD. Ne všichni dirigenti touží natočit všechny symfonie a ne všechny nahrávací společnosti na to mají dost peněz, tudíž se velmi často bude jednat o srovnání přístupů u posledních čtyř, tj. D dur Pražské, Es dur, g moll a C dur Jupiterské symfonie.

Začněme naše srovnání u velikánů dirigentské taktovky, kteří pořídili nahrávky v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Jejich pojetí celkově charakterizuje kultivovaný krásný zvuk moderního orchestru, z dnešního pohledu spíše rozvážnější tempa. Mozart je až na výjimky interpretován poměrně početným symfonickým orchestrem, což se společně s technikou hry (vibrato, legato) celkově projevuje na mohutnosti a hutnosti zvuku, přičemž prominentní je melodická linka. Z jednotlivých sekcí orchestru dominují primy, respektive smyčce, dechy a žestě bývají upozaděny.


Karl Böhm
Berliner Philharmoniker
Wiener Philharmoniker
1CD DG 469-620-2 (40&41)/ BPO
3 DVD-VIDEO 073 413-0 / WPO
Karl Böhm byl ve své době uznávanou dirigentskou veličinou na Mozartovu hudbu a není divu, že natočil v šedesátých letech s Berlínskou filharmonií komplet symfonií. Dirigentovo pojetí přesně odpovídá popisu v předchozím odstavci. Přesto vychází Böhmovi Mozart průzračně, jednotlivé hlasy jsou vzorově odstíněné a čitelné. O více jak desetiletí později si zopakoval natáčení, tentokrát s Vídeňskou filharmonií a včetně videozáznamu, který v době psaní tohoto článku vychází na DVD Video. Oproti Berlínské nahrávce je plusem méně mohutný a klasicistnější zvuk Vídeňské filharmonie a sálu Musikverein.


Herbert von Karajan
Berliner Philharmoniker
2 CD EMI 5-75377-2 (35, 36, 41, 38, 39 & 40)
2 CD DG 453 046-2 (35, 36, 38, 39, 40 & 41)
Herbert von Karajan natočil se svou Berlínskou filharmonií v roce 1970 pro EMI Mozartovy vrcholné symfonie, aby si to pár roků poté (1975-1977) zopakoval pro Polydor/Deutsche Grammphon. Přesto se nahrávky od sebe liší, nejen tím, že nahrávka EMI byla pořízena ještě v Jesus Christus Kirche, zatímco novější již v Sále filharmonie v Berlíně. Zejména na novější nahrávce se setkáme s typickým Karajanovským zvukem (nejen charakteristický pískavý zvuk smyčců), který se v průběhu 70. a 80 let stal doslova trademarkem, podle nichž jsou dirigentovy nahrávky dobře identifikovatelné. Karajanovi hraje vycepovaná filharmonie jako švýcarské hodinky, velmi kultivovaně, lahodně, s většími melodickými oblouky, tempově spíše pomaleji (byť to není vždy pravidlem a zejména poslední věty symfonií jsou pojaty velmi rychle). Zatímco u starší nahrávky se projevuje na zvuku její věk, u novější nahrávky jsou jednotlivé sekce orchestru zachyceny výrazně lépe a přehledněji (více mikrofonů), avšak celkově jí chybí spontánnost a živočišnost. Karlu Böhmovi vychází s tímtéž orchrestrem Mozart jednoznačně lépe.


Leonard Bernstein
Wiener Philharmoniker
1 CD 445 548-2 (40&41)
Nebudeme-li počítat nahrávky Mozartových symfonií Es dur a g moll, které pořídil pro CBS (Sony Classical) s New York Philarmonic, tvoří doménu Bernsteinova dirigentského odkazu u Mozartových symfonií nahrávky s Vídeňskou filharmonií pořízené v Musikverein v první polovině 80. let. Bohužel se nejedná o komplet, byly pořízeny pouze nejznámější symfonie (v současnosti reedováno na 3 CD). U těchto nahrávek zaujme svěží pojetí, Bernstein se snaží dobrat čistého klasicistního tvaru, respektujíc stylová hlediska. Ve srovnání oproti Böhmovu je Bernsteinův Mozart razantnější, více vystrkují růžky žestě a tympány, tempově je spíše svižnější.


Václav Talich
Česká filharmonie
1 CD SU 3824-2 (39)

Václav Talich nám bohužel nezanechal mnoho Mozartových nahrávek, a tak můžeme pouze spekulovat, jaké bylo jeho pojetí Mozartových symfonií. Určitě více by věděli pamětníci či Sir Charles Mackerras, který u něj studoval. K dispozici jsem měl nahrávku Mozartovy symfonie Es dur, která byla pořízena s Českou filharmonií v Rudolfinu v roce 1955 jako mono, což je na technickém stavu nahrávky patrné, ale po chvíli poslechu si lze na zvuk nahrávky zvyknout a s úžasem poslouchat Talichem vypiplanou filharmonii. Z nahrávky je slyšet naprostá preciznost, pozornost k detailu a onen “vintage” zvuk filharmonie, i když bychom asi dnes očekávali Mozarta v trochu jiném hávu.


Rafael Kubelík
Orchestr Bavorského rozhlasu

Rafael Kubelík natočil pro CBS s orchestrem Bavorského rozhlasu pozdní Mozartovy symfonie na přelomu 80. let. Recenzované symfonie g moll a Jupiterská jsou pojaty velmi introvertně, jemně, není zde zjevná snaha ohromit či prvoplánově zaujmout za každou cenu. Zvukově se vychází z moderního orchestru, avšak Kubelík umí najít pro Mozarta odpovídající proporce.


Daniel Barenboim
English Chamber Orchestra
2 CD EMI 3 50917 2 (29, 30, 31, 33, 34, 38 & 39)

Nahrávky středních a pozdních symfonií v podání Daniela Barenboima s English Chamber Orchestra byly pro mně příjemné překvapení, jelikož dirigent není v povědomí jako specialista na Mozarta. Barenboimova nahrávka rozhodně zaujme propracovaností jednotlivých frází, smyků, akcentace podobně jako jsou propracovány do detailu nahrávky Nikolause Harnoncourta. Jako celek působí nahrávka transparentně, na odpovídajících lyrických místech intimně, na dramatických burácivě. Ví se tu o každé notě, byť vše není přísně stylové. Poměrně stařičké nahrávky (1966-1971) zaujmou velmi transparentní zvukovou stránkou, s nimiž pozdější natočené v tomtéž studiu (například Marriner) nemohou soupeřit.


