hifi.slovanet.sk

[merhaut]

Detailní informace k akci na http://hklub.cz/index.php?id=2

[merhaut]

Dobrý den vespolek,
zasílám jménem uřícených pořadatelů a natěšených účinkujících druhé hromadné pozvání na sobotní akci. Přidávám pár detailnějších informací.

Přijďte všichni. Kdo máte, vezměte už odpoledne (otevřeno od 14 hodin) s sebou i děti (všechny děti do 12 let zdarma, oba rodiče jako doprovod = jako 1 osoba = 129,-Kč), bohatý program i pro drobotinu a mládežníky zajištěn, viz níže. Ať nám vyrůstají další mladí rockeři.

Počasí sice trochu vyhrožuje, když nás ale bude dost, tak si přitopíme sami sebou. Přidané teplo a pohodu dodá čaj i ohnivá voda.

Jen ještě připomenu, že Olda Veselý bude mít již zítra, v pátek, cca. mezi 13-14 hodinou autogramiádu své knihy Černý racek v knihkupectví L+V v nákupáku v Loukách (galerie vedle Terna). Když pojedete kolem, nakoukněte, prolistujte, splkněte, bude určitě rád za každého fanouška.

Jarda Merhaut za pořadatele

P.S. Rozesílejte prosím i toto pozvání nalevo, napravo, hore, dole všem, které byste rádi potkali – velký dík za to, a omluva všem, kterým proto tento mail přijde 2x 3x 4x, aspoň poznáte, kdo všechno by vás rád v sobotu viděl...



DOPROVODNÝ PROGRAM PRO CELOU RODINU
(od 14 hodin do konce…)

Nejenom bigbítem je živ rocker, nejenom cédéčky, elpíčky a plakáty je obklopen, a nejenom muzikanty doma poslouchá…

Proto jsme v rámci Rockového babího léta v malenovickém podhradí (sobota 5.9.) připravili - ve spolupráci s DDM Astra a mladými nadšenci - bohatý doprovodný program, takříkajíc pro celou rodinu. Rozeběhne se hned s otevřením brány pro veřejnost, tedy od druhé odpolední (14h.)

Drobotina si (se) může (z)malovat na papír, betonek i sebe sama. V dětské tombole vyhraje každý mrňous. Děcka můžou vyzkoušet svou zručnost i ve šperkařské dílně. Teenageři ocení stylovou čajovnu, hippie sekáč, batiku, mamky módní přehlídku a otcové výstavku starých rádií, magičů, gramců i hudební bazar Zlínského hudebního klubu.

Všichni dohromady si jistě užijí vystoupení skupiny historického šermu Lotrpáni z hradu Kastalotr, i možnost výcviku v dovednostech s mečem (pro jistotu dřevěným, a se zákazem šermu manželských párů.) Mládenci provedou diváky různými historickými šermířskými styly. Součástí téměř hodinového vystoupení je i plivání ohně a břišní tanečnice. Možná, když se najdou odvážlivci s ladnými těly nad metrák, se dočkáme on line nácviku ladných pivních tanců s vykasanými triky. Oheň raději necháme ke hrátkám jen profíkům.

Věřím, že své místo si najde dobročinný bazárek na konkrétní podporu zlínských dětí, zaujme a otevře peněženky.

V podloubí se budou o přestávkách promítat originální krátké a ještě kratší filmečky, které pobaví, potěší i postraší od studentů filmu ze Zlínské Univerzity Tomáš Bati, Fakulty multimediálních komunikací (zkráceně - ze Zlínské FMK UTB). Navíc od těchto tvůrců uvidíte i jedinečné a neokoukané videoklipy různých hudebních stylů! Odkaz na studentskou filmovou tvorbu (fota, ukázky)http://web.fmk.utb.cz/?id=0_2_7_3&lang=cs&type=0

----


MLADÉ PLÍCE (od 15 hodin)
Jazzrockové seskupení ze Zlína, pod vedením Viktora Kozánka vzniklo původně
jako školní orchestr ZUŠ - Jižní Svahy. Hraje ve složení basa, bicí, perkuse,
kytara, 2x klávesy, flétna a zpěv. Repertoár mladých čerstvých muzikantů je velmi
pestrý od Herbieho Hancocka až po Faith No More...

