hifi.slovanet.sk

[check]

Odkaz už funguje. V balíku jsou všechna data, exportovaná data, gify, statické obrázky.

Ano, pokládám také za slušnost se před měřením zeptat, bohužel nebyl nikdo z kompetentních lidí před měřením přítomen, abych se ho zeptat mohl. Ptát se po měření mi už přišlo zbytečné. Pana Sýkory jsem se ptal a posílal mu měření, aby byl jenom nějaký garant správnosti a taky jsem stále váhal zda to vůbec zveřejnit.

Měření bylo z časových důvodů, ano přecijenom už se mi ve dvě ráno chtělo jít spát, omezené na jedno pro každou bednu, přičemž některé bedny, kde nebylo jasné, kde je referenční osa dostaly měření více. Rozdíl mezi 1 a 2 m pokládám za minimální, ano všechno vyjde trošičku jinak, ale v rámci předkládaných charek budou rozdíly mezi repro stále stejné. Nešlo nijak předem odhadnout měřící vzdálenost, kterou použil výrobce při návrhu. Nic nikomu nebrání předložit charku z 1 a ze 2 m pro určení vlivu vzdálenosti.

Původně jsem ani nechtěl měřit všechny bedny, ale v rámci fair-play jsem změřil všechno. I to, co jsem měl stejnou metodou u sebe doma již změřeno, jsem změřil znovu přede všemi, aby pokud možno nevznikly pochybnosti o důvěryhodnosti měření.

Množství měření na jednu bednu je zcela jistě malé. Předtím známé informace byly ale v některých případech nulové. Podle mě je lepší mít alespoň málo informací než žádné informace.
Pokud vím, kompletní směrové fr. charakteristiky zveřejňuji k bednám pouze já - není tedy moc s čím porovnávat. Málokdo zveřejňuje vůbec alespoň osovou charku a pokud ji zveřejní, tak je bohužel většinou vyhlazená nebo není bezodrazová.

Prosím všimněte si, že se vyjadřuji pouze k metodice měření, nikoliv k naměřeným hodnotám.

[velky bobo]

Já jsem se k zveřejnění měření vyjádřil dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, bohužel jsem výsledky v daném okamžiku ještě neznal. Charakteristiky jsou vyhodnoceny tak, aby se vyloučil vliv odrazů, v důsledku toho jsou platné jen od cca 1 kHz výše. Přikládám svoje zkušební vyhodnocení impulsních odezev, které jsem dostal od Checka, pro Revel a VMA-V. I tyto charky jsou jen hrubé přiblížení, v oblasti pod 200 Hz jsou velmi silně ovlivněny prostorem. Relevantní měření v semireverberantních podmínkách se udělat dá, je to ale podstatně víc práce a je k tomu zapotřebí podstatně náročnější hardware i software. Zajímavé je, že přes veškerou problematičnost charky vykazují jisté podobnosti. Zajímalo by mne, jak dopadlo poslechové porovnání - netroufl bych si očekávat, že podobně, na to jsou hifisti příliš kreativní, ale nějaké zajímavosti by se jistě najít daly, např. v hodnocení chemického složení trianglu nebo činelů.

[velky bobo]

Sluchátková krabička zavádí do signálu přeslech, který odpovídá reálnému přeslechu při poslechu z beden - signál z levé bedny dostává levé i pravé ucho, pravé ale s jistým zpožděním a relativním ovlivněním frekvenční charakteristiky. Neřeší přenosovou charakteristiku boltce, to by měla řešit samotná sluchátka, ani prostorovou charakteristiku hlavy, to by se snad dalo řešit auralizací, ale na to je zapotřebí zařízení v ceně několika desítek tisíc korun a dle mé zkušenosti to stejně moc nefunguje. Dále neřeší poslechové podmínky, nepřidává do signálu dozvuk poslechové místnosti, ovšem ve standardních podmínkách, kdy by běžná obytná místnost o objemu 50 krychlových metrů měla mít dobu dozvuku cca 0,2 sekundy, se dozvuk zas tak moc neuplatňuje. Změna barvy a hlasitosti proti bypassu je přirozená a způsobená právě tím přeslechem, odpovídá tedy reálným poslechovým podmínkám. Bypass tam není proto, aby se porovnával poslech na sluchátka s efektem a bez efektu, nýbrž aby se jednoduše dalo udělat porovnání sluchátka bez efektu - bedny versus sluchátka s efektem - bedny. Pak totiž zjistíte první zásadní věc, totiž že při poslechu na sluchátka jsou potlačeny basy a zdůrazněny středy, a to především u signálů lokalizovaných na střed báze, samozřejmě pokud jsou sluchátka sama o sobě jako elektroakustický měnič neutrální (pozor, nikoli rovná, to je trochu složitější).

