hifi.slovanet.sk

[vlado222]

[jupol]

Mal som v období 70-tych a 80-tych rokov viaceré prístroje počnúc malým kotúčakom National Panasonic, kazeťákom JVC a Pioneer, Zosíkom Technics a Pioneer, Gramo Sanyo,Technics, repro JVC,Pioneer atď a nikdy som nemal na nich žiadnu poruchu. Chodil som pravidelne každý štvrtok do Tuzex-u, vtedy prišiel tovar a sledoval som novinky v elektronike. Prístroje neboli 2.triedne, iba sa dovážali lacnejšie verzie a nižšie rady, kvôli predajnosti. No na vtedajšie zárobky to bola drahota aj tak. Tuzex. koruny či bony sa predávali pred Tuzexom po 5,50Kčs a tak napr. najlacnejší kazeťák stál cca 6000 Kčs, ale predávala sa aj AIWA 700 za 2450 bónov a kotúčák AKAI GX 620 za 4500 TK.

[BlackBerry]

V 1988 zo školi sme boli tušim v Zlíne a tam som pred Tuzexom kupil bony a potom za ne kupil svoj 1.prenosný kazeťák Toshiba.

Za 2 týždne sme boli na chate po stužkovej celá trieda aj iné zo školi ,a tam sme ho využili.Spolužiaci niake kazety mali.Ale hlavne bol som frajer.

A za 2 týždne ho odomna kupil spolužiak.

Strašne mi už vtedy vadil šum v nahrávke na kazetu.Samozrejme prenosný kazeťák žiadne Dolby nemal.A ja teoriou nabitý z Technického magazínu, z Technických novín som vedel dávno o dolby B, C aj HXpro atd,a slintal nad obrázkami deckov Nakamichi , Luxman , Sony, Toshiba,Technics,Aiwa atd.

Ked som začal pracovať,za prvé našporené peniaze za polrok som si potom kupil na Morave z inzeratu 2 Deck Technics RST 55 R a pol roka zosik Technics SUV-505.

Repro doma som mal vyrobene Monology podla AR,ale reprokábel už vtedy bola drahá dvojlinka Jamo 4mm2. To bola doba.

A slintal dalej o reprosustavach z Tuzexu - Celestion.

[vlado222]

No vtedy bolo pre nás všetko čo bolo zo západu drahé. Bolo to kvôli kurzu valút voči kčs a výške zárobku, ktorý bol +/- u všetkých rovnáký, resp neboli také rozdiely ako sú teraz.
Aj prdítko FIAT UNO stálo v osemdesiatomôsmom 37 000bonov (220 000 kčs). Vtedy sa za to dal postaviť rodinný dom. Dobre si to pamätám preto že si ho kúpil sused, ktorý bol synom hlavného ekonóma na družstve, - patril k miestnej smotánke.
Bežný pracujúci jazdili na škodovkách, Ladách, Varburgoch, Trabantocha pod:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f0/Skoda_120_L_red_front.jpg/800px-Skoda_120_L_red_front.jpg
http://srv1.betterparts.org/images/lada-1200-07.jpg
http://img18.aprod.hu/images_aprodhu/19991643_2_644x461_warburg-elado-tolts-fel-fenykepeket_rev004.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8b/Trabbi_601-S_3828.jpg

[Kozousch]

Pro zajímavost jsem koukal po cenách Fiatu Uno, protože mě tehdy vůbec nenapadlo o něm uvažovat, a tady píšou 26 tisíc bonů:

http://auto.idnes.cz/unikatni-prehled-kolik-stala-auta-pred-rokem-1989-fr2-/auto_ojetiny.aspx?c=A091117_170114_auto_ojetiny_fdv

A tady DVAKRÁT TOLIK:

http://www.novinky.cz/auto/184509-cim-jsme-jezdili-pred-listopadem-1989-stopetkami-a-fiaty-z-tuzexu.html

http://www.blesk.cz/clanek/radce-auto/125516/za-tohle-jsme-utraceli-bony-fiat-uno.html

[vlado222]

Asi záležalo od toho či bol Fiatík 3, alebo 5dverový, alebo či mall diesel, alebo benzínový motor.

[jupol]

Kdeže, keď Uno začali dovážať, boli len v základnej trojdver.verzii s najmenším motorom. Niekedy som chodil kámošovi pomáhať a voziť ich zo železnice do skladu po vlastnej osi, bolo to žihadlo.