BABOLAM (od 16 hodin)
Nová zlínská mládežnická skupina…

ROTO (od 17 hodin)
Restartovaná rocková kapela z Holešova, hrající celé čtvrtstoletí gruntovní bigbít. Hraje od podlahy, vlastní i převzaté kusy, všechny s českými texty!
Současná sestava:
• Libor Bahner - Bambaro - Bambus - zpěv
• Zdeněk ZiZiTop Zmeškal - baskytara
• Jarda Little Jerry Zmeškal - klávesy
• Ladislav Zmeškal - kytara
• Martin Mates Rosypal - bicí

Vlastní promo.
Kapela je po malé odmlce opět připravena přispět k oživení rockové hudební scény zlínského kraje. Hraje, dá se říci, v původním složení, jelikož většina současných hráčů patří k zakládajícím členům kapely.
Kvalitní hudbou a pestrým repertoárem, který je sestaven z původní i nové vlastní tvorby a taktéž ze skladeb domácí i zahraniční provenience opatřenými výhradně českými texty, uspokojíme všechny vyznavače dobrého rocku.
Roto Vám nabízí svou hudební produkci k uspořádání tanečních zábav a festivalů, ale i soukromých akcí a oslav. Jsme připraveni plně uspokojit Vaše nejvyšší nároky při pořádání hudebních akcí a být zárukou kvalitní zábavy.
Tyto stránky Vám přiblíží historii i současnost kapely ROTO a její zaměření. Poskytují přehled o připravovaných akcích a umožní Vám přímý kontakt s kapelou. Můžete se seznámit s jejím repertoárem a stáhnout si některé své oblíbené skladby a texty. Jednou ze sekcí je i fotogalerie s ukázkami z některých našich hudebních akcí.
Je samozřejmostí, že se těšíme na další spolupráci s fanoušky rockové muziky z řad pořadatelů a hlavně na návštěvníky a posluchače naší široké bigbítové obce.

VICTORIA REGIA (od 18 hodin)
Vlastní promo.
Skupina Victoria Regia vznikla v Kostelci u Zlína roku 1972. V kapele v průběhu vývoje hráli například M. (Koberec) Koňárek, dnes ústřední postava Deep Purple revival Koberec bandu. V roce 1979 pak sestavu posílil Petr Vavřík, dnes stabilní člen skupin Buty, Laputa ... Po celou dobu své existence kapela vsázela na vlastní produkci a charakteristický zvuk. Protože často vystupovala také na tanečních zábavách, byl její repertoár doplněn úspěšnými hity světových kapel jako The Beatles, The Tremeloes, Creedence Clearwater Revival, Bee Gees, The Yardbirds, Cream, Deep Purple, Pink Floyd ... V roce 1980 byla činnost kapely přerušena. Nová historie se začíná psát v roce 2002, kdy při příležitosti 30-ti let vzniku kapely Victoria Regia opět vystoupila v prakticky původní sestavě: Milan Šabacký, František Velikovský, Václav Hudeček a Zdeněk Babík v koncertním programu - Revival sedmdesátých let. V současnosti Victoria Regia vystupuje s původním repertoárem ze sedmdesátých let a s novou autorskou tvorbou.

