hifi.slovanet.sk

[BV]

Takže rozdiel asi 0,3dB na 20kHz. Ak má výst. tlmivka menej , asi 1uH a paralelný odpor pre lepšie tlmenie 2,2-4,7R, čo stačí, tak to bude možno 0,1dB na 20kHz...

[Quart]

Argument ale dobrý ne

[hcrevize]

I kdyby to bylo těch cca 0,6dB viz simulace s cívkou oproti cca 0,4dB bez cívky taky ze simulace na těch 20kHz............co to je oproti zvlnění na výškách v poslechovém prostoru. Tak jako tak je to rozdíl jen 0,2dB na 20 kHz.
Stačí když hýbnu hlavou o nějaký stupeň sem nebo tam a pár decibel sem nebo tam na výškách je pryč. Je to vidět třeba zde:
http://vmaudio.cz/clanky_pokracovani/vma_1/vma_i_vertikal.png
Co tedy nějaké reálné měření?

[opa]

No jo, na 20 kHZ. Ale umíte si představit, co to udělá na 300 kHz ?

[velky bobo]

To je všechno moc hezký, ale nějak mi uniká smysl měření založeného na zkoumání přenosu harmonického signálu, když většinou se poslouchá něco úplně úplně jiného ... anebo jsem to vůbec nepochopil ???

[PMA]

Nepochopil. Metoda neměří harmonickým signálem. Vliv kabelu a výstupní cívky je jen "byproduct", který z ní vylezl, a který při slavných měřeních do bezindukčních odporů není vidět.

[PMA]

[BV]

Pri meraniach do bezindukčného odporu n(na konci 2 m kábla) nie je vidieť vplyv výst. cievky v konci a impedancie kábla? S bezindukčným odporom to nevytvorí kmitočtovo závislý delič? Akurát lineárna zaťaž nepridá skreslenia.
K tomu "logickému" argumentu: takže každý reprobox s kmitočtovou charakteristikou s poklesom 0,1dB na 20kHz je vlastne šunt. Je totiž jedno, či to lineárne "skreslenie" pridá nejaký delič z kábla a výst. impedancie konca, alebo je to kmitočtovou charakteristikou boxu.
A čo je počuteľnejšie ,lineárne skreslenie 0,1dB, alebo intermodulačné produkty vyvolané nelinearitou konca? A zase sme pri tom citáte z DIY (s čím mimochodom súhlasím).

[PMA]

[BV]

[BV]

2 bcrevize
Sľúbené meranie 3 pásma pri 10W

[velky bobo]

A co takhle zajímat se o proud, který teče reálným reproduktorem při napěťovém napájení ??? Lineárně, nelineárně ... přinejmenším jako doplňková metoda ...

[hcrevize]

to BV:
Díky!!!
Jen mě zajímalo jak se to bude chovat na třípásmu oproti dvoupásmu.
dobrá práce!

[hcrevize]

[PMA]

O metodě ani zatím nic vědět nebudete.

Nicméně, pokud někoho zajímají relevantní informace, dávám odkaz na výzkumy NASA ohledně slyšitelnosti:

http://www.archive.org/details/nasa_techdoc_19740015158

[hcrevize]

[PMA]

[hcrevize]

Nikdo taky nechce vidět schéma.
Zajímají mě reálné výsledky a měření, případně nějaké zhodnocení a shrnutí rozdílů a důsledků.
Např. měření toho a toho s cívkou/bez cívky, má to vliv na toto atd..........

[Quart]

Asi se není čím chlubit...

[BV]

Skrátka jediný správny zosilňovač je bez výstupnej tlmivky..Ale že potom musí mať (stabilita pri kapacitnej záťaži)pomerne malý LG (takže aj NFB) a má v audiopásme nutne vyšší výstupný odpor (a niekedy ešte aj tak rastie s kmitočtom ,takže má induktívny charakter)a sledované "javy" sa prejavia s vyššou intenzitou, to asi nie je dôležité.
Existuje v tom kozmickom programe nejaký výskum počuteľnosti rozdielov v hlasitosti na 20kHz (pri maskovaní ..) na úrovni 0,2dB?