[palipol]

Je hlúposť, že v Tuzexe sa predávali druhotriedne veci, dokonca, že to bol tovar z potopených lodí, či havarovaných kamiónov - týmto krčmovým žvástom veria niektorí dodnes.
Tuzex bol súčasťou Podniku zahraničného obchodu, ktorý umožňoval nákup tovaru za valuty tým, ktorí mali vyplácaný príjem v cudzej mene
(ľudia pracujúci v zahraničí, poberatelia dôchodkov...). V stanovenom pomere im boli vyplácané Tuzexové poukážky, za ktoré mali možnosť kupovať tovar v sieti predajní Tuzex. A tí buď tak činili, alebo bony predávali cez tretie osoby - veksláci ich skúpili vo veľkom a následným predajom na tom nezdanene bohatli. Na skromné komunistické pomery enormne. Bolo to vzrúšo ale asi to stálo za to...Podobne to bolo s valutami, ktoré priniesli in natura turisti, alebo aj spomenutí pracujúci v zahraničí. Štát tento "kšeft" väčšinou potieral - ako kedy - jednoducho tiež potreboval obrat a zisk.
Tovar bol samozrejme vzhľadom k našim príjmom a tvrdosti koruny drahý, bol klasifikovaný ako nadštandard - ale nebol nekvalitný, technologicky i dizajnovo bol západ ďalej a ľudia chceli mať doma čosi exotického, tak si to kupovali nevediac, že kupujú západnú štandardnú spotrebku, avšak musíme povedať kvalitne a poctivo vyrobenú. Poznám zo svojho okolia 2 prípady, kedy tovar funguje bez problémov dodnes - SONY Trinitron z roku 1978 a Simca 1301 zo 75ho..Za bony sa však dala kúpiť aj Škodovka 120GLS, Karpatské Brandy Špeciál, či Popradská káva...a to teda bola káva.

Ja som na svojho Grundiga TS1000 čakal 35 rokov. Hovorí sa :"Kdo si počká, ten se dočká".

[Lechos]

To je docela možné pokud bereš v potaz magnetofon cívkáč z Tuzexu, dovážely se Sony TC 377, ReVoX A700, Akai GX620 jenomže ten za jeden roční plat si koupil málokdo, já takového aspoň neznal. Natož lidová hrajítka na kazetu a baterie...

[vlado222]

Moja hifi veža JVC, ktorá ma stála +/- 18 plných platov, (nie takých čo mi ostalo po zaplatení, tepla, elektriky a stravy) bola na západe bežná spotrebka. V Československu to bol vtedy High End. Musel som si pre ňu ísť do Bratislavského Tuzexu. V Piešťanskom sa taká nepredávala.

[sekal]

Bratislavský Tuzex byl ze všech filiálek nejlépe zásobovaný, pokud vím.. Na Slovensku bylo v 80. letech min. st. vůbec více nedostatkového zboží než v Česku.. V některých ohledech to ostatně platí dodnes..

[palipol]

[vivi]

[vlado222]

Palipol - do Piešťanskej kocky na prvé poschodie som v 80-tych rokoch chodil očumovať a slintať do zadu do rohu naľavo na elektroniku. Kupoval som si tam kazety do kazeťáka Basfky, SONY, TDK, FUJI - boli oveľa lepšie ako komunistické emgetónky ktoré špinili hlavu a šumeli. Tam som si kúpil aj tie Levisky na ktoré som si musel odstáť pol dňa frontu. Tá chodba bola plná na prasknutie až z prvého poschodia na prízemie až von. Vieš aká bola široká tak si určite vieš predstaviť koľko tam bolo ľudí. Ach tie fronty za komunistov. Boli skoro vždy a v každom obchode - či už to bol textil, zelovoc. Pôvodne som si chcel kúpiť Mustangy tie sa na mňa neušli tak som si kúpil Levisky.
Vivi podobný casette deck si kúpil v Piešťanskej kocke brat. (To bola vtedy paráda - taký kazeťák). Zrejme nižší model tomu sa stále kazil trojpolohový prepínač vypnutia a prepnutia medzi rádiom a prehrávaním kaziet. Kúpil si tam vtedy aj slúchadlá Lenco s takými bielymy mušľami.Na to som aj zabudol. Každú Nedeľu o 19 00hod som si na ňom naladil rádio Osteraich a nahrával pesničky z Rakúskej hydparády. Do Tuzexu pod kolonádou som moc nechodil. Sem tam som kúpil v ňom nejaké kinder vajco.