BLUE NIGHT FIVE (BN5) (od 18:30 hodin)
Zlínská bigbítová scéna neměla nikdy možnost se plně rozvinout, nebylo zde nahrávací studio jako v krajských městech, mezi půldomky a kolem Družby nepobíhali naháněči talentů.
Být odjinud, tak by se drtič mikrofonů Petr Foldyna, alias Fáfa, Fafuňa dlouhá léta vyhříval na výsluní zájmu bigbíťáků všude po republice, nejenom na střední Moravě.
Od poloviny 60.let se stal Petr nedílnou součástí zábav a koncertů široko daleko v okolí. A v těchto dnech, po bezmála čtvrtstoletí po posledním vystoupení, se rocker Fáfa vrací do světel ramp.
Když se Petr tak nějak přibelhá na pódium, s holí nalevo - napravo, ofačovaný hore - dole, může u někoho vzbudit shovívavý soucit. S prvním zařváním síly jelena v říji však naskočí husí kůže nejenom pamětníkům.
Víkendový tréninkový návrat BN5, coby hostů Victoria Regia, v zahradách holešovského zámku, potvrdil, že Fafuňa je v pěvecké formě jako bejk, jakkoliv to sám zpochybňuje, a že kytarista Honza „Jegor“ Vrba by svým feelingem a citem pro muziku mohl školit všechny mladé příručkové rychlokvašky 
Těšme se na letité kusy, známé v provedení MC5 , UFO (Come Away Melinda), SAVOY BROWN, GEORDIE (House of The Rising Sun) a závěrečnou variaci na berryovku Johnny B. Good.

BLUE SUGAR (od 19 hodin)
Kapela Blue Sugar hraje převážně repertoár bluesrockového charakteru a
kapel nazývaných "jambands" jako např. Allman Brothers.
Nedílnou součástí každé produkce jsou improvizace a bezprostřední hudební projev.
V současné době vystupuje kapela ve složení:
Petr Frydrych kytara,zpěv
Radim Hanák basa,zpěv
Daniel Olejník bicí,zpěv
Jiří Malík klávesy,zpěv

