hifi.slovanet.sk

[miero]

Už pár týždňov počúvam hudbu na repro VMA-I EVO od Martina Vitvara.



Najviditeľnejšia zmena oproti pôvodným VMA-I je v zaoblení hrán vďaka ktorej šlo umiestniť reproduktory na stred . K zmene na zvuku hneď potom prispieva asi nový stredový reproduktor s nižším skreslením. Posilnením magnetov basového reproduktoru sa rozšíril rozsah a zo širokého predného bassreflexu zmizly upevňovacie skrutky. Aj dýha je tentokrát skoro z jedného kusu a spracovanie vyzerá veľmi dobre (pochvala pre stolára).

Zaoblené zadné hrany na EVO ma nadchli na prvý pohľad. S nimi tieto repro vkĺznu ladne do priestoru a ani pri svojej majestátnosti nepôsobia z dlhodobého hľadiska rušivo. Na ich veľkosť sme si doma zvykli, akurát návštevám neprídu malé, ak si ich teda vôbec všimnú.

Pôvodné VMA-I hrali dobre, ale nepresvedčili ma tak, aby som si ich kúpil. Chcel som počkať na VMA-V. Avšak skôr prišli VMA-I EVO a z môjho pohľadu už nebolo treba čakať ďalej, takže ich mám teraz doma.

V podobnej cene za nové som už mal doma Dynaudio Audience 72SE. Nehrali zle, no hrb na basoch mrzel a pohoda pri posluchu pomerne rýchlo klesala. Trochu pomáhali upchávky bassreflexu, ale ani tak nebolo to ono. Vydržal som to s nimi asi rok, no nakoniec som sa na dlhšiu dobu vrátil späť k pohodovejším búdkam s menším zvukom Epos M12.2.

Keď si známy bral moje staré repro zdali sa mu Epos-y naozaj dobré. Potom som mu ešte predviedol EVO a už si to o nich nemyslel. Pre predstavu uvediem, že prechod medzi EVO a M12.2 bol pre mňa aspoň z polovice taký ako prechod z malých aktívnych PC monitorov ku M12.2. Proste obrovský... a majú taký "dospelý" zvuk. Žiaľ dlhodobú skúsenosť s veľkými reprobedňami nemám, takže to moje prirovnanie má svoje nedostatky.

Zvuk ani v náznaku nepripomína ukričaný zvuk menších reprákov a nechýba mu zrozumiteľnosť na širokom rozsahu frekvencií. Linearita je tiež super, v miestnosti mi to na ucho príde takmer rovné, čo sa nedalo povedať o žiadnej z mojich starých repro. Subwoofer k filmom s rozsahom do 20Hz to samozrejme nenahradí, ale na rockovu hudbu mi bas príde veľmi dobrý. A klavír je tiež super!

Mám ich v 14m^2 miestnosti so sadrokartónovými stenami a pri krátkom testovaní mi nehrali hlasnejšie než odhadom na 100W špičkového výkonu (prepočítaný z napätia), a to sa už triasli steny. Problém s basmi nie je a to dokonca ani so skladbami, ktoré robili problém na starších/menších reprosústavach. Na tichý nočný posluch si prípadne zapínam SW ekvalizér, nech neruším susedov.

Na EVO je posluch zážitkom, prirodzený zvuk pri každej hlasitosti; v známych skladbách objavujem nepoznané detaily; presné basy, jasné hlasy i činely doznievajú až do ticha. Reprodukovaná realita s EVO je na dosah predstavivosti k tej skutočnej. Domáci priestor sa razom mení v koncertný sál, v ktorom je radosť počúvať aj nahrávky s velkou dynamikou. A tie ostatné samozrejme tiež :)

Čo si na nich zatiaľ najviac cením, je že s nimi sú nahrávky živých koncertov uveriteľné. S EVO si teraz radšej pustím živú nahrávku ako štúdiový album. Je to viac ľudské. So starými repro to nebolo ono, a pred živými som preferoval učesané štúdiové nahrávky.

Dokonca aj "MP3ky" hrajú výborne, a hoc je počuť rozdiel oproti nekomprimovanej skladbe, tak ten mi nevadí.

Zosilňovače mám k nim dva DPA 222 mkII fast SSE a Hypex NCore NC400. Momentálne je pripojené DPA, uvidím čo po zlepšení transportu k DACu.

[brokee]

miero pekne to mas, vyzera to ze VMA I EVO su skvele, co hovoris na DAC od CW? s cim to mozes porovnat?

[miero]

CW DAC som poučul iba u checka a pri priamom porovnaní s Juli@ sme rýchlo prepli na naspäť na DAC.

Inak používam DIY DAC Buffalo III a vyrábam k tomu I2S/DSD transport z BBB.

[vlado222]

Dajú sa do tých reprákov našroubovať odhmotňovacie hroty?

[miero]

Ja tam mám také malé nalepovacie gumené pologule, no predpokladám že otvory na hroty by šli žiadať pri objednávke.

K mojim časom bude podstavec s kolieskami.