[Sendy]

2 PMA - přiznám se, že sice vidím a chápu, jaké budou při měření různých zesilovačů touto metodou rozdíly, ale nevidím jednoznačnost interpretace výsledků měření. Celé je to spíš na osobní debatu. Má to být obecná metoda, nebo splnění jedné z doplňkových podmínek pro danou topologii ? Odezva zesilovačů s výst. trafem by byla asi příšerná .

BTW, vliv kabelů pokud vím se už dávno párkrát řešil, třeba simulace M. Kellnera (pro ustálený signál). Někde jsem viděl simulaci chování zesilovač-kabel-maketa boxu - vliv odrazů na kabelu při přenosu rychlých tranzientů a odezva v zesilovači. Myslím s tím kdysi a poněkud jinak operovali u Grundigu a použili zpětnou vazbu až ze svorek reproduktoru.

[PMA]

Sendy: s interpretací to nemusí být úplně jednoduché, ale ani ne neřešitelné. Jak víš, tak otázka kabelu a cívky je tady součást výsledku, ale ne na prvním místě. Jenom "vypálila" do očí jako první viditelný výsledek. Po digitalizaci signálu by se dalo vyhodnotit tranzientní spektrum (jelikož spektrum vstupu je známé (i když ne triviální) - ale - když jsem to zkusil digitalizovat kartou, tak tato zanesla značnou chybu, a to nikoliv na horním, ale na dolním konci pásma. Podobně, jako když se použije Hiratova metoda.

[PMA]

Položme si otázku, jakým signálem bychom měli měřit.

Hudba, hudební signál je:

1. Neperiodický
2. Nesymetrický (amplitudově)
3. Má nulovou stejnosměrnou složku

K ověření vlastností zesilovače většina konstruktérů používá přednostně a s nejvyšší "vypovídací schopností" měření harmonických a intermodulačních zkreslení. Měřicí signály obou metod jsou:

1. Periodické
2. Symetrické
3. Mají nulovou stejnosměrnou složku

Jako typy signálů se shodují v jediném - v nulové stejnosměrné složce - a ta mnoho "zvuku" nemá.

[opa]

Dobrá, zkusme vytvořit měřicí signál, který bude neperiodický, nesymetrický s nulovou DC složkou.
Otázka zní, jak ho budeme vyhodnocovat (které parametry sledovat)
Příklad:
Bílý šum v digitální doméně odfiltrovaný tak, že zůstane pouze pásmo např. 600-900 Hz. Na výstupu obvodu (sestavy) sledovat, zda nevzniknou nežádoucí produkty nad, ale také POD tímto pásmem.

[PMA]

Neperiodický, nesymetrický signál s nulovou DC složkou používá Hiratův test, a je k němu vytvořená metodika.

[PMA]

Další možnost je naznačená zde:

http://www.audiomisc.co.uk/distortion/page3.html

[PMA]

Ukázka nesymetrie na řeči - slovo "below". Hudební ukázka je v zip souboru.

[PMA]

Toto je vliv cívky při použití koncepce monobloku a extrémně krátkého reprokabelu, při uvažování výstupního odporu 0.02 ohm:

[opa]

[PMA]

Ještě pro zajímavost vliv samotné výstupní cívky, bez přidaného reprokabelu. Je to varianta monobloků s co nejkratším kabelem k repro. Výstupní cívka od 0 do 4uH po 1uH. Simulace pro BB zesilovač. Nezlobte se na mě, ale je to cca jako 96kHz vs. 44.1kHz vzorkování. Jako zvukový projev to vidím jako uječenější zvuk.

K různě proklamovaným "drátům se ziskem" to má opravdu daleko.