Sir Colin Davis
Staatskapelle Dresden
2 CD Philips 470 540-2 (35, 38, 39, 40 & 41)

Podobně jako Karajanova Berlínská filharmonie, má Staatskapelle Dresden svůj osobitý zvuk. Když se k tomu přidá povědomí o klasicistním stylu Sira Colina Davise, musí vzniknout zajímavá nahrávka, jako tomu je u snímku pozdních symfonií, které byly natáčeny v průběhu 80. let v koprodukci s VEB Schallplatten. O této nahrávce lze říci, že je především svěží. V tomto provedené je to Mozart více líbezný než dramatický, a ač není vše v přísně stylovém duchu, má tato nahrávka neuvěřitelný půvab.


Sir Neville Marriner
Academy of St. Martin-in-the-fields
1 CD EMI 5 85812 2 (38&39)

Sir Neville Marriner natočil se svým komorním orchestrem – Academy of St. Martin-in-the-fields většinu Mozartových symfonií. Marrinerovo pojetí vychází ze zvuku komorního orchestru, zejména zaujme kultivovanost smyčcové sekce, avšak v propracování jednotlivých detailů nedosahuje úrovně například nahrávky Daniela Barenboima, kde máme notový zápis jako na dlani. U Marrinera je vše řešeno neustále-stejným-krásným-legatem. Občas se u recenzovaných symfonií ozve poněkud nečitelné forte, které bychom od špičového komorního orchestru a dirigenta nečekali.


Mozarteum Orchester Salzburg
Hubert Soudant
1 CD Arte Nova 74321 92760 2 (34&39)

Orchestr salcburského Mozartea s jeho současným šéfdirigentem Soudantem jsou obeznámeni o stylové interpretaci klasicistní hudby a s tímto ji také provozují, jako je tomu u nahrávky symfonií Es dur a C dur. Nakonec u orchestru ze Salcburku se automaticky počítá s tím, že má hudbu svého rodáka v krvi. Dirigentovo pojetí především zdůrazňuje lehkost, spíše než dramatické kontrasty. Jinak hrají Rakušané svého Mozarta poněkud odměřeněji a věcněji. Dirigentovu pojetí výrazně dopomohla zvuková režie, zachycený zvuk z velkého sálu Salcburského Mozartea je příkladně čistý. Člověku se ani nechce věřit, že hraje na dobové nástroje nespecializovaný orchestr.

Sir Charles Mackerras
10 CD Telarc CD-80300 (komplet)

V Čechách je Sir Charles Mackerras v povědomí především díky své lásce k české hudbě, méně jako dirigent, který je znalcem stylového provádění staré hudby. Ba co víc, před desetiletími byl vlastně jeden z prvních, kdo se pokusil dát klasicistní hudbě novou tvář a očistit ji od patiny romantismu. V osmdesátých letech natočil s Pražským komorním orchestrem pro label Telarc (dostupné v licenci Supraphon) komplet symfonií. Komplet charakterizují svěží tempa, spontaneita, radost ze hry, Mackerrasův Mozart je v nejlepším slova smyslu “sluníčkem”. Jen na několika místech zamrzí nedotažení jinak poměrně stylového frázování. Jako třešničku na dortu používá Mackerras podobně jako Pinnock pro ozvláštnění cembalo, které však není tak prominentí jako u Pinnocka. Zvuková režie upřednostňuje orchestr jako celek, avšak zvukově se liší: snímky pořízené v Rudolfinu jsou vynikající, nahrávky ze zámku Dobříš mají poměrně značný dozvuk, čímž trošku trpí detaily.


Jiří Bělohlávek
1CD Harmonia Mundi HMC 901891 (35&36)

Již několik roků vzbuzují klasicistní kreace Jiřího Bělohlávka a jeho orchestru pozornost nejen na domácích pódiích. Bělohlávkův přístup k Mozartovi má vždy smysl pro úměru, styl a detail. Pokud si poslechneme pár roků staré Bělohlávkovy nahrávky je jasné jaký kus cesty ušel směrem k transparentnímu, jasně artikulovanému a pečlivě odstíněnému Mozartovi. Nedávno vyšlá nahrávka Pražské symfonie měla dle mého názoru ještě určité rezervy, zato na “Haffnerce” a “Linecké” lze hledat pihy jen velmi obtížně. V Bělohlávkově poslední nahrávce tak spojuje to nejlepší z obou světů: transparentností se velmi blíží špičkové kreaci na dobové nástroje, ale zachovává si barvu a kultivovanost zvuku moderního orchestru. Vše je navíc hráno velice živě, tempově a dynamicky vzorově. Zvukařsky je nahrávka výborná, vše je přirozené a čitelné, v nahrávce je ideální poměr přímého zvuku a opulentnosti Rudolfina, který nezastírá důležité detaily.


Petr Vronský, Česká komorní filharmonie
1 CD Gramofonové závody L1 0447-2 131 (25&41)

Petrem Vronský natočil v roce 1999 s Českou komorní filharmonií CD, které obsahuje Mozartovy Symfonie č. 25 a č. 41 "Jupiter". Interpretace je to tradiční, jak ji můžeme běžně slýchat na českých pódiích. Zvukový obraz obou symfonií nám představí měkké, nepříliš jasně artikulované smyčce, které často překrývají party dechů. Forte orchestru jsou při srovnání s referencí přeci jen rozmazanější. Ve srovnání s ostatními nahrávkami lze poukázat na rezervy ve stylu hry filharmonie, přestože je v této oblasti slyšet pozitivní posun alespoň u dechů. Mozart je to pádný, i když trochu hutný. Díky akustice Rudolfina má nahrávka příjemný kulatý zvuk.


