hifi.slovanet.sk

[check]

Nejsem profík, ale třeba poradím. Pak sem hodím link na festblbec návod, aby to zvádl i ten kdo nechce.

[thool]

Ja bych dotaz mel. Kdyz propojim vystup zvukovky primo se vstupem (at uz s predzesem nebo bez, je to stejne), tak namerena charakteristika neni rovna, ale hrbi se asi o debcibel na vyssich stredech a pak zacne padat, na 20k to dela 3db propad. Chapu dobre, ze bych tohle mel pridat do kalibracni krivky, pokud opravdu chci merit (relativne) presne?

Dalsi vec - pri mereni Bilym sumem dostanu jinou charu, nez pri mereni Ruzovym sumem, ktery je vhodnejsi?

Jo a - 2,83V je uroven pro mereni sinusem, je to tak (pro Znom=8ohm)? Kdyz merim sumem, tak bych mel kaliborovat na efektivni hodnotu? Ma to vubec cenu delat?

diky

[Frantrax]

Růžový šum na měření neee. Měří se spíš signálem MLS. Nějaký měřící prográmky na odkazech tu: http://forum.audioweb.cz/viewtopic.php?id=5701

[thool]

Abych pravdu rekl, mam v tom zmatek. V arte mam na vyber "PN white" a "PN pink". "Pink noise" a "White noise" nepouzivam.

namerene vysledky (PN white/PN pink) se docela lisi..

[Bendas]

Pokud měříš MLS metodou, budící signál je psudonáhodná posloupnost s vlastnostmi podobnými šumu. Nemá to s bílým nebo růžovým šumem nic společného. Pokud máš na výběr použití bílého šumu- ten slouží jako budící signál pro FFT analýzu, růžový šum pro 1/n-oktávovou analýzu (má stejný výkon v 1/n oktávových pásmech). Pro měření doma má význam metoda MLS, šumy jen ve volném poli.

[godz]

Rozličné šumy sa dajú použiť aj na meranie frekvenčných charakteristík akívnych a pasívnych obvodov. "On line" sa dá zobraziť trebárs charakteristika korekcií u zosilovača. Výhodou šumového merania je tiež možnosť spätného konvertovania na impulz a potom využitie ďalších nástrojov s tým súvisiacich. V ARTE je v helpe podrobný teoretický rozbor meracích metód a tiež aj návod na použitie. Ostatné je vec štúdia a skúseností.

[MaBat]

checku, ještě k těm tvým problémům se začátkem impulsu: Můžu jen říct, že při dvoukanálovém měření v Artě (E-MU Tracker Pre/libovolná vzorkovací frekvence, notebook) se impuls ani nehne (resp. hne, ale jen korektně při změně vzdálenosti mikrofonu - i když ten čas neodpovídá době letu, je tam ještě nějakej konstantní posun). Stačí přednastavit gate, změřit všechny repráky a hotovo, fázi použít prostě tu základní-naměřenou, kterou to dává.

Podle mě to u tebe je záležitost čistě tý zvukovky/driverů. Asi by pomohlo vyměnit jí za nějakou osvědčenou...nebo jí minimálně nainstalovat z čistý vody, to nevim.

[check]

thool: Jestliže používáš preamp tak stačí loopback měření (kabel z out do in) přidat ke kalibrační charce. Pozor ale na to, že charakteristika se může lišit i při různých kombinacích nastavení vstupu a výstupu.
Měření bílým a růžovým šumem by mělo být totožné (teda úplně bod na bod to nebude, ale...). Růžový šum je vyfiltrovaný bílý přes dolnopropustný 3dB fitr s nepevnou kritickou frekvencí. Arta umí kritickou frekvenci přenastavit, LAB poslední verze automaticky kompenzuje naměřenou cháru. Tzn. v nové je rovná charakteristika zobrazena jako rovná, zatímco ve starší bylo měření rovné charakteristiky zobrazenou právě s tím 3dB poklesem na oktávu.

Všeobecně, pokud vše funguje, tak jak má, je na měření měničů či reprosoustav vhodnější růžový šum, protože tolik nezatěžuje výškový reproduktor, což není ani potřeba, protože odstup od šumu je na vysokých frekvencích velmi dobrý. Růžový se podobá výkonovému rozložení signálu ve skutečné hudbě a jsou v něm lépe slyšet nepravosti. Kdo má ten bílý šum taky poslouchat že...
Potřeba kalibrace napětí závisí na tom, co chceš měřit. Pokud si chceš oměřit kmitočtovou charakteristiku, přičemž citlivost tě nijak nezajímá, tak měřit napětí není potřeba. Pokud chceš měřit data pro simulaci reprosoustavy, všechny měniče musí být měřeny při stejném napětí (ale nemusí být zrovna 2,83V). Pokud tě zajímá citlivost, tak vezmi známý reprák (třeba měřený Zaphem), nastav 2,83V (což je 1VA do 8Ohmů) a v kalibračním souboru uprav citlivost mikrofonu tak, aby citlivost měřená seděla. Při stejném nastavení pak budeš moci zjistit citlivost jiných reproduktorů. Pokud bys chtěl porovnávat měniče nebo reprosoustavy mezi sebou, tak při stejném napětí.

Frantrax: No jo, ale MLS signál se může buď podobat růžovému nebo bílému šumu, takže se v praxi mluví pouze o barvičkách. Fungující růžový je vhodnější - viz výše.

