hifi.slovanet.sk

check

V knize Stavební Fyzika1 urbanistická, stavební a prostorová akustika od J. Vaverky a kol. jsou tabulky činitelů zvukové pohltivosti těchto všech materiálů.
U molitanu je zadaný typ materiálu, ale od stejného typu jsou změřeny různé hodnoty, přitom tloušťka vzorku není uvedená.
Firmy Gumotex, Moliten nejsou schopny odpověďet tabulkou, ohánějí se akorát Stavebním technickým osvědčením, kde je zvuková pohtivost udaná jako průměr 250-4000Hz a stanovená jako vyhovující.
On je totiž u molitanů podstatný rozdíl v jednotlivých druzích molitanů v hořlavosti, pórovitosti a hustotě.
Nejde mi o klasicky předražené vlnky nebo jehlánky, ale o klasický matracový formát 2x1m, který se už prodává za přijatelnou (asi tak třetinovou) cenu. Přičemž skutečné akustické vlastnosti by mohly být stejné (na členění povrchu nezáleží).
rempoholoubek
lemitech
gumex

Roman St · Hifi expert Založený: 03 marec 2007 Príspevky: 1411

Proč zrovna molitan, proč ne něco solidního ?

opa

opa

Jedna praktická zkušenost, v práci jsme měli kompresor odhlučněný takovým zvláštním "molitanem". Uvozovky proto, že nevím přesně, co to vlastně bylo. Jenomže to fungovalo velice dobře. Byla to pěna pružnější, než molitan, asi 5cm tlustá, hodně jemná. Patrně by se dala identifikovat podle toho, že povrch nebyl pórovitý, ale byl uzavřen takovou jemnou pružnou blánou. Blbě se to popisuje, ale kdo to někdy viděl, asi mi rozumí...

richard_majer

trochu jsem byl zatazen do projektu kde se diskutovaly tesneni... ruzne funkce a ucely, ale i utlum a prevod zvuku. treba se tady neco dozvite http://www.recticel.com, http://www.nitto.com/, http://www.trelleborg.com/en/

velky bobo

Pokud se jedná o pěnu s otevřenými póry, tak se všechny chovají víceméně stejně a vlastnosti jsou určené tloušťkou. Pokud je pěna přímo na stěně, tak na vysokých frekvencích je pohltivost rovná 0,9 až 1 - jemné pěny jsou lepší, hrubé horší (existují i takové, které jsou průzvučné a používají se na masky reprobeden, ale to je extrém), matracovka je tak 0,95 až 1,0.

Směrem k nižším frekvencím pohltivost klesá, hodnoty 0,5 dosahuje zhruba na frekvenci, kde tloušťka je desetina vlnové délky, takže třebas 10 cm vrstva spadne na 0,5 na frekvenci 250 až 300 Hz a pak to jde přibližně úměrně frekvenci. Když se pěna montuje se vzduchovou mezerou, bere se tloušťka jako celá tloušťka včetně vzduchové mezery, pokud je tloušťka desky aspoň čtvrtina celkové tloušťky - při tenčích deskách se objevuje zvlnění na vyšších frekvencích.

Některé materiály jako třeba Illsonic mají povrchovou úpravu spočívající v tom, že jsou "poprskané" barvou, která částečně ucpává póry. Tím malounko klesne pohltivost na vysokých frekvencích a oblast přechodu u nižších frekvencí se posune trochu k nižším frekvencím.

Tvarování povrchu účinnost spíše zhoršuje, poněvadž efektivně zmenšuje tloušťku např. jehlánky se chovají zhruba jako deska o tloušťce poloviny výšky jehlánků. Ještě tak nejméně škodlivé jsou "vlnkované" povrchy, poněvadž ty vlnky jsou poměrně mělké.

Pěna s uzavřeným povrchem (jako u toho kompresoru) může fungovat jako zábrana proti hluku, poněvadž zvu částečně odráží - a proto se pro akustické obklady zásadně nehodí.

V některých případech může být účelné překrýt pěnu tenkou fólií (PE, PP), čímž se zmenší pohltivost na vysokých frekvencích. Tím se zabrání případnému přetlumení prostoru na výškách, kde zpravidla pohlcují i jiné materiály v prostoru se vyskytující, třebas koberce apod.

V podstatě stejné vlastnosti mají obklady/desky z minerálních vláken, které se používají jako tepelná izolace. Ty ale blbě vypadají a lítají z nich vlákénka, takže při použití v interiéru je vhodné je do něčeho zabalit - nejlepší je tenký hustý netkaný textil (tloušťka asi tak 0,2 mm), případně pro vzhledovou úpravu přes to ještě dekorační textil, když je na to vidět. Samozřejmě ty desky z minerálních vláken vycházejí podstatně levněji než molitan, ale holt se s nimi poněkud hůře pracuje.