Pražský komorní orchestr
1 CD Radioservis CR0318-2-031 (38, 41)

Do hledáčku provedení Mozartových symfonií se dostala i živá nahrávka Pražského komorního orchestru pořízená jako live ke dni Euroradia k 250. výročí Mozarta pořízená v kostele sv. Šimona a Judy. Nahrávka obou symfonií (Pražská, Jupiter) je opravdu live, podobně jako snímek Johna Eliota Gardinera v Cadogan Hall. Nabízí se srovnání, které vyznívá pro PKO nelichotivě, podobně jako srovnání se studiovým snímkem téhož orchestru se Sirem Charlesem Mackerrasem. Nešlo by tak ani o nepřesnosti či zamuchlané běhy či trylky, což lze vzhledem k live ještě odpustit, ale o celkové pojetí a pozornost k detailům ukrytým v partituře. Jinak je to Mozart celkem temperamentní, příjemný a nesnažící se být za každou cenu jiný. Zvuková režie se poradila s akustikou kostela umně (pravděpodobně nejdelší dozvuk ze všech srovnávaných nahrávek).


Nahrávky na dobové nástroje

Více než před dvaceti lety se začaly objevovat první nahrávky Mozartových symfonií pořízených na dobové nástroje (např. Hogwood), které znamenaly průlom používání dobových nástrojů v klasicistním repertoáru. Společným, nikoli však stoprocentním, znakem stylovějších intepretací jsou obecně rychlejší tempa, méně legata (někdy až příliš málo), snaha o větší průzračnost a důsledné dodržování repetic, u Nikolause Harnoncourta místy hraničící s obsesí. Celkový sound dobového orchestru je mnohem méně mohutný a daleko “řidší” než moderního orchestru. Obsazení orchestru je plně podřízeno tomu, jak byly velké orchestry v době psaní symfonií, tj. například u English Concert Trevora Pinnocka pro pozdní symfonie je to obsazení smyčce 8/8/4/4/3 a pak dechy po dvou s výjimkou flétny.

Zajímavou je bezesporu otázka ladění. Orchestry hrající na dobové nástroje Mozartovy pozdní symfonie používají vesměs nerovnoměrně temperované ladění o výšce a1=430 Hz, což se projevuje celkově temnějším zvukem, který je naopak vyvážen průrazností žesťů (horny, trompety) a tympánů.

Při dlouhodobějším sledování nahrávek a koncertů dirigentů je však možné vypozorovat určitý styl (pojetí, hra orchestru, akustika sálu, zvukový záznam), podle kterého jsou nahrávky jednotlivých dirigentů poměrně snadno identifikovatelné. Pro nahrávky Mozartových symfonií to platí dvojnásob. Ač jsou nahrávky na dobové nástroje na společné platformě přiblížit se “historické pravdě”, jsou zde jasné rozdíly v pojetí a provedení mezi jednotlivými dirigenty, místy daleko větší než u tradičních provedení na moderní nástroje. Lze to ilustrovat kupříkladu na detailu použití cembala jako kontinua, které bylo v době psaní Mozartových symfonií na ústupu. Většina intepretací na dobové nástroje je nepoužívá, poukazující na hutnou strukturu Mozartových pozdních symfonií, které již nepotřebují tuto “barokní výplň”. Najdou se však výjimky (Pinnock, Mackerras). Je ovšem otázkou, zda-li by stylovější nebylo spíše použití kladívkového klavíru, který byl v té době používán více, jako jej použil například u středních symfonií (č. 29) John Eliot Gardiner.



Nikolaus Harnoncourt
1 CD Teldec 0927-49622-2 (40&41)/RCO
1 CD Teldec 0927-49828-2 (38&39)/RCO
2 CD Teldec 0630-18957-2 (38-41)/COE


Nikolaus Harnoncourt má na kontě mnoho nahrávek Mozartových symfonií, z nichž některé natočil dvakrát až třikrát (Pražská). Na začátku 80. let natáčel pro Teldec s Holandským orchestrem Concertgebouw Mozartovy symfonie (střední a pozdní), přičemž o deset let později začaly vycházet nahrávky ranějších symfonií s orchestrem dobových nástrojů Concentus Musicus Wien. Dnes ve vydávání raných symfonií pokračuje pro label BMG.

Pojetí Mozartových pozdních symfonií je u Harnoncourta snad ze všech dirigentů nejzvláštnější. Je přesným opakem Mozarta – “Sluníčka”, zejména u symfonií Pražské a g moll, které jsou spíše děsuplnou smrští než líbeznou líbivou hudbou. Harnoncourtovy nahrávky jsou charakteristické rytmickou pulzací, akcenty, odtahy a
a neuvěřitelně propracovanou artikulací, každá fráze si žije vlastním životem a logicky zapadá do vystavěného celku. Tempově je Harnoncourt nevypočitatelný, ve srovnání s kolegy na dobové nástroje spíše pomalejší, nechá skladbu dýchat a vyniknout detaily o nichž jinak víme pouze z partitury.

Na začátku 90. let natočil poslední čtyři symfonie s Evropským komorním orchestrem (poslední tři jsou též na videu), který hraje v zajímavém obsazení – kombinuje moderní nástroje s dobovými (tympány, trompety). Nejnověji vyšlo DVD se záznamem koncertu s Cecilií Bartoli a jeho orchestrem Concentus Musicus Wien, v němž v po přestávce zazněla Mozartova Pražská, kde je Harnnocoutův razantní styl doveden do extrému.


Trevor Pinnock
1 CD Archiv Produktion 474229-2 (40&41)
11 CD Archiv Produktion 471 666-2 (komplet)

Trevor Pinnock strávil se svým orchestrem dobových nástrojů The English Concert v Henry Wood hall v Londýně podstatnou část své nahrávací kariéry, kde v polovině 90. let natočil pro Archiv Produktion komplet Mozartových symfonií. Nahrávky Pinnockova orchestru mají zcela specifický zvuk, který je okamžitě poznatelný. Trevor Pinnock se nevzdal svého milovaného nástroje a tak se i v pozdních symfoniích setkáme s obligátním cembalem, kterým “zahušťuje” zvuk English Concert. Zvuk English Concert který je pravým opakem krásného plného a mohutného zvuku velkého orchestru, jak jej můžeme slyšet u Karla Böhma či George Szella. Pinockovy nahrávky jsou zcela charakteristické jasnými ostrými smyčci, syrovým zvukem dobových dechů, žestů a tympánů, které se svojí průrazností uplatňují na dynamických vrcholech, avšak na rozdíl od např. Concentus Musicus Wien se drží přeci jen zpátky. Celkově převažuje ladná rokoková grácie a elegance v nejstylovějším duchu.