Jak to vypadá, největším problémem bude sepsat k tomu procesoru patřičnou omáčku s použitím highendistické hantýrky. To bohužel moc neumím, budu si muset někoho najmout - hlásíte se někdo ?

[check]

velky bobo: To jste zobrazil i část impulsní odezvy s vlivem místnosti (odhadem 200 ms) a zapnul adaptivní okno, jehož implementace i použití má přinejmenším sporné výhody. Ale nakonec proč ne.

Opoměl jste ale při generování FFT zohlednit vliv mikrofonu a použít přiloženou charku mikrofonu.

Reprobedny nebyly měřeny na stejném bodě v mísnosti a konkrétně Mermaid Amphora a VMA-V byly měřeny ve velké místnosti - ostatní repro v malé místnosti v kavárně.

Upřímě z vašich dvou vygenerovaných fr. charakteristik toho nelze mnoho zjistit, protože je nelze porovnat.

[velky bobo]

Krucinál, je to jen příklad a jasně jsem napsal, že jde o hrubé přiblížení, které nicméně jasně ukazuje, jak způsob vyhodnocení ovlivňuje výsledky.

Korekční cháru mikrofonu jsem nepoužil, poněvadž mi program hlásil nějaký problém se vzorkovacími frekvencemi - jako by vzorkovací frekvence kalibračního souboru byla příliš nízká. Já s LSPLabem moc nepracuji, takže jsem se v tom nepitval a nechal jsem to být, ostatně pokud jde o porovnání, je to jedno, a absolutní měření se v daných podmínkách stejně udělat nedá.

Ořezání okna na 3 ms sice vyloučí vliv hlavního odrazu, který je na impulsce dobře vidět, ale vyleje se s vaničkou i dítě. To už ten adaptivní filtr považuji za menší zlo. Jak asi víš, když mi na tom záleží, dělám FFT Melissou s adaptivní délkou okna. To jsem ale v tomhle případě nemohl, poněvadž uložené impulsky v LSPLAB nejdou exportovat do TIM formátu, musel bych to tahat přes další programy a to se mi - s ohledem na účel - už zdálo neadekvátní.

Kdybych se chtěl o bednách dozvědět něco relevantního, použil bych přinejmenším RTA 1/6, měřil bych to aspoň v pěti bodech a výsledky zprůměroval. Ale kůži na trh jsi nesl ty.

[PMA]

Angry druid:

[velky bobo]

Když už, tak upset.

[PMA]

http://slovnik.seznam.cz/en-cz/word/?q=angry&id=tGCsZJgU8bE=

[check]

Nedal jste k vámi vyhodnoceným charkám žádný komentář ohledně parametrů vyhodnocení, proto jsem se divil.
Zbytek necháme třeba na příští týden k pivu... Zdá se, že i měření je zde věcí názoru ne postupu. Bohužel informační kanál zde na fóru je příliš úzký a ještě k tomu zašumněný a zarušený.

[KomarD-jeay]

[PMA]

[velky bobo]

[velky bobo]

Pokud by se měla měřit korektní tlaková odezva s vyloučením geometrií vnesených chyb, muselo by se měřit v nekonečné vzdálenosti a volném poli. Tři metry v dostatečně velké mrtvé komoře by ale asi taky stačily. V metru je to vždycky nějak špatně s výjimkou dvoupásmovek a měření na "ose" resp. kolmici k čelní stěně mezi basákem a výškáčem. Osobně při návrhu beden postupuji jinak a cháru v metru primárně vůbec neřeším. Ale to je moje know-how. Praxe každopádně ukazuje, že výšky by se měly trochu zvedat, u Dali to dělali na rovnou 15 stupňů horizontálně. U basů je to docela džungle, něco jsem o tom říkal v Třebové a nebudu to tady opakovat. Honba za rovnou je blbost, ovšem za čím se tedy honit, vot voprós.

