hifi.slovanet.sk

[Krizma]

Na jakém kmitočtu se to dělí? 1kHz?

[MaBat]

Orientačně ano. Větší věci níž, menší typicky o něco výš. To vždycky "nějak vyjde", hlavně s ohledem na hladký průběh výsledné směrovosti, celkového vyzářeného výkonu, potlačení parazitních kmitů membrány střeďáku, složitosti pasivní výhybky (v aktivu není o čem), atd.

Málokdy to všechno vychází ideálně, ale ta prodloužená hrdla umožňují dělit i ty menší zvukovody o poznání níž, kde je to všechno daleko příznivější, hlavně s ohledem na možnosti středobasových repráků. S ATH280EX by neměl být problém dostat se na 800 Hz, možná i níž, podle situace. DE250 to zvládne určitě.

[Krizma]

První kousek upečený v plniči na měření

[Krizma]

Prodloužená hrdla?

[MaBat]

V podstatě nástavec, který přidává další stupeň volnosti na dolním konci pásma. Dá se tím výrazně zvýšit účinnost a snížit výchylka pro dané SPL (a nebo taky ne). ATH280EX už to má integrované. Až se jednou naučíme ty drivery správně měřit, půjde konkrétní kombinace nasimulovat i dopředu. Zatím je to pořád dost pokus/omyl, a sám jsem zvědavý, jak to bude s DE250. U Gen2 ( https://www.at-horns.eu/gen2.html ) jsem to už udělal výměnné, aby s tím šlo snáz laborovat.

Je tu k tomu ostatně i zvláštní vlákno: https://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.php?t=30850


- Vypadá to skvěle. Jaký plnič se takhle peče a na kolik stupňů?

[Krizma]

To s tim pečením je to jen na odlehčení. Je to obyčejný plnič od ve spreji. Lepší by byl 2K plnič, ale tohle vypadá taky OK. Bude to v interiéru tak pohoda. Tisknu to s ABS, tak to jde perfektně brousit pod vodou. Komoru tiskárny mám jako sušičku

[MaBat]

Jak dlouho se to na tom Voronu tiskne?

[Krizma]

Já to nehoním. Teď jsem dal 0,6 trysku na 3 perimetry a 40% výplň a půlka trvá 8 hodin. S 0,4 to jelo myslím 11 hodin.

[MaBat]

Tak to máš poměrně bytelné. Na 0.6 trysku dávám 2 perimetry a pořád tomu nechávám gyroid infill tak na 7 - 10%, kdyby mě náhodou někdy napadlo to ještě něčím vylít. Ale já to mám v podstatě pořád na úrovni prototypů. Na finální tisk bych dal nejspíš víc.

Ty velké díly tisknu i jen na jeden perimetr. Jen se to nesmí nechat surové na slunci, jinak se to na té kostře z výplně okamžitě vypne jak plátěný letadlo.

[Krizma]

Já teda jedu vrstvu 0.2 mm.

[MaBat]

https://purifi-audio.com/blog/tech-notes-1/the-purifi-tweeter-project-part-1-15

"Consequently, a tall hard dome is the best choice for the radiator."

Nemůžu si pomoc, ale to už dávno víme. Ale je potěšující, že se tu pohybujeme na úrovni "intensive R&D effort" Purifi.

Myslím si tedy, že jim Malikov s T34A už dávno vypálil rybník (ačkoliv plný potenciál těch výškáčů se ukazuje až teď zpětně, kdy už víme, jak k tomu dělat zvukovody). Jsem zvědavý, s čím nakonec přijdou.

[miero]

Bolo by fajn, ak by vyrobili podobne dobry a lacnejsi.

BlieSMa T34A-4 v parovanej dvojici stoji aktualne 600 EUR (a nie je skladom):
- https://www.soundimports.eu/en/bliesma-t34a-4.html

[MaBat]

Jsem jen zvědavý, kdy Malikov začne dělat verzi rovnou bez té krycí mřížky

No a nebo už včetně zvukovodu...
(Říkám tomu furt zvukovod, ale je to fakticky jen takové mělké nic. Které ale dělá nevídané věci.)

[danhard]

K horně samozřejmě elektronkový zesilovač

Zatěžovací impedanci mám na výstupáku zvolenou 4,5R a 8R, hodilo by se taky 12,5R ?

[MaBat]

Vysvětlete mi někdo tyhle výstupní impedance u takových aparátů - to je odporové, tj. nezávislé na frekvenci? Dá se to tedy simulovat i jako ideální zdroj napětí v serii s takovým odporem a bednou? Nebo jak se zjistí vliv na frekvenční charakteristiku, když znám impedanci bedny/driveru (jako funkci frekvence)?