Sir John Eliot Gardiner
Např. 1 CD 426 315-2 (40&41)
1 CD SDG501 (39&41)

Sir John Eliot Gardiner natočil se svým orchestrem dobových nástrojů English Baroque Soloists v druhé polovině 80. let pro Philips Mozartovy nejznámější symfonie na celkem 5 CD. Gardinerův přístup je ve vedení hlasů tradičnější, s výraznou melodickou linií a prominencí primů. Ze všech porovnávaných provedení na dobové nástroje má Gardiner jednoznačně nejkultivovanější, nejkulatější a nejuhlazenější zvuk.

Gardiner se svým orchestrem pořídil ještě jednu nahrávku Mozartových symfonií (39, 41) a to živě v Cadogan Hall, kdy si návštěvníci koncertu půl hodiny po jeho skončení odnášeli s sebou CD na němž byl tento koncert zaznamenán. Ve srovnání se starší nahrávkou pro Phillips je nová nahrávka zvukově horší, resp. méně “přeprodukovaná” – není divu, na žádné pozdější úpravy a laborování s vyvážeností a střihy nebyl čas. Gardinerovo pojetí se za těch 15 let víceméně nezměnilo a tak o této nahrávce platí totéž co pro nahrávku na labelu Philips. Nezbývá než v němém úžasu poslouchat, jak záznam obsahuje minimální množství chyb a jak Gardinerovi jeho “samohrajka” naživo hraje.


Sir Roger Norrington
2 CD Virgin (x2) : 5620102 (38-41)

Na labelu Virgin X2 jsou dostupné jako reedice deset let staré nahrávky, které byly původně pořízeny pro EMI Rogerem Norringtonem a "jeho" orchestrem dobových nástrojů London Classical Players. Mozart je to spíše razantnější (naturhorny, trompety, tympány), nakonec těžko můžeme očekávat od Norringtona tradiční filharmonický háv. V přímém srovnání působí Norrinton méně kultivovaněji a z hlediska výkonu jednotlivých sekcí orchestru hůře něž Gardiner, například Norringtonovi vychází f a ff poměrně neučesaně. Na druhou stranu se nahrávka přece jen drží zpátky pokud ji srovnáme s děsuplnou smrští Harnoncourta s Evropským komorním orchestrem příp. Concertgebouw, kde ostatně vyvstanou rezervy Norringtonova pojetí - samotného nastudování, které přeci jen postrádá detailnější vypracování artikulace, frázování a tektoniky. Norrington je v tomto možná až moc "direct"...


Frans Brüggen

Frans Brüggen, který byl nejen na stránkách Harmonie opěvován za nahrávky Haydnových symfonií, které srší rozverností, hravostí a neuvěřitelným smyslem pro detail, natočil většinu z Mozartových významných symfonií se svým Orchestrem 18. století pro firmu Philips, avšak v současnosti nejsou tyto symfonie k obrovské škodě v katalogu. Snad se brzy dočkáme reedice, byla by totiž škoda aby v archivu padal prach na Brüggenovy nahrávky. Brüggenův Mozart má švih, velmi dobře vyvážené proporce a tempa a vypracovanou artikulaci.


Marc Minkowski
1CD Archiv Produktion 00289 477 5798 (40&41)

Marc Minkowski vyrostl původně jako specialista na francouzskou barokní hudbu, kde se etabloval velice dobře. Postupně mu však podobně jako ostatním dirigentům staré hudby byly barokní mantinely těsné a tak postupuje v dějinách hudby směrem do současnosti. Minkowského nahrávky mají vždy nádech jisté excentričnosti, a nejinak je tomu i u nejnovější nahrávky Mozartových symfonií, kde však bohužel, na rozdíl od poměrně málo nahrávaných francouzských barokních skladatelů, máme možnost srovnání. Minkowského nahrávka působí dojmem jako by chtěla být za každou cenu jiná. Charakterizují ji rychlá, efektní tempa, která orchestr bravurně zvládá. Rovněž i zde je přítomná razance a dynamika projevu patrná i z jiných Minkowského nahrávek. Pomalé věty jsou opravdu hybnými andante, které však nezanechávají hlubší dojem vroucnosti a touhy. Tento pozdní Mozart spíše zní jako Sturm und Drang symfonie jeho kolegy Haydna. Zvuková stránka nahrávky není úplně nejzdařilejší. Točeno live v sále, který zřejmě neoplývá ideální akustikou.


Na koho se nedostalo
Je zřejmé, že se zde nemohlo dostat na všechny. Z nahrávek na něž se zde nedostalo vybírám například: James Levine / DG (komplet všech symfonií), Ton Koopman / Erato, Sir Georg Solti, Christopher Hogwood / Decca, Günter Wand / RCA, komplet firmy Naxos (různí interpreti) a mnohé další.

Srovnání zvuku nahrávek

Nahrávky byly pořízeny v průběhu půl století (nejstarší Talich – mono), nejnovější Minkowski (2006) a tudíž se významně liší zvukový obraz nahrávek. Při srovnání je zjevné že vůbec neplatí všechy známé a ověřené pravdy, jako v bonmotu o dvou typech bláznů, kde jedni tvrdí „je to nové a proto výborné“ a druzí „je to staré a proto ještě lepší“. Velmi málo záleží na tom jestli je nahrávka nová nebo stará, analogová nebo digitální.

Určující pro zvuk nahrávky je pojetí dirigenta a zvuk orchestru, který z něj dokáže „vymáčknout“ a dále akustika sálů v nichž se nahrávky pořizovaly a rovněž způsob jejich snímání, co producent nahrávky chce zachytit. Akustika sálů z hlediska dozvuku a jeho zaznamenání se od sebe značně liší od ryze kostelní akustiky (PKO) sv. Šimona a Judy v Praze až po suchou akustiku „kulturáku“ v Grenoblu (Minkowski).