[gnat]

Můj naprosto subjektivní pocit je, že na full-range monitorech s relativně jednoduchou výhybkou a nerovnou charakteristikou se mi dělá lépe než na rovnějších se složitou výhybkou. Na propady se dá zvyknout a případně ověřit na dvoupásmovém near-fieldu.

[velky bobo]

Ideální by bylo, kdyby všechny cháry byly stejně placaté. Tak tomu ovšem není a proto je to vše hra s kompromisy. Vzpomínám, jakou hrůzu jsem kdysi naměřil na Lockwoodech v karlínském studiu A. Ale pánové na to byli "zvyklí". Na druhé straně, to, že v Abbey Road stále používají B&W Matrix 801, asi nebude jen tak zbůhdarma. A ty mají výhybku všechno jen ne jednoduchou. Ve finském rádiu se zase hodně dlouho používaly pro monitorování elektrostaty Quad. A proslulé Yamahy NS10M, ze kterých druhdy všichni zvukaři uslintávali, jsou opravdu velmi mizerné. Dále bych podotkl, že na seriozních pracoviští se snad pořád používají tzv. Real World Monitory Auraton, s pětipalcovým fullrange reprákem. A nepochybuji, že když do takového studia někdo nakoukne, nevšimne si, že za nimi stojí třebas velké Genelecy, a ty minichrchláče povýší na vrchol techniky. To není míněno nijak osobně, píšu to jen pro náznakovou ilustraci toho, jaký panuje bordel v poslechu a názorech na něj i mezi profesionály a "profesionály". A následně samozřejmě v nahrávkách, které se na tom vyprodukují. Takže nějaké žabomyší šarvátky mezi hifendisty mne nechávají celkem chladným a mrzí mne jen, že skutečná zvuková kvalita nakonec nikoho nezajímá, třebas proto, že - jak jsem byl druhdy informován - "ty bedny hrají velmi dobře, ale jsou moc levné". Nemluvě o tom, že málokdo ví, jak skutečná zvuková kvalita vypadá.

[PMA]

Správný "hájendista" hledá krasozvuk

Ale to už moc lítáme mezi póly. Mohl by ses podělit o svůj názor, která měření jsou při posuzování reprosoustavy na základě grafů důležitá, ev. něco říci o metodice takových měření?

[moses]

No... Ked pocujem v sucasnosti nove nahravky, tak mam pocit, ze niektori zvukari budu asi naozaj hluchi, pretoze ked si to pustim za nejakou starsiou nahravkou, tak mi ide usi utrhnut ako je to hlasno

[KomarD-jeay]

Za optimalne povazujem skor energeticky vyrovnane vyzarovanie v rozsahu cca +-45°, nez rovna charka na osi.
To o.i. napr. znamena, ze na osi moze byt isty prebytok vysok, zhruba o 1-1,5dB. Rovnako prevysenie na charke v osi moze bez problemov ostat na delickach tam, kde vacsi reproduktor zacina mimo osi smerovat a vznika prepad.
Mimo osi moze vzniknut problem a ten bude mat vyznamnejsi vplyv na zvuk, nez pekna krivka na osi.

Faza je dalsia zapeklitost, staci namerat z 0,5m, 1m, 2m, 3m a vzdy bude rozdielna. Reprobedna odladena na 2m bude rozostrena pri pocuvani zblizka, nepouzitelna ako nearfield monitor. A vcul, ktore riesenie je to sprave

A jo, niektore studia maju naozaj suboptimalne odposluchy, ziadne CD horny, hranate bedne bez oblucikov, vyskac daleko od ostatnych repro...ale nahravky aj tak na tom dokazu mixovat bez problemov http://www.studios-hacienda.com/wp-content/uploads/2013/02/Stud-cabineJVR.jpg

Auratone je naozaj des https://www.gearslutz.com/board/attachments/so-much-gear-so-little-time/409740d1406645698-new-auratone-5c-reissues-photo.jpg

[godz]

