hifi.slovanet.sk

[Krecek]

Viděno zelenou logikou by bylo dobré, kdyby výrobci dělali všechny bedny s co největší citlivostí - snížily by se nároky na výkon zesilovače.
V praxi tomu ale tak není.
Daní za vysokou citlivost evidentně něco bude.
Je to zhoršení jiných parametrů, dražší součástky, limity dané nabídkou reproduktorů?
Předem velké díky za info.

[N.A.]

Necítím se úplně nejpovolanější, ale když se nikdo jiný neozval...

Není to tak černobílé jak si myslíš, a dělat jen velmi citlivé bedny a k nim dostačující slabé a tedy celkově málo dimenzované zesilovače není správná cesta za věrným zvukem.

Pokud má bedna hrát dostatečně silně oproti zbytku i frekvence kolem 30Hz musí se ten zbytek potlačit, tedy se ztrácí účinnost-citlivost.
Vysoce citlivé jsou měniče pro ozvučovací a muzikantské boxi, mají veliké střeďáky i basáky, nejsou vyjímky kdy dosahují citlivosti i přes 100dB. Tyto boxi i přes to, že jsou osazené obrovskými basáky 15, 18", ale i 21" mají na 30Hz již značný útlum. Tyto reprosystémy mají takovou velikost a objem, že si je do obýváku běžně prostě nedáš.
Další vysoce citlivým řešením, jsou většinou 8" širokopásmové měniče s lehkou membránou (Lowther), bedny s nimi dosahují citlivostí 96 až do 100dB. U nich se dociluje rozumného podání basové složky dlouhatánským zpomalovacím tunelem pro basy- TML, jinak by je vůbec nehrály. Tyto speciální měniče mají díky obrovské dosahované citlivosti basy velmi potlačené. Používají je na domácí hraní obdivovatelé triodových několika wattových zesilovačů. Nevýhoda těchto beden je poměrně nevyrovnaný frekvenční průběh, středy často zní agilně a basy nemají váhu.

Obecně - vyrobit citlivé výškové ba i středové reproduktory není celkem velký problém, zejména se stále více rozšířenou technologií silných neodimových magnetů. Ale problém s vysokou citlivostí je u basových reproduktorů v nízkých basech, a od této hladiny je nutné při návrhu beden vycházet.
Ani berlička v podobě basreflexu neřeší otázku citlivosti v této oblasti dokonale.

Praxe- na běžné domácí hraní (bez nutnosti koncertní hlasitosti rocku, nebo pokrytí špiček u hlasité reprodukce velkých těles u vážné hudby) stačí u průměrně citlivých beden (87dB) 50W zesilovač, protože se většinou nedostaneme při hraní ani přes 20W výkonu. Problém je v tom, že ty výkonné zesilovače nabízející 400 i více wattů přinesou i u hraní na těch 10-20W lepší prokreslení a kontrolu basů a samozřejmost v dynamických zvratech (to díky mnohem silnějšímu zdroji-trafo a kondíky a napomáhá tomu i proudová předimenzovanost velkého počtu výkonových tanzistorů). Ještě mají tyto silné zesilovače ambice hrát i čistěji, protože pokud se nebudeme bavit o zesilovačích v čité A třídě zpravidla s výkony do 50W, kterých zase tak moc není, a v zaplatitelných cenách už vůbec ne , ale budeme uvažovat o standardních A/B zesilovačích, tak ty s větším počtem výstupních tranzistorů mají zpravidla nastavený i výrazně větší klidový proud a umí třeba i 10-20W v A třídě než přejdou do třídy A/B při potřebě větších výkonů. (Zesilovač hraný v A třídě nemá přechodové zkreslení, které se jeví jako hrubosta nečistota ve zvuku.)

Doufám, že jsem Ti trochu osvětlil problematiku okolo citlivosti a výkonu zesilovačů ve vztahu k praxi.

[opa]

Kdybych to měl zestručnit, to co nazýváme citlivostí reproduktorů je vlastně účinnost přeměny elektrické energie na akustickou. Zvýšení této účinnosti je možné, ale na úkor jiných parametrů. Vlastnosti reproduktorů jsou vyváženým kompromisem mezi účinností, kmitočtovým rozsahem, kvalitou přenosu a cenou reproduktoru. Vždycky je něco za něco...

[Kuba4]

Bez návaznosti na praxi souhlasím s Křečkem. Citlivost reprobeden je požadována co možná nejvyšší. Pokud je měčis schopen ve svém pracovním pásmu přenést stejné informace, ten citlivější je lepší!!!

S návazností na praxi a problémům v basové oblasti, jak správně naznačil NA stejně mají navrh citlivější měniče, hlavně pro ušetření energie zesilovačů pro dynamické špičky signálu.

Podle mého laického názoru, vyšší citlivost měniče = potenciál lepšího zvuku.

[Krecek]

N.A.
Díky za úvodní slovo a osvětu .

Je mi jasné, že problém nebude černobílý. Právě proto se ptám, co je daní za vyšší citlivost.
Pochopil jsem správně, že zakopaný pes je v různé citlivosti basových, středových a výškových měničů? Nebo na "produkci hlubokých tónů" je fyzikálně třeba více "energie" než na výšky?

Z výše napsaného mi dále vyplývá, že větším problémem je dosáhnout vysoké citlivosti reprosoustavy u plnorozsahové bedny než u bedny, od které nechceme aby šla extra dolů.

[efičák]

Hlavně aby hrály citlivě, když vezmu název vlákna.

[N.A.]