Je bezesporu zajímavé srovnat z tohoto pohledu nahrávky mezi sebou, zejména ty, které byly pořízeny v tomtéž prostoru. Pokud zůstaneme u nás, tak nahrávky Talicha, Vronského, Mackerrase a Bělohlávka vznikly v Rudolfinu, v Londýně pak vznikla celá řada nahrávek (Gardiner, Pinnock v Henry Wood Hall), Abbey Road (Barenboim, Norrington, Marriner), Vídeňský Musikverein (Bernstein/WPO, Böhm/WPO, Harnoncourt/COE). Způsob snímání se samozřejmě liší od celkového souhrnného zachycení orchestru dvěma či třemi mikrofony snímané ze střední či větší vzdálenosti (např. Telarc) až po souhrn jednotlivých detailů s poměrně blízkým snímáním (většina novějších nahrávek). Nelze říci, že by zde byla nahrávka či nahrávky, kterým by bylo možno dát přednost z pohledu zvukové režie, spíše akustika některých sálů je pro Mozartovu hudbu jak stvořená (Mozarteum Salzburg, Musikverein ve Vídni či Henry Wood Hall v Londýně) a ta pak spolu s pojetím a hrou orchestru dotváří cekový dojem. U starších nahrávek se pak rovněž podepíše na vnímané zvukové kvalitě přepis z analogového pásu, ačkoli kde není dobře udělaná původní nahrávka ani remastering nepomůže.


Závěr
“Jednou z nejpříjemnějších vlastností Mozartovy hudby je, že ji takřka nikdo neumí hrát opravdu dobře. Dirigenti, kteří nás uzemnili svým Beethovenem, vystrašili Wagnerem a otočili si nás kolem prstu Bartókem, tak znervózní, když dirigují Mozarta, že si můžete být naprosto jistí, že 95 procent provedení Mozartových děl je špatných – takže neváhejte a řekněte to hezky nahlas. Jelikož za ideální je považován orchestr andělů se svatým Petrem za dirigentským pultíkem a Mozartem samým u klavíru, je nad slunce jasné, proč obyčejní smrtelníci tak často selhávají.”

Na rozdíl od Příručky bluféra o hudbě, z níž je uvedená ukázka, jsem se snažil být smířlivější. Každá nahrávka je vždy kompromisem mezi momentální vizí a dispozicí interpretů, akustikou sálu, zvoleného způsobů snímání, dostupného času a finančního rozpočtu. Každá generace dirigentů si už po dvě století interpretuje Mozarta po svém podobně jako se například mění v průběhu století na divadelních prknech Shakespearův Hamlet, od zasněného neschopného antihrdiny až po bojovného reka za svobodu s prohnilým státním systémem.

Kdoví jak tomu bude za padesát, sto let, kdy dnes kladený důraz na stylovou interpretaci bude překonán něčím jiným, byť v posledních pár letech je slyšet u mnoha tradičně školených dirigentů (např. Bělohlávek, Rattle, Haitink, Abbado) inspirace ze strany hnutí dobové interpretace, která si ve bere z obou světů to nejlepší a ve výsledku nemívá chybu.

Je a bude to vždy záležitostí individuálního vkusu, co si kdo chce z Mozartovy hudby odnést a co v ní uslyší. Jestli to bude roztomilé žvatlání dítěte nebo zoufalé volání génia o pochopení. Přeji vám štastnou ruku při výběru Vašeho Mozarta.

_________________
No matter what measurements tell us, a loudspeaker isn't good until it sounds good. Dr. Floyd Toole


Naposledy upravil cough dňa So máj 08, 2010 08:02:40, celkom upravené 1 krát.
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Odoslať e-mail
cough
Hifi obsluha


Založený: 16 december 2006
Príspevky: 1221

PríspevokZaslal: St marec 19, 2008 10:22:15    Predmet: Odpovedať s citátom

humpf: stačí to takto? Shocked Wink
_________________
No matter what measurements tell us, a loudspeaker isn't good until it sounds good. Dr. Floyd Toole
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Odoslať e-mail
humpf
Hifista - zaslúžilec


Založený: 16 október 2006
Príspevky: 775

PríspevokZaslal: St marec 19, 2008 10:30:41    Predmet: Odpovedať s citátom

Prima, byl jsem zvědavý, jestli ten dotaz bude fungovat. A funguje. Díky. Jsem zvědav na cokoli dalšího od kohokoli dalšího - samozřejmě k věci.
_________________
Nasral se a šel.
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Odoslať e-mail
PMA
Pavel Macura


Založený: 18 január 2007
Príspevky: 20444

PríspevokZaslal: St marec 19, 2008 10:38:29    Predmet: Odpovedať s citátom

K pozdním symfoniím se neumím vyjádřit. Koncerty pro klarinet, hoboj a fagot se mi líbí v provedení zmíněné Academy of St Martin in the Fields, Neville Marriner.
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Zobraziť autorové WWW stránky
humpf
Hifista - zaslúžilec


Založený: 16 október 2006
Príspevky: 775

PríspevokZaslal: St marec 19, 2008 10:46:20    Predmet: Odpovedať s citátom

PMA: Například tento? http://www.pentatonemusic.com/index1.htm Smile

PS Problém se zobrazením:

Anniversary Album
Academy of St Martin in the Fields

Academy of St. Martin in the Fields
Chamber Ensemble
Kenneth Sillito – violin
Harvey de Souza - violin
Robert Smissen – viola
Stephen Orton - cello

conducted by Sir Neville Marriner
Andrew Marriner – clarinet

PTC 5186 048

DSD recorded

_________________
Nasral se a šel.
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Odoslať e-mail
PMA
Pavel Macura


Založený: 18 január 2007
Príspevky: 20444

PríspevokZaslal: St marec 19, 2008 10:50:26    Predmet: Odpovedať s citátom

Nechápu, myslel jsem

http://eloquenceclassics.ca/trackinfo01.php?ref=c4b3783c7cd838f352d8c1959dc34b0923163