[check]

Když budete chtít hroty, tak dostanete hroty. Zatím si ale zákazníci nechali vysvětlit, že přece chtějí zamezit přenosu vibrací od repro do podlahy a toho se dosáhne nejlépe měkkým uložením podobně jako silentbloky motoru v autě.

[ZdeNek II]

Pokud je bedna při hraní na dotek "mrtvá" tak jaké vibrace? Pokud ovšem sama "hraje" tak uložení něco změní?

[PMA]

HiFi magazíny úspěšně zasely své ovoce. Check má pravdu, optimální je uložení s minimální mechanickou vazbou na podlahu.

[Bartoli]

idealni je prece reseni wilson audio - ty maji kolecka - pak se s bednou da lehce sibovat a menit polohu.

[check]

I na bednách ode mě mají někteří kolečka - viz Křeček. Další větší bedny, které jsou teď ve výrobě mají kolečka už v základu, protože jsou těžkééé.
Kolečka jde dodělat k jakýmkoliv bednám jako součást podstavce. Není problém.

Ozvučnice se vždycky nějakým způsobem alespoň minimálně pohybuje, ani to nemusí být znát prsty (výškáč se taky hýbe a prsty to necítíte) To je zákon akce a reakce, když se cca 60 g membrány hýbe velice rychle, tak se 42kg bedny hýbe malilinko, ale hýbe. A přenosu toho pohybu do podlahy zabraňují gumové nožičky, které dodávám.

[PMA]

Máš nějaký výpočet frek. přenosu přes mechanickou impedanci nožiček
Jinak by to mohlo začít zavánět nadměrným marketingem.

[ZdeNek II]

Váha membrány je zcela irelevantní, vibrace způsobuje tlak - respektive změny tlaku které membrána produkuje směrem dovnitř bedny. Tedy odpružení bedny nebo hroty jsou akorát na ... . Řešení je vyplnit vnitřek bedny něčím co dovede měnit změny tlaku na teplo - respektive pohybem se bude zahřívat a tím dojde k eliminaci energie která jinak způsobuje vibrování bedny.

[check]

Když nakloním bednu, tak se rozechvěje cca na 3 Hz, takže strmostí 12dB/oct utlumí taková vazba hodně.

Zdenek: To mluvíš o jiném efektu. SAmozřejmě tak funguje a je vyřešen.

[ZdeNek II]

Opravdu? Vzhledem k provedení bedny – rozměry/ konstrukce/ dřevo - nechápu jak to že ti měniče neshoří. Převedení zvukového výkonu(změny tlaku) úspěšně na teplo by generovalo takový tepelný výkon že by bedna musela být konstruována naprosto rozdílně za předpokladu že ji nechceš používat jako „troubu“. Tedy by musela mít řešené chlazení, docela by mě zajímalo jak!
Nebo by se to muselo dělat už od návrhu korpusu a to přes 3D tisk, materiálem který je tepelně vodivý. Celá bedna by tedy byla velký měnič zvuku/ změn tlaku na teplo a samozřejmě zároveň chladič.

Principiálně něco jako:
https://www.mrspeakers.com/opencart/image/data/Alpha%20Dog/mrspeakers-FINALS-0185%201K%20x%201K.jpg

Ovšem vzhledem k tomu že ABS plast má nízkou tepelnou vodivost tak materiál by musel být jiný a i 3D tiskárna by musela řešit „kydání“ materiálu značně složitěji než levné mašinky neboť zahřívání struny která má slušnou tepelnou vodivost by bylo přinejlepším zajímavá podívaná … .

Přínos bude značný, eliminace vnitřních odrazů, zmenšení velikosti bedny. Začni šetřit.

[check]

To by podle tvého musela hořet každá bedna, zejména PA bedny, kam rvou kilowatty.
Myslím, že jsi se ve svém teoretizování dostal úplně někam mimo mísu. Tepelně vodivý materiál nemá s eliminací odrazů nic společného. Odrazy uvnitř bedny jsou řešeny aplikací porézního materiálu (což je zpravidla velice dobrý tepelný izolant) do maxima akustické rychlosti. Pohybující vzduch se tře o cca 100-1000x větší plochu stěn vláken materálu, než je obrysová plocha. A právě třením vzduchu o velkou plochu (o několik řádů větší než je obrysová plocha reprobedny) se vnitřní akustická energie mění na teplo. Ovšem té akustické energie jsou maximálně jednotky W při extrémním zatížení. Cca 99,5% příkonu reprobedny se spálí na kmitající cívce rovnou na teplo a je odvedeno masou magnetu a koše měniče.

[Krecek]

[Tico]

2 Křeček: Při "obvyklé" domácí hlasitosti se jedná o tepelnou ztrátu v řádu desetin wattů až wattů. Zátěž výškáče je vzhledem úbytku energie směrem k vyšším frekvencím (v normálním hudebním signálu) menší, než by se zdálo.