SYNKOPY 61 (od 20 hodin)
Skupina vznikla 1960 jako kvintet v obsazení Jiří Rybář (bicí, zpěv), Pavel Pokorný (housle, zpěv), Petr Směja (kytara, zpěv), Miloš Orság (akordeon) a Petr Fischer (klarinet), o rok později ji doplnil Jan Čarvaš (kontrabas, zpěv). Už ze složení vyplývá, že zpočátku neuvažovala o rockovém zaměření a přejímala široký repertoár, vhodný pro taneční zábavy. Proměna nastala 1963, kdy se kytarista a basista přeorientovali na elektrifikované nástroje. 1964 se po větších personálních přesunech stabilizovala sestava Směja, Čarvaš, Rybář a Pokorný. Také měnící se vročení za názvem Synkopy (63, 64...) se ustálilo na definitivním 61. Kvartet tvořili vesměs zdatní vokalisté, které v dubnu 1966 ještě posílil příchod vysokým falzetem obdařeného zpěváka Michala Poláka z konkurenční skupiny Shakers. To jim umožnilo přeorientovat se zprvu na vícehlasý britský sound (více na Hollies, než na Beatles) a poté na west-coast-sound, který ze západního pobřeží Spojených států šířily soubory na čele s Beach Boys, Mamas And Papas a Association. Se Synkopami 61 navíc začal spolupracovat hráč na klávesové nástroje, zpěvák a skladatel Oldřich Veselý (viz Veselý, Oldřich). Přestože členem skupiny se stal oficiálně až 1974, 1966 s ní hostoval jako pianista na mezinárodní soutěži v polské Gliwici, kde získala hlavní cenu v konkurenci 16 kapel. V tomtéž roce na dalším polském festivalu v Gdaňsku prvně zažila vystoupení před desetitisícovým publikem.
Veselého přínos spočíval především v jeho tvorbě (často na texty Františka Jemelky), která – pro tu dobu příznačně pozdě, až 1968 – pronikla na gramofonová SP a EP: Válka je vůl, Měl jsem rád tvou peněženku, Tichej kout, instrumentální Suita pro J. S. Bacha. Zejména první z nich nabyla téměř kultovního rozměru a dodnes je považována za součást pomyslného zlatého fondu českomoravského beatu. To už měly Synkopy 61 za sebou premiéru v inscenaci Goldoniho Poprasku na laguně na scéně Mahenova divadla v Brně (16. 9. 1966), úspěchy (2. a 3. místo) na l. a 2. jazzuniverziádě v Českých Budějovicích (1967 resp. 1968) a vystoupení na 1. čsl. beatovém festivalu v pražské Lucerně (prosinec 1967), kde byly hodnoceny jako nejlepší moravská skupina. Na druhém festivalovém ročníku v prosinci 1968 potvrdily své ambice získáním 2. ceny za píseň Oldřicha Veselého a Františka Jemelky Casanova. V období 1996–68 vystupovaly Synkopy 61 s Pavlem Váněm na postu kytaristy místo Pokorného, který absolvoval povinnou vojenskou službu. 19. 6. 1969 se pak souboru splnil jeden z jeho snů, když v Brně sdílel na společném koncertu pódium se svými vzory, famózními Beach Boys.
Období normalizace, které v následujících letech ublížilo rocku více než populární hudbě středního proudu, ale i znatelný ústup west-coast-soundu na světové scéně přivodily právě profesionalizované skupině existenční krizi, kterou řešila přijímáním angažmá v zahraničí (Polsko, Rakousko) a spoluprací s brněnskými estrádními umělci. Novou orientaci nabídla Synkopám 61 populární britská skupina Uriah Heep, která umně pracovala s bohatými, falzety zdobenými vokály v písních, obdařených silnou melodií a hardrockovým podkladem. Z jejího repertoáru přenesly na desky brněnské produkci nakloněnému Pantonu hity Park(The Park), Bílý vrány (Easy Livin’) a Hrej se mnou fair (Look At Yourself), jejichž atraktivitě se blížily vlastní autorské počiny (Lady Godiva Oldřicha Veselého, Robinson Petra Směji).
Veselý sice 1974 přistoupil na stálé členství v souboru, po roce však dal přednost pražskému M. efektu (resp. Blue Effectu) a skupina byla až do jeho návratu 1980 odkázána hlavně na přehrávání převzatého repertoáru (např. Queen, Kansas) na tanečních zábavách se sporadickou gramofonovou produkcí. 1979 zahájil první ze svých pěti sezón u Synkop 61 cellista, klávesista, zpěvák a hráč na akustickou kytaru Vratislav Lukáš, vzápětí odešel za nabídkou Folk Teamu Michal Polák. Další odchody Jana Čarvaše a Petra Směji (kompenzované nástupem kytaristy Emila Kopřivy) si 1981 vynutily formální změnu názvu na Synkopy. Popřípadě Synkopy & Oldřich Veselý, neboť hlavní slovo ve skupině převzal její klávesový guru, který se – podobně jako jiná špičková brněnská skupina Progres 2 a pražský Olympic – shlédl ve velkolepých artrockových projektech, které čerpaly z bohatých zvukových možností syntezátorů a dokázaly se pocitově přiblížit zážitkům z artificální hudby. Oldřich Veselý si v tomto směru dokonale porozuměl s renomovaným pražským textařem Pavlem Vrbou a z jejich autorské dílny vzešla albová trilogie Sluneční hodiny (1981), Křídlení (1983) a Zrcadla (1985), v koncertním provedení umocněná audiovizuálními efekty. Také 80. léta se neobešla bez muzikantských pohybů (Emila Kopřivu nahradil 1983 Miloš Makovský, Vratislava Lukáše 1984 kytarista, basový kytarista a zpěvák Vilém Majtner a když 1988 přišel kytarista Miloš Morávek, ve skupině už nebyli Makovský ani Pokorný). Spojení Rybář (leader) – Veselý – Majtner nazval Oldřich Veselý v rozhovoru pro Mladý svět (1986, č. 32, s. 31) „skeletem skupiny“. Ta si v tom roce připomněla výročí svého zrodu pořadem Čtvrtstoletí Synkop a 4. 2. 1990 v Brně vystoupila naposledy. Neodmítla však pozvání ke třem koncertům v Praze, Brně a Bratislavě v rámci série Comeback 1992.

Diskografie
Xantipa (LP speciál, Panton 1974).
Formule 1 (LP speciál, Panton 1975).
Sluneční hodiny (Panton 1981, reedice Sony Music Bonton 1999).
Křídlení (Panton 1983, reedice Sony Music Bonton 2001).
Zrcadla (Panton 1985, reedice Sony Music Bonton 2000).
Flying Time (Panton/Artia 1986, reedice Sony Music Bonton 2001).
Válka je vůl (The Best Of Synkopy 61, FT Records 1995).
Válka je vůl Vol. 2 (hity 1967-1979, FT Records 1996).
Válka je vůl Vol. 3 (dosud nevydané snímky a rarity, FT Records 1996).