Mozart: Clarinet Concerto; Oboe Concerto; Bassoon Concerto

Catalogue number: 4681162 Genre: Classical Running time: 67:45

ensemble: Academy of St Martin-in-the-Fields
conductor: Sir Neville Marriner
composer: Wolfgang Amadeus Mozart
soloists: Neil Black; Jack Brymer; Michael, Chapman
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Zobraziť autorové WWW stránky
humpf
Hifista - zaslúžilec


Založený: 16 október 2006
Príspevky: 775

PríspevokZaslal: St marec 19, 2008 10:54:56    Predmet: Odpovedať s citátom

Vím, dávla jsem jen odkaz na jednu jeho novější:

http://www.amazon.com/Mozart-Clarinet-Concert-Quintet-Hybrid/dp/B0002XMEOA/ref=sr_1_4?ie=UTF8&s=music&qid=1205920438&sr=1-4


PS A pro jistotu krátce připomenu otázku: Slyšeli jste už novou Mackerrasovu nahrávku pozdních Mozartových symfonií? A jak se vám líbila ve srovnání se staršími verzemi?

_________________
Nasral se a šel.
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Odoslať e-mail
marfik
Hifi obsluha


Založený: 11 september 2007
Príspevky: 28
Bydlisko: Praha

PríspevokZaslal: St marec 19, 2008 22:44:18    Predmet: Odpovedať s citátom

Asi před týdnem mi to dorazilo domů, zatím jsem měl čas jen na letmý poslech, ale moc se mi to líbilo:-)
Starší nahrávky pana Mackerrase neznám,
měl jsem 40. a 41. s BP a C.M.Guilinim, nic moc,
teď mám 38.a 41. s René Jacobsem a Freiburger Barockorchester (HM) Tato nahrávka mě přijde "bezchybná" takže snad bude čas porovnávat. Technicky jsou obě nahrávky výborné.
bohužel zatím nemám moc času na poslech...Sad
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu
Eric Appla
Hifista - pokročilec


Založený: 02 marec 2007
Príspevky: 406
Bydlisko: Chislehurst, Kent, United Kingdom

PríspevokZaslal: Št marec 20, 2008 07:49:49    Predmet: Mackerras a PKO Odpovedať s citátom

Ja pana Mackerrase obdivuji a Mozartovych symfonii mam s nim nekolik cca 10 az 20 vsechny jsou to "stare" verze z 80 tych let.

Od te doby co si se mnou v Rudoulfinu povidal asi hodinu o hobojich v Seherezade jsem ho pasoval na superdedu. On je tak bezprostredni, skromny a "v pohode" obzvlast v kontrastu k tem nasim smidlibojs

Mimo jine ma taky smysl pro humor, na zkousku tam prisli fotografove o kterych on nevedel a zacali fotit. On prerusil hru uprostred taktu a oboril se na ne co ze si to dovolujou ze jim nedal svoleni, vyckal az fotografove znervozni, pak si vyndal z tasky hreben a se smichem prohlasil ze se musi prece pred fotografovanim ucesat Very Happy

_________________
Ich meine es Ehrlich
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Odoslať e-mail
humpf
Hifista - zaslúžilec


Založený: 16 október 2006
Príspevky: 775

PríspevokZaslal: Št marec 20, 2008 09:33:25    Predmet: Odpovedať s citátom

SLáva, někdo tedy už slyšel! Ukázky na webu Linn Recs. znějí dobře, recenze jsou převážně vlemi příznivé (byť hlavně v britském tisku) a lidi to prý kupují. Těším se na tu nahrávku už několik měsíců a vlastně nevím, proč jsem si ji neobjednal. Jsem ale zvědavý na všechny reference, zvláště pokud máte s čím srovnávat.
_________________
Nasral se a šel.
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Odoslať e-mail
Ruby
Hifista - pokročilec


Založený: 11 december 2006
Príspevky: 399
Bydlisko: 50°1,1'SŠ, 15°46,1'VD

PríspevokZaslal: Po marec 24, 2008 17:00:41    Predmet: Odpovedať s citátom

Někdo rád starou hudbu, někdo romantiku, někdo zas modernu, ale přijde mi, že pozdní Mozartovy symfonie má rád skoro každý... Jsou tak jednoduché a zároveň tak geniální.

Mám zkušenost jen s Marrinerem (nuda), Bohmem (majestátní, ale některé věty moc pomalé), Harnoncourtem s COE (drive, ale nic moc zvuk) a Harnoncourtem s Cgb (moderní orchestr, nekompromisnější pojetí a lepší zvuk než s COE).
Kdybych si z nich měl vybrat, tak Harnoncourta s Cgb. Jeho tajemné provedení se mi líbí. Hlavně 40. mě nadchla.
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu
dadafT
Hifista


Založený: 18 január 2007
Príspevky: 132
Bydlisko: ostrava

PríspevokZaslal: Ne máj 25, 2008 02:32:25    Predmet: Odpovedať s citátom

obdivuji bethovena
prokofjev mi připadá úctyhodný
musorgskij mě přivádí k úžasu
...
...
...
mozartovu hudbu miluju

hluboce a jinošsky
nepotřebuju k ní žádné komentáře, přípravné rituály ani vysvětlivky ex post nebo pod čarou
nemusím ji zesilovat vonnými kadidly ani leskem šperků v zrcadlech předsálí koncertních síní zvučných jmen.
mozart byl génius. jeden ze tří, u kterých nemám nejmenší pochybnost. vyvolený.

mozartově hudbě rozumí muzikologové
běžní občané
trotli jako já
dospělí i děti (jednoho půlročního človíčka přiváděla malá noční hudba opakovaně do takové radostné extáze, až mi konečně došlo, že už mi to doopravdy a skutečně "hraje" a od té doby mám klid Smile )
zvířata i rostliny (při experimentech se zjistil při poslechu Mozartovy sonáty D dur pro čtyřruční klavír signifikantní nárůst orientace krys v bludišti)
kamení
i samotné ticho (vakuum).