[ZdeNek II]

Hořící měniče byli nadsázka, ovšem důvod proč s tím nemají problémy ani PA systémy je spíše v tom že právě používané tlumení právě moc efektivní není. Zatím to jinak řešit nešlo tak to ani nikdo neřešil ale právě 3D tisk umožňuje toto řešit s naprosto jinou efektivitou.
S zásadně zvýšenou efektivitou ovšem vzroste i teplo a tedy nároky na odvod tepla, proto tepelně vodivý materiál. Jinak za pár let uvidíme jak moc jsem mimo.

[Tico]

To si asi počkáme jeste hodne dlouho, než bude tepelný namáhání tlumícího matroše představovat problém

[ZdeNek II]

Počkáme si do doby než bude tlumící „matroš“ opravdu tlumit/ převádět na teplo. Jinak současné tlumení v bednách není zase tak rozdílné o toho co se používá na akustickou úpravu místností. velky bobo tu mnohokrát říkal cosi o 1/2m vrstvě, vzhledem k tomu že do bedny vyzařuje stejný výkon jako ven tak jsem zvědav na adekvátní velikost bedny pro skutečné zatlumení tímto materiálem.

[Tico]

jenom pro ujasneni si o jakych vykonech je rec: prah bolesti (130dB) je nejakych 10W/m^2...

[ZdeNek II]

Pokud dojde k pohlcení energie která jde směrem do bedny tak nemá smysl bassreflex a bedna tedy bude uzavřená (z pohledu cirkulace tepla určitě), já jsem počítal tepelný výkon na cca právě těch 10W na bednu. To v malém prostoru bez odvětrávání nebude ideální, ovšem jedna věc je teorie a praxe může být bez problémů. Je tedy možné že by na výrobu bedny stačil i ABS plast, tím pádem i současné 3D tiskárny.

Oprava: pokud se korpus bude tisknout metodou 3D tisku tak převod energie bude z naprosté části na energii kinetickou a tedy teplo problém opravdu nebude. Převod na teplo by vyžadoval naprosto jiné rozlišení tisku – na úrovni nanotisku a to zatím možné není.

[gnat]

IMHO i kdyby to tlumení pracovalo se 100% účinností, tak s uchlazením té hmoty nebude nejmenší problém. Pořád řádově větším zdrojem tepla v reprobedně bude výhybka (a samozřejmě tím úplně největším zdrojem budou reproduktory samotné). Reproduktor pracuje s účinností převodu elektrické energie na tlak někde okolo 2-4%, tzn. z průměrného příkonu při poměrně vysoké pokojové hlasitosti 10W se na tlak promění 0,2 - 0,5 W. Z toho je potřeba tlumit jen necelou polovinu vyzářenou dozadu. A to fakt není problém.

P.S. výhybka s reproduktorem vygeneruje přes 9,5W tepla.

[check]

Hifi reproduktory mají účinnost převodu elektrické energie na akustickou do 0,5%. PA reproduktory v násobně větších objemech ozvučnic a průměrech membrán mají účinnost do 5%. Z toho je jasná, že zvuková energie převedená v tlumícím materiálu na energii tepelnou je v reprosoustavě zcela marginální. Nejvíce tepla se protopí na basáku, který se také hýbe, cívku obtéká vzduch, který ji chladí. Odvod tepla z reprobedny se řeší u kombinace PA satelitů a subwooferu, kde jsou satelity oříznuté o nízké frekvence a tedy i výchylku a možnost cirkulace vzduchu. Tam se často měnič pro pásmo 80-300 Hz otočí magnetem směrem ven, aby lépe větral, i když je to z hlediska kvality zvuku špatné řešení. V PA se do beden ale rvou kilowatty a jde o úplně jiný svět z hlediska návrhu beden.

Tlumit akustickou energii a stojaté vlnění uvnitř reprosoustavy - kde je potřeba tlumit cca od 200Hz nahoru není problém. Nižší frekvence se uvnitř reprobedny nechovají jako vlnění ani jako stojaté vlnění, ale vzduch zde pracuje pouze jako soustředená poddajnost. Tlumení lze umístit do maxima akustické rychlosti uprostřed bedny, kde je nejúčinnější. To v místnosti uděláte těžko. S funkci bassreflexu tlumení uvnitř bedny nekoliduje, pokud by někoho nenapadlo tím tlumením BR zacpat, což se dělá akorát u špatně navržených BR ozvučnic jako řešení problému.

I když jsou špičkové příkony reprosoustavy značné, tak je třeba si uvědomit, že střední hodnota výkonu v hudbě i za velice krátký čas je o 10-25 dB nižší (dynamika). Pak už nemá diskuse o vedení tepla mimo hifi reprosoustavu smysl.

[miero]

Po poslednej úprave pozorujem zmenu aspoň o dve triedy... ;-)

[sartel]

Nahoru nebo dolů?

[miero]

Ani tak, ani onak. Dopredu.

[miero]

A takto vyzerá mobilné EVO na podstavci s kolieskami.

[mirdas]

Hezky...tohle (ne nutne s koleckama) by mely mit vsechny vma bedny. Pak by to designove imho bylo o dost lepsi.

[sartel]

Souhlas, vypadá to líp.