Nejméně problematický je Isover, pak už je to celkem jedno - Orsil, Nobasil, Rockwool apod. Cenu spoluurčuje objemová hmotnost, která by měla být v rozmezí 50 až 100 kg na krychlový metr. Lehčí a těžší jsou méně účinné a těžší jsou zbytečně drahé, ty se používají spíš tam, kde jde o zvukovou izolaci, tedy např. jako vložky do sádrokartonových příček.

check

Díky, všeobecně to už bylo vysvětleno několikrát.
Jde mi o materiál do reprobeden (kde je minerální vata nepoužitelná - vysoký ak. tlak z ní generuje prach), ale i o akustické úpravy místnosti. V cimře by se už snesla i ta minerální vata, ovšem nad hlavu si ten humus (ať si tím hlavní hygienik třeba vycpe polštář) dávat nebudu. Na stěny pouze za vrstvou molitanu nebo folie. Vím, že se prodávají zřejmě lépe pojené minerální desky přímo jako akustický obklad, ale drahé. Také se dělá minerální vata ve formě trvdých desek pro vnější obklad fasád.
Rotaflexu jsem se nanosil dost, 80kg/m3 rozhodně nemá, někde jsem našel asi 15kg/m3. Molitan N2538 (25kg/m3) už tu mám, póry má několikanásobně větší než ten, který Seas dává do současných vejškáčů (seasí má zhruba stejnou konzistenci jako filtr do vysavače), ještě scháním další molitany - S3535 (35kg/m3) se sníženou hořlavostí a pórovitostí, z něj se myslím dělají známé vlnky/jehlánky. Existují ještě i hustší verze.
Máte někdo doma impedanční trubici (nejlépe dvoumikrofonovou)? Na FELu (alespoň co jsem viděl v laborce) mají samozřejmě jednomikrofonní verzi. Rád bych se opřel o tvrdá data.

velky bobo

Obšák

Velký Bobo : moc pěkně napsáno,díky za to.Sice ted nic takového neřeším,ale jednou se to může určitě hodit Wink

Cust · Hifista Založený: 26 november 2007 Príspevky: 115

a co mykaná textilie a nedejbože prokládaná nanavláknama (třeba vše z levného PVA)?

opa

Vzhledem k tomu, že m3 vzduchu váží asi 1,3 kg, zdá se mi hodnota 15kg/m3 dost nízká. Jestli dobře počítám, kostička o hraně 10 cm, tedy jeden dm3 by pak vážil 15 gramů. Nebo ještě jinak, jeden kilogram by vyplnil objem 66 litrů.

jmd

U nás na stavbe dodávateľ montuje na steny obkladovú hustú minerálnu vatu s čiernym poťahom proti vysýpaniu vlákna, pričom to celé prekrýva vlnitým - trapézovým perforovaným plechom (pól na pól dierovaný), funguje mu to veľmi dobre. V miestnosti bude MW motor. Uvidím ako to zaberie na spodných frekvenciách.

Druhý dodávateľ rovnaká miestnosť použil len tehly ukladané na kant a to na 1/2 obvodových stien, bez medzery a tlmiaceho materiálu, dokonca aby lepšie držali, tak ich lepil maltou o stenu, že to tak videl v nemeckú - sveták jeden vyjeb... tvrdohlavý, pri kolaudácii ho nakopem do riti.

velky bobo

Na nízkých to vždycky funguje hůř. v podstatě záleží jen na plošné hmotnosti, pokud v tom nejsou škvíry a nemůže se to rozkmitávat na velké ploše. Vždycky by tam měla být vzduchová mezera, poněvadž hloubky se přenesou i mechanickým kontaktem přes vatu - sice ne nějak moc, samozřejmě, ale znát to je. Přizděním kantky se jen zvětší plošná hmotnost - záleží na tom, jaká byla před úpravou, pokud by tam byl původně sádrokarton, tak to nějaký přínos bude, ale na betonu 20 cm tlustém už se to samozřejmě moc neuplatní.

velky bobo

Těm nanovláknům moc nefandím - myslím, že papír typu toaletní nebo průklepový prokáže stejnou službu.

check

http://www.estav.cz/rotaflex/ dále kliknete na jednotlivé výrobky, kde je vypsáná objemová hmotnost. Standartní minerální vata Rotaflex pro nezatížené použití dosahuje hodnot v rozmězí 12-16kg/m3. Jedná se o žluté chmíří, snadno stlačitelné, jentaktak drží pohromadě a vzdoruje stlačení gravitací. Změřil bych i to, co mám doma, ale ono se to blbě váží. Zvuk to tlumí subjektivně dobře, nahrazoval jsem tím molitanové tlumení Seasích vejškáčů s lepším výsledkem (tady objektivně podle měření).
Hustější vaty se používají do prostředí s mechanickým zatížením.
Přímo Rotaflex PDL (16kg/m3) je změřený ve Vaverkovi a kol., kde se moc neukázal. Podle této práce a této bakalářky záleží na hustotě a porezitě dost podstatně.

velky bobo

Já Rotaflex znám, to co píšeš, sedí - v surovém stavu je hodně "načechranej". Pokud jde o ta měření z Kundtovky, ta jsou zajímavá, mají ovšem nevýhodu, že je to v podstatě kolmý dopad, což v praxi neplatí, takže pro potřebu akustických návrhů se dělají měření v dozvukové komoře, která vycházejí trochu jinak, hlavně ta frekvenční závislost daná vlnovými efekty není tak výrazná, i když se tam taky projevuje, a to hlavně v případech, kdy tloušťka materiálu je malá ve srovnání s tloušťkou vzduchové mezery. Např. běžné podhledové desky tlusté 20 mm na mezeře 100 mm už mají průběh pohltivosti skoro monotónní.

Nevýhodou měření v komoře je, že na nízkých frekvencích jsou výsledky zatížené značnými chybami zase z vlnových efektů - když lineární rozměry vzorku začínají být srovnatelné s vlnovou délkou. Proto je návrh akustické úpravy pro nízké frekvence taková duchařina - vychází se z hodnot naměřených problematicky a v konkrétní instalaci se to chová nepředvídatelně ...

check

Nicméně pro měření respektive srovnání materiálů z hlediska primárního útlumu třením impedanční/Kundtova trubice dostačuje. Shromáždím vzorky, které mě zajímají a začnu otravovat někoho na FELu. Dám případně vědět s výsledky.