hifi.slovanet.sk

[dustin]

[dustin]

[MaBat]

[furto]

Mne to este neky cas potrva, kym sa z toho calnku presnejsie vyrozumiem.
Anglicky viem slabo a citam s prekladacom.

http://www.nhk.or.jp/strl/publica/labnote/lab486.html

Hm, zopar jedincov moze pocut aj nad 21kHz, bude to zavisiet od fyzickych vlastnosti ucha, od tvaru a velkosti lopuchov, tvaru zvukovodu, ...
Hlavne si myslim, ze na to aby clovek pocul nad 21kHz musia sa kmitocty dostat zvukovodom na bubienok, kmitocty musia bubienkom hybat, nesmu nim prechadzat, mechanizmus kladivka,
nakovky a strmienka musi byt jemny, mozno dostatocne vlhky, aby bol mechanizmus jemny a lahko sa pohyboval a brnkal nam tak na nervy.

Som si vsimol, ked si umyjem usi jemnym prudom vody, chvilu lepsie pocujem, pokial mi usi nevyschnu. Ako keby sa mi zmenila frekvencna krivka.
Vysvetlujem si to zvlhcenim mechanizmom (kladivka, nakovka, strmienok), ktore sa tu chvilu lepsie pohybuju.


Koniec koncov neake to pasmo nad 20kHz ma vobec neudivuje, ze zopar jedincom sa cosi marilo. Nech im zvysia samplovaciu frekvenciu, mali by to ovela kvalitnejsie, z vacsieho poctu vzoriek.
Mozno by sa im potom lepsie lovilo kmitocty nad 21kHz.

[miero]

Hodí sa to sem, tak opakujem jeden svoj starší príspevok:

http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?t=15051

[dustin]

O dvou pozitivních výsledcích není v tom článku nic. Tu slečnu projeli kontrolním testem, ve kterém dosáhla čísla jako ostatní.

Samozřejmě to neznamená závěr, že to slyšet není, jen ten, že s 95% pravděpodobností vybraná skupina lidí rozdíl neslyšela. Proto dle mého názoru autoři píší, že je potřeba další testy, ale že v jejich testech se slyšitelnost nepotvrdila.

[miero]

[furto]

takyto usiaci maju v pocuvani vyhodu

[opa]

Lidi, přestaňte už blbnout, poslouchejte muziku. Jestli je to z rozkřapaného jezevčíka, CD, nebo SuperDSDSSSSEE40GHz je přeci jedno.
Prostě tu muziku, kterou máte rádi, zkuste sehnat v té nejlepší kvalitě, jaká je k mání a zároveň vám na to stačí kapsa. Když má někdo pocit, že slyší 50 kHz, ať si to užívá. A naopak, co neseženu jinak, poslechnu si z ošoupané kvílící kazety. Když se k tomu přidá pár živých tónů, až už je to koncert světové filharmonie, nebo pár ožralých trempů u táboráku, zjistíte, že vůbec není co řešit.

[JuanV]

[Oscarossa]

http://jn.physiology.org/content/83/6/3548.long

[furto]

http://jn.physiology.org/content/83/6/3548.long

Japonci ked na nieco preukazne pridu a bude to zarucene fungovat bez zdravotneho poskodenia, tak si to zacnu aplikovat do svojich pristrojov ci sa nam to paci, alebo nie.
Melodie nad 21kHz sa nerobia a aby mi doznievanie nastrojov - pazvuky v tomto pasme prehlbovalo emocie ci spustalo neaky neuro opioidno amfetaminovy efekt zrovna netuzim.

Zaujimave na celej veci tiez je, ze sa takymto sposobom hlada dovod na vyssi frekvencny rozsah audio pristrojov, nez aby sa presadzovalo tak, ze vyssia vzorkovacia
frekvencia bude mat na vyskove zvuky v pocutelnom pasme do 20kHz lepsi vplyv v podobe ich presnejsej reprodukcie.