Nakoľko sa mi merania uskutočnené v Č. Třebovej na Amphorách moc nepozdávajú, urobil som dnes kontrolné meranie v posluchovom štúdiu Audioharmony v Dubnici nad Váhom. Sústavy stáli na podlahe v posluchovej pozícii, cca 1 m od steny a asi 90 cm od zadnej steny posluchovky. Mikrofón bol umiestnený 1 m od čelnej dosky sústavy, presne medzi tweetrom a middriverom. Uvádzam tri obrázky. Na jednom je meranie so 4 ms oknom a 22,7 ms oknom. Na druhom obrázku je porovnanie 4 ms okna a bez časového ohraničenia. Tretí obrázok je meranie skreslenia. Vďaka odrazom sú výsledky merania v modálnom pásme len orientačné. Uvádzam to najmä preto, že software v tomto režime váhuje a priemeruje hodnoty SPL ináč, ako pri klasickom zobrazení. A čo sa týka citlivosti nemôžem si pomôcť. Mne vychádza citlivosť sústavy na 10 kHz cca 84 dB. To plne korešponduje s citlivosťou meniča Eton 26 HD 1 uvádzanú v datasheete aj z mojich meraní. Po odrátaní útlmu výhybky so simulačného programu cca 7 db na 10 kHz sa dostávam k nameranej hodnote 84 dB na 10 kHz, cca 85,5 na 1 kHz a cca 87 dB na 100 Hz.

[velky bobo]

[velky bobo]

Ty "hranaté bedny" jsou mimochodem po čertech dobré. A pokud jde o kompresi, existuje hodně druhů komprese a některé jsou i užitečné. Fázová chrakteristika se mění se vzdáleností obdobně jako amplitudová, naštěstí ale na tom skoro nezáleží, když ponecháme stranou fakt, že je docela obtížné změřit komplexní cháru tak, aby to něčemu bylo.

Pro kvalitu podle charakteristik existuje jednoduché pravidlo, které jsem citoval v Třebové - pokud možno plochá osová a výkonová charakteristika.

Podrobněji (ovšem stejně jen zjednodušeně) - osová by se měla blížit konstantě v tolerančním pásmu 3 dB pro tlak 50 až 15000 a 1 dB pro oktávová pásma 63 až 8000, u výkonové je přijatelný plynulý pokles v třetinooktávových pásmech v rozmezí 0 až -10 dB v pásmu aspoň do 15 kHz. Nad 10 kHz může být výhodný mírný vzestup osové. Osová kritéria by měla být splněna nejen v ose, ale také horizontálně do odchylky 15 stupňů. Opakuji, vše to je jen zjednodušeně, vycházím z toho, jaké kdysi byly stanovené požadavky na studiové monitory v OIRT. Od té doby se leccos změnilo, hlavně ohluchli a zblbli zvukaři i posluchači.

[godz]

To Big Bobo. Nie, mikrofón nekecá. Je to vlastnosť Etonu. Ten difuzor na výškači pracuje výborne v horizontálnej rovine, vo vertikálnej je to horšie. Po sklonení o nepatrných 16 stupňov padá amplitúda cca nad 16 kHz. A čo sa týka toho zobrazenia je tam rozdiel. Ide totiž o jedno a to isté meranie sweeped sinus. Pokiaľ sa meria skreslenie zobrazuje sa to cez shift plus F12, ináč je to klasické zobrazenie FR. A najmä v spodnej časti pásma sú tam rozdiely. Preto usudzujem, že to počíta ináč.

[ipyks]

[velky bobo]

Genelec, indeed. Ty Westlake jsou asi skutečně hlavně dekorace. Auraton je shit, ale svoje opodstatnění má. Dnes se to ovšem řeší spíš poslechem z autorádia, poslech v autě je rozhodující, což je sice absurdita, ale svoje opodstatnění konec konců taky má, poněvadž většina muziky se naposlouchá v autě a na druhém místě jsou MP3 se špunty do uší. Kterým by mohl trochu pomoci sluchátkový procesor, hehe

[danhard]

Nebylo by lepší to v té mp3 rovnou převést jen pro sluchátka ?

[velky bobo]

[velky bobo]

[matulo_g]

Nieco podobne pre porovnanie

http://mathaudio.com/headphone-eq.htm

M.

[PMA]

Už od dob JC máme řadu geniálních národních nápadů, jen ta realizace pokulhává.

[velky bobo]