„Pokud je měčis schopen ve svém pracovním pásmu přenést stejné informace, ten citlivější je lepší!!!“
„Podle mého laického názoru, vyšší citlivost měniče = potenciál lepšího zvuku.“
S obojím musím než souhlasit, nicméně fyzika platí i zde, stačí se podívat na jakýkoliv změřený průběh basového měniče. Vždy je na spodku útlum, stejně tak má útlum na obou okrajích rozsahu středový reproduktor, tam ale vždy V reprosoustavě navazuje další měnič.
Pokud se na tu první citaci podíváme z pohledu reality, tak ten citlivější měnič (znatelně) nepřenese stejné informace (právě v oblasti nízkých basů). Má zpravidla vyšší rezonanční kmitočet a větší útlum na spodku. Tedy nikdy nemůže na nejspodnějších kmitočtech být stejně dobrý jako ten méně citlivý kolega ze stejné kategorie.

„zakopaný pes je v různé citlivosti basových, středových a výškových měničů“
Ano ten zakopaný pes je ve výrazně nižší citlivosti basových měničů na jejich spodním rozsahu. Ale i obecně jsou středové a výškové měniče citlivější, a na rozdíl od basáků se dá při slaďování v reprosoustavě předřazením odporů srážet jejich citlivost.

"Z výše napsaného mi dále vyplývá, že větším problémem je dosáhnout vysoké citlivosti reprosoustavy u plnorozsahové bedny než u bedny, od které nechceme aby šla extra dolů."

V podstatě ano.

[Eric Appla]

Docela dobre se to da pri mesich rozmerech reprosoustav resit dvema basakama a takzvanym "pulpasmem" kdy druhej basak hraje spolecne s tim prvnim jen na nejnizsich frekvencich.
Prakticka nevyhoda je ze tam vychazi civka s vysokou indukcnosti a je potreba aby mela malej seriovej odpor takze pokud se to ma udelat poradne na vzduchovym jadre, tak se ta civka taky nemusi vejit do navrhovany reprobedny mensich rozmeru. Takze rozumnej kompromis je kvalitni dobre dimenzovana civka na feritovym jadre.

Jinak dlasi casta nevyhoda hodne citlivejch repraku je ze maj lehky a proto casto i mekky membrany takze maj vyssi zkresleni. Hlavne basaky vetsich prumeru tam uz se o pistovym pohybu vubec neda hovorit

[Roman St]

Chybí mi zde popis vztahů mezi frekvencí, citlivostí a směrovostí měničů.

[check]

Ono by šlo dělat citlivé bedny, ale nelíbila by se vám jejich velikost, nebo malý rozsah.
http://check.wz.cz/clanky_pokracovani/aproximace_citlivost.htm
RomanSt: Dost dobře to je popsáno v obyčejné literatuře, akorát nepřímo.

[efičák]

Vysoce citlivé ( 97 dB ), profi audio.
BVA je dělá do barů. Navíc za desetinu ceny rakouských WLM.
Samozřejmě s rovnější frekvenční chárou.




DPA-380 pojede v Áčku a doma bude rachot. Spíš Tě budou zlobit poťáky, souběh v nízkých hlasitostech je všeobecný problém Alps.

Nákres zdarma :



Technische Daten

Chassis / Treiber
2-Wege-Koaxial-Prinzip


Super-Tweeter

10" / 254 mm Papier Tief-/Mitteltönner

Impedanz


8 Ohm

Frequenzbereich


32 Hz – 25 kHz (teilaktiv mit DIVA CONTROL)

Wirkungsgrad


97 dB – 1m/1W

Empfohlene Verstärkerleistung


5 bis 250 Watt

Anschlüsse


Single-Wiring WBT

Dimensionen


470 mm Höhe
265 mm Breite
330 mm Tiefe

Gewicht pro Stück


14 Kg

Stejně si myslím, že se honíš za citlivostí, přitom A-B čko potřebuje otevřít, aby spadla deka. Máte někdo zkušenost, jak je na tom DPA-380? S čím si rozumí?
[/img]

[BV]

efičák
Ale najlepší k tým WLM bude aj tak len Densen , nie?

[PMA]

[PMA]

[BV]

[efičák]

Pálava, P.S. 09 Výborné. Citlivost se zvyšuje.
PMA ne, vynechej osobní útoky.
----------------------------------------

Křečkovi zkreslítka přes práh nesmí.
Už má i Dispre!
Já jsem psal, svůj vynikající dojem, z Dispre a DPA 220.

Dispre a DPA 380 je daný.
Mosfet a něco k němu.

BVA v třípásmovém páskáči, je použitý profi basák.
Křečkovi to nevadí, naopak.

[Krecek]

Válka Světů v adventní čas?
Do toho se radši nebudu míchát, mohl bych také jednu chytit.

-------------------------- tlustá čára --------------------------------------

Jen malé technické OT :

- modrý Alps má dle mých praktických zkušeností naopak velmi dobrý souběh už odspodu

- regály WLM jsem slyšel jen na výstavě, ale vůbec se mi nelíbily, třeba to nebyla jejich vina, ale v tom zvuku mi cosi hodně vadilo, popravdě nemám důvěru v koaxiální konstrukci reproduktorů, stejně se mi nelíbily regálové KEFy, které jsem měl půjčené doma, co mě naopak opakovaně zaujalo je páskový výškáč, ať už u BVA nebo p.Holcnera

- můj propojený poslechový prostor má 40 m2 a když už poslouchám, tak hodně nahlas ...

- Efičáku, kamarád má zrovna slevovou akci na hasicí přístroje, není problém Ti ho stříknout černým a zlatým sprejem, aby ladil

[Roman St]

[richard_majer]

pokud jsou slabina basove menice, co by slo vytvorit s AUDAX PR 380 M2? Ma to nejaky potencial?