hifi.slovanet.sk

[BV]

[opa]

[Quart]

Real men do not use opamps

[opa]

Real men do not use opamps if they don´t consider it suitable.

[PMA]

V té krabici na foto je jedno trafo společné pro oba kanály (shodné vinutí). Není to úplně optimální a trochu se zhorší odstupy sítě, ale přesto jsou víc než slušné (viz. obrázek). Doporučené provedení je dual mono.

Toto měření není s OPA134.
Mimochodem, ve čtvrtek doručila TNT dva excelentní kandidáty na pozici OZ, oba jsou to prvky staré cca 1 rok. V příštím týdnu je snad ověřím, vyžadují SMD redukci.

[PMA]

[PMA]

Projekt "inovace PM-AB1" sice vyjde ekonomicky zcela ztrátově, ale byl bezvadný jako studijní projekt. Nashromáždil jsem spoustu měření HD a CCIF IMD s různými OZ v závislosti na kmitočtu a amplitudě, měření potlačení síťových produktů v závislosti na drátovačce, poslechové testy ve srovnání s jinými obvodovými řešeními, jinak měřícími. I ztráta je někdy zisk

[PMA]

Tak konečně OZ, se kterým roste zkreslení s frekvencí minimálně. Vivat Analog Devices
Je to cca 1V pod limitací, když se trochu ubere, tak je zkreslení cca na polovině.

[opa]

PMA:
Ten průběh je sympatický. A co výkon, zůstal zachován ?
P.S. Nějak Ti blbne klávesnice, ten smajlík přemazal pár znaků.
Nemělo tam být něco jako Vivat Analog Devices XXxxxx ?

[BV]

Nevadí,že je to merané zjavne s fs 44100, takže o skutočnom skreslení (náraste) na 10-20kHz to veľa nepovie??

[opa]

[PMA]

Bohužel se ale s tím OZ projevily jiné problémy, takže není použitelný v tom smyslu, aby zesilovač zůstal za všech okolností spolehlivý. Projeví se to v "nestandardních" testech, ale pro mě je to nepřijatelné.

K tomu zkreslení na 10kHz - též si nejsem jistý jak dalece vadí 0,01% na 10kHz. Nemá žádnou přímou souvislost s IMD19+20kHz, které je várazně nižší, a odpovídá cca THD na 1kHz.

------------------

Pokusy o korelaci výsledků měření s poslechem ale přinesly více otázek, než odpovědí. Existují OZ s téměř shodnými výsledky THD, CCIF IMD, závislosti THD na kmitočtu a amplitudě, a přesto při srovnávacím testu jsou rozdíly nikoliv malé. To si nechám na osobní setkání, např. zanedlouho s PD, ev. předvedení.

Pokoušel jsem se najít nějakou mez, odkdy už je identifikovatelné slabé "máznutí" či "slévání".

[BV]

Možno bude rovnaký rozdiel na 1kHz, ale určite nie súčtové kmitočty a ich intermodulácie..

[PMA]

[BV]

Meranie IMD 19+20k s s fs 44100 nepovie nič o úrovni súčtových kmitočtov, takže ani o nelinearite nad akust, pásmom. Rovnako sweep THD s fs 44100 hovorí veľmi málo o THD na 10-20kHz.

[PMA]

Toto jsou konkrétní výsledky pro stejný OZ, na 1kHz, 10kHz a 19+20kHz, zátěž 4 ohm, blízko limitace.

Harmonické zkreslení tónu 10kHz je slyšet? (když jsem tady dával test, tak se nerozpoznalo ani cca 20% - to není překlep). Nebo složky 38kHz, 40kHz? Intermodulační zkreslení v akustickém pásmu ukazuje 19+20kHz (vzorkování 48kHz). Korelace THD10kHz a IMD 19+20kHz není žádná.

[PMA]

Další měření, které ukazuje na neexistenci korelace THD1, THD10 a CCIF19+20. Je to s OZ AD844, který se, mimochodem chová zdaleka nejlépe v časové oblasti.

[PMA]

A nejlepší ze všeho je zjištění, že metoda THD10kHz je hlavně citlivá na umístění měřicích a signálových kabelů . Je to rozdíl 1:2 i více. Takže všechny OZ vycházely na THD10kHz prakticky stejně . CCIF dvoutón 19+20 nebo 13+14 na to háklivý není.

[danhard]

[opa]

Nějaká korelace by se asi našla.
Ale je fakt, že výsledky THD a IMD mohou být rozdílné (rozuměj: v rozdílném poměru) pro různé obvody.

Důvodů bude jistě víc, ale jeden z hlavních je to, že THD vypovídá hlavně o tom, jak se zesilovač chová při amplitudách blízkých maximu, zatímco IMD mnohem spravedlivěji pokrývá celý rozsah amplitud (pro stejné Vp-p).

Velmi zjednodušeně řečeno, obvod, který bude v celém rozsahu lineární, pouze v malé oblasti kolem maxima bude horší, vyjde na THD špatně a IMD dobře.

Naopak, obvod který bude lineární až do max. amplitudy, ale kolem nuly bude mít potíže (typicky přechodové zkreslení), může mít THD dobré, ale IMD problém ukáže.

Z toho mi vyplývá, že v rámci vývoje obvodu je vhodné používat THD s různými úrovněmi (pro podrobnou analýzu a vyhledání problémů), zatímco IMD podá dobrý celkový obrázek v jednom měření. Také odhaduji, že výsledek IMD bude mnohem lépe korelovat s poslechovým dojmem.
Pokud by si někdo dal tu práci a naměřil IMD dejme tomu na 10, 20, 50 a 90% amplitudy, tak už to může říct opravdu hodně.

[opa]

[BV]

[PMA]

[PMA]

[PMA]

[PMA]

Nejblíže "realitě", co se týče budicího signálu a zkreslení, by měl být multitón. Obsahuje ve spektru jak harmonické, tak intermodulační produkty, a nebudí zesilovač pouze jedním nebo 2 tóny. Nicméně výsledek měření multitónem prakticky naráží na dno karty, a relativní odstup složek ode dna, vzhledem k jejich velkému počtu a tudíž menší amplitudě (jinak dojde k přebuzení), je menší. Co vy na to, pánové? Multitón ano či ne?

[opa]

Ještě jsem se k tomu nedostal (jako k mnoha jiným věcem), ale multitón vzhledem k požadovanému vysokému rozlišení si umím představit pouze ve spojení s diferenční metodou. Zároveň se tím potlačí vliv nedokonalosti budicího signálu.

[PMA]

Rozlišení se vztahuje k ef. hodnotě multitónu, takže na předchozím obrázku je to cca -25dB - (-135dB), což je cca 110dB, což zase není tak úplně málo. Nebo se může brát relativní SFDR vůči amplitudě jednotlivých složek.

[PMA]

Co použít 3 dvojtóny. Jejich spektrum bude mít jak harmonické, tak intermodulační produkty, a složky padnou do audiopásma.

1.9kHz+2Hz, 3.8kHz+4kHz, 19kHz+20kHz. Výsledky:

[kazzatel]

To jsou rozhodně zajímavá měření, nicméně aby z nich bylo možné udělat nějaké závěry, bylo by nutné udělat stejná měření na více různých zesilovačích a vysledovat korelaci s poslechovými dojmy...je to samozřejmě mnoho práce, ale bez toho jsme pořád jen v teoretické rovině...