MaBat: No vzhledem k tomu že jsme vyzkoušeli s Mirulem snad všechny měřící softy a nastavení, která jsou možná, tak zbývá ten dvoukanál no. Když to na dvou různých zvukovkách dělá stejně, tak v nich problém nebude...

[MaBat]

No rozhodně, dvoukanálově, vždyť to nic nestojí... (teda až na nějakej ten primitivní preamp, abys moh opustit ten hrůznej mono mic-in)

Jen detail - ten "Pink noise cutoff" v Artě nenastavuje začátek poklesu, ale hornopropustní filtr, co jsem tak odpozoroval. Jinak měření bílým nebo růžovým mi dává stejný výsledky. V manuálu je jako základní popsanej růžovej šum, tak to tak dělám - aniž by měl ovšem jinej signál nějakej pozorovatelnej efekt.

Všechno je to spíš otázka toho processingu, na signálu až tak záležet nebude. Důležitý je jen znát jeho spektrální vlastnosti, což ty programy znají. Tohle jsem zatím, bez většího teoretickýho rozboru, odpozoroval... V čem může být rozdíl, jsou různý poměry S/N, ve prospěch MLS.

[check]

Dobře tak možná se ohledně pinknoisu v Artě nastavuje něco jiný, já v ní nedělám.
Jo výsledky pink/noise by měly být samozřejmě stejný. Říkám měly, protože ve starým LABu kromě jiných bugů, byl i ten výše popsaný ohledně pinknoise.
Však já ten dvojkanál udělám, ale není na to teďka čas.

[Roman St]

Checku, tobě nevadí, že pink noise je monotónně klesající ?

[check]

Mě to nevadí .

Když chceš rozumnou odpověď, tak napiš rozumnou otázku.
Možnostem měření pinknoise prospívá, pakliže se správně porovnává signál, který do měřené soustavy vkládáme, s tím, kterým dostáváme.

[Roman St]

MLS signál je mnohem mocnější nástroj než bílý či růžový šum, je v tom hodně matiky a soft pro jeho analýzu nabídne celou řadu velmi přesných informací (do doby než "přiletí" první odražené signály) i v běžné cimře. Mimochodem i stojan mikrofonu, či zapuštění - nezapuštění reproduktoru hrají velkou roli http://www.troelsgravesen.dk/measurements.htm .
Chtěl jsem říci, že pro seriosní měření nemá smysl jiné šumy uvažovat, natož doporučovat, což ty tady činíš.

[MaBat]

No, já myslím, že jakákoliv cesta ke spolehlivé impulsní odezvě je dobrá. Odrazy už jsou pak otázka časové selekce, resp. eliminace v časové doméně pro následnou FFT. Jestli bílý nebo růžový šum nemůže posloužit k získání impulsní odezvy, napište to a zdůvodněte. Těm programům a algoritmům v nich to evidentně problémy nedělá...

[check]

No když mluvím o bílém či růžovém šumu, tak mluvím o tom, co programy jako LspLAB pouští při měření. Co tam skutečně pouští nevím, já předpokládám, že to je MLS.

LAB píše že pouští MLS White, MLS Pink. Takže předpokládám, MLS v růžové metalíze je vyfiltrovaný bílý (tedy správně řečeno bílý ne, ale signál MLS, který se ale nápadně podobá bílému).
Z této pozice doporučuju pink, kvůli tomu co sem už napsal.

Jinak nechápu, co se snažíš sdělit, o vlivech stojanů vím, stejně tak o různých metodách výběru informací z impulsky, případně vím i o tom, že se nejedná o trojčlenku.

[MaBat]

Z manuálu k ARTA:

"A simple hardware generation and fast correlation computation were the primary reason for the
popularity of a MLS based instrumentation (the correlation with a MLS sequence can be done with the
Hadamard transform that is a faster algorithm than an FFT).

The second reason for the MLS popularity is a MLS theoretical property that it has the lowest possible
crest factor. Practically, when the MLS is generated with a soundcard, this is not the true, as a MLS
signal changes on the output of the D/A converter "antialiasing" filter and passing through any other
filter. A value of a crest factor from 6dB to 9dB is common on output of PC soundcards.

The biggest problem with MLS signal is that some of MLS subsequences are correlated and they can
generate serious distortions when measuring the response of nonlinear systems. That is way;
the swept-sine and the periodic noise are better signals for measuring the frequency response of
systems that exhibit a slight nonlinearity."


Zkrátka, to, že má MLS některé výhody, ještě neznamená, že jiné signály jsou pro stejnou potřebu nepoužitelné nebo musí dát nějak podřadné výsledky, jak se tu snaží někteří (mylně) tvrdit a kritizovat kvůli tomu ostatní...

(Technicky vzato, ani ARTA nepoužívá bílý/růžový šum v jeho čistě náhodné podobě - ze zřejmých důvodů, ale signály obdobné, definované zas pro určité výhodné vlastnosti (0 DC, apod). Nic to nemění na tom, že MLS je jen jeden z mnoha použitelných signálů, teoreticky i včetně bílého, růžového a kdejakého šumu)

[Audio]

[check]

http://www.check.wz.cz/

Slíbený návod, je to zatím spíše takový úvod pro začátečníky, stále je to rozepsáno; komentáře, náměty či připomínky jsou vítány.

[Roman St]

[JuanV]

myslim, ze tohle
http://www.check.wz.cz/clanky_pokracovani/fon.htm