Jaromír Tůma

VLASTA TŘEŠŇÁK (od 21 hodin)
Po ukončení základního vzdělání prošel řadou příležitostných zaměstnání a od roku 1968 působil ve svobodném povolání jako zpěvák folkových písní. Byl členem sdružení Šafrán. Brzo si vypracoval osobitý písničkářský styl, postavený na rozložených akordech kytary, a úporném, spíše vykřičeném a vyšeptaném než vyzpívaném zpěvu, především však na existenciálním pohledu zdola. Třešňákovo vnímání skutečnosti zřetelně ovlivnila Skupina 42, jeho poezie je sociálně soucitná, nazíraná od společenského dna, okouzlená lhotákovskou poezií periferie. Je třeba připomenout, že ve svých písních zpracovával tematiku tehdejší oficiální kulturní politikou nadevše žádanou, tematiku dělnickou, jenže ji zpracovával po svém - jako Bohumil Hrabal ve svých prózách (s nímž ho ostatně pojilo hluboké osobní přátelství) nebo jako Josef Čapek ve svých obrazech. Již o jeho prvním albu Zeměměřič Jiří Černý napsal, že je nezařaditelná, osobitá a že po Krylově Bratříčkovi a Mertových Baladách z Prahy znamená třetí výrazný mezník české folkové písně.

Ve vztahu k oficiálnímu režimu byl Vlastimil Třešňák nesmlouvavý a přímočarý. Neměl Krylovu proslulost ani Mertův intelektuální nadhled, nedokázal kličkovat na pomezí ještě povoleného, takže jeho bezprostřednost proletáře z Karlína byla nutně konfliktní. Po roce 1974 mu byla zakázána jakákoliv veřejná činnost (mimo jiné se angažoval v bytovém divadle Vlasty Chramostové a podepsal Chartu 77). Opět byl nucen střídat nejrůznější zaměstnání. Po výsleších u StB a normalizačních represích odešel do emigrace do Švédska (1982), později se přestěhoval do Německa. Po roce 1995 žije převážně v České republice.

Třešňák se vždy pohyboval spíše v okruhu undergroundu. Melodie jeho písní i kytarový doprovod jsou maximálně jednoduché, což vnímatelům umožňuje koncentrovat se na text. Jeho zpěvácká interpretace je v českém folku patrně nejexpresivnější, vždy emocionální a tím pro posluchače sugestivní. Od 70. let též pravidelně spolupracuje s různými cikánskými hudebníky, především s muzikantskou rodinou Kormanů. V 70. a 80. letech byla jeho tvorba normotvorná a písně z LP Zeměměřič a Koh-i-noor zůstávají v českém folku nepřehlédnutelnou hodnotou. V roce 2005 dokázal na své úspěchy navázat pozoruhodným a oceňovaným albem Inventura.

OLDŘICH VESELÝ & E-BAND (od 22 hodin)
skladatel, klávesista, zpěvák, producent, narozen 13. 11. 1948, Brno

