hifi.slovanet.sk

[opa]

Bavíme se o elektronických obvodech, o tom zda na výstupu je tentýž signál, jako na vstupu, respektive jak moc je změněný. Jak vznikla nahrávka a do jaké míry lze tělo nástroje, znějící strunu nebo lidský hlas nahradit kmitajícími kornoutky papíru, to je jiná debata.

A o tom, jak zoufale a tvrdošíjně jsou hifisti schopni a ochotni bránit svá dogmata, jsem se nejlépe přesvědčil, když jsem vyzkoušel rozdílové měření operáku. To vám byla mela.

[Roman St]

Jako výsledek slepého testu mi bohatě stačí, že většina posluchačů (80%) dá jasně najevo (uslyší) rozdíl mezi dvěma přepínanými (či po sobě jdoucími) reprodukcemi téhož (a to i v případě, že se nic obvodově nezměnilo). Takže předpokládám pouze dvě odpovědi - a) stejné b) rozdílné.
Popis rozdílů a složení posluchačů je na další dvě samostatné debaty.

[velky bobo]

Když z operáku odbrousíš typové označení, natřeš ho stříbrnou barvou a prohlásíš, že to je zákaznický speciálně tuněný obvod kondicionovaný tak, aby se potlačil vliv diskontinuit vedení proudu v polovodičových strukturách (který je, jak všichni dobře víme, hlavní příčinou degradace zvuku v operačních zesilovačích, přičemž ty degradace jsou pravděpodobně způsobeny šestirozměrnou deformací Calabi-Yaueových variet v superstrunách tvořících elektrony v atomech křemíku), tak budou určitě všichni nadšeni a proti kvalitám a výsledkům testů se nikdo neopováží nic namítat.

Pokud si někdo myslí, že jsem se už definitivně zbláznil, tak ať se seznámí s tubistorem.

P.S. Zvuk se taky zlepší, když se na pouzdra integrovaných obvodů nalepí sorbotanové kostičky.

[velky bobo]

Ještě se to dá vylepšit tímhle:

http://www.trt-wonder.com/page10.html