Rozhodne by som celu vec podporil a dufal tak, ze sa potom zacne nahravat vyssou vzorkovacou rychlostou nez je doteraz zauzivane pri DSD a PCM.
Kedze chcem mat doma kvalitne reprodukavane cinely, rozhodne by som privital pri PCM aspon 32bit/384kHz hudobny signal.

[MaBat]

Velmi pravděpodobně bys žádný rozdíl nepoznal. Přinejmenším ne vědomě.

miero: Jsou to dva různé články, nicméně s prakticky shodným závěrem, tj. opakovaně se slyšitelnost nepodařilo spolehlivě prokázat. Teď zbývá, jak se na to díváme a co chceme slyšet - jestli to, že se zatím nepodařilo prokázat, že to je slyšet, nebo že se zatím nepodařilo vyloučt, že to slyšet není. Oboje je správně.

[Oscarossa]

[opa]

Tak to zkusím ještě jednou.
Rozdíl mezi zvukem reálného hudebního nástroje, a reprodukovanou hudbou, je propastný. Hlavním důvodem je to, že zcela jinak zní tělo dřevěného nástroje, sloupec vzduchu ve flétně nebo píšťale varhan, blána bubnu či plechový činel oproti napodobenině vyluzované kulatými kousky papíru či plastu v reproduktorech.
Toto z principu nelze obejít a jestli je kmitočtový rozsah 15kHZ nebo 100kHz je oproti tomu tak nepatrný detail, že vůbec nemá smysl se tím zabývat.

[furto]

Ano, mozne to je, ze aj ked ich nepocujeme, sposobuju nam pocity.
Ale co ztoho, nato aby som si to siel vyskusat teba nemale investice a tak ako naznacil OPA doterajsi audio system ma vela nedostatkov v pocutelnom pasme.

[BV]

Doporučujem jednoduchý pokus. Pustite si (pri rozumnej hlasitosti!) cez celý svoj reprodukčný reťazec (preamp, koniec, boxy) napr. obdĺžnik 1kHz z nejakého generátora (analóg) a potom z testovacieho CD (kmitočtovo obmedzený digitál aj s blbým brickwall filtrom so všetkými necnosťami). A porovnajte (osciloskopom) meracím mikrofónom zosnímaný akustický signál v obidvoch prípadoch. A uvidíme, že sa to na obdĺžnik v obidvoch prípadoch ani nepodobá (alebo len veľmi vzdialene..) a že je ťažké hádať čo je čo..

[opa]

BV:
Dobrá připomínka, to je také pravda. Jenže to dá nějakou práci. Teoretizovat na netu vyžaduje pouze strefit se do správných písmenek na klávesnici a pro někoho je to i zábavnější.

[Oscarossa]

Opa: Ano, rozdielnosť materiálov a tvarov pri reprodukcii zvukových vĺn oproti pôvodnému zdroju zvuku je len o tom, ako presne bude meničom okopírovaný pohyb, ktorý vlnu v danom prostredí pri reprodukcii vyvolá. Ale predsa prvým predpokladom na to, aby k tomu došlo čo najpresnejšie, je čo najmenej zmršený zdroj signálu (teda už záznam originálu). Otázkou stále ostáva, či bagatelizáciou týchto na prvý pohľad extrémov sa práve nevzdávame dôležitých vecí.

[opa]

Řekl bych, že jde opravdu o velmi teoretické úvahy. Rozhodovací schéma je přeci jednoduché.

Chci nějakou hudbu, pokud na to mám a je k dispozici ve vyšším rozlišení (SACD. DVD-A, net 24/192), tak zvolím tuto variantu. Jak známo, je tu značné riziko, že se jedná jen o přechroustané rozlišení nižší, ale to je tématem jiného vlákna.

V opačném případě jsem vděčný za to "neposlouchatelné" CD, pokud ho vůbec seženu.
Není-li ani to, musím se spokojit s MP3 nebo nějakým historickým analogovým záznamem (který musím stejně zdigitalizovat, než se rozpadnou nosiče a přístroje pro jejich přehrávání).

Ta první varianta se zdaří tak v 1% případů, kolik z toho je skutečně regulérní záznam ve vysokém rozlišení můžeme jen odhadovat.
Tak jaký má význam to tu dlouze rozebírat?