mně to příjde, že lidi z něj mají radost, protože dokáže, aby to co by u jiných bylo zákonitě a nevyhnutelně trapné a ušmudlané, bylo vznešené.
onehdy jsem seděl na míse, dveře od toalety otevřené, celým bytem se nesla mozartova hudba (je to asi divný příklad) - ty melodie byly tak prostinké a přesto to znělo božsky a já se cítil ne stydlivě nebo nepatřičně - seděl jsem na míse a dirigoval symfonický orchestr - sem tam jsem mrkl na první housle, sem tam se usmál na fagoty - a všichni jsme byli povzneseni nad nutné samozřejmosti a bezvýznamné malichernosti...

ano, mozart se nese prostorem jako nikdo jiný.
zatímco z wagnera není za rohem nic, mozart se nese bludištěm i labyrintem jako všeprostupující proud.
voda živá.
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Odoslať e-mail
xvlk
Hifista


Založený: 25 marec 2008
Príspevky: 190
Bydlisko: Praha+-50km

PríspevokZaslal: Ut máj 27, 2008 19:50:15    Predmet: Odpovedať s citátom

můj kocour nemá Mozarta rád
_________________
Avg(uš**2)=4kTRgammaDeltaf
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu
dadafT
Hifista


Založený: 18 január 2007
Príspevky: 132
Bydlisko: ostrava

PríspevokZaslal: Ut máj 27, 2008 22:04:49    Predmet: Odpovedať s citátom

chápu ho.
když hraje mozart, myši mají lépe strukturované myšlení, a on si chudák ani nešktne...
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Odoslať e-mail
xvlk
Hifista


Založený: 25 marec 2008
Príspevky: 190
Bydlisko: Praha+-50km

PríspevokZaslal: Ut máj 27, 2008 23:12:15    Predmet: Odpovedať s citátom

dadafT napísal:

když hraje mozart, myši...

Třeba je Mozart ta myš...
Ale napriklat Haendela nebo Bacha snasi bez vyhrad.
Mozna mu vadi i jini autori, ale Mozart vzdy. Kam se na nej
hrabou absolventi AMU, on ho proste pozna a odejde. A dovolim si
tvrdit, ze jsem mu poustel jen nadprumerne kvalitni nahravky.

_________________
Avg(uš**2)=4kTRgammaDeltaf
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu
dadafT
Hifista


Založený: 18 január 2007
Príspevky: 132
Bydlisko: ostrava

PríspevokZaslal: St máj 28, 2008 10:44:18    Predmet: Odpovedať s citátom

tak to nevím, zřejmě jde o ryze osobní vkus.
moje žena si taky myslívala, že je mozart povrchní... a to je prosím muzikant.
každopádně máš poslechově vyhraněného kocoura. naštěstí je tolerantní, jak jsem pochopil, a když je na programu mozart, odchází. gratuluju.
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Odoslať e-mail
Ruby
Hifista - pokročilec


Založený: 11 december 2006
Príspevky: 399
Bydlisko: 50°1,1'SŠ, 15°46,1'VD

PríspevokZaslal: Št máj 29, 2008 07:26:42    Predmet: Odpovedať s citátom

Jednou dávali v TV takový pseudovědecký dokument o tom, jaká je Mozartova hudba všelék. Někde v Německu zbudovali takový jako-vědecký léčebný a rekreační ústav s obrázky Mozarta po stěnách a rozjeli těžký byznys. Jedna paní tvrdila, že symfonie č. nevím kolik ji vyléčí každý neduh. Díky Mozartově hudbě květiny v ústavu neobyčejně pučely. Těhotné maminky nadšeně tvrdily, že je Mozart jedinečný pro prenatální vývoj jejich děťátka a tak si připíaly jakési vibrující kolíčky na kostnaté části těla a vědci vysvětlovali, že se tak rozvibruje kostra do rytmu Mozartovy hudby a na plod to má blahodárný vliv. Zajímavé je, že jsem v pořadu slyšel jen samé líbivé koncerty a symfonie, Reqiem se neozvalo (to by bylo pro plod asi nevhodné).
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu
Bartoli
Hifi inventar


Založený: 24 jún 2008
Príspevky: 4089

PríspevokZaslal: Po júl 07, 2008 14:27:46    Predmet: Odpovedať s citátom

Minkovsky - uplně špatné, divím se že to Cd u DG vyšlo.
Upozornil bych ještě na R. Jacobse, poslechněte si Jacobsova Mozarta jinak!
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu
humpf
Hifista - zaslúžilec


Založený: 16 október 2006
Príspevky: 775

PríspevokZaslal: St december 03, 2008 16:01:37    Predmet: Odpovedať s citátom

Nevím, jak se budou vyvíjet ceny cd, za tři měsíce už to může být předražené, ale teď za to třeba ještě někdo peníze vyhodí:

http://www.amazon.co.uk/Mozart-Symphonies-Wolfgang-Amadeus/dp/B001FWRYVA/ref=sr_1_3?ie=UTF8&s=music&qid=1228316211&sr=8-3

_________________
Nasral se a šel.
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Odoslať e-mail
Hopp
Hifista


Založený: 18 december 2007
Príspevky: 201
Bydlisko: BA

PríspevokZaslal: Ut marec 02, 2010 12:29:15    Predmet: Odpovedať s citátom

Planujem kupit SACD, konkretne Mozartove symfonie 38-41 od Linn Records, ktore nahral Mackerras v r. 2007. Humpf na ne daval odkaz v prvom prispevku tohto vlakna.
Pri hladani tohto titulu na jpc.de som zistil, ze ponukaju az dve verzie, pricom vyzeraju byt uplne totozne, akurat v jednom pripade je rok vydania 2008 a v druhom 2009.

