hifi.slovanet.sk

[Roman St]

Dovolil jsem si pořídit tento užitečný přístroj a občas bych nějaké výsledky dal do fóra.
Frekvenční rozsah 150kHz - 1,05GHz, dynamický rozsah -100 až 13dBm, filtry 9, 120, 400kHz, vestavěný generátor, atd.

Ve "vzduchu" tady mám zhruba toto (anténa cca 0,5m vodič). Intezita některých signálů je značná, neboť mám na dosah Kojál a to je bohužel jeden z nejvýkonnějších vysílačů v ČR. Zobrazen je rozsah cca 10 - 1000MHz.

[Roman St]

V následujících třech měřeních je jako anténa použit signálový audio kabel zakončený na obou stranách konektory cinch. Nabízí se měřit s koncem kabelu ukončeným odporem, ale rozdíly nejsou kupodivu velké, takže bez terminace.
První dva jsou vlastoručně vyrobené kusy v prvním případě z koaxu RG59 a v druhém bežný bezejmenný koax z "tržince". Třetí je originální audiokabel, twistovaný XLO/VDO ER-4. Poloha kabelu byla vždy stejná.
Z výsledků je patrné, že RG59 poskytuje nejlepší stínění.

[PMA]

Co je to za typ sp. an., Romane?

[opa]

Blahopřeju, to jsou velmi užitečná měření.

[Roman St]

[PMA]

Díky, nedávno jsem prohlížel jeho datasheet.

[Roman St]

Vestavěný generátor nabízí změřit fr. char. kabelů. Pořadí opět RG59, noname koax, ER4. ER4 má zajímavou cháru, RG59 jako jediný "nereaguje" na změnu polohy při měření, je velmi dobře odstíněn.

[opa]

[Roman St]

[opa]

[PMA]

[opa]

[PMA]

Snažím se jen naznačovat, aby to trklo. Při použití RG-58 ale i VBPAM 50-1.5 je fr. ch. rovná, jako když střelí (v řádu desetin dB). Spektráky mívají jak výstupní odpor generátoru, tak vst. odpor analyzátoru 50 ohm. Stejně tak typy použitých konektorů. 1G ještě není tolik, ale nad cca 2-3G jsou vidět i konektory.

[opa]

[PMA]

Ne, je to OK, naznačení zafungovalo.

[danhard]

Jo a taky to ukazuje, že je ten kus RG59 asi 1/2 metru dlouhej
Stahni si u Hamegu k tomu programek, pres RS232 to dělá pěkný obrázky do PC.

[opa]

Romane, když máš takovou hezkou hračku, mohl bys udělat velmi jednoduchý pokus.
Vyzkoušej, co s průběhem rušení do kabelu (případně i přenosem) udělá nacvaknutí těch oblíbených feritových kroužků. Na jednom konci, na druhém, na obou...

[velky bobo]

Že je XLO drahej shit mne vůbec nepřekvapuje.

Dvojité stínění má smysl - o tom není pochyb. Otázka je třebas, jak se chová dvojitý oplet vs oplet + fólie. A taky je otázka stav povrchu stínění - existují kabely se stíněním cínovaným, stříbřeným, měděným, navíc v různém stupni koroze (halogenidy z PVC pláště, o síře z gumy ani nemluvě) ... to se bez kvalifikovaného měření nedá posoudit. Další zajímavý objekt jsou triaxy - vskutku hodně je toho ke zkoumáni ...

Pro měření audio kabelů je docela problém přizpůsobení - impedance se běžně neudává, výpočet impedance z měrné indukčnosti a kapacity na nízkých frekvencích nemusí sedět, samozřejmě je otázka, jaký smysl má pro audio řešit přizpůsobení nad 100 kHz - já osobně jsem přesvědčen, že žádný, a to ani na nižších frekvencích. Přenosová chára kabelu je ovšem důležitá pro přenos digitálního signálu, videa a vf, takže třebas měření pro posouzení kvality kabelů nabízených jako digitální high-end (různé ty stříbrné zázraky) může být velmi užitečné a poučné.

[velky bobo]

[Roman St]

Jejda to je příspěvků. To impedanční nepřizpůsobení mi došlo až teď, když to čtu . Mělo mě to trknout hned, když jsem uviděl ty vlnky ...
Takže udělám repte měření. U originál audio kabelů bude problém zjistit impedanci, jak píše Bobo.
Opa, nacvaknutí feritovýh kroužků bude zajímavý pokus.

[PMA]

Bobo - toto vlákno se jmenuje spektrální analyzátor, a pokud chce měřit "frekvenční charakteristiku kabelu" v pásmu 150kHz - 1GHz (pod 150kHz jít neumí), tak to jinak než s přizpůsobením kabelu z obou stran nejde, jinak naměří vystavené hovadiny (lze je získat i s použitím simulátoru).