[Frantrax]

Na poslech Shane MacGowana nepotřebujete ani 18kHz

[PMA]

[PMA]

[dustin]

http://radio.feld.cvut.cz/%7Evlk/micp/kaviti.pdf

Je to asi první práce, pak zřejmě udělali ještě jednu a tu zveřejnili na svém webu (vyšší počet testovaných, vyšší počet vzorků, kontrolní test při překročení limitu 95%).

Citace z původní práce odkazované PMA:

According to these results, the truth can be stated only
as follows: two subjects, who could not hear the pure
tone above 22 kHz, perceived the differences between
with and without higher frequency band above 22 kHz
only for a longer stimulus with the highest level of very
high frequency components. We have no hypothesis or
scientific reasons that can explain this finding;
additional precise studies are required in order to have
further discussions.

[miero]

Hodi sa to sem; nazor Bruna Putzeys k problematike >20kHz, posluchovych testov, low pass filtrov i nazor, ze zlepsenie v >20kHz nestoji za sucasne male zhorsenie <20kHz (post #510 v tom vlakne):

http://www.diyaudio.com/forums/vendors-bazaar/190434-hypex-ncore-51.html#post2743303

[miero]

K tomu kaviti.pdf, v zavere spominaju ze u nahravky kde ti dvaja rozpoznali (ne)pritomnost HF, sa vyskytovalo 25dB SPL intermodulacne skreslenie v "audible frequency band" sposobene reprodukciou HF supertweetrom.

A tiez je zvlastne, ze to rozpoznali len na dlhsej testovacej nahravke 1min, a nie na kratsej 20s.

Zeby unava z HF, resp. tej tichuckej intermodulacie?

[PMA]

[MaBat]

Ach jo. Články jsem četl oba, i jsem tu už psal, že jde o dva různé. Odkaz jsem dal na ten článek, který je veřejně zdarma dostupný. V druhém byl jen použit jiný mikrofon, jdoucí oproti 40kHz někam ke 100kHz, podle autorů. Jinak je průběh experimentu v podstatě jako přes kopírák, jen na jiných subjektech. Se stejnými, tj. neprůkaznými výsledky.

Opakuji, ani v jednom se neprokázalo, že by lidé spolehlivě slyšeli rozdíl, způsobený samotnou přítomností frekvencí nad 20kHz. Pokud toto z těch článků nechápete, pak se s tím asi nedá nic dělat. Sami autoři v důvodu, proč se za jistých okolností někomu nejspíš podařilo ty vzorky odlišit (samotná náhoda je tu už dost nepravděpodobná), jasno nemají, a také to přiznávají - proto také ty jejich prvotní tanečky okolo dodatečného měření zkreslení (ovšem jejich závěr, že to je nepodstatné, je v konkrétním případě jen neověřenou doměnkou). I na ně totiž zjevně působí celý ten výsledek trochu podivně a spíš než odpovědí je podnětěm k dalším otázkám. To jen vy v tom máte jako obvykle hned jasno, protože vám to tak zrovna vyhovuje. A víc se k vaší osobě nehodlám vyjadřovat, je to stále dokola.

[miero]

MaBat: Ze clanky su rozne si napisal, ale az na moju otazku ci je to rovnaky clanok, po tom co si obvinil PMA a podporoval to citaciami z tvojho (novsieho) clanku.

Dovtedy to na prvy pohlad vyzeralo, ze si postol odkaz na free kopiu. A mnohi to zda sa ze tak i pochopili. Ja zo zaciatku tiez.

Musime byt viac opatrni pri diskutovani na fore, taketo nedorozumenia by sa nazivo rychlo vyjasnili!

Na fore vznika akurat pohroma.

[dustin]

Také bych se přimlouval to tak nehrotit. Snažme se diskusi opravdu držet v úrovni informací a podkladů. Když někdo něco zmate, tak se prostě omluví, já jsem s tím problém neměl.

Toto byla docela nešťastná situace, varianta dvou velice podobných článků je hodně nepravděpodobná.