Linky su tu:
http://www.jpc.de/jpcng/classic/detail/-/art/Wolfgang-Amadeus-Mozart-Symphonien-Nr-38-41/hnum/8376520
http://www.jpc.de/jpcng/classic/detail/-/art/Wolfgang-Amadeus-Mozart-Symphonien-Nr-38-41/hnum/4729486

Cenovo je medzi nimi dost velky rozdiel a tak by ma zaujimalo, cim sa od seba lisia resp. co je pricinou toho cenoveho rozdielu.
Nevedel by mi v tom niekto zo znalcov klasiky a Mozarta poradit?
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu
PMA
Pavel Macura


Založený: 18 január 2007
Príspevky: 20444

PríspevokZaslal: Ut marec 02, 2010 12:41:04    Predmet: Odpovedať s citátom

Toto je od pramene, tam jsem je kupoval, dodací doba cca 2 dny.

http://www.linnrecords.com/recording-mozart-symphonies.aspx

_________________
mám rád hifi, ale víte, jak je to dál .....
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Zobraziť autorové WWW stránky
Hopp
Hifista


Založený: 18 december 2007
Príspevky: 201
Bydlisko: BA

PríspevokZaslal: Ut marec 02, 2010 12:56:27    Predmet: Odpovedať s citátom

PMA

No ved prave, Linn ma cenu 25,- €, pricom na mojom prvom odkaze bola cena na jpc.de len 17,99 €.
Zaujima ma rozdiel medzi tymi dvoma verziami, ktore som spominal vyssie.
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu
PMA
Pavel Macura


Založený: 18 január 2007
Príspevky: 20444

PríspevokZaslal: Ut marec 02, 2010 13:05:36    Predmet: Odpovedať s citátom

Na tom prvním odkazu vidím v tracklistu jen Disk 1.
_________________
mám rád hifi, ale víte, jak je to dál .....
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Zobraziť autorové WWW stránky
Hopp
Hifista


Založený: 18 december 2007
Príspevky: 201
Bydlisko: BA

PríspevokZaslal: Ut marec 02, 2010 13:11:44    Predmet: Odpovedať s citátom

Ano, to som si vsimol aj ja, ale uvedene je tiez to, ze nahravka podobne ako v druhom odkaze obsahuje 2 disky, takze je to stale neriesitelny rebus.
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu
Hopp
Hifista


Založený: 18 december 2007
Príspevky: 201
Bydlisko: BA

PríspevokZaslal: Ut marec 02, 2010 14:29:07    Predmet: Odpovedať s citátom

Napisal som priamo do jpc.de odkial mi obratom prisla odpoved. Jedna sa o obsahovo uplne identicke vydania, kazde obsahuje 2 SACD a rozdiel je len v tom, ze lacnejsia verzia je limitovanou ponukou, ktora bude po vypredani k dispozicii uz len za plnu cenu.
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu
marfik
Hifi obsluha


Založený: 11 september 2007
Príspevky: 28
Bydlisko: Praha

PríspevokZaslal: Ut marec 02, 2010 19:43:14    Predmet: Odpovedať s citátom

na mdt.co.uk je mají za 10,50 liber Smile
při dnešním kurzu libry zadarmo Smile)
já se těším na další:
MOZART Symphonies Nos. 29, 31 (Paris), 32, 35 (Haffner) & 36 (Linz). Scottish Chamber Orchestra / Sir Charles Mackerras. Linn Records 2SACDs
SACD / Linn Records
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu
Fantomas
Nádejný hifista


Založený: 30 máj 2013
Príspevky: 64
Bydlisko: Košice

PríspevokZaslal: Pi jún 05, 2015 08:17:02    Predmet: Odpovedať s citátom

Pekné zhrnutie nahrávok.

Osobne preferujem Mackerrasa (česť jeho pamiatke) práve pre tie atribúty, ktoré napísal užívateľ cough.
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu
Fantomas
Nádejný hifista


Založený: 30 máj 2013
Príspevky: 64
Bydlisko: Košice

PríspevokZaslal: Po máj 23, 2016 19:08:02    Predmet: Re: Mozart včera, dnes a zítra Odpovedať s citátom

cough napísal:
Mozart včera, dnes a zítra

(původně psáno pro Harmonii, kde ve zkrácené formě vydáno před cca 2 lety)

...


To zhrnutie je proste perfektné, rád sa k tomu vraciam, aj som si to vytlačil.

Existuje niečo podobné pre iných skladateľov?
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu
cough
Hifi obsluha


Založený: 16 december 2006
Príspevky: 1221

PríspevokZaslal: St máj 25, 2016 07:44:40    Predmet: Re: Mozart včera, dnes a zítra Odpovedať s citátom

Fantomas napísal:
cough napísal:
Mozart včera, dnes a zítra

(původně psáno pro Harmonii, kde ve zkrácené formě vydáno před cca 2 lety)

...


To zhrnutie je proste perfektné, rád sa k tomu vraciam, aj som si to vytlačil.

Existuje niečo podobné pre iných skladateľov?


Embarassed děkuji, mám radost, že se to i po létech líbí. Něco podobné pro jiné skladatele a jejich díla existuje už roky v coughově hlavě, jen je líný to naťukat do klávesnice. Embarassed Jinak svého času tuším v BBC Music magazine vycházely jakési obdobné srovnávací recenze nahrávek téhož díla, ale byla to tak maximálně dvoustrana s obrázky bookletů a nebyl tam moc prostor na "ideologický úvod & stať & závěr" Smile - občas to totiž není na škodu pro zorientování se v tom, o čem by ta konkrétní muzika měla, mohla či nemusela být v historických souvislostech vzniku této hudby, osobnosti skladatele tak i možných následných interpretací a přístupů, co si tam kdo najde. Přijde mi to přínosnější než instantní doporučení "toto si kup". Jen je to pak na delší povídání...

_________________
No matter what measurements tell us, a loudspeaker isn't good until it sounds good. Dr. Floyd Toole
Návrat hore
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu Odoslať e-mail
Zobraziť príspevky z predchádzajúcich:   
Pridať novú tému   Zaslať odpoveď    Obsah fóra hifi.slovanet.sk -> Klasická Časy uvádzané v GMT + 1 hodina
Choď na stránku 1, 2  Ďalšia
Strana 1 z 2

 
Prejdi na:  
Nemôžete pridávať nové témy do tohto fóra.
Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre.
Nemôžete upravovať svoje príspevky v tomto fóre.
Nemôžete mazať svoje príspevky v tomto fóre.
Nemôžete hlasovať v tomto fóre.
Môžete pripojiť súbory do tohto fóra.
Môžete sťahovať súbory z tohto fóra.


Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group
Slovenský preklad phpBB Slovak - www.pcforum.sk
TOPlist