hifi.slovanet.sk

[tatramat386]

Zdravim, taka otazka, na ktoru som tu nenasiel odpoved (ak je tu kolonka DIY tak temu prosim presunte do nej) a teraz k veci, planujem kupit project speed box, ale v elektronike nie som uplny zaciatocnik, chcel by som sa spytat v Project debut III je ako predpokladam asynchronny motor, a otazka znie, aky vystup je z project speedbox-u predpokladam ze 16V AC, ale F by ma zaujimalo pri jednotlivych rychlostiach, ak by sa tu nasiel dobrak co by to vedel zmerat, tak by moc pomohol.

vopred dakujem za odpoved.

[opa]

Drtivá většina gramofonů používá k pohonu synchronní motorek, čemuž nasvědčují i tyto stránky:
http://www.analogueseduction.net/project-upgrades-parts-accessories/PMOTOR16v.html

Rychlost otáčení je tedy závislá na frekvenci napájení, konstrukce řemeničky a převodu předpokládá 50 Hz, proto se musí na singly (45ot/min) přehodit řemínek na jiný průměr / převodový poměr.

Nejrůznější SpeedBoxy mají dva cíle:
1. Zvýšit stabilitu frekvence (třeba i odvozením od krystalového oscilátoru). V dnešní době je stabilita síťového napájení dostačující.
2. Umožňují jemně doladit frekvenci kolem jmenovité hodnoty a tím nastavit přesné otáčky (závislé na tom, jak se povedla řemenička a řemínek). V tom spočívá hlavní užitek SpeedBoxu.
Také lze realizovat změnu rychlosti elektronicky změnou frekvence, stačí pak jedna řemenička, odpadá mechanické nebo ruční přehazování řemínku.

V principu je to tedy přesný přeladitelný sinusový oscilátor doplněný o výkonový stupeň dodávající dostatečný proud do motorku. Oscilátor lze realizovat analogově nebo digitálně, ovládání je pak potenciometrem nebo tlačítky.

Ještě je tu jedna věc, o které se obvykle nemluví. Synchronní motorek potřebuje ke své činnosti dva průběhy posunuté fázově o 90°.
Běžně se fázový posun realizuje kondenzátorem v sérii s jedním vinutím, druhé jde napřímo (schéma je i na pouzdru motorku v odkazu).

Lepší metoda je vytvořit fázový posun elektronicky a napájet každé vinutí motorku samostatným zesilovačem, což ovšem vyžaduje, aby s tím bylo počítáno v konstrukci pohonu (vyvedené obě vinutí samostatně).

[opa]

Ještě doplním, asynchronní (DC) motorky se používají v extrémních konstrukcích s odkazem na jejich rovnoměrnější a klidnější chod (což platí ale pouze pro precizní provedení s odpovídající cenou). Zásadní komplikace je ale nutnost zpětnovazebního systému pro snímání a regulaci otáček.
Podotýkám, že regulaci otáček motorku. Občas někoho napadne, že by se mohla snímat a regulovat přímo rychlost otáčení talíře. Bohužel, setrvačnost talíře ve spojení s pružností řemínku dává takové časové konstanty, že to není možné.

[tatramat386]

Vdaka za odpoved, tak teraz este k upresneniu, standardne napajam 16V 50hz, remen sa meni rucne pre zmenu otacok, povedzme, ze 33 otacok, ked mam remen nastaveny, tak to tocí pri 50hz, tak ak chcem na tej istej remenici prinutit, aby tocil na 45 tak musim ho napajat obvodom, ktory mi da 16V AC o frekvencii 67,67Hz, alebo opacne, ak mam nastaveny remen na remenici pre 45ot pri standardnom napajani o frekvencii 50hz, tak ak ho chcem prinutit tocit na 33 tak ho musim napajat 16V AC o frekvencii 36,943..Hz, myslim, ze je lepsie mat remen na 33 a motor zrychlovat, taktiez mam este 2 moznosti, menit remen rucne, alebo kupit original speedbox, ale rad by som daco zbuchal aj sam. Opravte ma alebo zastavte, ak uvazujem uplne zle, motory totizto niesu moja silna stranka.