[Lechos]

Celostátní síť prodejen PZO Tuzex byla socialistickým fenoménem, nechápu komu vlastně sloužila, několika penzistům co měli důchod ve valutách ? Nebo pár zahraničním gastarbeitrům kteří si přivydělávali v cizině ? Ojedinělým turistům z druhé strany železné opony ? Kolik jich bylo ? Určité zboží u nás nedostupné nebo nedostatkové se tam vyplatilo sice koupit i přes vyděračský spekulativní vexl černý kurz jako například audio a video kazety Sony, Basf, TDK a Fuji, kartáč na gramo desky Lenco, jeansy Lee Cooper, Wild Cat a Far West, přenosku Shure do gramofonu, zahraniční kávu, čokoládu a lihoviny...ale pochybuji že bába penzistka střádala na cívkáč ReVoX za 5100 TK. Podivný je tento svět.

[vlado222]

Možno strádala na Fiat Uno, či Hi-fi vežu.

Áno svet bol vtedy v tomto smere podivný . V reálnom socializme reálny trh neexistoval Ceny boli vtedy umelo deformované niekedy nahoru, niekedy nadol. - Podľa potreby. Komunisti potrebovali Valuty od dôchodcov čo pracovali za mlada v zahraničí. Namiesto nich vytlačili kupónové lístky ktoré nazvali bonmi a tie im dávali. Veď načo im budú valuty, keď boli (tak ako aj my všetci ostatní) ako stádo ovieczavretí za ostnatým drôtom aby nemohli cestovať.

Teraz je však tento svet tiež podivný. Ale v inom smere.
Záleží či si hore či dole. Podľa toho sa naň dívaš.

[jupol]

Mám ešte dodnes CD prehrávač Technics SL-P 277A, ktorý som kúpil v Tuzexe v roku 1990 na objednávkovej službe za 435 DM a čakal som naň 3 mesiace. Orig. baterky vydržali v dialkovom ovládaní 20 rokov!
Dnes už raritné kazety Sony FeCr sme kupovali za 30 bónov, čiže 165 Kčs, mám ich ešte zo 10 ks.

http://www.audio-extasa.eu/popup_add_image.php?pID=1160

[vlado222]

V roku 1990 (keď si si kúpil Technics) sa už dalo cestovať za železnú oponu. Elektronika sa dala kupovať v Rakúsku, či nemecku. Aj sa kupovala. Začali sa voziť tie najlacnejšie šmejdy - napr. kazeťáky International, autorádia, hodinky, lacné veže, ktoré sa nedali nazvať hi-fi. Skrátka najlacnejšia spotrebka smeti. To elektronika z Tuzexu sa oproti nim dala nazvať hi-fi, či high End.
Ľuďom, teda väčšine vtedy neišlo o kvalitu ale stačilo im lacné pozlátko tak ako aj teraz.

[Lechos]

Kdysi dávno, velmi dávno...když ještě neexistovala ani elektřina, naopak existovala ČSSR, KSČ, Kčs, ČSLA, RVHP a CCCP, všichni měli práci a plán se plnil na 105% někdy i víc, můj kolega zakoupil v Tuzexu kalkulačku Sharp, LDC, spousta algebraických funkcí, statistika, na dvě knoflíkové baterie NiCd. To bylo v roce 1978 když šel studovat na VŠ a stála ta kalkulačka teda 260 TK, v Ostravě. V roce 1982 jsem na VŠ nastoupil já, sháněl se po kalkulačce a nikde nic, tak jsem ji odkoupil od něho poáč v zaměstnání nafasoval služební Texas. Mám ji dodnes, k neuvěření funguje jenom jednou jsem vyměnil baterie, opět Varta z Tuzexu ale spíš z povinnosti než provozní potřeby. Taková to byla doba světlých zítřků a radostné důvěry v lepší budoucnost.

[jupol]

Presne tak, Vlado, ešte decembri 1989 som vycestoval do Viedne a hľadal som okrem iného aj CD prehrávač, veľká väčšina ľudí z busu chcela samozrejme na blšák na "mexikoplatz", no ale aj v centre bolo tých "šmejdov" dosť, takže som sa vrátil bez prístroja a sklamaný som ho radšej objednal v Tuzexe.

[vlado.ba]

Hned ako sa dalo cestovat oficialne na zapad /niekedy koncom novembra 1989/ som s kamosom nakupil plny krosnovy ruksak flias moskovskej vodky tusim po 75,- KČS a vlakom sme sa dostali do Viedne, tam sme pri stanici v dennych baroch a kaviarnach predali tie flase vodky po 100,- silingoch a kupil som si moj prvy mono videorekorder Sony. Uz za tyzden vychcani viedenaci nechceli dat za moskovsku viac ako 50,- silingov...tipujem, ze vdaka nam Slovakom stupla zavislost Viedne na stolichnej.
A k Vianociam sme uz boli autom v MediaMarkte a tam som si kupil CD player AKAI CD-55 a zosilnovac s DAC AKAI AM-55 a bol som kral sirokeho okolia.

