hifi.slovanet.sk

[check]

Umím si představit etalon akustického tlaku do 10kHz, dál už se kalibruje elektrostaticky se započítanou okrajovou korekcí. Příjde mi to ale jako dost nepřesný odhad vzhledem k tomu, že mikrofonní vložka má nezanedbatelný rozměr, který se na charakteristice musí podepsat difrakcemi (on ten mikrofon už nad 10kHz přestává být všesměrový, ale to by nevadilo). Nebo je dnešní FEM už tak pokročilý, že se na něj dá spolehnout? Do 50kHz?
Se kterou firmou máte co se týče mikrofonů dobré zkušenosti (na čem se zakládají)?
B&K, Earthworks další firmy neznám.

[PMA]

http://www.bksv.com/Products/TransducersConditioning/AcousticTransducers/Microphones/4954.aspx

[check]

Já o nich vím. Backelektretové kapsle (principielně už stejně dobré jako staré elektrostatické s nutnou polarizací) mám taky. Nějak nechápu z těch dvou charakteristik, co je Actuator.

[PMA]

Je to zařízení pro buzení mikrofonu elst. polem, montuje se těsně před membránu.

např.

http://www.bksv.com/doc/bp2236.pdf

[check]

Díky, to mě vrací k původní otázce, tedy jak zjistili vliv difrakcí - free field correction. Zřejmě se muselo jednat o nějakou simulaci, vychází to podobně jako u mých mikrofonů. Pokud lze provést výpočet/simulaci, zajímalo by mě, jak přesněji vypadá difrakce u mého mikrofonu - v čem to odsimulovat.

[PMA]

Skripta z elektroakustiky, nebo projdi technickou literaturu BK. V prvním přiblížení to souvisí s rozměrem mikrofonu a příslušnou vlnovou délkou zvuku, tlak vroste nad určitou frekvencí o 6dB, charakteristika má převýšení.

http://www.bksv.com/doc/be1447.pdf

[check]

Nojo, ale nikde jsem právě nenašel přesné určení projevu difrakcí v závislosti na změně povrchu - poloměru zaoblení. B&K má zobrazený jenom začátek, kde je předpoklad, že to tak zkrátka bude v plné míře. Ovšem ono to zvlnění může pokračovat klidně až do těch 50kHz, což je, minimálně vzhledem k jeho směrovým vlastnostem, dosti nepříjemné.
Bohužel zpětné rozebrání kapsle a oměření dutiny před membránou (která se významně podílí) nebude možné. Takže jenom někdy pro zajímavost odměřím rozdíl cháry mikrofonu ve volném poli a nekonečné desce.

Asi těm výrobcům mikrofonů budu muset věřit, že mají dobře odsimulováno.

[PMA]

Nj. no. Charakteristika ve volném poli je jiná, než při buzení aktuátorem nebo pistonfonem (tlaková). Krom toho je další vliv rozměrů u přijímačů 1. řádu a vyšších.

[godz]

Apropo, dnes sa na kalibráciu už nepoužívajú pistonfony - sú totiž závislé od atmosférického tlaku a to sa potom musí pri kalibrácii brať do úvahy. Včera som bol merať nejaké mikrofóny v Piešťanoch a na kalibráciu mikrofónov má B&K vyrobený malý zázrak - nakalibrovaný menič, ktorý do presne definovaného priestoru dáva 1 Pa = 94 dB o frekvencii 1 kHz. Citlivosť mikrofónov je definovaná pre konkrétny akustický tlak. Kontroluje sa to na výstupe predzosilňovača meraním výstupného napätia. Takto som si zistil približne citlivosti svojich kapslí a potom sme si v Arte narobili pre zopár mikrofónov aj korekčné krivky. Čo sa týka amplitúdovej charakteristiky, tú nekontrolujú bežne, vychádza sa z meracieho protokolu dodaného ku každému mikrofónu. Pokiaľ by nastala výrazná odchylka od normálu, zrejme by bol takýto mikrofón vyradený, alebo iným spôsobom testovaný. Druhá vec nie som si istý správnosťou výkladu použitia aktuátora o pár riadkov vyššie. Mám totiž jednu staršiu palcovú mikrofónnu vložku od B&K doma a podľa všetkého aktuátor kompenzuje difrakcie vznikajúce na membráne väčších rozmerov (aspoň ja to tak chápem). Ono totiž B&K ani k pol a štvrťpalcovým mikrofónom aktuátor nemá v ponuke. Ak sa mýlim opravte ma.

[PMA]

Nevím, v odkazu v
http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?p=87526#87526
(mikrofon 1/4") je měření s aktuátorem.

[godz]

O.K.

[Sendy]

No nevím, pistonfony se v provozní praxi používají dosud, a tzv. kalibrátory jsou už taky věc stará (na mé fotce je vpravo přístroj z NDR, nejméně 20 let starý).
Pistonfony jsou ale na dnešní dobu plné mechaniky, čili drahá přesná výroba, choulostivé na zacházení atd. Barometr je buď v pistonfonu vestavěný, nebo součást soupravy a cejchován mj. i přímo v dB pro korekci . Pokud se nepletu, pistonfony bývaly donedávna přesnější a stabilnější.

[godz]

Netvrdím, že sa vôbec nepoužívajú. Ale práca s nimi je podstatne náročnejšia. Použitie kalibrátora bolo veľmi jednoduché. Nastrčil sa na mikrofón, zapol a na výstupe sa zmeralo výst. napätie - šmitec. Len tak pre srandu ten kalibrátor stojí 1700 Eur.

[Sendy]

No, tak do pistonfonu ten mikrofon strčíš, k těm 124dB SPL připočteš kalibrační odchylku a odchylku ze stupnice barometru a je to (jistě je to mnohem složitější než použití kalibrátoru o tu algebru) .

BTW, 1700 euro je docela láce. Pistonfony stojí (nové) poněkud více, i ten starý na fotce se prodává za slušnou sumičku.

Hlavní rozdíl je mj. v tom, že pistonfony dávají typicky o dost větší tlak než kalibrátory.

[opa]

Zajímavé měření mikrofonu:
http://www.eal.gr/MICROPHONE%20PREAMPLIFIER.htm

[check]

Já tam žádné měření mikrofonu nevidím.

[opa]

[check]

Jestliže červená linka je výstup generátoru, tzn zařízení, které budí výkonový zesilovač signálu pro reprosoustavu a modrá je výstup z mikrofonního předzesilovače připojeného na mikrofon, tak je měřen fázový rozdíl všech zařízení mezi G a MICPREA, včetně zpoždění daného letem zvuku od repra k mikrofonu (které bude dominantní). Zkreslení trojúhelníku je způsobeno neminimální fází, kterou má každá reprosoustava, což se dá pozorovat například na impulsní nebo přechodové charakteristice, která bývá dosti divoká. Samozřejmě z předpokladu, že nedominuje negativní vliv frekvenční charakteristiky (já teda z hlavy podle obrázku nenakreslím přenos).
Suma sumárum, mohl jsem otevřít program Malování, něco si tam načmárat a došel bych ke stejnému výsledku ... slušně řečeno.