hifi.slovanet.sk

[mumu]

Mag to ako vždy nepochopil, a argumentuje kájom a masochizmom, no...

[bacil2]

[Kozousch]

Jasně že si můžu poslechnout polovinu hudby z tranzistoráku. Proč bych to ale dělal, když si můžu za dvě průměrné měsíční výplaty pořídit bazarovou sestavu, ze které si tu hudbu můžu poslechnout téměř celou? Milión na to opravdu potřeba není.

Aneb - jasně že to můžu dělat i s nešikovnou tlusťoškou a představovat si u toho šikovnou kočku. Ale proč, když si tu šikovnou kočku můžu dovolit doopravdy?

[MaG]

[bacil2]

[MaG]

[TigiGold]

Vtipné je, že celá tato výměna nevraživých příspěvků byla zahájena komentářem "večerna pohodicka".

[Kozousch]

Třeba to byla ironie a záměrný trolling, protože je snad jasné, že takovýhle plastoškvrk je na hifistu jako rudý hadr na býka...

[MaG]

A aj pre skutočného poslucháča hudby.

[Kozousch]

Ne vždy a ne nutně:

Např. mám kamaráda muzikanta (klasika), který má samé příšerné samohrajky. Jenže on poslouchá hudbu tak, že to, co se line z plastoškvrku, je pro něj jako čtení notové osnovy. Uvnitř hlavy si to škvrkání nahrazuje ze své "mozkové midi banky" zvukem skutečných nástrojů. Čili jeho vjem je přesnější než vjem hifisty se sice slušnou, ale přesto nedokonalou aparaturou.

A další známý fakt je, že spousta hifistů nejsou posluchači hudby, ale posluchači zvuku - a to přesto, že si namlouvají opak. Nakonec i já mám některou hudbu oblíbenou proto, že dobře zní na mé aparatuře a ne proto, že by byla nějak výjimečně dobrá...

[fotografista]

[MaG]

Súhlasím, predstavivosť funguje.
Len je rozdiel medzi predstavivosťou a posluchom.
Ale ak kvalita reprodukcie poklesne po určitú úroveň, tak tie zvuky môžu predstavivosť rušiť

[MaG]

Re: fotografista
Keby si hneď v prvom príspevku dal tú fotku so slúchadlami, tak dôvod na kritiku by nebol.
Ale snáď uznáš aj sám, že cez ten zabudovaný reproduktor sa hudba počúvať nedá. A zvlášť inštrumentálna, džezová.

[Kozousch]

fotografista: jak jsem psal - jsou lidé (jako třeba ten zmíněný muzikant), kteří si dokážou hudbu užít i z tranzistoráku. A skutečně poslouchají hudbu. Jen jinak, než hifisti. Ti toto opravdu nedokážou. A toto je hifistické fórum.

[PítrsPraha]

[PítrsPraha]

[bacil2]

[bacil2]

[Kozousch]

[fotografista]

[Kozousch]

[Kozousch]

[merhaut]

A o hudbě ani slovo. Příznačné.

[TigiGold]

Fotografista: Jó, tak to vidíš. Chválit hudbu z tranzistoráku na hifi fóru je zkrátka nerozvážnost, neřku-li troufalost, podobně jako otvírat Babicovu kuchařku mezi gurmány, přijet s X-typem na sraz jaguar klubu, vyzdvihovat hru Maradony v brazilské hospodě nebo chodit v červených trenkách po Pražském hradě. Některé věci se prostě neodpouštějí

https://www.novinky.cz/krimi/247501-vandalove-ponicili-dum-fotbaloveho-trenera-straky.html

[bacil2]

[Kozousch]

Ten konkrétní tranzistorák asi je v kategorii tranzistoráků nadprůměrný. Ovšem i základní rozumně vybraná stereo sestava bude zvukově úplně někde jinde.

Když si na stereo sestavě stáhnu basy a výšky na minimum a zbude mi jen frekvenční pásmo alá telefonní pevná linka, tak by to mohlo hrát podobně jako ten frekvenčně omezený tranzistorák, ne?

[vlado.ba]

[MaG]

Možno by veľa vysvetlilo poznanie, kto akú hudbu počúva (a nielen v tejto diskusii).

Keď sa dvaja ľudia pozrú kopec, jeden tam vidí les, a druhý stromy. To platí aj pre hudbu a jej posluch. To sú dve hlavné skupiny poslucháčov hudby od ktorých sa odvíjajú aj ďalšie požiadavky na spôsob jej prezentácie (reprodukcie).
Potom sú tu ešte podskupiny - pre niektorých je hudba (len) spev a pre ďalších je hudba to, na čo sa dá tancovať.

[Kozousch]

Pokusil bych se to shrnout takto:

1) Asi každý má nějaký požadavek na minimální kvalitu zvuku, která je podmínkou toho, aby si mohl hudbu nerušeně vychutnat.

2) Ta hranice minimální požadované kvality zvuku může u některých lidí dosahovat pro hifistu naprosto nepochopitelných hloubek.

3) Tato hranice se může u konkrétního člověka dost měnit dle konkrétní situace - např. kulisový poslech popu v autě vs. poslech metalového nářezu s cílem upustit páru vs. soustředěný poslech klasiky atd.

4) Měřítka kvality jsou různá. Mě osobně např. ruší šum a lupance vinylu, jinému vadí "digitální" zvuk. atd.

5) Občasné ukájení se zvukem asi praktikuje každý hifista. Jak posoudit "patologické" požadavky na kvalitu zvuku způsobující audioneurózu a trvalou náhradu poslechu hudby poslechem zvuku, nevím.

Ale hlavně: to, že to máme každý jinak, je sice fakt, ale neznamená to, že ten, kdo to má jinak než já, to má hůř!

[TigiGold]

Dotkli jsme se určitě zajímavého tématu. Jak už tu bylo naznačeno, existuje řada umělců, jejichž výkony je možné slyšet výhradně nebo z významné části na technicky nekvalitním záznamu. Z jazzu kromě zmíněného Djanga lze uvést třeba Charlieho Parkera, Buda Powella nebo ranější nahrávky Duke Ellingtona. V klasické hudbě jsou to například Arturo Toscanini, Wilhelm Furtwaengler, Enrico Caruso, Sergej Rachmaninov, Josef Hofmann, Dinu Lipatti, Alfred Cortot, starší nahrávky Vladimira Horowitze nebo Artura Rubinsteina. Hifista je může ignorovat, ale milovník hudby by neměl. Přes inferiorní technickou kvalitu záznamu mi poslech uvedených gigantů na laciných sluchátkách dokáže mnohdy přivodit větší husí kůži než vytříbené audiofilní nahrávky na hifi řetězci. Jestli toto je ten "kája" poslech, pak se k němu stoprocentně hlásím.