[JHradec]

trochu bych to uvedl na pravou míru :
1) synchronní motorky- jsou často provedeny jako krokové - druhou fázi je třeba odvodit elektronicky- při změně kmitočtu vždy. Synchronní motorky ( a krokové zvlášť) mají silnou vazbu rotoru s magnetickým polem a "kývají" kolem středních otáček. Kývání se odstraňuje mechanickým filtrem talíř- řemínek.
2) Asynchronní motorky- se skluzem nekývají - najdete je u pohonů s mezikolem.
3) DC motorky jsou u nejlevnějších gramofonů - snadno se regulují (otáčky podle napětí ( když zanedbáme vliv buzení a odpor kotvy )). Provedení s elektronickým komutátorem je docela luxusní řešení
4) Direct drive - jsou většinou jako speciální DC motorky právě s elektronickou komutací.

Vzhledem k velkému rozšíření synchronních motorků jsou k mání mraky výkonových integráčů pro jejích řízení ( jsou v počítačové technice - od diskety po tiskárnu ).
Tož tak.

jinak- klasický synchronní motorerk má válcová vinutí a amatér si ho snadno převine .

[opa]

Trochu bych to uvedl na pravou míru:
V konstrukci synchronního a krokového motorku není v principu zásadní rozdíl. Liší se hlavně způsobem buzení. Krokový motorek dostává obdélníkové impulsy a je určen, jak už název napovídá, k tomu, aby skokově měnil svou polohu v definovaných krocích.
Synchronní motorek je napájen sinusovým proudem a jeho chod je tedy rovnoměrnější.
Použití krokového motorku (s buzením zmíněnými integráči) tedy nedává smysl a také se pro pohon gramofonů nepoužívá.
Levné DC motorky jsem neměl na mysli, je to opravdu jenom do hraček.
Kvalitním DC motorem se míní provedení se snímáním otáček inkrementálním čidlem a příslušnou zpětnovazební regulací.
Klasický synchronní motorek má válcové vinutí a amatér ho snadno převine, ovšem za předpokladu, že ho dokáže bez poškození rozebrat a poté zase složit při zachování souososti ložisek, rotoru i statoru.
Což ve většině případů není možné.

[opa]

[JHradec]

Synchronní motorek nemá ostré vyjádřené polohy ( jiný tvar pólových nástavců).
jsou i integráče, které produkují ( pseudo) sinus ( složený s více proudových stupňů).
Zásadním problémem frekvenčního řízení je indukčnost motorku, která omezuje rozsah výstupních otáček. Pokud to bude jen 33 1/3 a 45 , je to sranda, pokud půjdete od 16 do 78( a více) už to tak jednoduché není.
Synchronní motorek má navíc z principu malý moment mimo oblast synchronismu- takže je třeba řešit rozběh.
Určitým problémem je také přídavné rušení u digitálně generovaných průběhů, nebo u DC komutátorových motorků. Ale abych neodradil konstruktéra- krystalem řízený "speedbox" může být velmi jednoduchý ( s obvody 4060 např.). Jinak pro gramofon bohatě stačí stabilita 555-ky.
U motorku s elektronickým komutátorem není ( pokud je použit převod řemínkem alespoň 1: 10) třeba inkrementální čidlo- signál dává už komutátor ( hall atp).
Složení krokového motorku není triviální, ale amatér s určitými návyky z jemné mechaniky to zvládne. Záměrně říkám amatér- tedy člověk, který toto činí s láskou ( amo(a)re) bez ohledu na čas - živit se tím nelze

[opa]

[opa]

[tom666]

Hotove projekty na baze AVR a PIC:

http://www.matuschek.net/sincos/

http://www.norre.dk/TTPSU/TTPSU.html

[JHradec]

jde to i bez procesoru s prostým čítačem.

BTW kam dospěl tatramat 386 ??

[opa]

Nechoďte s kanónem na vrabce. Analogový generátor se dá udělat dostatečně stabilní bez zbytečného rušení, které jakékoliv digitální řešení nutně přináší.

[JHradec]

TA8435 !- All in one

[tatramat386]

Dakujem vsetkym za odpovede, sice po dlhsom case ale ulezal som si to v hlave a som zistil ze na zopar 45 platni ten prepinac az tak netreba a neni to ziadna tortura tu gumicku pod tanierom prenastavit... ked som si to zratal tak cela suma suciastok cas, krabicka, konektory... dokopy by to bolo viac nez za original, takze ak sa mi rozsiri zbierka singlov na 45 rychlosti, tak potom mozno kupim aj original od pro-ject.

[opa]

[JHradec]

OPA - ten brouk řeší sinusovku ze strany provozu motoru, nikoliv rušení, ale i to je zvládnutelné snáze, než speedbox s obdélníkem ( popř. ještě spínaným tyristory ).
Zásadní otázkou je , jestli se talíř má točit 33 1/3 a 45 ( snadné)
nebo od 16 přes 78 .

[opa]

[opa]