hifi.slovanet.sk

[roberto]

Byl u mě karfík s DPA380 na přeměření, měl v tom jedno velké trafo od JK Eltry (která je udajně s kvalitou trochu níž než Tronic), a trochu mu to bručelo... Sekundáry jsou zdvojené- dual mono. V síti máme běžně 235V a víc. Spodní dekl má tuším 2mm železo...

[Sendy]

Základem úspěchu je třeba zjistit, proč to bručí a pak to odstranit, jinak je to střelba naslepo. Rozebral jsem dobře stovku defektních toroidních traf a člověk si občas nemůže nevšimnout, že .
V každém případě je trafo pro audio se sníženým sycením, nejen kvůli hlučnosti, ale i kvůli rozptylu. DC složka dokáže se sycením pořádně zacvičit, uvědomte si, jaký má vinutí ss odpor ! Poměry jsou mnohem horší než u EI traf. Stejně tak je třeba mít symetrii odběru, ale to je snad každému jasné. Pak zbývá zjistit, co hluk způsobuje. Někdy kupodivu blízké stínicí kryty, hlučí vlastní vinutí - hlavně tam, kde jsou obrovské filtrační kapacity, a samozřejmě jádro. Povolený plech je extrém, na to trpěly třeba trafa z V., které měly dobrušované hrany tak, že se některé závity rozjely a ruční opravy epoxidem pomohly obvykle prvního půlroku provozu. Některá drahá audio trafa mají poměrně specifická opatření, jednak impregnaci vinutí (což není tak snadné u toroidu udělat), použití pružných pásek ve vinutí atd.

[karfik]

[karfik]

[JHradec]

To by bylo dobře. Ve skutečnosti se preferují trafa, co mají větší reálnou složku.
To, že v praxi hřejou se řeší tepelnou pojistkou ve vinutí. Technicky je to imho nesmysl, ekonomicky asi né, z hlediska ochrany přírody a udržitelného rozvoje je to na vraždu.

[karfik]

Podle mě je to volné vinutí. Protože když to jen tak leží, tak to brumí slabě, jakože to by se dalo přežít. Ale jakmile se to dotahuje, začne to hodně bručet. Ty první dva toroidy Tronic Audio 300VA byly se zalitým středem a ty bručely teda po dotažení za tu zalitou matici fest. Teď mám jedno společné trafo 500VA z JK Eltra s oddělenými vinutími, taky audio provedení, bez zalitého středu, tedy dotahuju pomocí kovové příruby přes gumovou podložku. Toto trafo zas bručí víc samo o sobě a po dotažení už se to o moc nezvýší. Musím podotknout, že dokonce i šrub je pružně upevněn v gumové průchodce.
http://karafiatovi.net/audio/foto/dpa380_1.jpg

[JHradec]

jestli to trafo není impregnované, možná by to šlo dodělat, ale rozhodně to chce nasytit ve vákuu , Pozor, chce si to vyhrát a vzduch odčerpávat pomalu, aby "bubliny" postupně utekly. Rychle se to může roztrhat ( se mi kdysi povedlo).
Bohužel netuším, kde by to dělali- místní navijárny vakuum nemají.

[BV]

Rozhodne to chce najprv zmerať priebeh prúdu trafom naprázdno (malý odpor v prívode "nuly", úbytok na ňom), nesmie ku koncu polperiódy rásť prudko prúd, ako na obrázku "hlučný". Sú to dve rovnako vinuté trafá (rovnaké merítko v obidvoch meraniach) ,v jednom použili jadro z inej dodávky, materiál bol asi "konzervový " plech..Ak je toto v poriadku, až potom má zmysel riešiť ostatné veci (pružné uchytenie a pod..), inak treba znížiť sýtenie.

[PMA]

Pozor na nulování osciloskopu, měla by to provádět pouze kvalifikovaná osoba, aby někdo nevrazil ten měřicí odpor do "L" přívodu a sonda pak udělá svým zemním kablíkem tvrdý zkrat.

I v "N" dávat pozor, zemní kablík sondy na vývod odporu co vede k síťové vývodce (nebo nechat v luftě) a hrot sondy na vývod odporu za trafem.

[Sendy]

Já pro porovnání používám změření VA charakteristiky při 50Hz, pro audiotrafa je někdy nutné použít regulační trafo + nějaké trafo nebo autotrafo pro zvýšení napětí až nad 260-300V. Z průběhu charakteristiky se dá snadno usoudit, jak je jádro syceno. Jistě to jde i z oscilogramu proudu, ale pro porovnání jiných měření je to výhodnější takto. Magnetizační proud někteří výrobci běžně udávají, oscilogram ne .

Impregnovat toroidní trafa je docela problém, ono to ani ve vakuu nechce dobře zabíhat do celého objemu. Některé se impregnutí a asi po částech, tj. po navinutí primáru poprvé a po navinutí sekundáru podruhé.