[palipol]

[Hippo007]

30 Kčs za $? Pamatuji, jak v roce 1985 v pobočce Československé státní banky nadávala čechoameričanka, že musí, když tady chce být, povině vyměnit na den určité množství $ za Kčs a směnný kurs byl v tu dobu pro ni 6,- korun / $ (když Čech nakupoval na devizový příslib dolary, platil něco kolem 10 korun/ks).
30 korun / $ bylo až v 90. letech.

[Sendy]

Dolar za 6 a 10 ? To snad bylo za DM v 80. letech... a na černém trhu se DM prodávaly snad za 16-18.

Informace o kazovém zboží v Tuzexech se asi částečně zakládaly na pravdě, z dobře informovaného zdroje se ví o přepravou poškozené fototechnice a podobně. V tom objemu zboží by asi byl nesmysl, kdyby se něco aspoň v minimálním počtu neobjevilo. Ostatně, když počátkem 90. let byl jeden bývalý severomoravský vexlák (tehdy čerstvý podnikatel) na námluvách v Hamburku, ve skladech dost významného velkoobchodu, tak se zajímal mj. o "levnější zboží" a bylo mu řečeno, že tohle zboží je rezervováno pro "pány z Pewexu a Tuzexu". Není tím samozřejmě řečeno, že to byla zcela běžná praxe nákupu, něco se asi rozdávalo jako úplatky a podobně. Na takovém překladišti se toho "slevněného zboží" může nastřádat pěkná hromada a jsou to třeba jen poškozené obaly a podobně. Proti praxi v Tuzexu byli mnozí rychlokvašení kapitalisti 10x horší, pamatuju "Electro schop Téčko" (1990-1991), kde se nedala najít jediná krabice videa, která by nebyla silně pomačkaná nebo okousaná od myší, nebo máznutá barvou.

[Lechos]

Znám tyhle historky...kolovaly běžně mezi dělnou třídou akorát divím se že renomovaní výrobci elektro, audio, video, foto...si degradovali pověst, obchodní jméno a goodwill prodejem partiového znehodnoceného zboží v ideologicky a hospodářsky nepřátelské zemi, ačkoli business is business...

[Sendy]

No pozor, to je omyl - takové "B stock" zboží asi málokdy prodával výrobce, to prodával obchodník nebo překupník z překladiště, pokud to nebylo ještě z nějaké šedší zóny. Konec konců dodneška z kazovek žijí některé firmy, nebo jsou zaměřeny jen na tohle zboží.

Ještě poznámka. Nevím, jak volnou ruku mohli mít nákupčí nebo "obchodní přidělenci" v PZO, ale asi se občas děly různé "přehmaty". Tak se mělo stát, že Motokov odebral náhradou za nějaké zboží, které vrátil zpátky do Indie koření, přestože to snad spadalo do sortimentu jiného PZO. Asi to bylo taky jediné, co mohli z indického partnera vyrazit a co mělo nějakou cenu. Takže se tenkrát objevil mj. bílý a zelený pepř nejen v potravinovém Tuzexu, ale i v pražských Priorech atd., tak velké množství prostě odmítl Tuzex prodat. Jak bylo za socíku obvyklé, většina toho asi skončila pod pultem pro známé. Přesto se tenkrát toho objevilo mezi lidem tolik, že si vyměňovali info, k čemu takové koření vlastně je. Bylo to někdy kolem roku 1982...

[sekal]

Pokud si dobře vzpomínám, tak na konci 80. let byl kurz marky a dolaru na černém trhu asi 20,- a 30,- Kč(s).. Takové "tarify" alespoň platily v Brně..

[Lechos]

No tak vidíš...náš finanční kouzelník Véna Tunelpápa První zavedl pevný kurz mařeny (DM) 1:18 Kč a ten se s drobnými kosmetickými úpravami udržel až do zániku této měny.

[sekal]

Copak pan profesor, to byl velký "ekonom" a "vizionář"..

[Hippo007]

Výše jsem psal, jaký byl oficiální kurz v 85. (nákup / prodej) v bance. Nevím, jestli tehdy byl na černém trhu 1$=30Kč, ale přes přepočet 1$=6TK (tuz. korun) to tak nějak vychází. Černý kurz DM se od konce 70. do konce 80. let měnil někde mezi 12 a 20 Kčs. V 90. nebo 91. jsem ji kupoval za něco kolem 25 Kčs. Za 18 byla, jak správně uvedl Lechos až v samostatné ČR po oddělení měn.