Oboustranné přizpůsobení kabelu přináší jednu velkou výhodu - maximalizaci odolnosti vůči vniku VF rušení, za cenu zbytečného zatížení výstupních linkových obvodů (2 + 3 = 5).

[opa]

[velky bobo]

No, já myslím nejsem ten, kdo tady začal s frekvenční charakteristikou.

Pokud jde o vliv zakončení - předpokládám, že máš na mysli situaci při přenosu audio signálů. Tam je situace výhodná v tom, že

1. kabel se může napájet z celkem libovolné rozumně velké impedance - samozřejmě za předpokladu, že zdroj signálu není citlivý na vf rušení pronikající přes výstup; nejlepší je napájení napěťové, pokud výstupní impedance zdroje je nulová nebo alespoň blízká nule - ovšem tyto předpoklady nejsou u reálných zdrojů splněny nikdy, takže je nutné připojit zdroj signálu přes nějaký člen (dvojbran), který by předešel případným problémům, a takovým členem rozhodně není sériový odpor o hodnotě rovné vysokofrekvenční charakteristické impedanci kabelu, spíš by to mělo být něco jako filtr. I když ten odpor za určitých okolností může být lepší než nic. A dále,

2. kabel se může zatížit celkem jakkoli, poněvadž po stránce přizpůsobení to s ohledem na frekvenční závislost charakteristické impedance kabelu v oblasti nízkých frekvencí stejně bude vždycky blbě; zatížení odporem o hodnotě odpovídající jmenovité charakteristické impedanci není nic proti ničemu, pokud to zdroj utáhne, ovšem průniku vf do navazujícího vstupu to stejně nezabrání - zase by tam mělo být spíš něco jako filtr.

Oboustranným přesným zakončením se dosáhne především toho, že vf složky, které do kabelu proniknou, jsou jím přenášeny s minimálním zkreslením. IMHO je však spíše zapotřebí dosáhnout toho, aby tyto vf složky zůstaly v kabelu a nelezly z něj žádným koncem ven - čehož se dosáhne citovanými vhodnými filtry, při jejichž návrhu se lze zcela klidně vykašlat na vlnové přizpůsobení a starat se pouze o to, aby nebyla zmršena přenosová charakteristika v audio pásmu (případně v blízké ultrazvukové oblasti, pokud na tom někomu záleží) a výstup zdroje signálu nebyl nějak nevhodně zatížen (možnost oscilací při kapacitní zátěži apod.).

Spektrální analyzátor při návrhu takových věcí ukáže, jak se to ve skutečnosti povedlo, bylo by však asi vhodné vybavit ho vysokoimpedanční (nejspíše aktivní) sondou.

Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že 2 + 3 = 5, pokud se ovšem náhodou nepohybujeme v modulové třídě s modulem 5 nebo menším.

[opa]

To zní celkem rozumně.
Takže základní varianta (pouze R a C) by vypadala tak, že na výstupu by byly dva odpory za sebou, jejich společný bod přes kondenzátor na zem, aby to fungovalo oběma směry.
Vstup by měl stačit klasický RC filtr dolní propust.
A teď zásadní otázka, jestli tam propašovat také nějaké cívečky? Účinnost filtrace by se výrazně zvýšila. Na druhou stranu, cívky jsou možný zdroj problémů.

[PMA]

Jen abyste měli představu, jak to vypadá se zakončeným kabelem, toto je RG-58 do 3GHz, ty kudrlinky hodně nahoře jdou i na vrub přechodek/adaptérů N-BNC, i samotných BNC konektorů. VF měření na nezakončených kabelech je nesmysl, jelikož se změří parazity sestavy, stejně tak je nesmysl měřit symetrický kabel nesymetrickým analyzátorem.

[opa]

[PMA]

Nereaguju na Boba, ale na téma "spektrální analyzátor". Ono se to všechno na VF (třeba zakončovací RC člen) chová poněkud jinak, než se to může z prvního pohledu jevit.

[opa]

[PMA]

Zhruba tak. Když jsem změřil chování celku, tak se mi zpětně podařilo vytvořit v MC vcelku věrohodný VF model (model koaxiálu z MC, parazitní indukčnosti propojovacích vodičů, kapacita PCB vůči škatuli apod.), ale bez měření bych to netrefil.

[Roman St]

Tak impedanční přizpůsobítko 50/75 jsem si raději objednal, než bastlit 43+86Ohm.
Opa, zkusil jsem ty nacvakávací ferity, konkrétně typ TDK ZCAT3035-1330 ( http://sigma.octopart.com/10476/datasheet/TDK-ZCAT3035-1330.pdf ) a nějaký decibel to shodí, konkrétně v oblasti GSM 900MHz to byly cca 4dB, ale ihmo jsou smysluplněnší úpravy... Ten graf na straně 3 v datasheetu by asi mohl odpovídat realitě.