1967 absolvoval Střední průmyslovou školu textilní, původním povoláním je textilní výtvarník. Koncem 60. let založil rockovou skupinu Great Music Factory, 1971–73 absolvoval angažmá v západní Evropě (mj. muzikál Hair) s brněnskou skupinou Atlantis, 1974–75 členem brněnské formace Synkopy 61, která 1981 upravila název na Synkopy. „Ten název se mi od samého začátku moc nelíbil,“ prozradil Oldřich Veselý v rozhovoru pro Mladý svět (1986, č. 32, s. 31). 1976 odešel do Prahy za nabídkou Radima Hladíka a stal se klávesistou jeho Blue Effectu resp. M. efektu. 1980 se vrátil k Synkopám 61, u kterých se prosadil jako vokalista a výrazná autorská a vůdčí osobnost. Po 1990 ukončil až na výjimky koncertní činnost a věnuje se převážně autorské a studiové práci pro film, divadlo, reklamu a netradiční performance. Od 2003 občasně vystupuje se skupinou E–band ve složení Petr Raven – Krkavec (kytara), Víťa Vrbka (basová kytara), Dan Piršč (zpěv, kytara, foukací harmonika, perkuse) a Milan Esterka (bicí). Oficiálně oznámené ukončení koncertních aktivit nebrání Veselému vracet se na pódium při atraktivních příležitostech, jako byl zájezd s Pavlem Váněm do USA v roce 2006, nebo na významných setkáních rockových celebrit, mezi něž patřilo 16. 5. 2004 „reunion“ skupiny Blue Effect v pražském klubu Vagón u příležitosti uvedení souboru do rockové Síně slávy Radia Beat.

Pro Synkopy 61 Oldřich Veselý psal stěžejní hity, a to i v dobách, než se stal jejich členem:Válka je vůl (1968), Suita pro J. S. Bacha (1968), Casanova (2. cena na 2. čsl. Beat festivalu 1968). Už jako příslušník souboru se prezentoval Ptačí sonátou a písní Balón na albu Xantipa (1974). Rok nato ve Formuli 1 poprvé v téměř 14minutové skladbě o třech částech Touhy vystavěl na odiv své zaujetí a předpoklady pro tvorbu rozměrných kompozic s dominujícími klávesami a pompézním zvukem. Definitivně se přeorientoval na art rock s prvky artificiální hudby v 1. polovině 80. let v audiovizuálních projektech, které skupina přenesla ve zkrácené podobě na alba Sluneční hodiny (1981) a Křídlení (1983), na nichž měl Veselý rozhodující tvůrčí podíl. Zato Zrcadla (1985) s písněmi kratší stopáže považoval za ústupek tlakům mladším hudebníků, kdy se mu dramaturgie vymkla z rukou. Od 1985 pracuje s počítači a nechává se výrazně ovlivnit jejich možnostmi. Živou inspiraci pro něho představuje především Pavel Vrba, který se stal téměř výhradním autorem textů k jeho projektům a jejich sólové album Dlouhá noc z 1990 zapůsobilo jako symbolické a poněkud staromódní rozloučení s trendem, který u Veselého pokračoval přerodem v tvůrce divadelní a filmové hudby, ale i nevšedních performancí. V tomto směru vynikl Slavkov Live, hodinový pořad s hudbou, zvukovými kolážemi, baletem, vizualizací, laserovou show a ohňostrojem, který byl uveden 3. 12. 2005 u příležitosti 200. výročí bitvy u Slavkova. Na jevištní scéně je posledním projektem Oldřicha Veselého hudba pro Odysseiu, představení Městského divadla Brno, z televizní tvorby je v dobré paměti seriál Detektiv Martin Tomsa.
Diskografie
Xantipa (LP speciál se skupinou Synkopy 61, Panton 1974).
Formule 1 (LP speciál se Synkopami 61, Panton 1975).
Svitanie (se skupinou M. efekt, Opus 1977, reedice Sony Music Bonton 1998).
Svět hledačů (se skupinou M. efekt, Panton 1979).
Sluneční hodiny (se Synkopami, Panton 1981, reedice Sony Music Bonton 1999).
Křídlení (se Synkopami, Panton 1983, reedice Sony Music Bonton 2001).
Zrcadla (se Synkopami, Panton 1985, reedice Sony Music Bonton 2000).
Flying Time (se Synkopami, Panton/Artia 1986, reedice Sony Music Bonton 2001).
Dlouhá noc (Panton 1990, reedice Sony Music Bonton 2000).
Válka je vůl (The Best Of Synkopy 61, FT Records 1995).
Válka je vůl Vol. 2 (hity 1967-1979, FT Records 1996).
Válka je vůl Vol. 3 (dosud nevydané snímky a rarity, FT Records 1996).
Samá voda, přihořívá... (FT Records, 2003).

Jaromír Tůma