[danhard]

To není výstupní impedance, ale zatěžovací, tedy to, s čím se počítá, že tam bude připojeno, aby to bylo nejlíp výkonově přizpůsobené.

[MaBat]

A jak se toho dosahuje na té straně zesilovače? Když pak znám impedanci zátěže, jak si spočítám vliv na frekvenční charakteristiku, pokud nějaký je?

Když je výstupní impedance hodně malá, dá se to zanedbat, ale to tady asi není, ne?
O zesilovačích nic nevím, tak se ptám možná blbě, ale fakt bych si v tomhle rád udělal trochu jasno.

Jinak na straně driveru se to pak dá klidně dokompenzovat navenek i na víceméně odporovou zátěž, pokud má ideálně nějaká být. Na jakou přesně, to asi záleží už na konkrétní situaci.

[danhard]

Ale to je věc výkonového přizpůsobení, ne fr. charakteristik.
Jakou má zesilovač výstupní impedanci udává činitel tlumení.

[MaBat]

Když bude mít zátěž impedanci obecně závislou na frekvenci, tak to neovlivní fr. charakteristiku?

Tak jaký to má činitel tlumení? Ten se počítá jak? Pro konstantní zátěž?

[Krizma]

U elektronkového zesilovače je důležité, aby měla bedna co nejrovnější impedanční charakteristiku. Jinak se mění zatěževací impedance na primáru kam je zapojena koncová elektronka a to způsobuje hlavně změnu zkreslení výkonu atd.

[MaBat]

No mě by právě zajímalo, kolik lidí s elektronkovým zesilovačem (ať je to cokoliv) reálně řeší frekvenční závislost impedance bedny na frekvenci, potažmo její kompenzaci. Protože nevěřím tomu, že vliv na fr. charakteristiku bude vždy zanedbatelný. A to je to, co je pak zdaleka nejvíc slyšet. Nějaké zkreslení, pokud je to dostatečně hladká nelinearita (což tady předpokládám, aspoň tak se o tom mluvívá), nemusí být slyšet vůbec.

[opa]

Činitel tlumení je poměr mezi nominální zatěžovací impedancí a výstupní impedancí zesilovače. Prakticky se to udává jako jedno (bezrozměrné) číslo.
V reálu může být výstupní impedance frekvenčně závislá a zatěžovací impedance rovněž, takže je to pro každou frekvenci jinak.
U zesilovačů se silnou zpětnou vazbou může být výstupní impedance velmi malá, takže se dá zanedbat a svou roli pak hraje i odpor kabelů k repro.
Lampové zesilovače mají výstupní odpor větší a proto může být potřeba jeho vliv brát v úvahu.

[danhard]

Tak já řeším, jestli když tam dáš 4R basák a 16R hornu, tak jestli nepotřebuje každá větev jinej výstup zesilovače

[PMA]

[MaBat]

Mně přijde poměrně přímočaré měřit to pro návrh výhybky už na zamýšlených zesilovačích, tak jak se to bude používat, a prostě to tím zohlednit.

Jen mi tedy pořád není úplně jasné, jak pak simulovat pasivní výhybku, pokud to tak vůbec půjde. U aktivu/DSP je to bez problémů.
No a nebo to prostě navrhnout pro "normální" zesilovač a pak to celé jen dokompenzovat do definované odporové zátěže.

Jestli není lepší se tomu vyhnout

[PMA]

U “normálně” navrženého lineárního zesilovače, nebo u Hypex UcD, Ncore nebo u Purifi si nemusíš s výstupní impedancí zesilovače a její frekvenční závislostí lámat hlavu. Problém jsou primitivní class D s LC filtrem za zp. vazbou (10uH + 1uF) a lampáče. U těch levných class D můžeš přidat ten LC rovnou do simulátoru za zdroj napětí.

[MaBat]

Jde mi o ty lampy. Jak k tomu tedy dělat pasivní výhybky (postup)?

"Normálně" se to dělá tak, že se změří impedance repráků a pro zanedbatelnou výstupní impedanci zdroje se to dál simuluje, tj. připojí se to celé na ideální zdroj napětí. Tím se dostanou přenosy na svorkách repráků, tedy to, co definuje funkci výhybky jako takové. Je tedy potřeba změřit skutečnou (nezanedbatelnou) výstupní impedanci zdroje a tu přenést do simulace? Jak? Stejně jako pro reprák? Tu tam pak zapojit do série ke zdroji?

[PMA]

[MaBat]

Tak to zas tak složité není

[PMA]

Není, nebude to problém.